Ernestovo ukrajinské okénko na 12.12.2024

Ernestovo ukrajinské okénko na 12.12.2024

vybral a sestavil Ernest

Co píše  Strana.ua

https://strana.today/news/476608-itohi-1023-dnja-vojny-v-ukraine.html

výsledky 1022. dne války na Ukrajině.

Situace na frontě

Situace v Pokrovsku se zhoršuje. Včera tímto směrem zavítal vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij. Uvedl, že boje jsou zde „extrémně brutální“ a nepřítel je v živé sílnější než ukrajinské ozbrojené síly. A slíbil „nestandardní řešení“.

Den předtím vešlo ve známost, že ruské jednotky se již k městu přiblížily z jihu na necelé dva kilometry. Dnes ukrajinská armáda oznámila, že DRG začaly vstupovat do Pokrovska z této strany. „Proniknutí do okrajových částí města naznačuje určité problémy v obraně,“ říká bojovník Aidar Stanislav Buňatov.

Ukrajinský vojenský pozorovatel Bogdan Mirošnikov píše, že kromě dobytí vesnice Ševčenko, odkud se otevírá přímá nejkratší cesta do Pokrovska, se Rusové dostali na předměstí Dačenského a dobyli část Vozroždení, „což jim umožňuje pomalu dosáhnout jižních přístupů Pokrovska.“

Na Ukrajině se vedou debaty o tom, proč se situace kolem města, které bylo měsíce zjevným cílem ruské ofenzívy, tak prudce zhoršila.

Novinář Jurij Butusov řekl, že u Pokrovska bylo vybudováno mocné opevněné území pro ukrajinské ozbrojené síly, ale neposlali tam vojáky a Rusové ho vzali bez boje.

„Poblíž Pokrovska byla vybudována klíčová, konečně dobrá, opevněná oblast za několik desítek milionů hřiven, ale nestihli jsme tam poslat naše vojáky kvůli určitým neadekvátním řídícím rozhodnutím velení,“ řekl Butusov.

„Takticky klíčová opevněná oblast už byla dobyta nepřítelem, bez boje, před tím, než tam vojenské velení poslalo alespoň jednoho člověka, byly utraceny desítky milionů a naše velení to celé darovalo opevněnou oblast ruským jednotkám,“ dodal.

Také podle Butusova v Pokrovském směru panuje chaos ve velení a řízení vojsk a extrémně nízká míra koordinace mezi různými jednotkami.

V oblasti Kurachova se hlavní problémy schylují na západ od města, kde se Rusové snaží dostat na dálnici směrem na Záporoží a uzavřít celou skupinu ukrajinských ozbrojených sil u Kurachova.

„V oblasti Soncovka se okupanti nadále snaží dobýt vesnici a z jejího okraje postupovat k Petropavlovce. Pokud bude tato dobyta, nepřítel se bude moci dostat až na okraj Konstantinopole. Velký malér pro zbytky Kurachovského směru,“ píše.

Soudě podle map zveřejněných ukrajinskou i ruskou vstranou, ruská armáda dosáhla významného pokroku v Soncovce a Zarje.

Ukrajinské ozbrojené síly se ocitly v operačním obklíčení v oblasti Annovka jižně od Kurachova, jak dokládá mapa Deep State.

Označuje prudký postup Ruské federace ze dvou boků „kapsy“. Cesta z ní byla zcela v šedé zóně. Zároveň je uprostřed naznačena přítomnost Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinský vojenský expert Konstantin Mašovec zaznamenává, že v posledních týdnech se Rusům podařilo přiblížit se k uskutečnění „velkého zásahu“ ukrajinským ozbrojeným silám operujících podél linie Záporoží-Doněck.

„Za posledních 1,5 měsíce se celková situace zjevně prudce zhoršila především ve vremevském směru, nepříteli se v této zóně podařilo překročit řeku Kašlagač západně od Ugledaru a také prorazit oblast vesnice Zolotaja Niva v severním a severozápadním směru.

