Sbohem laskavý otče Františku! DOPLNĚNO -BOHUŽEL!!

Sbohem laskavý otče Františku! DOPLNĚNO -BOHUŽEL!!

Velikonoční pondělí,  den  zázraků a zmrtvýchvstání  má  tentokráte až  neuvěřitelně  tristní a  kontrastní  podobu – neboť

                                   zemřel  papež  František

Dnes  krátce po půl osmé  ráno…..

Asi celý  svět, míním celý, nejen  ten  křesťanský a speciálně  římsko katolický pocítil bodnutí  u srdce…  Protože  František  byl opravdovým otcem, nejen  pastýřem  svého stáda.

Byl  to, podle  toho, co je o něm známo – skromný  a  dobrý  člověk. A  také  se  traduje, že  velmi vtipný. Pro mne  osobně, po  Janu Pavlu II.- občanským jménem Karlu Jósefu  Wojtylovi,  nejvýraznější  osobnost  katolického světa  za celý můj , dnes už docela  dlouhý  život.

Přinesl  totiž  do strnulé  církevní  mašinerie dynamický přístup a pokoru  jihoamerické větve  katolické  víry.  Tolik  kontrastní s  evropskou tradicí, odrážející  všechno dobré i  špatní,  čím si tahle  evropská  církev  všech  církví  prošla.

Papež  František  nepolitikařil,  Což  je  něco,  co už  tak úplně nebylo vlastní  Janu  Pavlu II.  Otec  František  měl  pochopení  pro  chudé a  handicapované. A především byl  to ČLOVĚK!  Míním – člověk MÍRU.  Od prvních  okamžiků  nesmyslné  ukrajinské  války  se zasazoval o její  ukončení. Dokonce tak,  že byl za  to  kacerován  nahlas  Kyjevem a potichu kolektivně  západním nadčlověčenstvem.

Soudím, že  na onom světě zaujme  velmi důstojné  místo . Na  rozdíl od… ale  ne, to bych zabrousil  do politiky a  tu jsem  si  po  dobu  Velikonoc  zakázal. Ale tenhle odchod  velkého, skromného a  slušného  člověka, jemuž  byla  jakékoliv pompa a pozérství, na  rozdíl od…..  eh omlouvám se,  ne politika sem opravdu nesmí!

Prostě  odešel  ČLOVĚK. Přesně  v den,kdy  se zejména on měl radovat… I  osud  holt  miluje ironii…

Takže  pojďme  si  dát  trochu člověčenství  Jorge Mario Bergoglia – alias Františka  I.

Nemohu  jinak, než  zopakovat  to, co  už  jsem o něm na Kose  napsal.

Otec  František  byl  můj  člověk!  V jinošském  věku  hořel pro  fotbal. Po otci Mariovi zdědil vášeň pro San Lorenzo, nejmenší a nejvýraznější ze tří hlavních fotbalových klubů v Buenos Aires, který v roce 1907 založil salesiánský misionář otec Lorenzo Massa.

Dokonce  za něj zkoušel, v klukovském  věku i hrát  – Jorge rád chodil kopat s kamarády, ale příliš mu to nešlo, protože měl ploché nohy. Ale Ernesto Lach, který s ním hrával na plácku za farním kostelem, říkal, že byl dobrý taktik a dovedl vystihnout okamžik, kdy přejít do útoku. Většina jeho spoluhráčů s tím souhlasila. Následně se pak již aktivně fotbalu nemohl věnovat ani kvůli těžkému onemocnění plic. Ale on si stejně víc rozuměl s knihami.

Ale i nadále zůstal zapáleným fanouškem San Lorenza a se svými přáteli se rád pošťuchoval, který fotbalový tým je lepší (např. v častých rozhovorech s Abrahamem Skorkou, který fandil klubu River Plate). František  i jako papež František platí členský příspěvek San Lorenzu. Pokud byste  náhodou byli přítomni na Svatopetrském náměstí při tzv. středeční audienci, v  čase, kdy  zrovna probíhal  zápas a vy byste na sobě měli  dres San Lorenza, určitě byste na vás František zeširoka usmál a na prstech ukázal skóre, až by vás  míjel…..

Tuhle  epizodku  z webu Víra.cz  nedávám  jen proto,  že  charakterizuje  pro mne  bezvadně a  dokonale osobnost  otce  Františka. Ačkoliv  skoro výhradně proto. Ale maličkým, opravu maličkým střípečkem  i to,  že  San Lorenzo se  obléká do  stejných červeno modře  pruhovaných  dresů  jako moje  Viktorka!

Otče Františku  díky  za  všechno. A  vedle  zástupu,  těch , co  Vám budou  chtít  sami potřást  rukou ,  určitě objevíte  i řadu  těch,  jimž  naopak budete  chtít  podat  ruku Vy. Docela  určitě  hrdinovi  Vašich klukovských  let –  tehdy  legendárnímu René „Vejce“ Pontonimu,  jenž  pozdvihl San Lorenzo do doposud netušených fotbalových výšin !

Omlouvám  se  všem,  kteří nejsou srozuměni s  tím,  jak jsem  pojal svůj  nekrolog  za  otcem Františkem. Těch oficiozních  bude  jistě  mnoho a mnoho.  Já  jsem prostě  nemohl  jinak a nikoho  jsem se jím nechtěl dotknout.

Věřím,  že Jorge Mario Bergoglia by se určitě  necítil  uražen a  jen  by se,  tak jak  bylo pro něj  typické, nad  těmito  řádky  usmál!  nechte  mi moji víru! A  moudrému a laskavému  otci Františkovi jeho věčné snění.

A přidám  ještě  dva charakteristické  snímky  z Františkova  života,  tak jak  se objevily  ve  fotogalerii  na Seznamu.cz

Tady jsou oba velcí  kardinálové  moderní  doby pohromadě:A

Umíte  si představit,  že  by třeba  takový Pávek  nebo Fiala takhle , bez ochranky jezdili běžně  pražským  metrem nebo tramvají?  Velikost  člověka  se měří třeba  i tímhle!

BOHUŽEL DODATEK z pondělního poledne:

Opravdu nerad  dodatkuji  tenhle  nekrolog!!! Proč? Protože  politika!!! Chtěl jsem se jí  za každou cenu na  Velikonoce  vyhnout…. Ale ono to nejde!  Bohužel  jsem slyšel  relaci, věnovanou  papeži  Františkovi, resp. její  část, než  jsem to  v obrovském znechucení  vypnul. Protože  tam  mluvili  takové „osobnosti“  jako  Halík  nebo Lipavský…. Bylo jich  více, ale  jen tyhle dva  jsem poznal zcel a jistě. Všichni  velebili  otce  Františka!  Proč  ne. Já  mu laudácio složil také. Protože  si ho zaslouží!!!  V každém ohledu.  Ovšem  tihle to vzali zásadně  „po ukrajinsku“!  Prý  papež  František se postavil jendoznačndně na  stranu  Kyjeva. A  žádal  pro Ukrajinu  spravedlivý  mír!  Tedy  mír podle  Zelenského a tedy kapitulaci  Moskvy!  Chtěl jsem  okamžitě  napsat  dovětem a zdokladovat, jak  to vlastně  papež  František  řekl doslova. Protože  vím, že  to bylo  jinak. Nemusím.

Svůj nekrolog zveřejnil  i  ukrajinský  web  Strana.ua pod názvem