Ernestovo ukrajinské okénko na 17.12.2024

Ernestovo ukrajinské okénko na 17.12.2024

https://strana.today/news/476879-itohi-1028-dnja-vojny-v-ukraine.h

výsledky 1028. dne války na Ukrajině.

Situace na frontě

Ruské jednotky dobyly Annovku a zlikvidovaly „pytel“ jižně od Kurachova, o který se v posledních týdnech bojovalo. Dokládá to mapa vojenské veřejnosti Deep State.

Připomeňme, že ruské veřejné stránky i ukrajinská armáda před pár dny informovaly o ztrátě Annovky a likvidaci „pytle“.

Na západě se Rusové, jak je vidět z mapy Deep State, ještě více přiblížili k dálnici do Kurachova ze západu. Už jsou necelé dva kilometry od klíčové vesnice Konstantinopole.

Přerušením dálnice může být obklíčena celá skupina ukrajinských ozbrojených sil u Kurachova.

Na sever Rusové opět postupovali u Pokrovska, kde den předtím přešla ukrajinská armáda do protiútoku. Naznačena byla ztráta území v Ševčenku a jižně od Peščan, odkud byl o víkendu zahájen ukrajinský protiútok.

Voják s volacím znakem „Muchnoj“ píše, že Rusové také postoupili jižně od Lisovky a pokoušejí se vstoupit do Dačenskoje.

Ukrajinská armáda a blogeři psali, že protiútok ukrajinských ozbrojených sil u Pokrovska selhal a měl za následek vážné ztráty.

Západní média píší o složité situaci ozbrojených sil Ukrajiny v Kurské oblasti. Podle The Economist je tam čekají „temné Vánoce“.

Rusové zvyšují tlak a „mají obrovskou výhodu téměř ve všem – v počtu, dělostřelectvu, výstroji, účinně střídají mechanizované útoky s pěchotními, Ukrajina už ztratila asi polovinu území, která předtím ovládala píše publikace s odkazem na majora Ivana Bakareva z ozbrojených sil Ukrajiny.

Problémy podle něj začaly, když elitní jednotky ukrajinských ozbrojených sil na konci září nahradily méně zkušené. Nyní se Rusové snaží obklíčit hlavní síly Ukrajinců, útočí z východního a západního křídla. „Všechny jednotky v Kurské oblasti přešly do obrany,“ říká Bakarev.

Zelenskyj je však „odhodlán tuto oblast držet a použít ji jako vyjednávací žeton“, takže „Ukrajinci se drží, ačkoli podmínky  jsou stále obtížnější.

„Déšť, břečka, sníh, zima, špína, brouci, červi, krysy a klouzavé bomby,“ řekl Ruslan Mokritsky, seržant 95. letecké útočné brigády. Rusové mohou na jednu pozici shodit až 40 klouzavých bomb během pár hodin. „U Kurska je smrt vždy nablízku; prakticky tě drží za ruku.“

Ruská veřejnost tvrdí, že ruská armáda nyní v Kurské oblasti postupně postupuje několika směry.

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij dnes také oznámil, že ruští vojáci zintenzivnili své útočné akce.

Existuje stále více důkazů, že vojáci ze Severní Koreje začali bojovat v oblasti Kurska. Objevily se první záběry jejich pravděpodobné přítomnosti na frontě a také v nemocnici.

Vražda na generála Kirillova

Dnes ráno zemřel v Moskvě velitel jednotek protichemické a radiační obrany Igor Kirillov.

Generálporučík byl zabit pomocí výbušnin, která byla podle vyšetřovatelů připevněna ke skútru poblíž vchodu, kde Kirillov bydlel. K výbuchu došlo, když velitel a jeho asistent opouštěli vchod. Oba zemřeli na místě. Okamžik výbuchu zaznamenala videokamera instalovaná ve vedlejším autě. Později se záznam objevil v ukrajinských médiích.

Den před jeho smrtí SBU oznámila, že Kirillov je podezřelý z použití na Ukrajině chemických zbraní zakázaných konvencemi. Poté řada ukrajinských a západních médií uvedla s odkazem na vlastní zdroje, že za touto vraždou stojí SBU.

Rozvědka to oficiálně nevyvrátila ani nekomentovala. Zároveň Podoljak, poradce vedoucího prezidentské kanceláře, připustil, že došlo k „vnitřním hádkám“. Je však těžké tomu uvěřit, vezmeme-li v úvahu takovou „náhodu“, jako je oznámení podezření na Kirillova necelý den před jeho vraždou.

