Jana Mračková Vildumetzová (ANO): Senátorka, předsedkyně klubu, hejtmanka (1973).
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. (ODS): Poslanec, starosta Prahy (1944).
Vybrala jsem si jen dva supertvory, kteří stíhají to, co obyčejný člověk ani nestihne za tři životy. Pro vyváženost jeden z ODS a jedna z ANO. Jak vidíte, dbám na rovnost pohlaví, i když těch dalších 67 pohlaví už raději neřeším. Na to by nestačil ani pořádný román.
Jsem možná naivní, ale já mám pocit, že takové „složité“ funkce se prostě nedají zvládnout dohromady. Každá z nich vyžaduje nejméně osm hodin práce – a jak nám politici rádi tvrdí, jejich povolání je přece na celý den. Takže vážně: kdy tihle chudáci spí, kdy jedí, kdy se věnují rodině? Jak to dělají, že makají od kuropění do nočních hodin? Bože, jak ti makají pro lid naší země! A ještě by to prý klidně dělali zadarmo, jen tak z lásky k nám. No není to k slzám dojetí?
Samozřejmě ty pořádné dva (nebo i více) platy jim jdou k duhu. Hlavně B. Svobodovi. Kolikrát už jsem ho viděla v práci spát, radši ani nepočítám. Ale co, pán má přes osmdesát, tak má na spánek nárok. Jen kdyby to nebylo z našich daní a ještě během pracovní doby. My, co nejsme supermani, si musíme na spánek vydělat.
A teď naše moderní superžena J. Mračková Vildumetzová. Obstará celý kraj, bojuje za nás jako senátorka, vypořádá se s domácností, a ještě jí za to všechno naskočí bezva výplata. Co víc si přát? Nechápu, že to ANO toleruje, a už vůbec nechápu, že to nevadí jejich voličům. Čekala bych, že si jednu funkci nechá a tu druhou položí, ale kdepak! Bude se tam držet jak ospalý Sobota svého křesla.
Co tím asi ukazují obyčejným lidem? Podle mě hlavně to, že jejich dvojité (někdy i trojité) funkce jsou tak snadné, že je zvládne každý levou zadní. Ukazují nám, že je notně přeplácíme. A že by to nejspíš zvládl skoro každý. Tak po nich chtějme, ať laskavě dělají jednu práci pořádně. Nebo ať jdou do důchodu. Tahle země potřebuje poctivé lidi, ne rádoby supermany.
Aby toho nebylo málo, oba „superhrdinové“ nám ukazují, jak skvěle funguje tenhle politický cirkus. Kumuluješ funkce, bereš platy, máš nulovou odpovědnost a lidi si zatím rvou vlasy, že si na chleba musí přivstat. Místo toho, aby se politici řídili heslem „méně je více“, jedou v režimu „čím víc židlí, tím víc peněz“. A ještě se tváří, jak je to normální.
Možná by stálo za to zavést pravidlo: jedna funkce, jeden člověk. A pokud chce někdo víc, ať si vezme pytel na spaní a žije přímo na úřadě. A aspoň uvidíme, jak moc jim záleží na naší zemi. Jinak je to jenom fraška, ve které oni hrají hlavní role, a my, daňoví poplatníci, platíme vstupenky. A to ne zrovna levné.
