Jeden z posluchačů Slobodného vysielača a zároveň čtenář Kosy mne lehce pokáral za to že prý americkým volbám přisuzuji příliš velký význam, dokonce nezasloužený a že vlastně o nic nejde, že jen jedna figurka vystřídá druhou a co jako? Místo odpovědi jsem sáhl po článku v britském The Economist, který si vybírá jednu z mnoha faset důsledků volby Donalda Trumpa prezidentem. Opakuji jen jednu , z možná stovek. Týká se jen pouze posilování americké měny, kterého jsme od prezidentských voleb svědky. Ať se nám to líbí nebo , v dnešní míře globalizace se cokoliv trošinku důležitého uděje v USA nebo s USA, vždycky to na nás dopad mít bude. A u tak akčního prezidenta, jakým je Trump pak násobně více.
Ten článek, co vám nabízím z Economistu je pod paywallem. Nicméně, aniž bych věděl proč, někdy se mi ho podaří překonat. Tohle je ta šťastná výjimka.
America’s strengthening dollar will rattle the rest of the world
podle překladače
Posilující americký dolar otřese zbytkem světa
V roce 1971 John Connally , tehdejší americký ministr financí, řekl svým evropským protějškům, že dolar je „naše měna, ale váš problém“. Během následujícího půlstoletí se globální ekonomika proměnila, ale Connallyho úsloví stále platí: i když hodnota dolaru zůstává z velké části určována domácím vývojem v Americe, jeho výkyvy téměř vždy rozvíří celý svět. Jeden takový velký výkyv může být právě teď realitou, protože ekonomická politika slíbovaná Donaldem Trumpem, nově zvoleným americkým prezidentem , bude mít na dolar stimulační účinek. To znamená potíže pro růst ve zbytku světa.
Zatím není přesně jasné, které části svého ekonomického programu bude Trump ochoten – a schopen – realizovat. Ale šílení na amerických akciových trzích dává náhled na to, co investoři očekávají (index S&P 500 velkých amerických společností po volbách tři dny po sobě lámal rekordy). Obchodníci věří, že nová administrativa zvýší zisky amerických společností snížením daní a deregulací při nárůstu vládních půjček. Kombinace vyšších deficitů a obnovené inflace by zase mohla přinutit centrální banku země držet úrokové sazby výše. To by učinilo vlastnictví dolarových cenných papírů atraktivnějším, což by dolaru poskytlo vítr do plachet.
Tento scénář se již částečně realizuje. Dne 7. listopadu Federální rezervní systém podle očekávání snížil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt bodu, čímž stanovil své cílové rozpětí na 4,5–4,75 %. Předseda Jerome Powell je však otevřený možnosti, že Fed na svém prosincovém zasedání ponechá sazby na stabilní úrovni, než aby je dále snižoval. Je výmluvné, že prohlášení výboru pro stanovení sazeb doprovázející jeho rozhodnutí se již nezmiňovalo o „větší důvěře, že inflace se udržitelně blíží 2 %“, jak tomu bylo v zářijové zprávě. Za poslední čtyři týdny vyhlídky na zvýšení úrokových sazeb v USA vytlačily dolar nahoru o 1,5 % vůči širokému koši měn.
Takový vývoj je často doprovázen zhoršením globálního ekonomického výhledu. Jedním z důvodů je, že v době ekonomických turbulencí mají investoři tendenci prodávat riziková aktiva a investovat do těch, která považují za bezpečná, zejména do dolaru a amerických státních dluhopisů. A zatímco zhoršující se prognózy spíše posilují dolar, rostoucí dolarové sazby často výhled zhoršují. Studie MMF zveřejněná v roce 2023 zjistila, že během jednoho roku 10% nárůst dolaru vedlo k poklesu produkce v rozvíjejících se tržních ekonomikách o 1,9 procentního bodu. Bohaté země trpí sice méně, ale i jejich produkce poklesla o 0,6 procentního bodu. Oživení je pomalé: Zpráva uvádí, že škodlivé účinky silnějšího dolaru mají tendenci trvat dva a půl roku pro rozvíjející se ekonomiky a rok pro bohaté země.