V Rusku byl zahájeno vyšetřování pod paragrafem „teroristický útok“. A místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv poté pohrozil úderem na ukrajinské vedení, včetně „zničení vojensko-politického vedení Ukrajiny“.

Tento generál je poměrně velká ruská osobnost, široce známá mezinárodně. Byl hlavním řečníkem Ruské federace na téma amerických biologických laboratoří na Ukrajině. Kirillov navíc obvinil Ukrajinu z použití chemických zbraní na frontě a výroby „špinavé bomby“.

V roce 2022 uvedl, že Spojené státy využívají biologické laboratoře na Ukrajině ke studiu virů přenášených komáry. Uvedl, že v Kyjevě studují způsoby, jak infikovat komáry různými typy horeček, aby vytvořili uměle vyvolané epidemie. Ukrajina a Spojené státy odmítly tato a další ruská obvinění týkající se biologických experimentů.

Obvinil Brity z „provokace“ otravou ruského přeběhlíka Skripala. Mimochodem, Londýn na generála na začátku října uvalil sankce, stejně jako SBU, která ho obvinila z použití chemických zbraní na Ukrajině.

Sám Igor Kirillov však od roku 2022 obviňuje ukrajinské ozbrojené síly z používání toxických látek na frontě. A prohlásil, že hrozí „provokace“ s použitím bojových chemických látek.

V srpnu tohoto roku generál prohlásil, že Ukrajina vyrobila „špinavou bombu“ – zbraň určenou k zamoření určitého území radiací. Jiní ruští představitelé (například Šojgu) již dříve také oznámili údajnou připravenost Kyjeva použít takovou bombu. Ukrajina vývoj „špinavé bomby“ popřela.

Kirillov také obvinil ukrajinské ozbrojené síly z použití západních chemických zbraní – kouřových granátů – v Sudži v Kurské oblasti.

Nedá se přitom říci, že by tento ruský generál  měl nějaký významný vliv na válku na Ukrajině. A jeho odstranění má s největší pravděpodobností jiné cíle než „vendetu“. A zde přitahují pozornost dvě skutečnosti.

Prvním je demonstrativní způsob, jakým Ukrajina „odhalila“ roli SBU v tom, co se stalo. Druhým jsou podobné pokusy, kterých v poslední době přibývá. Minulý týden byl v Moskevské oblasti zastřelen konstruktér střel s plochou dráhou letu Šatskyj a také se pokusili vyhodit do povětří konstruktéra Iskandera Devjatova. Také nedávno v Doněcku vybuchlo auto šéfa trestanecké kolonie Jelenovskaja – Jevsjukova, který také zemřel.

Čili prudce se zvýšil počet pokusů o atentát, za kterými nejspíše stojí Ukrajina (Kyjev svou účast oficiálně nepotvrdil).

V tomto ohledu jsou v ruském informačním poli patrné dva trendy týkající se vražd.

První, převládající je „odplata je nevyhnutelná“, „odpovězme na bílý teror rudým terorem“, „je čas dát co nejtvrdší odpověď“, „kdy konečně dojde k útokům na rozhodovací centra“, „… Kyjevský režim organizuje teror v Moskvě jen proto, že se cítí beztrestně, „o jakém mírovém vyjednávání s těmito teroristy můžeme vůbec mluvit“, „to dokazuje, že Rusko musí vést válku až do úplné kapitulace kyjevského režimu, aby zničil tohle „teroristické hnízdo“ a nesouhlasit se zmrazením, které Trump navrhuje,“ atd.

Druhý trend není tak nápadný, ale je také přítomen. Vraždu interpretuje asi takto: „jde o provokaci ukrajinských úřadů a západní „válečné strany“ s cílem dotlačit Rusko k eskalaci konfliktu, aby bylo znemožněno zahájení mírového procesu za Trumpa a posun viny za to nese Moskva, protože samotný Kyjev nemůže přímo odporovat Trumpovi.

Tyto trendy odrážejí, byť nepříliš veřejnou, ale důležitou diskusi v ruské společnosti a elitách o tom, jak a za jaké podmínky Rusko potřebuje k ukončení války.

