https://strana.today/news/474807-itohi-986-dnja-vojny-v-ukraine.html
Analyzujeme výsledky 986. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky postupovaly jihozápadně od Selidova – v oblastech Novoaleksejevka, Novodmitrovka a Voznesenka. Informovala o tom ukrajinská stránka Deep State.
Ve stejnou dobu, jak je patrné z jejich mapy, se boje přiblížily k vesnici Solncevka a během jednoho dne se fronta posunula o dva kilometry blíž k vesnici. Jde o důležitou osadu, jejíž dobytí otevírá Rusům cestu k dálnici Záporoží-Kurachovo západně od vodní nádrže Kurachovo.
Ukrajinský voják Stanislav Bunjatov hlásil, že v noci už Rusové pronikli do Solncevky, ale ráno byli odtud vyhnáni. Podle jeho názoru je cílem nepřítele jít ze Solncevky do Starye Terny u nádrže západně od Kurachova.
Důstojník ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Alex“ také potvrzuje, že se Rusové „drze“ přiblížili k Solncevce.
Ruská veřejnost tvrdí, že kromě průlomu do Solncevky je na druhé straně na Staryje Terny útok z východu přes Berestki, které jsou údajně již z poloviny dobyté (ukrajinská armáda to nepotvrdila, ale včera napsala, že Rusové dobyli kopec severně od Berestki) .
Ruská veřejnost dnes také oznámila obsazení Novoaleksejevky západně od Selidova a zveřejnila video s umístěním vlajky ve vesnici (to potvrdil i ukrajinský důstojník „Alex“). A mluví se o útoku na sousední Juryevku.
Zde je důležité pochopit, že v tomto úseku již nehovoříme o Kurachovském směru, ale o ofenzivě ze Selidova směrem na Dněpropetrovskou oblast jižně od Pokrovska. Je možné, že dojde k pokusům obejít Pokrovsk ze západní strany. Nebo pokračovat v pohybu směrem k Dněpropetrovskému regionu, o jehož možnosti „Strana“ již informovala.
Jižně od Kurachova jsou Rusové již jen osm kilometrů od dálnice Záporoží-Kurachovo (před týdnem to bylo 11 kilometrů). Podle Deep State postupovali v oblasti Maksimovka.
Zároveň ukrajinský bojovník s volacím znakem „Muchnoj“ píše, že nepřátelské jednotky ze směru od Maksimovky již dosáhly vesnice Suchije Jaly a bojují o ni – je to již jen šest kilometrů od té dálnice.
Ukrajinský bojovník také potvrzuje údaje ruské strany o tom, že Rusové vstoupili z Trudovoje do vesnice Uspenovka.
To znamená, že na jižních přístupech ke Kurachovu začaly boje na řece Suchie Jaly a již ve dvou oblastech (kromě Jekaterinivky, která se nachází východně od ní).
Řeka je přirozenou vodní bariérou, díky čemuž je její obrana pohodlnější. Zda ale zadrží ruskou ofenzívu na Kurachovo, uvidíme v příštích dnech.
Ruské a ukrajinské veřejné weby dnes také píší, že Rusové přešli do ofenzívy v Kurské oblasti v několika oblastech. O těchto bojích ale zatím nejsou žádné podrobnosti.
K ostřelování. Ruské jednotky prováděly bezpilotní údery na energetická zařízení v oblasti Žitomir a Rivne a byly zde zavedeny nouzové odstávky. Také trosky ze sestřelených dronů dnes způsobily požáry v šesti okresech Kyjeva. Hořely domy, obchod, čerpací stanice, obchodní centrum a další zařízení. Dva lidé byli zraněni.
Během dne došlo k silnému úderu na Záporoží, jeden člověk byl zabit, více než deset lidí bylo zraněno. Onehdy došlo také k zásahu do Záporoží, kde zemřelo sedm lidí. Město je denně bombardováno.
Jaký má Trump plán pro Ukrajinu?
