Kterak šířka koňského zadku dala vzniknout nejrozšířenějšímu rozchodu kolejí a ovlivnila velikost pomocných raket raketoplánu.
Nejrozšířenějším rozchodem kolejí je v současnosti tzv. Stephensonův rozchod, který činí 1435 mm. Na první pohled číslo zaujme svou lichostí, což není vždy zrovna praktické. Tato hodnota má ale mnohem zajímavější historii než by se mohlo zdát.
Pro lepší představu se musíme přesunout až do dávné minulosti. Římané stavěli své komunikace především pro rychlý přesun svých vojenských jednotek a jejich součástí byly samozřejmě i povozy tažené koňmi. No a právě těm byly uzpůsobeny i samotné cesty. Možné je, že Římané rozměr tradičně převzali od Etrusků, Řeků, Féničanů či od jiných kultur. Ve finále byl rozměr 1435 mm optimálním kompromisem mezi stabilitou vozu a jeho ovladatelností. V podstatě šlo o vzdálenost dvou koňských zadků. Danému rozměru se potom přizpůsobovala šířka cest a mostů, ulic ve městě, průjezdy a městské brány. Zmíněné římské vozy vybrušovaly na cestách koleje, se kterými se všichni ostatní museli vyrovnat, jinak riskovali, že si zničí kola vlastních vozů. Tedy zmíněnou vzdálenost přejalo celé římské impérium, což ovlivnilo pozdější vývoj železnice po celém světě. Koněspřežné železnice v Británii měly z počátku nesčetný počet rozchodů, ale roku 1846 došlo k uzákonění sjednoceného rozchodu na hodnotě 4 stopy a 8,5 palce, tedy právě 1435 mm (Stephenson vycházel z rozchodu důlních vozíků). Po koních nastoupila parní lokomotiva a historie se opět opakovala. Bylo daleko ekonomičtější přizpůsobit šířku kol na lokomotivě na již existující kolejiště než přebudovat již existující “železniční síť”.
Když se podíváme na raketoplán sedící na startovací rampě, povšimněme si dvou velkých pomocných raket, připevněných po stranách hlavní palivové nádrže. Jsou naplněny tuhým palivem a vyrábí je společnost Thiokol ve své továrně v Utahu. Inženýři je původně chtěli navrhnout širší, ale tyto pomocné rakety bylo nutno přesunout z továrny na místo startu vlakem. No a jelikož koleje vedly přes hory úzkým tunelem, musely se do něj nějak vejít. Zde tedy máte krásný příklad toho, jak šířka koňského zadku ovlivnila hlavní konstrukční prvek raketoplánu.
Zdroj obrázku Flickr a Negative Space