Navzdory tomu, že oficiální stanovisko Kremlu se nemění – jakékoli mírové dohody o Ukrajině by měly vycházet z „Istanbulských dohod“ (neutrální status Ukrajiny) a Putinových červnových požadavků (převod celého území čtyř regionů Rusku, zrušení sankcí atd.), ve skutečnosti v Moskvě existuje názor (a má mnoho příznivců v elitách Ruské federace), že zastavení války na frontě (s fixací územních zisků) je, plus neutrální status Ukrajiny (který podle prognóz může nabídnout Trump) , pro Ruskou federaci velmi dobrou variantou.

Zastánci tohoto pohledu vnímají současnou válku na Ukrajině jako past, do které se Ruská federace dostala a kterou nepřátelé Ruska využívají k jejímu dalšímu  oslabení a vyčerpávání. Věří, že dlouhá válka vytváří obrovská rizika a není známo, jak dlouho může ekonomika přežít v tak stresujících podmínkách. Zatím to zvládá dobře, ale každý systém má bod zlomu. A pokud se nám z této pasti v blízké budoucnosti podaří uniknout, a to i s fixací kontroly nad dobytým územím a neutrálním statusem Ukrajiny, pak to budou pro Rusko nejen přijatelné, ale naprosto  čestné a dokonce vítězné mírové podmínky. .

Existuje další úhel pohledu, který se shoduje s tím oficiálním (bojujeme, dokud Ukrajina a Západ nepřijmou Putinovy ​​podmínky), nebo je ještě tvrdší (bojujeme, dokud neobsadíme Kyjev). Protože „vítězství je blízko a Ukrajina se zhroutí“.

Vše ale nakonec bude záležet na postoji samotného Putina. Popularita myšlenky co nejrychlejšího ukončení války ve společnosti a mezi elitami, stejně jako úplná kontrola Kremlu nad vnitropolitickou situací, umožňuje prezidentovi Ruské federace rozhodnout o ukončení války na Ukrajině podél frontové linie, bez vážnějších následků pro sílu jeho moci, pokud takový návrh přijde z Ukrajiny a ze Západu.

Ale jaká bude Putinova pozice v tomto případě? Existují různé signály.

Není také rozhodnuto, že Trump dokonce nabídne Ruské federaci jakékoli kompromisní možnosti pro rychlé ukončení války. Protože ukrajinské úřady a vlivná „válečná strana“ na Západě (vlivná i mezi republikány) jsou proti, vnímají válku také jako past, do které se Ruská federace dostala a z níž se nelze tak snadno vysvobodit. Na Západě a v Trumpově okruhu existuje také vlastní „mírová strana“, která věří, že prodlužování války vytváří velká rizika (ekonomické problémy, hrozba jaderného konfliktu) pro západní země, o Ukrajině nemluvě. Proto je potřeba to dokončit co nejdříve.

Stále nelze s jistotou říci, jak skončí boj mezi těmito dvěma stranami jak na Západě, tak v Rusku. Navíc do Trumpovy inaugurace zbývá více než měsíc. A před tímto okamžikem může dojít k mnoha dalším pokusům „nechat explodovat“ situaci.

Trumpova nová prohlášení

Včera večer  učinil několik nových významných prohlášení o Ukrajině.

Zopakoval svůj postoj k potřebě brzkého uzavření míru na Ukrajině kvůli velkému počtu obětí a obrovských ostatních škod. A dodal, že už „tvrdě pracuje“ na ukončení konfliktu, protože udělal „malý pokrok“.

Trump chce podle svých slov vstoupit do jednání s Putinem a Zelenským. A už z Kyjeva dostal signály o touze dosáhnout urovnání. Prezident zároveň řekl, že Zelenskij a Putin by se měli připravit na uzavření dohody o ukončení války.

Na otázku, zda by Ukrajina měla postoupit část svého území Rusku, Trump odpověděl, že to řekne po svém prvním setkání s vůdci Ukrajiny a Ruska. Dodal však, že „tam (na územích okupovaných Ruskou federací – pozn. red.) není jediná budova a lidé se tam nevrátí. Podle nově zvoleného prezidenta USA by obnova zničených ukrajinských měst mohla trvat 100 let.

Trump se příznačně vyjádřil o jednom detailu souvisejícím s ukrajinským prezidentem. Na otázku, zda pozval Zelenského na inauguraci, nově zvolený americký prezident odpověděl: „Nepozval. Ale kdyby chtěl přijít, přijal bych ho. Nezval jsem ho.