Západní média se snaží odhadnout, co udělá nově zvolený americký prezident Donald Trump ohledně Ukrajiny.
Agentura Associated Press analyzovala Trumpova veřejná prohlášení poté, co oznámil plány kandidovat na prezidenta. Na základě toho publikace dochází k závěru, že Trump se pokusí ukončit válku na Ukrajině a bude prosazovat politiku vojenského nezasahování.
Agentura zároveň objasňuje, že Trump nikdy nepopsal způsob, jak ukončit válku na Ukrajině.
Wall Street Journal má více podrobností. Časopis hovořil se zdroji blízkými nově zvolenému prezidentovi a zjistil, že poradci nabízejí Trumpovi zmrazení války podél frontové linie, „konsolidaci“ okupovaných území Rusku, demilitarizovanou zónu a zastavení integrace Kyjeva do NATO. na 20 let.
Publikace píše, že Trumpovi zahraničněpolitičtí poradci mu nabízejí různá řešení ohledně Ukrajiny. Ale všechny zahrnují prudký odklon od konceptu podpory „dokud bude potřeba“ a od umožnění Kyjevu diktovat, kdy začnou mírová jednání.
Republikánští poradci „jednomyslně“ doporučují zmrazit konflikt, ponechat přibližně 20 % území Ukrajiny Rusku a „dočasně pozastavit“ pokusy Kyjeva o vstup do NATO.
Podle jedné myšlenky Kyjev slibuje, že nevstoupí do NATO minimálně 20 let. Výměnou za to budou Spojené státy nadále dodávat Ukrajině zbraně.
Po zmrazení frontové linie se také navrhuje vytvořit demilitarizovanou zónu 800 mil (1287 kilometrů) mezi jednotkami Ukrajiny a Ruské federace. Zatím není jasné, kdo ji bude ovládat. Diskutují se možnosti zavedení mírových sil bez účasti amerických jednotek a jimi financovaných struktur, včetně OSN.
Publikace připomíná, že myšlenku demilitarizované zóny dříve obhajoval Trumpův budoucí viceprezident JD Vance.
Zároveň se hlavní tíha vojenských dodávek Kyjeva přesune do Evropy.
„Můžeme poskytnout výcvik a další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská… Nebudeme posílat americké muže a ženy, aby udržovali mír na Ukrajině. A nebudeme za to platit. Ať to dělají Poláci, Němci, Britové a Francouzi,“ řekl člen Trumpova týmu.
Sám Trump prý zatím žádný konkrétní mírový plán nepodpořil a různé frakce budou nadále bojovat o ovlivnění jeho zahraniční politiky. Sám zvolený prezident je však „odhodlán ukončit válku co nejdříve, i kdyby to mělo znamenat donutit Kyjev k významným ústupkům“.
U Trumpa takové představy nikdo nepotvrdil. Zhruba se však shodují s prohlášeními různých členů jeho týmu, která zazněla v různém čase. Například něco podobného řekl již zmíněný Vance, stejně jako Richard Grenell, který za Trumpa zastával funkci ředitele národní rozvědky.
Nyní Wall Street Journal označuje Grenella za jednoho ze stoupenců myšlenky zmrazit válku na frontové linii a ponechat dobytá území Rusku – se „zmrazením“ současně i otázky vstupu Kyjeva do NATO. Zajímavé je, že Grenell je jedním ze tří kandidátů na post ministra zahraničí USA za Trumpa. O tom se hovořilo již dříve a dnes o tom informoval server Politico. Podle něj jméno Grenell a dalších dvou oznámil Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien při obědě s konzervativci.
Dalšími dvěma byli senátoři Marco Rubio (který byl na tuto funkci již dříve tipován médii) a Bill Hagerty.
