Írán podpoří jakékoli rozhodnutí přijaté libanonskou vládou a Hizballáhem o příměří s Izraelem, řekl 15. listopadu Ali Larijani, hlavní poradce nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
„Nechceme nic sabotovat. Jde nám o řešení problémů,“ řekl Larijani podle agentury Reuters po setkání s libanonským dočasným premiérem Najibem Mikatim a předsedou parlamentu Nabihem Berrim.
S odkazem na Hizballáh Larijani zdůraznil, že Írán bude za všech okolností nadále podporovat „odpor“ v Libanonu.
O den dříve agentura Reuters uvedla, že velvyslanec Spojených států v Libanonu předložil Berrimu návrh navrhovaného příměří v Libanonu.
Velvyslankyně Lisa Johnsonová se 14. listopadu setkala s Berrim, blízkým spojencem Hizballáhu, aby předložila první písemný návrh Washingtonu během nejméně několika týdnů, řekly tiskové agentuře dva vysoce postavené libanonské politické zdroje.
„Je to návrh, abychom získali pozorování z libanonské strany,“ řekl agentuře Reuters jeden ze zdrojů. Žádný zdroj nemohl poskytnout podrobnosti o obsahu návrhu.
Samostatná zpráva The Wall Street Journal zveřejněná ve stejný den uvedla, že zvolený americký prezident Donald Trump podepsal návrh 10. listopadu během setkání s izraelským ministrem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem v Mar-a-Lago.
Trump po brífinku od Dermera rozsvítil návrh na zelenou a podle zprávy vyjádřil naději, že bude realizován před jeho nástupem do úřadu 20. ledna.
Konfrontace mezi Izraelem a Hizballáhem poprvé vypukla po začátku války v pásmu Gazy, kdy skupina zahájila útoky na podporu palestinské enklávy.
Izrael eskaloval své útoky na Libanon počínaje 17. zářím a 27. září zavraždil generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nassralláha. 30. září Izrael zkomplikoval situaci ještě více zahájením pozemní operace v jižním Libanonu.
Konfrontace si dosud v Izraeli vyžádala životy více než 110 lidí a na libanonské straně si vyžádala přes 3300 mrtvých.
