Téměř veškerý mainstream opomněl zmínit se o americké vojenské základně, která se staví v Rumunsku. Podivné je to hlavně proto, že se jedná o bezkonkurenčně největší vojenskou základnu NATO v Evropě.
Umístění dalších, nejlépe amerických jednotek v zemi, by mělo být jasnou prioritou každé poslušné rumunské vlády. Mezinárodní bojové obranné skupiny jsou už rozmístěny na východní hranici NATO v Bulharsku, Litvě, Polsku i na Slovensku. Se Švédskem a Finskem přibyli do aliance dva nepochybně důležití členové. A další milník – důležitý pro účinnou obranu NATO – se nyní tedy staví na východním pobřeží Černého moře. Na Krym je to skoro co bys kamenem dohodil.
Momentálně se tam staví kompletní vojenské město. Za tímto účelem Rumunsko rozšiřuje svoji leteckou základnu „Mihail Kogălniceanu“ poblíž přístavního města Constanța. Jde o mamutí projekt: po dokončení to bude rozlohou největší základna NATO v Evropě – přibližně dvakrát tak velká jako základna NATO v německém Ramsteinu.
Stavební práce začaly v polovině března. V první řadě jde o základní infrastrukturu, tedy příjezdové komunikace a rozvoj energetické sítě, která musí vyhovět energetickým potřebám budoucí základny i potřebné infrastruktury. Na budoucí základně se plánuje místo pro minimálně 10 000 vojáků a jejich rodin, celkem tedy více než 30 000 lidí, to vše na ploše téměř 3000 hektarů. Už teď je tam umístěno několik oddílů amerických vojáků a četné helikoptéry. NATO samozřejmě využívá základnu pro operace ke sledování vzdušného prostoru na východním křídle.
Na základně mají vzniknout další dráhy pro stíhačky, i další dráhy a hangáry pro různá vojenská letadla. Dále muniční sklady a skladovací plochy pro zásobování a údržbovou techniku. Očekává se, že expanzní výstavba potrvá až 20 let a bude stát 2,5 miliardy EUR. Zatím. Pro rodiny vojáků NATO se staví školy a školky, obchody, služby, zdravotní střediska a nemocnice. V zásadě se na okraji rumunského města Constanța staví kompletní samostatné vojenské (americké) město.
Vzhledem k nákladnosti a strategickému významu této nové vojenské zakladny samozřejmě vzniká otázka, jak se k tomu postaví budoucí rumunská vláda. Nově zvolený rumunský prezident Georgescu, který by měl mít poměrně hodně pravomocí, se k tomuto tématu postavil bohužel velmi, velmi negativně. Nejenom, že kritizoval politiku Bruselu, ale šel dokonce tak daleko, že navrhl vystoupení Rumunska z NATO. Detaily rumunské politiky se moc často nezveřejňují, ale jedno je jisté: Georgescu je se stavbou této nové NATO-základny definitivně nekompatibilní. Takže co s tím NATO, resp. USA může udělat?
Téměř bez jakékoliv mediální pozornosti proběhl v Rumunsku převrat. Rumunský ústavní soud krátce po prezidentských volbách i přes „hlasité protesty prakticky všech západních demokratických zemí“ hlasování vyhodnotil jako legální a zákonně platné. O týden později však tentýž soud (překvapení!!) jednoduše výsledky legální prezidentské volby anuloval. USA a západní Evropa k tomu nemají co dodat. Menší kritické komentáře se objevily pouze ve švýcarském NZZ a německém Weltu – jako placený text.
Zkoušet i nadále diskredtitovat výsledky prezidentských voleb vlivem zasahování Ruska by bylo v tomto případě prostě fauxpas – jednodušší je mlčet a tvářit se, jako že je všechno vpořádku. Zrušení výsledků voleb v Rumunsku ale ukazuje, co lze od současných EU-vlád očekávat: pokud by mohly volby něco podstatného změnit, budou prostě zakázány. K tomu poslouží v případě potřeby jako poslední instance ústavní soud. Soudci, nasazení vládnoucí politickou stranou, dodají takovému převratu legální formu (což začalo už během pandemie).
22.12.2024 HS
1 740x přečteno