To zase vedlo k tomu, že nepřítel dokázal obsadit širokou oblast terénu, včetně Ugledaru (v souladu s tím zcela eliminovat naše ugledarské předmostí / výběžek a odstranil bezprostřední hrozbu pro Volnovachu), severně od řeky Kašlagač. . A hlavní věcí je dostat se k řece Suchye Jaly z jihu, čímž vznikne akutní hrozba obklíčení našich jednotek v celém Kurachovském výběžku.

To vedlo i k tomu, že nepřítel dokázal na široké frontě, z východu a severu, obejít Velikuju Novoselku (jedna z klíčových obranných oblastí ukrajinských ozbrojených sil v tomto směru) a vytvořit přímé ohrožení místní (taktické) obklíčení našich jednotek, jako v oblasti vesnic Annovka a Uspenovka a na jihozápad – v oblasti obce Makarovka.

Dnes ruská skupina vojsk „Vostok“ fakticky vytvořila jižní frontu (boku) většího (operačně-taktického) pokrytí (ve spolupráci s jednotkami Ruské gardy „Střed“ postupujícími na Pokrovském a severním křídle směry Kurachovského) našich jednotek operujících po obou stranách dálnice Záporoží – Doněck,“ shrnuje Mashovets.

Situace v Torecku a s Časov Jarem se také zhoršuje.

Rusové v Torecku rychle postupují na západ od dolu Centralnaja, který dobyli dříve, hlásí ukrajinský voják s volacím znakem „Muchnoj“.

„Poté, co nepřítel ovládl důl Centralnaja a jeho haldy hlušiny, začal rychle vyvíjet útočné akce na západ od těchto pozic a také se snaží prorazit na severní okraj města ve směru k dolu Toreckaja. Toto je jedno z důležitých obranných center. „Když ho nepřítel dostane pod kontrolu, už nebude mít smysl se zde držet, takže město může padnout do rukou Rusů,“ napsal.

„Muchnoj“ také hovořil o situaci v Časov Jaru.

„Nepřítel obsadil polovinu závodu na ohnivzdorné materiály a také dosáhl severního okraje této fabriky. Jak jsem již uvedl, je již obklíčena ze 3 stran a nepřítel postoupil také do mikrodistriktu Severnyj, tedy do centrálního uzlu. Naše obrana může časem selhat. Dále má nepřítel za úkol přejít k útočným akcím ke Družkovce a Konstantinovce,“

Trumpova nová prohlášení o Ukrajině

Časopis Time vyhlásil Donalda Trumpa jako „osobu roku“  (jeho syn už Zelenského zesměšnil zveřejněním poněkud urážlivého memu) a vyzpovídal nově zvoleného prezidenta.

Trump v něm vesměs zopakoval mnohé z toho, co zaznělo v poslední době – vyzval k zastavení této války kvůli vysokým ztrátám obou  stran (prezident je na rozdíl od oficiálních prohlášení stran označil za poslední měsíc přibližně stejné).

Zároveň poprvé kritizoval rozhodnutí Zelenského a Bidena o dálkových úderech proti Ruské federaci.

„Rozhodně nesouhlasím s raketovými útoky stovky mil do Ruska. Proč to děláme? Tuto válku prostě eskalujeme a zhoršujeme. To by se nemělo dopustit,“ řekl Trump. „Myslím, že nejnebezpečnější věcí je teď to, co se děje, když se Zelenskij rozhodl se souhlasem, předpokládám, prezidenta, začít odpalovat rakety na Rusko. Myslím, že jde o vážnou eskalaci. Myslím, že je to hloupé rozhodnutí.“ – dodal.

Trump také řekl, že neopustí Ukrajinu. Na druhou stranu ale neodpověděl na otázku, zda se pomoc Kyjevu sníží, pokud by odmítl přijmout podmínky mírové dohody.

„Důvod, proč vám to nerad říkám, je ten, že jako vyjednavač si myslím, že mám velmi dobrý plán, jak pomoci. Ale když ten plán začnu nyní popisovat, stane se z toho téměř zbytečný plán.“ Odvětil  na otázku, zda poskytne Ukrajině další pomoc.

