1. Dříve to bylo tak, že pokud se vyskytly vši, tak se prostě třída doma direktivně odvšivila a nazdar. Teď se bere ohled na útlocit a momentální chuť rodičů s tím něco dělat. A my se pak divíme, že tu máme druhy odolných vší, které přežijí i Cyklon B. Za mě jednoduchý. Máš vši a odmítáš s tím cokoliv dělat, nepolezeš do kolektivu. Ani do školy. Učitelka si to zkontroluje.
2. Jsi na dávkách a podporách? Dostáváš přídavky na dítě, bydlení a já nevím co? Neposíláš své děti do školy? Klidně kvůli těm vším, se kterými nic neděláš, tak je pobírat NEBUDEŠ.
3. Charita vyhlašuje sbírky na šampony na hřebínky pro postižené lokality. A když je nevybere? Tak co? Jak to, že už tam nepanáčkuje Romea a neodvšivuje? Jak to, že ke každé vyplacené sociální dávce není účtenka za šampon a něco proti štěnicím, které si prý děti nosí v aktovkách? Proč tím mají trpět všechny ostatní děti? A nepište mi tady, že jsem rasistka a já nevím co. A už vůbec mi to nepište, pokud jste z Prahy a vaše děti chodí na výběrové školy. Rozhodně ne do chvíle, než si dáte své děti pohrát do družiny v Ústí!
4. Tahle idiotská korektnost, kdy většina trpí na úkor menšiny a případných volebních hlasů od nich, nás jednou zabije. Pokud nás do té doby nesežerou vši a štěnice. Tady je potřeba ten problém jasně označit, určit a řešit. A věřím, že ten, kdo se toho ujme, a nebude strachy bez sebe, aby neřekl něco nekorektně, nakonec v Ústí vyhraje. A jestli to bude nějaký „extrémista“ je jen vaše chyba, vy protekční lepšolidi daleko ve svých vilách. Vy jste dopustili extrémní situace, vy nesete odpovědnost za extrémní důsledky.
Poslední věta je univerzální a platí nejen pro veš dětskou.
Jana Marková
