…Po příjezdu ho vedení tábora jmenovalo kápem, vězněm s funkcí, který měl dohlížet na ostatní vězně a řídit je. Zpočátku Becher vykonával dohled jen v části baráku a později se stal vedoucím celého bloku, kde byli drženi kněží, zejména polské národnosti. K jeho povinnostem patřilo dohlížet na čistotu a pořádek v jeho bloku, rozdělovat jídlo a dopravovat vězně do nemocnice, pokud byli nemocní.
Becher však kněžími pohrdal a místo aby jim pomáhal a asistoval jim, denně je týral. Podle očitých svědků kopal jednoho kněze do břicha a přitom mu nadával. Jindy zase zbil otce Sota, polského kněze, a kopal do něj, dokud neupadl do bezvědomí. Špatně zacházel také s otcem Kowilinským, téměř 60letým polským knězem, kterého zbil tak silně, že mu z nosu a úst tekla krev a musel být odnesen do nemocnice. O tři nebo čtyři dny později kněz na následky zranění zemřel. Příčina smrti byla zaznamenána jako „zástava srdce a krevního oběhu v důsledku zánětu střev“.
Becher také vedl takzvaná „sportovní cvičení“, která byla pro vězně oslabené táborovým životem skutečným utrpením. Tato cvičení byla fyzicky náročná a měla duchovní vyčerpat, potrestat a ponížit. Becher je nutil vykonávat zvláštní cvičení od 27. března do 7. dubna 1942, od Květné neděle do Velikonoční neděle, od 6 ráno do 7 večer, s přestávkou na večeři. Během těchto cvičení vězně bil a v důsledku vyčerpávajících fyzických výkonů a bití osm kněží zemřelo. Když kněží při cvičeních selhávali, strkal do nich a kopal.
Při bití kněží byl přítomen také příslušník SS, který zajišťoval dohled a posiloval Becherovu autoritu. Becher kněžím často vyhrožoval, že je pošle do transportů pro invalidy, což znamenalo poslání do vyhlazovacích táborů – známý rozsudek smrti. Drsné podmínky, neustálé týrání a nedostatek lékařské péče vedly k úmrtí asi 400 kněží v době, kdy byl Becher vedoucím jejjich bloku.
Becher byl potom z kněžského bloku přeložen do ruského bloku, kde byli drženi sovětští váleční zajatci a další rusky mluvící vězni. Tito vězni byli často vystaveni obzvláště krutému zacházení, což bylo způsobeno nacistickou ideologií, která považovala Slovany za méněcenné a sovětské válečné zajatce za obzvláště opovrženíhodné nepřátele. Podmínky v ruském bloku byly kruté, s nedostatečnou stravou, přístřeším a lékařskou péčí, což vedlo k vysoké úmrtnosti. Jednou Becher surově zmlátil mladého Rusa kusem dřeva a jindy udeřil jiného Rusa pěstí do tváře.
Koncentrační tábor Dachau byl osvobozen 29. dubna 1945 jednotkami 45. pěší divize.
Vojín John Lee, který se osvobození zúčastnil, později vzpomínal: „Viděli jsme muže roztrhané během bitvy na kusy, upálené a umírající mnoha různými způsoby, ale na tohle jsme připraveni nebyli. Několik mrtvých tam leželo s otevřenýma očima, to je obraz, který nikdy nedostanu z hlavy. Jako by se na nás dívali a říkali: ‚Co vám trvalo tak dlouho?“
Z více než 200 000 lidí, kteří byli v Dachau a jeho četných pobočných táborech vězněni během jeho dvanáctileté existence v letech 1933-1945, bylo téměř 42 000 lidí zavražděno.
Po druhé světové válce, která v Evropě skončila 8. května 1945, byl Fritz Becher souzen v dachauském procesu, který vedla armáda Spojených států v areálu bývalého koncentračního tábora Dachau. Proces probíhal od 15. listopadu do 13. prosince 1945 a z válečných zločinů v souvislosti s koncentračním táborem Dachau a jeho pobočnými tábory bylo obviněno 40 lidí. Proces skončil vynesením 40 rozsudků, z toho 36 rozsudků smrti z nichž 28 bylo vykonáno.
Během procesu Becher tvrdil, že nikdy nikoho neubil k smrti a že jen občas dal nějakému vězni facku, protože jinak by byl potrestán on sám. Dodal, že nikdy nikoho nekopal, ale připustil, že možná způsobil krvácení z nosu a dal některým kněžím facku. Zmínil také, že během svého pobytu v ruském bloku „usměrňoval“ vězně pouze bitím rukou.
Jeho lži mu však nepomohly uniknout spravedlnosti. 13. prosince 1945 shledal americký vojenský tribunál Fritze Bechera vinným a spolu s dalšími 35 spoluobžalovanými ho odsoudil k trestu smrti oběšením. Soud přihlédl k jeho krutému jednání, včetně surového utýrání vězňů k smrti, a tvrdým trestům, které měly za následek smrt několika kněží.
Když byl Becher 29. května 1946 ve věznici pro válečné zločince v Landsbergu oběšen, bylo mu 41 let.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