To znamená, že nový americký prezident pokračuje v v rétorice, aby co nejrychleji zastavil válku. Dostává se do stále ostřejšího rozporu s  prohlášeními ukrajinských úřadů. A také s jejich činy – s přihlédnutím k tomu, že Trump také kritizoval „střelbu na dálku“.

Kyjev nadále tvrdí, že jednání jsou předčasná, dokud Ukrajina nedostane právně závazné bezpečnostní záruky od Západu (například vstup do NATO nebo rozmístění západních jednotek na Ukrajině) nebo velké dodávky zbraní, včetně raket dlouhého doletu Tomahawk.

„Aby mohla být zahájena jednání, Ukrajina musí být silná, a pak bude schopna hovořit s Ruskou federací na stejné úrovni,“ řekl dnes šéf OP Jermak s tím, že mluvíme i o nedostatku zbraní jako „jasné záruky“, že Putin znovu nezaútočí.

Také den předtím jeho poradce Podoljak řekl, že válka by neměla skončit na úkor územních ústupků Ukrajiny. Zelenskyj včera sice znovu připustil, že Ukrajina je připravena diplomaticky vrátit území zabraná Ruskem – ale pouze v rámci přijetí do NATO. Prezident Ukrajiny opět vyslovil schéma, podle kterého se Kyjev připojí k NATO s celým územím podél hranice z roku 1991, ale alianční záruky se vztahují pouze na území skutečně kontrolované Ukrajinou.

Všimněme si, že Trump o těchto otázkách nic neříká, zatím navrhuje pouze zastavit válku na frontě a zahájit mírová jednání. To znamená, že prohlášení Ukrajiny v tomto kontextu zní Trumpovi jako skutečné odmítnutí.

Vrátíme-li se k Trumpovu rozhovoru pro Time, lze v souvislosti s Ukrajinou zdůraznit tři klíčové body.

První je přímá kritika rozhodnutí zasáhnout raketami dlouhého doletu.

Za druhé, v tomto ohledu kritika Zelenského, jehož rozhodnutí o „dálkových“ úderech označil za „hloupé“.

Za třetí, slib „neopustit“ Ukrajinu. Je pravda, že tento slib byl učiněn v souvislosti s procesem vyjednávání. Na otázku, zda by snížil pomoc Kyjevu, pokud Zelenskij odmítne navrhovaný mírový plán, Trump neodpověděl. Dal ale najevo, že na tuto otázku má odpověď, ale zatím ji nechce veřejně říkat.

Pokud jde o první dva body o „dlouhém dosahu“ a Zelenském, jsou poměrně specifické.

Stojí za připomenutí, že povolení zasáhnout raketami dlouhého doletu bylo jedním z ústředních bodů Zelenského „vítězného plánu“ a opakovaně prohlásil, že toto povolení osobně požadoval a nakonec ho dostal.

A Trump tyto údery nejen kritizoval, ale také označil rozhodnutí Zelenského a Bidena o nich za „nebezpečné a hloupé“ (Trump mimochodem nikdy přímo nekritizoval v rozhovoru Putina ).

Účinek těchto slov předem ještě posílil Trumpův syn, který zveřejnil video s drsným trollingem z obálky časopisu Time – jak jeho otec vykopl Zelenského.

Bez ohledu na to, co tím vším chtěli Trump starší a Trump mladší vlastně říci, efekt pro ukrajinskou politiku, která vždy věnuje velkou pozornost symbolickým věcem, je zřejmý.

To vše bude v politických kruzích vnímáno jako projev nespokojenosti se Zelenským v budoucnosti

Kdo znemožnil  vánoční příměří

Charakteristickou epizodou z hlediska postoje Ukrajiny k Trumpovým iniciativám byl příběh maďarského premiéra Viktora Orbána. Včera řekl, že Zelenskému nabídl, aby na Vánoce uzavřel příměří a provedl výměnu vězňů, ale ukrajinský prezident to odmítl.

