Aby se to všechno „stihlo“, podepsal těsně před koncem roku 2024 ministr školství Mikuláš Bek tzv. reformu výuky. Je to prý největší reforma za posledních dvacet let. Podepsal, ale její znění prostřednictvím ministerstva školství nenechal zveřejnit. Pedagogická ani občanská veřejnost tak nevěděly, co se v reformě skrývá. Bek slíbil, že se vše dozvíme až v polovině ledna 2025, „až proběhnou poslední jazykové úpravy“.
Včera Bek (nemá se psát spíše "Back"?, pozn. PP) s „reformou“ předstoupil a zdráhám se uvěřit, že svá slova o „největší reformě za posledních dvacet let“ myslel vážně.
Arogance jako metoda
Než se dostaneme k několika poznámkám glosujících Bekovy změny, ptejme se nejprve obecně. Jak je vůbec možné, že nejen pedagogové, ale i ředitelé škol nedostali „reformu“ do rukou v jejím závěrečném provedení a před její medializací? Jak si může ministr školství (potažmo vláda) dovolit, aby učitelé a ředitelé neměli k dispozici finální podobu a o jejím rámcovém obsahu se dozvídali z televize?
Jakou podporu lidí, kteří mají „reformu“ uvést v život, ministr Bek očekává, když mu právě tito lidé nestojí ani za to, aby byli těmi prvními, kdo budou detailně informováni? A rozhodně neobstojí argument, že ten či onen jednotlivec, ta či ona škola, zejména ovšem ta či ona neziskovka se na přípravě podíleli. Arogantní chování ministra Beka je daleko za hranou všeho představitelného. Nebo to byl záměr?
Už se pomátla i opozice?
Ani druhou obecnější poznámku si nemohu odpustit: co se stalo, že v celé české politice neexistuje ani jeden politický subjekt, který by veřejně chování ministra Beka kritizoval a co víc, který by veřejnosti představil vlastní kritický pohled – na po včerejšku již známé hlavní kontury – „reformy“? Je vůbec možné (můžeme-li věřit několika českým tištěným médiím), že se „na změnách dohodly všechny politické strany ve sněmovně bez výhrad“?
Kde vůbec je mimoparlamentní opozice? Ani ta nemá názor?
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Nové produkty představí Jiří Černota před kamerami Protiproudu již tuto sobotu 18. ledna v 18:00.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Odpověď na tyto vážné otázky je asi jediná: Žádná politická strana či hnutí v Česku dnes nemají ujasněnou koncepci (natož sadu konkrétních návrhů), co s kolabujícím systémem vzdělání v této zemi dělat. A to je zřejmě mnohem horší, než sama tragická postava ministra Beka.
Vzhůru dolů!
Co tedy ona „reforma“, fakticky revize rámcového vzdělávacího programu, kromě nábožného skandování „kompetence, kompetence, kompetence“, obsahuje?
Dozvěděli jsme se obecné: Bekův dokument školám stanoví, co mají učit a současně slibuje „značnou flexibilitu a prostor k přizpůsobení vlastního vzdělávacího obsahu“.
Čili další rozpliznutí a znepřehlednění, namísto pokusu o vnesení řádu a projasnění. Tohle je Bekova cesta vpřed? Ne, to je státem posvěcený další chaos.
„Novinkou … je princip průběžného vyhodnocování zkušeností … k tomu účelu bude vytvořena nově Národní kurikulární rada …,“ tvrdí náměstek Nantl.
Tedy ne průběžné, pečlivé, důsledné, kritické a objektivní vyhodnocování získávání znalostí jako jediného možného a společensky akceptovatelného kritéria. Nic takového. Bude pouze vytvořena další byrokratická vrstva, do které rychle a obratně vniknou všemožné neziskovky, což kvalitu vzdělání ovšem zvýší jen stěží.
Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu:
zlato@protiproud.info
Západní negramotnost: Dohnat a předehnat!
Obsah výuky byl „provzdušněn“. To je moderní slovo Bekem tak často používané, které má učinit velkou tlustou čáru za „biflováním“. Každý z nás obsah slova biflování ze svých školních let známe. Ale každý z nás také víme, že bez jisté míry biflování k ovládnutí učiva a získání nutných znalostí často dojít nelze (je zbytečné připomínat, že učení je práce a práce občas i bolí).
Představa, že si budeme „vyprávět“ o tom, o čem se nám zrovna vyprávět chce (nejlépe o genderových nesmyslech, pozn. PP), sedneme si k tomu do kroužku na koberec, možná vyústí v "kompetence", rozhodně ale ne ve znalosti.
A tak přichází doba výchovy ke „kritickému myšlení“, „kreativitě“, získávání „digitálních dovedností“, „spolupráce v týmu“, výchova k „řešení problémů“ či „kultivace klimatu ve škole“. A proto významně oslabí, snad i zmizí jasně obsahově definované předměty jako dějepis, přírodopis, zeměpis. „Provzdušňování“ tak nebude ničím jiným než snižováním laťky vzdělanosti o další významný stupeň níže.
Ministr Bek se ohání argumenty, že naši žáci a studenti pokulhávají a zaostávají za stejně starou mládeží z „vyspělých zemí“. Tato myšlenka je mimořádně směšná. Nás přece nemusí příliš zajímat, jak jsou na tom s úrovní vzdělání stejně staří Finové, Němci nebo Italové (zmasakrovaní progresivistickou "liberální" propagandou, pozn. PP).
Nás má zajímat kritérium zásadnější a průkaznější: Jak je na tom se znalostmi česká mládež současnosti v porovnání se znalostmi svých generačních předchůdců před deseti či dvaceti lety.
Skrytý útok na mateřštinu
A tady jsou srovnání (shodují se na tom pedagogové všech stupňů našich škol) docela drsná. Prokazují, že dnešní děti jsou na tom mnohem hůře než děti v letech předcházejících. Je tedy cesta „provzdušňování“ jako metoda ústupu od osvojování nejširšího možného množství znalostí cestou správnou?
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
A takhle můžeme jít dál a dál. Bekova povinná výuka angličtiny od první třídy je „pokusem na dětech“, který v důsledku bude znamenat, že většina z nich nebude umět ani anglicky, možná ani pořádně česky (a to je možná hlavní záměr, pozn. PP).
Konec známkování na školním vysvědčení je koncem srozumitelné a nádherné motivace dětí i pochopitelného signálu jejich rodičům. Slovní hodnocení se nezvrhne v nic jiného, než „papírovací“ buzeraci učitelů, na jejímž konci se budou děti ptát svých rodičů a rodiče svých dětí, co tedy vůbec vědí a umějí.
Fakt je to nezajímá?
A tak si to tedy shrňme: ministr Bek s týmem anonymních reprezentantů modernistických a progresivistických neziskovek nám představili pokračování cesty k rozpadu vzdělávacího systému v Čechách.
Jeho heslo „méně znalostí, více kompetencí“ je ve svém obsahovém důsledku tak strašné, že znovu je třeba se ptát, kdeže jsou opoziční politické hlasy, které by takovému řádění zabránily, či jej alespoň limitovaly.
Je více než jisté, že podzimní parlamentní volby ovládnou nejrůznější hloupé slogany. Neudělal by ale pro žáky, studenty, rodiče, pedagogy a tedy pro tuto zemi daleko víc ten, kdo by si do svého politického štítu raději vetknul vrácení řádu a normálnosti do českého vzdělávacího systému?
Ale je někdo takový?
