Ale jedno věděli všichni – vláda s těmi čísly kouzlí jak kartářka na pouti.
„Petře, ty tvoje čísla nám nějak nevycházej!“
V jedné hospodě, někde na českém maloměstě, to zase vřelo. Téma večera? Ukrajinští uprchlíci a jejich údajný ekonomický přínos.
„Tak prej nám ty Ukrajinci vydělali pěkný balík, aspoň podle Fialy!“ zahřměl Pepa od výčepu, který měl už třetí pivo a rád si zapřemýšlel o politice.
„Jo, jasně, Petřík a jeho kouzelná kalkulačka,“ přidal se Láďa, štamgast s nosem věčně zabořeným v novinách. „Tvrdí, že nám ti Ukrajinci nasypali do státní kasy 5,7 miliardy, zatímco my jsme na ně vyplázli jen 11,4. Prý dvojnásobek toho, co dostali.“
„Ale houby!“ zahřměl Jindra, známý kritik vlády a konspirační teoretik. „Rajchl říká, že když vezmeš všechno – bydlení, školy, doktory – tak jsme do toho do února 2024 nasypali 145 miliard korun! Ať mi nikdo neříká, že tohle vláda neví!“
„No jo, ale to jsou jen takový grafy,“ namítl opatrně Mirek, který si nechtěl rozházet partu, ale zároveň měl rád fakta.
„Grafy?“ otočil se na něj Láďa, „Hele, Míro, když ti z výplaty zmizí 30 %, taky to budeš brát jako ‚graf‘? Tohle je reálnej průšvih!“
Fiala a jeho „tvrdá data“
Premiér Petr Fiala se chlubí, že máme víc peněz díky ukrajinským uprchlíkům. Ministr Jurečka k tomu přidal, že přispěli 17,1 miliard korun na daních a odvodech. „Tvrdej data,“ řekl prý ve sněmovně.
„Jo, tvrdý data,“ uchechtl se Láďa, „asi tak tvrdý jako ta pěna na pivu.“
Rajchl si přinesl do debaty svůj graf – podle něj jsme za Ukrajince utratili tolik, že by z toho šla postavit dálnice z Prahy do Brna… dvakrát. „5,75 miliard eur! To má být 145 miliard korun! A ti nahoře nám tvrdí, že jsme na tom vlastně vydělali? No to určitě!“
Proč to nikoho nepálí?
„A ještě si vem ty ostatní náklady, co se nepočítaj,“ začal Jindra. „Zdravotnictví na kolenou, naše děti se nedostanou na střední školy, protože místo nich berou Ukrajince. A kriminalita? Hádal bych, že čísla o tom radši ani nevedou.“
„A co bude dál?“ nadhodil Láďa. „Za chvíli si sem natahaj ještě víc lidí a my budem rádi, když si pořídíme stan někde u lesa. Ale hlavně, že vláda vypadá dobře před Bruselem.“
„Tak co, kdo má pravdu?“ zeptal se nakonec Pepa. V hospodě zavládlo ticho. Pravda byla, že nikdo neměl dost informací, aby si byl stoprocentně jistý. Ale jedno věděli všichni – vláda s těmi čísly kouzlí jak kartářka na pouti.
„Ať si Petr s Marianem přijdou dát pivo a vysvětlit to nám, obyčejnejm lidem,“ zahučel Láďa. „Ale ať počítaj s tím, že na pár panáků to určitě nebude.“