„Na konci maďarského předsednictví EU jsme vyvinuli nové úsilí o mír. Navrhli jsme vánoční příměří a rozsáhlou výměnu vězňů. Je smutné, že prezident Zelenskij to dnes jasně odmítl a vyloučil. Udělali jsme vše, co jsme mohli,“ napsal poté Orbán když Zelenskij ostře kritizoval jeho včerejší výzvu Putinovi.

Poté Zelenského poradce Litvin řekl, že „Maďarsko s Ukrajinou o ničem nejednalo“ a nekoordinovalo svá jednání s Rusy.

Kreml zároveň informoval, že takový návrh skutečně přišel od Orbána a Moskva s ním souhlasila, ale Kyjev odmítl.

„Maďarský premiér během včerejšího telefonického rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl provést v předvečer Vánoc velkou výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou a ve stejný den vyhlásit vánoční příměří , ruská FSB předložila naše návrhy na výměnu vězňů, nicméně soudě podle reakce Zelenského na sociálních sítích i jeho okolí, ukrajinská strana všechny Orbanovy návrhy odmítla,“ – řekl mluvčí Kremlu.

Zároveň řekl, že Moskva vychází ze skutečnosti, že „konzultace o nastolení míru budou pokračovat“ a že Rusko „plně podporuje Orbánovo úsilí zaměřené na nalezení mírového urovnání“.

Tedy, pro Trumpa, kterého předevčírem navštívil Orbán, to byla docela zjevná demonstrace, načež Maďar zavolal Putinovi. Maďarský premiér v podstatě předal Ukrajině a Rusku opakovaně vyslyšené výzvy zvoleného prezidenta USA k příměří (byť dočasnému). A nyní informační pozadí kolem této žádosti vypadá takto: Kyjev odmítl, Moskva souhlasila.

Paralelně Ukrajina pokračuje v prosazování dalšího tématu, které stejně jako NATO vyvolává ostrý odpor Moskvy – nasazení mírových sil ze západních zemí na demarkační linii (pokud dojde k dohodě o příměří).

Zelenskyj nedávno dal jasně najevo, že Ukrajina je připravena o tomto scénáři diskutovat. A dnes to potvrdila místopředsedkyně vlády Olga Stefanišina.

V Evropě je jedním z hlavních zastánců této myšlenky francouzský prezident Macron. Dnes přijel do Polska, aby tuto záležitost projednal s tamními úřady. Polský premiér Tusk zároveň po schůzce s Macronem prohlásil, že polští vojáci ani po příměří nevstoupí na Ukrajinu.

To znamená, že tuto myšlenku zatím nepodporují ani mnozí nejdůslednější zastánci Ukrajiny v Evropě. Jak už ale Strana napsala, jak téma NATO, tak západní vojska na demarkační linii jsou projekty, které mohou směřovat fakticky k narušení Trumpem plánovaných jednání. Protože Moskva opakovaně prohlásila, že tyto otázky nebude na jednáních projednávat.

K dalším postojům Moskvy – zejména k převodu čtyř ukrajinských regionů do ní – dnes místopředseda Rady bezpečnosti Ruska Medveděv na návštěvě Číny řekl, že Ruská federace se nevzdává svých požadavků.

„Jsme připraveni obnovit jednání s Ukrajinou, ale pouze pokud Ukrajina pochopí realitu, která se vyvinula na zemi, a návrhy a postoje, které formuloval prezident Putin během svého letošního projevu na radě ministerstva zahraničí,“ řekl Medveděv.

Podmínky, které v červnu formuloval Putin, jsou pro Kyjev zjevně nepřijatelné. Moskva se však pravděpodobně pokusí Trumpa přesvědčit, aby na Kyjev vyvinul nátlak, aby je přijal. Není však jisté, zda na to budoucí americký prezident přistoupí. Z jeho prohlášení vyplývá, že je pro ukončení války na frontové linii. Totéž tvrdí i jeho spolupracovníci. Jak na takový návrh zareaguje Moskva, pokud přistoupí na návrh nepřijímat Ukrajinu do NATO (což říkají i představitelé Trumpova týmu), je zatím otevřenou otázkou. Zatím se však nezdá, že by Kreml hodlal nějakou americkou iniciativu přímo odmítnout.

