Pepe Escobar 31. ledna 2025
Evropští čivavové, užijte si své fantazie o „strategické porážce“!
Začněme pohádkou o říši, která se chlubí do větru.
Pan Disco Inferno nařizuje OPEC a OPEC+ snížit cenu ropy, protože to podle něj může vyřešit válku na Ukrajině – jakože donutit Moskvu zasednout k jednacímu stolu kvůli klesajícím příjmům z energií. To samo o sobě shrnuje úroveň odpadků, kterými POTUS krmí jeho roh hojnosti zkratek vydávaných za informace.
Trump v Davosu: Kdyby se cena snížila, rusko-ukrajinská válka by okamžitě skončila: „Požádám Saúdskou Arábii a OPEC, aby snížily cenu ropy (…). Právě teď je cena dost vysoká na to, aby ta válka pokračovala (…) S poklesem cen ropy budu požadovat, aby okamžitě klesly úrokové sazby. A stejně tak by měly klesat po celém světě. Úrokové sazby by nás měly následovat.“
Zcela předvídatelně OPEC+ – v podstatě řízený Saúdskou Arábií a Ruskem – řekl Nět. Kromě toho, že je úrokové sazby příliš nezajímají, budou v oblasti energetiky pokračovat v tom, co si naplánovali, včetně brzkého snížení produkce, ale na přijatelné úrovni.
Významný hráč Standard Chartered poznamenal, že OPEC má omezenou moc okamžitě ukončit válku snížením ceny ropy, přičemž ministři OPEC považují tento pokus o „strategii“ za velmi neefektivní a nákladný.
Tolik k imperiálnímu diktátu.
Strategický plán vítězství u Čivavav
Jak již bylo zdůrazněno dříve, USA mají – prostřednictvím frackingu – dostatek plynu pro domácí spotřebu, ale ne dost na to, aby jej mohly masově vyvážet do EU, a to kvůli problémům se zkapalňováním. To vysvětluje, proč i přes nákup většího množství americké energie za přemrštěné ceny zůstává EU od sabotáže Severních proudů, kterou podrobně odhalil Sy Hersh, de facto do značné míry závislá na ruském LNG – a neamerických zdrojích.
Říše chaosu ani při plném využití kapacity jednoduše nemůže dodávat veškerý plyn, který EU potřebuje; k tomu je třeba připočítat prakticky nulové investice jak do nezbytně nutného dalšího průzkumu, tak do infrastruktury nutné k uspokojení zvýšené poptávky EU.
Na domácím trhu s ropou v USA se situace stává pozitivně kafkovskou. Americká nákladní doprava – masivní odvětví služeb – je závislá na dovážené ruské naftě, která se musí míchat s ropou Made in America, aby byla vhodná pro nákladní automobily.
Nyní opět přejděme k Davosu, který přišel a odešel, sotva jsme zaregistrovali nějakou zmínku. Toxická EK Medusa von der Leyenová v Davosu prohlásila, že Evropa „podstatně snížila“, a to „v rekordním čase“, svou závislost na ruských fosilních palivech.
Nesmysl. Energetická realita Evropy je bezútěšná. Cena ruského LNG od společnosti Novatek se v současnosti pohybuje kolem 4,5-4,7 dolaru za MMBtu. To je dražší než plyn z plynovodů, ale stále mnohem (kurzíva moje) levnější než americký LNG.
Každý profesionál v oboru od Perského zálivu po Antverpy ví, že Evropa nyní dováží ruský LNG jako nikdy předtím. To je vše – nebo suchá smrt. Souběžně s tím Rusko do roku 2035 ztrojnásobí svou kapacitu dodávek LNG. Konečný výsledek: ať už si ti „energetičtí komisaři“ v Bruselu vymyslí cokoli, Rusko zůstane pro evropskou energetickou bezpečnost zásadní.
Pro eurokratickou hloupost, která rozkládá systém jako mor, neexistují žádné meze – ani stratosférické. Evropanům se nejen podařilo uzavřít vlastní plynovody, ale stále „vyšetřují“ de facto teroristický útok na Nord Stream.
Konečný výsledek: nyní dovážejí více (kurzíva moje) ruského plynu, ale jinými prostředky, od cizích dodavatelů, a platí za to majlant.
To je to, co lze označit jako strategický plán vítězství v Číně.