Kolísání směnného kurzu dolaru ovlivňuje globální ekonomiku dvěma hlavními způsoby: obchodní a finanční. Více než 40 % světového obchodu, většinou bez americké účasti, se uskutečňuje v dolarech. Silnější měna USA zvyšuje náklady pro dovozce, snižuje poptávku po zboží ze zahraničí a snižuje celkové objemy obchodu. V mnoha zemích Asie a Latinské Ameriky jsou tedy výkyvy směnného kurzu dolaru důležitější než kurzy místních měn. Jedna vědecká studie z roku 2020 zjistila, že 1% nárůst dolaru vůči ostatním měnám signalizoval pokles obchodu o 0,6% ve zbytku světa, po započtení dalších faktorů. Podle Bank for International Settlements (ICB, Banka pro mezinárodní vypořádání) silnější dolar také zvyšuje náklady na nákup meziproduktů a zvětšuje riziko kolapsu dlouhých dodavatelských řetězců.
Neméně důležitá než dopad růstu americké měny na obchod je reakce finančního sektoru. U zemí a společností, které si půjčují v dolarech, ale nemají v nich žádný zdroj příjmů, zvýšení směnného kurzu automaticky zvyšuje jejich dluhové zatížení a úrokové náklady. Vyšší úrokové sazby v Americe v kombinaci s dražším dolarem také snižují atraktivitu investic ve zbytku světa. Kapitál odtéká z rozvíjejících se trhů, což je také nutí zvyšovat úrokové sazby a zpřísňovat měnové podmínky, právě když jejich ekonomiky mohou začít trpět všeobecným zpomalením obchodu.
Tento tlak na výpůjční náklady mimo Ameriku je již evidentní. Brzy ráno 6. listopadu, když byly známy výsledky voleb, výnosy amerického ministerstva financí prudce vzrostly. Totéž se stalo s výnosy státních dluhopisů v Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku. Některá z těchto zvýšení byla od té doby v reakci na škrty Fedu sice už eliminována, ale oddech může být pouze dočasný. Jakékoli zvýšení výnosů by bylo špatně načasované, protože mnoho centrálních bank se snaží podpořit pomalý hospodářský růst doma snížením úrokových sazeb a uvolněním půjček.
Jak dlouho zůstane dolar silný, se teprve uvidí. Sám Donald Trump si dlouhodobě stěžuje, že silná měna poškozuje domácí výrobce a připravuje Američany o práci. Má ale problém přimět centrální banku ke snížení sazeb. A dokud zůstane vysoká, bude americká měna nadále preferována investory, což způsobí vážný problém pro celý svět.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Jakkoliv Rusko, a především Čína plus země BRICS podnikají hodně, aby omezily nadvládu dolaru a řekl bych, že americká vláda, bez ohledu na to , kdo právě sedí v Bílém domě, dělá ještě více než právě zmínění, svým neuvěřitelným zadlužováním, je dolar pořád velkým králem světových financí. A ještě dost dlouho v této pozici zůstane, jakkoliv bude slábnout. Nicméně zatím své vladařské žezlo třímá pevně. Se vším, co to znamená. Což popsal a já soudím, že dostatečně plasticky -The Economist.
Faktem zůstává, že na zvolení Trumpa okamžitě reagovaly finanční trhy. Až skoro brutálním způsobem. Mám rád grafy. Takže jsme si pro vás dva vytáhl z finančních webů.
Ačkoliv jeden popisuje korelaci EUR/USD a druhý USD/Kč , oba v období na jeden rok, ukazují naprosto totéž:
Zkrátka kurs Eura oproti dolaru je za poslední rok vůbec nejslabší. Ačkoliv ještě 24. září naopak dosahoval ročních maxim.
A koruna?
V podstatě totéž Jen zářijový vrchol koruny byl o něco slabší než ten z loňského prosince.
Proč ještě koncem září si stálo Euro s korunou tak dobře? Protože trhy věřily, že vyhraje Kamala…. Tehdy přece průzkumy a zejména ti vždycky a jedině správní nás ujišťovali, že to dá ve valčíkovém rytmu.. Nedala. A trhy vsadili na mantry gurua MAGA!
Kdyby jako někdo pochyboval, že to pro Česko má nějaký zvláštní dopad, dovoluji si ho upozornit, že to, co natankuje příště u pumpy, to, co spálí na plynovém vařiči zítra ráno, až si bude dělat kafe a to, co ho dnes zahřívá z radiátorů, připojených na plynový kotel, totiž jen za dolary. A inkaso za český vývoz je asi z 80% za eura. Podceňoval bych vaší inteligenci, kdybych si myslel, že to mám rozebírat dál. S Trumpem si svět i my užijeme. Na každý pád.