Jak ukazuje příběh s prohlášeními o „vánočním příměří“, Ruská federace se zjevně snaží ukázat se jako „strana  se snaží  daleko více vyjednávat“ než Kyjev.

https://strana.today/news/476587-v-rossii-drony-atakovali-kazarmy-chechenskoho-spetsnaza.html

V Grozném zase drony zaútočily na kasárna čečenských speciálních jednotek. Šéf Čečenska Ramzan Kadyrov řekl, že byli zraněni čtyři bojovníci.

Dron detonoval ve vzduchu, poškodil střechu a rozbil okna. Od trosek začalo hořet, oheň byl uhašen, dodal šéf Čečenska.

Na videu od veřejnosti je vidět silný záblesk při výbuchu.

Kadyrov uvádí, že záloha 84 tisíc dobrovolníků a bojovníků jednotek z Čečenské republiky je připravena k přesunu do první linie na první rozkaz.

Nedávno už proběhl nálet na Groznyj, po kterém Kadyrov slíbil umístit ukrajinské zajatce na střechy budov.

https://strana.today/news/476588-palata-predstavitelej-ssha-ne-podderzhala-lend-liz-dlja-ukrainy-na-2025-hod.html

Ve Spojených státech přijala Sněmovna reprezentantů Kongresu vojenský rozpočet na rok 2025 bez prodloužení Lend-Lease pro Ukrajinu.

Oznámila to velvyslankyně Ukrajiny Oksana Markarová.

Tato klauzule podle ní v senátním návrhu zákona byla, Sněmovna ale nakonec pro dokument hlasovala bez ní.

„Návrh zákona schválený Sněmovnou reprezentantů však takové ustanovení neobsahuje,“ napsal velvyslanec.

Novelu nyní bude muset schválit Senát.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu pro Ukrajinu dne 9. května 2022.

https://strana.today/news/476591-shmyhal-zajavil-chto-ukraina-pytaetsja-vernut-vsekh-svoikh-hrazhdan-uekhavshikh-v-hermaniju.html

Premiér Denis Šmyhal řekl, že Ukrajina chce „co nejrychleji“ vrátit zpět všechny své občany, kteří odešli do Německa.

Die Welt píše, že ukrajinský premiér „doufá“, že se všichni uprchlíci z Německa vrátí. Na toto téma diskutoval v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„Všichni ukrajinští uprchlíci jsou na Ukrajině vítáni, během této války nebo po ní na tyto lidi čekáme. Dohodli jsme se s německou stranou a naším novým ministrem národní jednoty na spolupráci a hledání řešení, jak co nejrychleji vrátit všechny Ukrajince jak je to možné,“ řekl premiér

Šmygal řekl, že ukrajinská vláda má „absolutní zájem na tom, aby se do naší země vrátili všichni Ukrajinci, kteří uprchli v prvních dnech války nebo po ní“.

https://strana.today/news/476610-tusk-prokommentiroval-ideju-makrona-otpravit-v-ukrainu-inostrannye-vojska.html

Polský premiér Donald Tusk řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který přijel na návštěvu do Varšavy, že polští vojáci nevstoupí na Ukrajinu ani po příměří.

Prohlášení bylo učiněno na společné tiskové konferenci s Macronem, která byla vysílána na Tuskových sociálních sítích.

Polský politik řekl, že chce zastavit spekulace o potenciální přítomnosti vojáků z té či oné země na Ukrajině poté, co bude dosaženo příměří nebo míru. Zdůraznil, že takové rozhodnutí může padnout pouze ve Varšavě.

„Prozatím takové akce neplánujeme,“ poznamenal polský premiér.

Tusk poznamenal, že je připraven spolupracovat na otázkách, které pomohou ochránit evropské země před obnoveným konfliktem po příměří.