Mimochodem, Rubio včera prohlásil, že válka na Ukrajině „dospěla do slepé uličky“ a je třeba ji zastavit. „Myslím, že Ukrajinci byli neuvěřitelně stateční a silní, když se postavili Rusku. Ale nakonec to, co zde financujeme, je patová válka a je třeba ji ukončit. Myslím, že by zde měl být zdravý rozum. Ukrajině bude trvat 100 let, než zemi obnoví,“ řekl senátor v pořadu Today.
Pokud jde o Billa Hagertyho, je to krajně pravicový trumpista, který byl v první Trumpově periodě jeho velvyslancem v Japonsku.
Hagerty patřil k těm republikánům v Senátu, kteří koncem dubna hlasovali proti pomoci Ukrajině – přestože návrh zákona už tehdy podpořila Republikánská strana a nakonec byl schválen.
Jinými slovy, už seznam možných kandidátů na post ministra zahraničí USA ukazuje, že Trump se skutečně může vydat cestou ukončení války na Ukrajině, i když, jak jsme psali, neexistuje žádná záruka, že tomu tak bude na 100 %.
Přestože Trumpův „plán“ ani zmínění kandidáti na „mírotvorce“ zatím nebyli oficiálně potvrzeni, v Kyjevě už příchozí informace vyvolávají reakci.
Reakce Ukrajiny na Trumpa
Vladimir Zelenskij dnes uvedl, že měl s Donaldem Trumpem „skvělý“ telefonický rozhovor. Jeho vítězství Zelenskij označil za „historické“ a volební kampaň za „úžasnou“.
„Měl jsem skvělý telefonický rozhovor s prezidentem Trumpem a poblahopřál jsem mu k jeho historickému a přesvědčivému vítězství – tento výsledek umožnila jeho ohromující volební kampaň.Pogratuloval jsem jeho rodině a týmu za jejich skvělou práci. Dohodli jsme se, že budeme udržovat úzký dialog a navazovat na naši spolupráci. Silné a pevné vedení USA je pro svět a spravedlivý svět životně důležité,“ napsal Zelensky.
Později, již při projevu v Budapešti na summitu evropského politického společenství, ukrajinský prezident dodal, že Trump během rozhovoru nesdílel jeho vidění situace na Ukrajině. „Samozřejmě ještě nemůžeme vědět, jaké budou jeho konkrétní kroky. Ale doufáme, že Amerika bude silnější,“ řekl Zelenskyj.
Zároveň přednesl projev, v němž zopakoval svá tradiční hesla týkající se války – že míru nelze dosáhnout za cenu toho, že se Ukrajina vzdá svého území, že Západ by měl dát více zbraní, posílit sankce, vydat Kyjevu ruský majetek a že je nutné držet se formátu diplomacie, který Kyjev provádí v rámci „mírového summitu“.
Skutečnost, že to bylo řečeno až po Trumpově vítězství a jeho telefonickém rozhovoru se Zelenským, naznačuje, že strany skutečně téměř o ničem podstatném nejednaly. Příznačné je také to, že se ukrajinský prezident rozhodl veřejně „připomenout“ – zřejmě i Trumpovi – svůj postoj k ukončení války. Zvláště na pozadí informací o Trumpových „plánech“ na zmrazení války podél frontové linie.
To znamená, že Kyjev se zjevně obává, že USA mohou změnit svou koncepci podpory Ukrajiny, ale svůj postoj zatím měnit nehodlá. A zde je třeba připomenout nedávné Zelenského prohlášení – v rozhovoru pro jihokorejská média řekl, že pokud chce Trump ukončit válku tím, že donutí Ukrajinu odstoupit svá území, „nepodaří se mu to“.
„Strana“ již analyzovala pozici USA v této válce a napsala, že existují síly – i mezi republikány -, které jsou proti ukončení války na frontové linii a pro zvýšení pomoci Ukrajině. Na ně se nejspíše orientují ukrajinské úřady, které tvrdí, že je nutné ve válce pokračovat. A jak vidíme, veřejně se tato koncepce nemění ani po Trumpově nástupu.