Americké ministerstvo financí sankcionuje pana Disco Inferno.
Ruský vývoz zkapalněného zemního plynu dosáhl v loňském roce rekordní úrovně, když vzrostl o 4 % – a dodal 33,6 milionu tun. Měsíčním rekordem bylo 3,25 milionu tun v prosinci 2024 – o 13,7 % více než v listopadu.
Největším ruským vývozcem je Jamal LNG: 21,1 milionu tun, o 6 % více než v roce 2023.
Nyní střih na příslovečný americký hukot v podobě náměstka ministra zahraničí pro energetické zdroje Geoffreyho Pyatta, který nařídil „úplné ukončení“ vývozu ruského plynu do Evropy.
K čertu s tím, co si mohou myslet – a potřebují – národy jako Maďarsko, Rakousko a Slovensko.
Pyatt řekl Atlantické radě: „Dnes jsme největším vývozcem LNG na světě a do konce Trumpovy administrativy zdvojnásobíme to, co děláme dnes […] V Bruselu bylo jasně rozhodnuto, že do roku 2027 se dostaneme na nulu [dodávek plynu z Ruska]… a Spojené státy tento cíl silně podporují.“
Ach jo. Čtou tito lidé vůbec základní titulky? Jak uvádí Politico, EU od začátku roku 2025 „požírá“ ruský plyn v nebývalé míře, přičemž jen za první dva týdny roku dovezla 837 300 tun LNG.
Dohoda o tranzitu přes Ukrajinu byla od 1. ledna – alespoň prozatím – nadobro uzavřena. Akce se nyní týkají námořních tras.
Americké ministerstvo financí přichází s novým – jak jinak – balíčkem sankcí proti obchodu s ruskou ropou, který se týká až 5,8 milionu barelů denně přepravovaných po moři.
V současné době je na světovém trhu s ropou přebytek přibližně 0,8 milionu barelů denně. Ceny ropy pro rok 2025 by měly zůstat na úrovni kolem 71 dolarů za barel ropy Brent (v současné době je to 76,2 dolaru). To není přesně to, co by si pan Disco Inferno přál.
Předpokládejme tedy, že by těchto 5,8 milionu barelů ruské ropy – v rámci tvrdých sankcí – zmizelo z globálního trhu. V takovém případě by nám ceny ropy prudce vzrostly na průměrných 150 až 160 dolarů za barel. Opět to není to, co pan Disco Inferno chce: hlasitě sliboval – a stále slibuje – ropnou velmoc MAGA, přičemž ceny ropy snížil na max. 50 dolarů za barel.
Podle ruského rozpočtu na rok 2025 je cena ropy 65,9 dolaru za barel.
Pokud se americkému ministerstvu financí podaří kouzlit a „zmizí“ oněch 5,8 milionu barelů, ruské příjmy by se zvýšily na zhruba 88,2 miliardy dolarů, a to i s ohledem na mnohem nižší vývoz.
Vysoké ceny ropy poškozují americkou konkurenceschopnost. Takže by někdo měl panu Disco Inferno říct, že tento gambit amerického ministerstva financí je ve skutečnosti negativnější pro Trumpovy sny než pro Rusko.
V celé Eurasii si Rusko sedí dobře, zejména u svých partnerů z BRICS. Síla Sibiře do Číny je na koni a Síla Sibiře II by měla začít fungovat do roku 2030. Posílení vývozu LNG do Íránu je hotovou věcí – zejména po podpisu strategického partnerství na začátku tohoto měsíce.
Letos bude v Rusku podepsána také dohoda o přepravě LNG do Afghánistánu prostřednictvím konvojů tankerů. Dalším krokem bude Pipelineistan: možná konečně nezbytné kroky k vybudování varianty plynovodu TAPI (Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán-Indie), ale s plynem pocházejícím z Ruska.
Největším odběratelem ruského LNG je kromě Číny samozřejmě partnerská země BRICS Indie. V zájmu Ruska, Íránu, Afghánistánu a Indie je, aby byl Pákistán stabilizovaný – nikoli Islámábád dálkově ovládaný Washingtonem, jak je tomu v současném uspořádání – pro konečné otevření ruských tras LNG do Indie. K tomu časem dojde.
Co se týče evropských čivav, užijte si své fantazie o „strategické porážce“. Žvaňte dál – a kupujte ruský LNG.
Překlad Deepl