Již dříve jsme oznámili Macronovu cestu do Polska, aby projednali válku na Ukrajině a možnost vyslání zahraničních mírových jednotek.

Polský list Rzeczpospolita napsal, že Francie plánuje rozmístit na Ukrajině vojenský kontingent o síle 40 tisíc lidí. Jedná se přibližně o pět brigád.

https://strana.today/news/476565-vsu-popali-v-operativnoe-okruzhenie-na-donbasse.html

Ukrajinské ozbrojené síly se ocitly v operačním obklíčení v oblasti Annovka jižně od Kurachova, jak dokládá mapa Deep State.

Označuje prudký postup Ruské federace ze dvou boků „kapsy“. Cesta z něj byla zcela v šedé zóně. Zároveň je uprostřed naznačena přítomnost Ozbrojených sil Ukrajiny.

Velitel čety 24. OSB „Aidar“ Stanislav Buňatov řekl, že v „Kurachovském pytli“ je situace téměř kritická.

„Situace v Kurachovského pytli je téměř kritická, nepřítel se uchytil v Uspenovce. Práce na likvidaci probíhají, ale komunikační cesty s vesnicemi na jihovýchod jsou omezeny řízením palby z dronů a nepřátelského dělostřelectva,“ napsal.

Co píše RIA Novosti :

https://ria.ru/20241213/spetsoperatsiya-1988931857.html

DONĚCK 12. prosince – RIA Novosti. Série úderů byla provedena na chemickou výrobu v Pavlogradu, sklady a železnici v Boryspilu a také na letiště v Mirnogradu na Ukrajině, řekl RIA Novosti koordinátor proruského Nikolajevského odboje Sergej Lebeděv.

„Pavlograd, úder na chemickou výrobu,“ řekl mluvčí agentuře.

Ruská armáda navíc podle Lebeděva udeřila ve směru na železnici a sklady v Boryspilu v Kyjevské oblasti. V Mirnogradu v Poltavské oblasti byl zaznamenán útok na letiště.

V reakci na útoky ozbrojených sil Ukrajiny na civilní cíle se ruské jednotky zaměřují na umístění personálu, techniky a žoldáků a také na infrastrukturu nepřítele: energetická zařízení, obranný průmysl, vojenské velení a komunikace Ukrajiny.

Prezidentův tiskový tajemník Dmitrij Peskov přitom opakovaně zdůraznil, že armáda neútočí na obytné budovy a sociální instituce.

https://ria.ru/20241212/tramp-1988848898.html

MOSKVA, 12. prosince – RIA Novosti. Nově zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro časopis Time řekl, že je proti americkým raketovým útokům na ruské území.

„Myslím, že nejnebezpečnější je to, co se nyní děje: Zelenskij se rozhodl – věřím, že se souhlasem prezidenta (USA Joe Biden – pozn. red.) – začít odpalovat rakety na Rusko, myslím si, že jde o vážnou eskalaci myslím, že je to hloupé rozhodnutí,“ řekl politik.

Zdůraznil, že kategoricky nesouhlasí s údery stovky kilometrů hluboko do Ruska, protože tímto způsobem státy zhoršují a zhoršují situaci.

Když Trump mluvil o tom, jak plánuje ovlivnit konec konfliktu, řekl, že použije pomoc Ukrajině jako páku proti Rusku. Budoucí obyvatel  Bílého domu zdůraznil, že jediným způsobem, jak uzavřít dohodu, je neopustit Kyjev.

Při srovnání situace na Ukrajině a na Blízkém východě Trump poznamenal, že druhý konflikt se řeší snadněji než ten první.

Nově zvolený americký prezident se úřadu ujme 20. ledna.

Trump již dříve prohlásil, že konflikt na Ukrajině by nikdy nezačal, kdyby byl hlavou státu místo Joea Bidena. Republikán před  volbami zdůraznil, že pokud bude znovu zvolen, hodlá dosáhnout vyrovnání do 24 hodin.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov v komentáři k těmto slovům označil konflikt za příliš složitý problém, který nelze vyřešit během jednoho dne.