To znamená, že soudě podle tónu odpovědi Trump Zelenského na inauguraci stále nepozval. Ale je připraven ho přijmout, pouze pokud se ukrajinský prezident požádá sám. Z hlediska Trumpova osobního postoje k ukrajinskému vedení a jeho prohlášení, že mají s republikánem dobré vztahy, je to velmi signifikantní ní moment.

Zatímco Trump nadále potvrzuje svůj kurz k zastavení války. A nedělá prohlášení v duchu jiných západních vůdců, kteří obviňují Rusko z agrese a podporují Ukrajinu.

To, že Trumpovy vztahy s Bankovou nelze označit za zvlášť vřelé, je patrné i z prohlášení Ukrajiny. Kyjev dává všemi možnými způsoby najevo, že je proti jednání. Alespoň v této fázi a za podmínek, které Trump navrhuje (zastavit válku podél frontové linie).

„Skutečná jednání o udržitelném míru začnou, až když nepřítel přestane mít prostředky na pokračování války, takže je před námi neuvěřitelně mnoho práce,“ řekl na zasedání Kongresu místních úřadů šéf prezidentské kanceláře Jermak v Krajském úřadu ve Lvově.

Jeho poradce Podoljak dnes také řekl, že „není žádný způsob, jak vyjednávat“, protože „pozice stran jsou absolutně nesrovnatelné“. Kyjev je podle něj nyní připraven jednat pouze o otázkách bezpečnostních záruk založených na respektování územní celistvosti Ukrajiny (tedy opět téma hranic z roku 1991).

„O čem jsou ta jednání? O mezinárodním právu – prosím. O nedotknutelnosti území – prosím. O bezpečnostních zárukách, například kolektivní bezpečnostní architektura Ukrajiny jako člena Aliance – prosím. Nebo jiné formáty bezpečnostních záruk v aby bylo jasně zajištěno území nejen Ukrajiny, ale zemí obecně východní skupiny před možnou expanzí Ruské federace ve 3.-4. etapě – prosím,“ řekl Podoljak.

Zelenskij dnes navíc otevřeně odmítl jakékoli zprostředkování ze strany maďarského premiéra Orbana, osoby Trumpovi v Evropě nejbližší.

„Premiér Orbán chce něco takového… To nepůjde, já ho a lidi jako on vůbec nepustím do země. Potřebujeme přímé vztahy s USA, jsme silná země, ukázali jsme to na bojišti.“ Má někdo v Evropě takový moderní příklad? Má Orbán takovou armádu?“ řekl prezident na zasedání Celoukrajinského kongresu místních a regionálních orgánů ve Lvově.

Je příznačné, že to vše přichází bezprostředně po Trumpově radě Zelenskému, aby se připravil na mír. A nová prohlášení zvoleného prezidenta USA o nutnosti zastavit válku.

To znamená, že poselství z Ukrajiny je zcela jasné – Kyjev zůstává na svých předchozích pozicích, podle nichž by měla být válka ukončena ze „silné pozice“. To znamená, že nejprve musíme zvrátit současný trend na frontě, kde postupuje Ruská federace. Vzhledem k tomu, že se neví, kdy a zda vůbec k tomu dojde, vidí ukrajinské vedení jednání v nějaké vzdálené budoucnosti.

Ukrajinské úřady však mohou všechny tyto manévry provádět, dokud bude ve Spojených státech u moci současná americká administrativa. Až se Trump stane prezidentem a pokud do té doby zůstane ve stejné pozici, že chce ukončit válku co nejrychleji a Putin s tím bude souhlasit, pak bude pro Kyjev extrémně těžké pokračovat v předchozí linii. Navíc v tomto případě příměří jistě podpoří také řada evropských zemí, jako například Německo a Itálie.

Proto opakujeme, že rozhodnutí Washingtonu po Trumpově inauguraci budou mít klíčový význam pro další vývoj událostí.

Skandál v 211. brigádě

Včera vypukl velký skandál u 211. brigády ozbrojených sil Ukrajiny, dislokované v Ternopolu. Informovala o tom média že velení brigády podporuje mučení, tělesné tresty a peněžní vydírání. Vojáci, kteří opustili tuto jednotku bez povolení, o tom  informovali novináře a dobrovolníky.

Jeden z vojáků řekl, že byl zbit a přivázán k dřevěnému kříži.

Šlo o výši  úplatku za to, že důstojník nezaznamenal přestupek.Stanovena  byla na 5–20 tisíc hřiven. Zatímco oficiální pokuta za užívání alkoholu nebo drog ve službě během stanného práva je 17-34 tisíc hřiven. Za nezaplacení úplatku bylo vojákovi vyhrožováno přesunem k pěchotě „na maso“.

