vybral a sestavil Ernest
https://strana.news/news/483849-itohi-1154-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1154. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruská armáda postoupila v oblasti Kamenskoje v Záporožské oblasti a v Dněproenergii (jihozápadně od Doněcké oblasti), podle nejnovější zprávy ukrajinské vojenské veřejnosti Deep State.
Ve stejné době, jak tvrdí DeepState, ukrajinské ozbrojené síly zatlačily Rusy zpět jižně od Udačného (směr Pokrovsk). O ukrajinských protiútokech tam včera hovořil i vrchní velitel Syrskij.
Protiútočné akce ukrajinských ozbrojených sil na jihozápad od Pokrovska však probíhají již delší dobu a omezují se především na taktické úspěchy. Zatím však plní úkol zabránit ruským jednotkám v přístupu na dálnici z Pokrovska do Pavlogradu, kterou se ruské síly snažily odříznout nebo ovládnout palbou.
Ukrajinská vojenská veřejnost zároveň píše, že Rusové aktivně útočí ve směru na Dněpropetrovskou oblast jihozápadně od Pokrovska.
„Nepřítel je stále aktivnější směrem k Dněpropetrovské oblasti, v oblasti Kotljarovka-Preobraženka, a může mít v blízké budoucnosti za cíl dosáhnout administrativní hranice, aby posílil budoucí vyjednávací pozice,“ píše ukrajinský důstojník s volacím znakem „Alex“.
Rusové dnes ve dne i v noci podnikali aktivní údery Šahedy a KAB. V noci se poprvé od velikonočního příměří létalo nad Oděsou. Během dne zaútočily bezpilotní letouny na Charkov, kde došlo k nejméně 12 úderům, a sedm lidí bylo zraněno.
Došlo také k úderu KAB na Záporoží, kde bylo zraněno 26 lidí a jeden zemřel. Útok zasáhl infrastrukturu.
V komentáři k tomuto úderu expert na komunikaci Sergej Beskrestnov (Flash) uvedl, že KAB se za poslední týden staly přesnějšími při zasahování cílů. Přičítá to integraci nového navigačního čipu Comet.
„Aby bylo možné toto vše prostudovat a rychleji vyvinout protiopatření, potřebují specialisté z ukrajinských ozbrojených sil a dalších útvarů vzorky nových antén, ale vojáci je bohužel prodávají jako trofeje zprostředkovatelům,“ píše Flash.
Ukrajinská i ruská vojenská veřejnost dříve psala o tom, že Rusové dokázali vyřešit problém ukrajinského elektronického boje, který vyhazoval KAB z kurzu. Psali, že KAB s „Kometou“ se naučili překonávat „rušičky“ a dosáhnout svých cílů.
Co očekávat od jednání v Londýně
Včera a dnes se vyjasnil harmonogram jednání o mírovém urovnání na Ukrajině tento týden, který by skutečně mohl být rozhodující a rozhodnout, zda je příměří v blízké budoucnosti reálné či nikoliv.
1. Ve středu – tedy zítra – se v Londýně uskuteční setkání Američanů s ukrajinskou delegací a Evropany. Kyjev a Evropa musí reagovat na americké podmínky pro příměří a mírový proces oznámené na setkání v Paříži.
Západní média již psala, že tyto podmínky by mohly zahrnovat odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, uznání ruského statusu Krymu Američany, zmírnění sankcí proti Ruské federaci a zastavení války na frontě.
Na Krymu se dnes objevila další publikace, která takové plány potvrzuje. The Washington Post píše, že ukrajinští a evropští představitelé v Londýně „budou čelit americkému návrhu uznat ruskou anexi Krymu a zmrazit frontové linie jako součást mírové dohody“. Zároveň je Kyjev pod „úžasným tlakem“.
Publikaci o tom řeklo několik lidí obeznámených s diskusemi na toto téma. Soudě podle textu přitom jde o to, že sami Američané uznají ruskou jurisdikci nad Krymem a nebudou to po Ukrajině a Evropanech vyžadovat.
„Americké návrhy předložené Ukrajině minulý týden v Paříži zahrnují Washington, který formálně uznal anektovaný Krym jako ruské území a nakonec zrušil sankce proti Rusku v souladu s budoucí dohodou… Výměnou Moskva zastaví vojenské akce na Ukrajině,“ říkají zdroje deníku.
Zároveň „ukrajinští spojenci doufají, že výměnou za jakékoli takové územní ústupky získají bezpečnostní záruky a programy obnovy pro bojující zemi“.
Zelenského poradce deníku řekl, že americké návrhy obsahují některé myšlenky, se kterými Kyjev souhlasí, a jiné, se kterými ne.
Západní představitel řekl, že tlak na Ukrajinu je „úžasný“.
„Evropští a ukrajinští představitelé soukromě uznávají, že je nepravděpodobné, že Kyjev v dohledné době znovu získá kontrolu nad územími ovládanými Ruskem. V nejlepším případě doufají, že zpomalí spěch k jakékoli dohodě, která by Moskvě umožnila viset na dobytých územích a uniknout sankcím, aniž by předtím zajistila významné výhody pro Ukrajinu,“ píše WP.
Již dříve Wall Street Journal informoval o plánech USA uznat ruský status Krymu.
Možná Kyjev a Evropané předloží své vlastní „protinávrhy“ (ačkoli není jasné, jak se k tomu Američané postaví a zda to přijmou, nebo prosadí svou verzi).
