Neposlouchat, neplazit se: Jak se postavit na vlastní nohy
Dva citáty, které jste možná zahlédli na sociálních sítích, jsou tak silné, že si zaslouží trochu více než jen lajky a sdílení. Friedrich Schiller a Henry David Thoreau nám zanechali jednoduché, ale hluboké pravdy. Oba říkají jedno: Svoboda začíná v nás. Jenže co to vlastně znamená pro každodenní život?
Ti velcí přestanou vládnout, když se ti malí přestanou plazit.
Schiller trefil hřebík na hlavičku. Když se necháme ovládat strachem, pocitem, že „to tak prostě je,“ nebo rezignací na to, že něco změníme, jen tím posilujeme ty, kteří nad námi drží moc. Přestaneme si ale hrbit záda, a najednou je situace jiná. Nebo lépe řečeno: oni už nemají tu sílu, kterou jsme jim sami dali. V praxi to znamená, že každé „ne“ je krok ke svobodě.
Neposlušnost je základem svobody. Poslušní zůstávají jen otroci.
Thoreau to viděl stejně. Neposlušnost neznamená chaos nebo revoluci na barikádách. Je to rozhodnutí nepřijmout nesmyslná pravidla, která z nás dělají loutky. Když se například bojíme ozvat proti nespravedlnosti, dáváme souhlas tomu, kdo ji provádí. Neposlušnost ale může mít podobu obyčejné statečnosti – říct pravdu, i když je to nepohodlné, nebo si stát za svým, i když to není populární.
Jak na to?
- Začněte malými kroky. Uvědomte si, kde se zbytečně přizpůsobujete. Třeba říkáte „ano“ věcem, které vám vadí. Zkuste si říct: „Dneska to změním.“ A změňte to.
- Zajímejte se. Schiller a Thoreau žili v době, kdy tohle říkat znamenalo riskovat. My dnes máme možnosti, o kterých se jim ani nesnilo. Čtěte, vzdělávejte se a hledejte způsoby, jak nepodporovat systém, který je nespravedlivý.
- Spojte se s ostatními. Není nic silnějšího než skupina „malých“, která se rozhodla neplazit. Hledejte podobně smýšlející lidi.
Schiller a Thoreau vám nenabídli recept na revoluci. Ukázali vám, že změna začíná v hlavě. A pak u vás doma, v práci, ve městě. Jen když se rozhodnete, že nejste jen kolečko v systému, se systém začne otřásat v základech.
Tak co, jste připraveni přestat se plazit a stát rovně?