Nejčastěji jeho podřízené bil velitel jedné z čet prvního praporu Vladislav Pastuch, syn náčelníka štábu a kmotřenec velitele brigády Poberežnjuka. To on, kdo pózuje na fotografii, kde je „viník“ voják přivázán ke kříži.

Novináři také našli mnoho dalších příbuzných Poberežnjuka  ve velení brigády.

Uvádí se, že po odeznění tohoto příběhu v rámci brigády byl Pastuch Jr. převelen, aby sloužil v jiné jednotce a jeho otec zaplatil peníze zraněným vojákům, kteří poslali  informace. Strážci zákona však vyšetřování zneužívání vojáků nezahájili.

I když existovaly video důkazy o extrémně krutém mučení.

Po zveřejnění tohoto mediálního příběhu vrchní velitel Syrskij postavil vedení brigády po dobu vyšetřování mimo službu. A strážci zákona začali otevírat případy různých přestupků, které se „najednou“ objevily ve 211. – od stavby domu pro velitele brigády Poberezhnyuka až po zneužití pravomoci jím i ostatními veliteli. Včetně přetěžování.

Pravda, Rada uvedla, že orgány činné v trestním řízení měly fakta o vedení brigády již v září. Na nezákonnost ale začaly reagovat až po zveřejnění těchto skutečností.

Podle vojáka, kterého Strana oslovila, je vydírání ze strany velitelů v ozbrojených silách Ukrajiny běžným jevem.

„Téměř všechny jednotky mají systém pokut za „nedostatky“ ve službě. Za zaspání ve službě, za ztracený majetek, za pití nebo užívání drog. Peníze jdou do velitelovy kapsy. Nejdražší je pití nebo užívání drog – až do poloviny vašeho platu,“ řekl seržant Konstantin.

Jak říká armáda, existují i ​​jiné druhy vydírání.

„Velitelé jednotek vymáhají a kradou peníze od svých podřízených prostřednictvím tzv. generální pokladny. Ve všech jednotkách se každý měsíc vybírá od všech vojáků do „společné kasy“. Předpokládá se, že jde o neoficiální pokladnu jednotky, údajně se za tyto peníze nakupují věci, které nedodává ministerstvo obrany – mikrovlnné trouby do zákopů, materiál na zateplení prostor, palivo do generátorů a podobně. Společnou kasu vede velitel jednotky. Takové pokladny existují u jednotek na všech úrovních. V týlových jednotkách se měsíční příspěvek pohybuje od tisíce do jednoho a půl tisíce, čím blíže k frontě, tím vyšší platy, respektive vyšší příspěvky do „společného fondu“. Neexistují však žádná hlášení, velitel může s pokladnou nakládat, jak se mu zlíbí, pro forma často nakoupil nějaké drobné, ale většina vybraných částek zpravidla putuje do kapsy velitele. Pokud voják vyjádří nespokojenost, je s ním okamžitě zameteno.

U bojových jednotek je to vyslání vojáka do první linie a velitel pak může „zapomenout“ vystřídat nechtěného vojáka z jeho pozice. V týlových jednotkách se „nespokojeným“ vojákům pod falešnými záminkami odebírá „uvala“ – dovolená – a na dovolenou se „zapomíná“. Za vymyšlené porušení služebních povinností mohou být dokonce pokutováni. A těm nejnežádoucnějším mohou dokonce podstrčit drogy nebo alkohol do batohu a pak zavolat VSP. Příspěvky se pak rozdělují po pyramidě – velitelé čet jsou povinni odevzdat svůj podíl velitelům rot, ti zase svým velitelům a tak dále až k velitelům nejvyšším,“ řekl Viktor, kapitán AFU.

Třetí bod  je  schéma rozsáhlých krádeží a týká se odškodnění za propuštění, dovolené a nenasazení do první linie.

„Za každý opušťák nebo dovolenou musíte zaplatit – od 500 hřiven za „huval“ až po 3–5 tisíc za dovolenou. Jinak na ně velitel „zapomene“. U mnoha bojových jednotek je další problém – pokud člověk nechce jít podle BR (bojových rozkazů) do první linie, může se vykoupit, v různých jednotkách to stojí od 10 do 20 tisíc hřiven,“ říká seržant ukrajinských ozbrojených sil Dmitrij.