…Přestože americká armáda popřela jakékoliv pochybení, na fotografiích některých zesnulých, například bývalého ministra vnitra Wilhelma Fricka a polního maršála Wilhelma Keitela, byly jasně vidět „potlučené a zkrvavené obličeje“. V případě Julia Streichera, bývalého vydavatele nacistického propagandistického obsahu a vášnivého antisemitského ideologa, byla poprava obzvláště problematická. Americký reportér Howard K. Smith napsal, že prvotní pád nebyl smrtelný a že „svědci slyšeli jeho sténání“. Woods poté sestoupil z plošiny a zmizel za černým závěsem, který skrýval umírajícího. Sténání náhle ustalo a provaz se přestal pohybovat. Smith a ostatní svědci dospěli k závěru, že Woods Streichera popadl a silně stáhl dolů, čímž ho uškrtil.
Polní maršál Wilhelm Keitel trpěl ještě více a jeho smrt údajně trvala 28 minut.
Smith věřil, že „Woods nenáviděl Němce“ a že „když tahal za popravčí páku, přelétl mu přes rty malý úsměv“. Oficiální lékařská kontrola procesu „prý odhalila zmatky“.
Podle poručíka Stanleyho Tillese, který v Norimberku koordinoval popravy, „Woods úmyslně nastavil smyčku Streicherovy oprátky mimo střed“, aby se ujistil, že nezažije rychlou smrt.
Ihned po popravě se Woods stal mezinárodní celebritou a otevřeně vyjádřil hrdost na svůj „výkon“. Prohlásil:
„Pověsil jsem těch deset nacistů… a jsem na to hrdý… Nebyl jsem nervózní… V téhle branži si člověk nemůže dovolit mít nervy.“
Joseph Malta, vojenský policista americké armády, který držel oprátku, když John C. Woods prováděl popravy, o 50 let později řekl: „ Byla radost dělat to. Udělal bych to znovu.“
Woods sice označil norimberské obžalované za arogantní muže, kteří si „opravdu zasloužili oběšení“, zároveň však uznal, že smrti čelili statečně.
Woods později v novinových rozhovorech prohlásil, že „ještě nikdy neviděl lepší průběh popravy“, a vyjádřil se, že úkol v Norimberku „opravdu chtěl dělat“. Jeho touha byla tak silná, že trval na tom, že raději zůstane v Německu, než aby se vrátil domů. Pochlubil se také nabídkou 2 500 dolarů – v dnešní hodnotě více než 40 000 dolarů – od muže z Havany na Kubě, který chtěl koupit jeden z provazů, jež byly použity při popravách.
Woods také tvrdil, že poté, co začal popravovat německé válečné zločince, došlo k pokusům o atentát na jeho osobu. Uvedl, že se ho v Německu někdo pokusil otrávit, a také, že na něj v Paříži stříleli. V návaznosti na to Woods údajně nosil dvě pistole kalibru 45 a prohlašoval:
„Pokud mě chce Němec dostat, měl by to udělat první ranou – byl jsem vychován s pistolí v ruce.“
Woods se lidem chlubil, že popravil až 347 lidí, ale ve skutečnosti to bylo tak 90 osob.
Woods oznámil konec své práce popravčího šest dní poté, co se o ní dozvěděla jeho manželka Hazel.
Jeho náhlá sláva vedla k rozsáhlé medializaci, která jeho rodině nakonec odhalila podstatu jeho práce. Jeho žena později zmínila, že Woods jí o této části svých povinností nikdy neřekl a poprvé se o ní dozvěděla, když se jeho fotografie objevila v novinách.
Woods však také novinářům řekl, že se možná do Německa v nějaké funkci vrátí, a poznamenal, že na popravu stále čeká více než 120 válečných zločinců, včetně 43 odsouzených za účast na masakru v Malmédách, kde vojáci Waffen-SS zabili 84 amerických válečných zajatců. Woods prohlásil, že cítí osobní motivaci, protože „při tom masakru zabili několik jeho kamarádů“, a chlubil se, že se vrátí, „jen aby je pomstil“.
Popravy v říjnu 1946 byly Woodsovy poslední, pak byl přeřazen k ženijní jednotce, která byla poslána na Marshallovy ostrovy v Tichomoří. Na ostrově získali domov němečtí a američtí vědci a inženýři pracující v rámci operace Paperclip na rozvoji amerických leteckých a atomových programů.
Johnu C. Woodsovi bylo 39 let, když 21. července 1950 zemřel na následky úrazu elektrickým proudem při opravě osvětlení. Někteří jeho přátelé měli podezření na nečistou hru a domnívali se, že němečtí vědci, rozzlobení jeho popravčími metodami, z pomsty poškodili elektroinstalaci. Americká armáda však jeho smrt oficiálně označila za „nehodu“.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#ww2