Jak Trumpův návrat k moci změní poměr sil na Ukrajině, jsme analyzovali zde.
Bumerang podle Scholze a EU
Po Trumpově volebním vítězství zavál v Německu nečekaný „vítr změny“. Přesně v den volby republikána se tamní vládní koalice zhroutila. Německo je plné předčasných voleb do Bundestagu.
Je však pozoruhodné, že tuto krizi vyvolává sám kancléř Scholz. Odvolal ministra financí a lídra koaliční partnerské strany FDP Lindnera, zřejmě si uvědomoval, že by to znamenalo odchod svobodných demokratů z koalice a její rozpad. Což se přesně stalo.
Formální stížnosti na liberála Lindnera jsou návrhy na „snížení“ výdajů, včetně plateb pomoci Ukrajině, s cílem vyrovnat rozpočet a snížit státní dluh. Scholz v reakci na to poměrně drsným způsobem oznámil rezignaci ministra. Poté Lindnerovi spolustraníci opustili vládu.
Toto Scholzovo chování se zdá paradoxní. Jeho strana SPD má nyní špatný rating a proto by nebylo v jejím zájmu vést k předčasným volbám, které s největší pravděpodobností prohraje.
V počínání kancléře je však logika, pokud vycházíme z toho, že se rozhodl shodit břemeno moci sám ato co nejrychleji. Bez čekání na volby naplánované na podzim příštího roku.
Nejpravděpodobnějším důvodem, proč to chce Scholz udělat, je Trumpovo vítězství, které u kancléře mohlo přimět, aby si pospíšil a odešel.
Rozsah problémů, které vyvstávají pro Německo a obecně pro EU po Trumpově vítězství, je tak obrovský, že ne každý je připraven převzít odpovědnost za jejich řešení. Mnozí však mohou mít touhu rychle „skočit“ stranou, aby tyto problémy musel vyřešit někdo jiný. Navíc je možné, že středopravice z CDU (totiž se pravděpodobně dostanou k moci po volbách) snáze najde společnou řeč s Trumpem než levicový sociální demokrat Scholz.
Problémy, kterým Německo čelí, budou mnohovrstevné. Nejzřetelnější z nich je hrozba obchodní války mezi USA a EU. Trump se netají tím, že Evropskou unii a Německo nepovažuje ani tak za spojence, jako spíše za nebezpečné konkurenty, kteří do Spojených států prodávají více zboží, než nakupují americké, a vytvářejí tak pro Spojené státy velkou negativní obchodní bilanci. Trump a jeho spolupracovníci také obviňují Evropu, že všechny náklady na svou vlastní bezpečnost přesouvá na Spojené státy, a to je naléhavě nutné změnit. Je proto možné, že Německo a EU budou brzy čelit tomu, že Američané zavedou obchodní cla na jejich zboží a zároveň budou muset zvýšit výdaje na obranu. Nehledě na to, že rozpočtová situace je už tak napjatá.
To by mohlo mít pro německou ekonomiku katastrofální důsledky. Už teď neprožívá zdaleka nejlepší časy. Včetně z důvodu přerušení ekonomických vazeb s Ruskem – prudkého poklesu dodávek levného plynu a ztráty ruského trhu pro německé zboží. Vzhledem k „přebytkovému“ obchodu se státy se však německá ekonomika stále držela nad vodou. Pokud tento faktor Trump resetuje, pak se ekonomická krize v Německu a EU stane docela pravděpodobnou.
Je možné, že to bude mít také geopolitické důsledky. Obchodní válka se Spojenými státy a rostoucí ekonomické problémy mohou poskytnout Ruské federaci a Číně příležitost zahrát si vlastní hru na tyto rozpory, aby „odtáhly“ EU od Ameriky. Teď se to samozřejmě zdá neuvěřitelné. Pokud se ale obchodní válka mezi Evropou a Amerikou stane realitou, pak ani ty nejdramatičtější zvraty v evropské politice nebudou vypadat jako fikce.
