Řada lidí sice chápe obrovská rizika CBDC pro svobodu a demokracii, ale přesto se mylně domnívá, že CBDC jsou jen jakýmsi teoretickým konceptem, který nakonec nebude zrealizován.
To je však zcela zásadní omyl. V dubnu 2023 se Christine Lagardeová, prezidentka ECB, stala obětí žertu ruských pranksterů známých jako Vovan a Lexus. Ti jí zatelefonovali a vydávali se za ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Během falešného hovoru diskutovala o CBDC a jeho vlastnostech. A rozhovor si samozřejmě nahrávali a následně zveřejnili. Ven se tak dostaly plány ECB na kontrolu transakcí po zavedení CBDC.
Lagardeová uvedla, že digitální euro by mohlo mít „omezenou kontrolu“ a zmínila, že u menších částek, například do 300–400 eur, by nemusela existovat kontrola žádná. Dodala, že rozhodnutí o implementaci digitálního eura je plánováno na říjen 2023. V překladu: rozumějme tomu tak, že menší částky by možná mohly být z kapacitních důvodů jen „evidovány“, ale nemusely by nutně být prověřovány, ale částky nad 300–400 eur by již byly kontrolovány všechny.
Tato informace se dostala na veřejnost jen díky tomu, že Lagardeová se nechala napálit a prořekla se v domnění, že mluví se Zelenským. ECB totiž oficiálně kontrolu plateb nepřipouští. Rozhovor byl následně zveřejněn na platformách jako YouTube. Incident samozřejmě vyvolal diskuze o transparentnosti plánů ECB a otázkách soukromí souvisejících s CBDC, ale bohužel jen v některých kruzích. Značná lidí odmítla věnovat informaci pozornost s tím, že rozhovor zorganizovali ruští youtubeři – jako kdyby to něco snad měnilo na obsahu výroku šéfky ECB.
O zavedení CBDC rozhodně neuvažuje jen několik málo centrálních bank ve světě. Naopak. O zavedení CBDC dnes uvažuje drtivá většina světa.
V listopadu 2024 drtivá většina zemí světa již urazila různě dalekou cestu od počátečního výzkumu až po finální nasazení CBDC. Ještě v květnu 2020 zvažovalo využití CBDC pouze 35 zemí. Dnes již drtivá většina světa byla před nasazením CBDC. Pilotní programy probíhaly krom jiného v Rusku, Číně, Indii a eurozóně. Míru posunu můžete zkontrolovat na odkaze https://cbdctracker.org/. Korelace mezi stádiem zavádění CBDC a mírou direktivnosti daného režimu je v průběhu času zjevná.
Řadu zemí při úvahách o zavedení CBDC postrčilo vpřed zavedení finančních sankcí vůči Rusku. Mnoho zemí si najednou uvědomilo, že dominance dolaru jako světové rezervní měny je může v budoucnu ohrožovat. S přispěním toho globálně narostly snahy o budování platebních systémů, které se vyhýbají americké měně. K tomu patří i rozvoj CBDC.
Největší zkušenost se sociálními kredity má Čína. A proto nepřekvapí, že také proces zavádění CBDC v Číně je jedním z nejambicióznějších na světě. Čínský digitální yüan se liší od ostatních CBDC, a to hned v několika aspektech. Digitální yüan je už od začátku navržen tak, aby nakonec nahradil hotovost, nikoliv jen doplnil. Čína tedy hlásí, že by digitální yüan měl mít stejné vlastnosti jako hotovost – tedy např. směnitelnost v poměru jedna ku jedné.
Číně je jasné, že hodně záleží na tom, která národní digitální měna dosáhne širokého přijetí jako první. Vláda dané země pak bude moci stanovit globální pravidla pro většinu ostatních. Dalo by se s trochou nadsázky říct, že ten, kdo jako první zavede rozsáhlé mezinárodní platební systémy, bude mít de facto standard, který budou muset opozdilci přijmout. Proto je Čína se zaváděním CBDC o řadu kroků dál než USA.
USA mají v roce 2024 vypracovaný dokument s názvem Bílá kniha DDP. Tento dokument je zaměřený na zkoumání možnosti zavedení digitálního dolaru v USA. Jenže zavádění CBDC v USA nebude tak rychlé. Třeba americký stát Florida v květnu roku 2023 schválil zákon zakazující používání CBDC v rámci svého obchodního zákoníku. Florida navíc vyzývá ostatní státy, aby také přijaly podobná omezení. Florida jako spíš republikánský stát má proti ESG mnohé výtky, a právě v rámci své rezervovanosti vůči ESG se rozhodla bojkotovat také CBDC.
V kontrastu s Floridou v Číně se zavedením CBDC spěchají. A se zaváděním digitálního juanu se bude postupně ještě víc utahovat smyčka při omezování osobních svobod. Velmi podobně jako ECB, také čínská centrální banka se snaží všechny přesvědčit, že bude chránit soukromí uživatelů a bude dodržovat princip omezené anonymity. To v jejím pojetí znamená, že v rámci CBDC nebudou kontrolovány malé platby. Jenže zároveň čínská centrální banka přiznává, že umožní sledování a regulaci „velkých“ a „podezřelých“ transakcí.
Nyní to musíme zasadit do kontextu čínské reality. Bavíme se o zemi, kde už nyní platí systém sociálních kreditů. V něm jsou lidé dennodenně hodnoceni na základě svého ekonomického a společenského chování. Zavedení CBDC by tak logicky ještě víc umožnilo čínské vládě sbírat a analyzovat data o chování, návycích a preferencích uživatelů, což by mohlo vést k porušování lidských práv a svobod. Čínský režim skrze CBDC získá ještě účinnější nástroje k cenzuře, manipulaci nebo trestání disidentů a menšin.
Především v nedemokratických režimech bude ztráta soukromí a větší kontrola největším rizikem zavádění CBDC. Přitom funguje to obousměrně: čím víc nedemokratický režim, tím snadnější zavedení CBCD. A čím větší nasazení CBCD, tím snadnější udržování nedemokratického režimu u moci. Toto riziko násobně naroste ve chvíli, kdy by CBDC měly mít za cíl plně nahradit hotovost. A k tomu pravděpodobně CBCD směřovat budou, jak ukazuje právě Čína.
Když sečteme všechny popsané indicie, závěr nemůže být jiný. CBDC v některých zemích přichází rychleji, v některých pomaleji, ale dříve nebo později tu bude s námi. Většina zemí světa v nějaké formě pracuje na zavádění CBDC a tyto plány nezahodí do koše.
CBDC naplňuje definici Velkého bratra. Je neodvratitelné, že v nějaké míře hrozí, že naše transakce budou v budoucnu mnohem víc sledovány než nyní. Zároveň to přinese tlak na větší technologické vybavení a zabezpečení, protože bez něj nebude možné s CBDC pracovat. To si vyžádá další výrazné náklady. CBDC je zároveň cestou, jak centrální banky mohou začít omezovat hotovostní peníze a následně je úplně zakázat. To je jen předstupeň toho, než budeme odkázaní na milost a nemilost centrálních bank při nastavování úrokových sazeb, a to i směrem do záporných hodnot – technologicky to lze: Pokud budete mít uložené peníze na účtu v případě záporných úroků, budou vám z něj ubývat. Bude vás to nutit neustále nakupovat namísto šetřit na horší časy. A co si koupíte, to bude kontrolovat stát a bude vám v tom moci zabránit.