Není ale faktem, že se Trump okamžitě rozhodne svou politiku vůči EU co nejvíce zpřísnit. Včetně toho, aby to netlačilo směrem k Rusku a Číně.
Jeho blížící se nástup k moci však vytváří pro Evropany situaci mimořádně znepokojivé nejistoty. Což pravděpodobně přimělo Scholze k rychlé přípravě na ústup.
A ještě jedna věc. Prudká změna situace v západním světě po Trumpově vítězství by mohla způsobit turbulence v evropském veřejném sentimentu a posílit pozice extrémních „antielitních“ stran. A to vytváří nejistotu ohledně výsledku předčasných voleb v Německu, pokud se uskuteční.
Alternativa pro Německo a aliance Sarah Wagenknechtové mohou docílit významného výsledku, který ztíží sestavení nové vlády kolem „respektovaných“ stran jako CSU a obecně vytvoří novou politickou realitu v zemi.
Změny reality se obávají jak v Evropské unii jako celku, tak i v NATO.
Evropští lídři, kteří se dnes setkali v Budapešti, vyzvali Trumpa, aby se vyhnul obchodním válkám, nadále podporoval Ukrajinu a zdržel se narušování globálního pořádku, píše agentura Reuters.
„Je v našem zájmu, aby autokraté tohoto světa dostali velmi jasný signál, že se nejedná o vládu moci, ale o vládu zákona,“ řekla k Ukrajině šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval k vnímání Ukrajiny jako problému nejen Evropy. A označil partnerství Ruska se Severní Koreou za „hrozbu nejen pro evropskou část NATO, ale také pro Spojené státy“.
https://strana.today/news/474803-nardep-hetmantsev-prizval-vvesti-voennye-oblihatsii.html
Šéf daňového výboru Nejvyšší rady Daniil Getmancev chce diskutovat o zavedení povinného nákupu válečných dluhopisů obyvatelstvem.
„Věřím, že existuje potenciál pro další nárůst objemu umístění jak mezi bankami, tak právnickými osobami a jednotlivci,“ napsal.
Poslanec uvádí příklad Izraele, kde byla v 70. letech zavedena dlouhodobá povinná válečná půjčka: na nákup válečných dluhopisů bylo povinných 7 % zdanitelného příjmu.
„Zda lze na Ukrajině zavést takové povinné spoření (výhradně pro válečnou dobu a výhradně pro financování bezpečnostních a obranných sil), je věcí hluboké politické, veřejné a odborné diskuse,“ píše Getmancev.
Předtím místopředseda Nejvyššího soudu Ukrajiny, major ukrajinských ozbrojených sil Alexander Mamaluj, prohlásil, že Ukrajina je krůček od zavedení pracovní povinnosti.
V noci na dnešek podnikly ruské jednotky další útok na Kyjev. Trosky dronu dopadaly v šesti oblastech města. Dva lidé byli zraněni.
Informuje o tom Státní pohotovostní služba a KGVA.
V okrese Goloseevskij byl poškozen byt ve výškové budově, požár v garážích a autoservisu, poškozena byla čtyři auta.
Ve čtvrti Pečerskij vzplála restaurace ve 33. patře obytné výškové budovy, která způsobila částečnou destrukci stavebních konstrukcí.
V okrese Solomensky došlo k požáru na území podniku a skladu a došlo k oběti.
Trosky dopadly i na zdravotní středisko, kde došlo k dalšímu požáru.
Ve stejné oblasti došlo k požáru nebytového objektu.
V Podolské oblasti hořel obytný dům. V Obolonsky došlo k požáru na střeše obchodního centra.
V okrese Darnitsky spadly trosky na otevřenou plochu.
Také v kyjevské čtvrti Solomenskij poničily trosky z Shahed nákupní pavilony na trhu a došlo k požáru. Předběžně vyhořelo asi deset obchodních pavilonů.