Sám Vladimir Zelenskij dnes prohlásil, že Ukrajina ruský status Krymu neuznává. I když neřekl, jak by se cítil, kdyby to Američané uznali.
2. S tím, co bude dohodnuto v Londýně, poletí Trumpův mluvčí Whitkoff do Moskvy, aby jednal s Putinem. Jeho návštěva byla s ruským prezidentem potvrzena již tento týden.
V Ruské federaci už dávají jasně najevo, že pokud se „protinávrh“ z Londýna výrazně liší od původních podmínek, jednání skončí neúspěchem. Pojednává o tom článek ve vládním listu Rossijskaja gazeta, který na sociálních sítích zveřejnil Putinův vyjednavač pro Ukrajinu Kirill Dmitriev.
Článek naznačuje, že pokud bude na zítřejších jednáních v Londýně od nuly vypracován nový mírový plán pro urovnání na Ukrajině, mohl by se pro Rusko ukázat jako „zcela nepřijatelný“.
„Je zřejmé, že plán urovnání v Londýně bude od nuly a nakonec se může ukázat jako zcela nepřijatelný pro Rusko. Účast na nadcházejících jednáních, za řevu Big Bena, tří blízkých spolupracovníků Zelenského kromě představitelů USA, Británie a Francie, hrozí anulováním veškerého předchozího amerického vývoje. Pak se „nákresy trvalého mírového ministerstva“ slíbené americkým ministerstvem změní v další nesmyslný papír – ustanovení, s nimiž Moskva nikdy nebude souhlasit,“ píše se v publikaci.
Pokud jednání selžou a válka bude pokračovat, pak, jak navrhuje Rossijskaja gazeta, Američané odstoupí z procesu a zastaví veškerou pomoc Ukrajině.
Soudě podle skutečnosti, že tento článek byl přeposlán Dmitrijevem, obecně odráží postoj Kremlu. Vysílá signály jak Američanům, tak Evropanům a Kyjevu. Washingtonu je dáno pochopit, že silná změna podmínek v Londýně pod vlivem Evropy a Bankova naruší jednání, „což bude pro Trumpa veřejnou porážkou“, jak píše Rossijskaja Gazeta. A Evropané a ukrajinské úřady dostávají k pochopení, že pokud jednání selžou, americká pomoc může ustat a situace pro Kyjev a Evropu se mnohem zkomplikuje.
Mezi klíčové podmínky, bez jejichž splnění „další proces vyjednávání vypadá jako ztráta času“, publikace zmiňuje uznání ruského statutu Krymu a odmítnutí přijmout Ukrajinu do NATO. Západní média dříve informovala, že Američané chtějí oba tyto body zahrnout do mírového plánu.
Připomeňme, že Trump dříve řekl, že dohod o příměří na Ukrajině by mohlo být dosaženo do konce tohoto týdne. A včera řekl, že svůj plán předloží do tří dnů (pokud počítáme od pondělí, kdy to řekl – tak se bavíme o období, kdy se schůzka v Londýně uskuteční a je možné, že se Witkoff stihne sejít s Putinem).
3. V sobotu se Trump a Zelenskij zúčastní papežova pohřbu ve stejnou dobu. Zda se tam ale potkají, se neví.
4. Jednání o „dohodě o zdrojích“ mezi Ukrajinou a Spojenými státy musí být dokončena do soboty (alespoň to je datum uvedené v memorandu zveřejněném minulý týden, které Ukrajina podepsala).
I když ministerstvo zahraničí tvrdí, že dohoda nesouvisí s mírovými rozhovory, ve skutečnosti tu souvislost je – až do konce války je dohoda bezvýznamná, protože během bojů se stěží může mluvit o nějakých vážných investicích do rozvoje nerostných zdrojů nebo jiných projektů.
Obecně platí, že Američané opravdu nastavili harmonogram tak, aby se mohli do týdne dohodnout na příměří. Zda to ale vyjde, se ukáže po schůzce v Londýně a po Witkoffově cestě do Moskvy.
Budou přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou?
Paralelně se vyvíjí další příběh: Putin včera inicioval téma přímých jednání s Kyjevem o moratoriu na dálkové údery navržené Zelenským. Ruský prezident slíbil, že prostuduje návrh ukrajinského vedení.
„Toto je třeba vyřešit, je to všechno téma pro tak důkladnou studii, možná i bilaterálně,“ řekl Putin novinářům. Peskov později objasnil, že ruský prezident měl na mysli přesně „vyjednávání a diskuse s ukrajinskou stranou“.
Mluvčí Kremlu zároveň dal jasně najevo, že Ukrajina musí nejprve zrušit dekret o zákazu jednání s Putinem. Podle Peskova chce Rusko „pochopit připravenost Ukrajiny neprovádět odpovídající údery“, ale aby bylo možné o takové iniciativě diskutovat, „musí být podniknuty kroky k odstranění právních překážek pro takové kontakty“.
Zelenskyj na to reagoval slovy, že ze strany Ukrajiny „neexistují a nebudou žádné překážky“ pro jednání s Ruskou federací. Neupřesnil však, zda zákaz jednání s Putinem zruší.
Spojené státy na tento korespondenční dialog odpověděly. „Pozitivně hodnotí připravenost Moskvy k jednání s Kyjevem,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Celkově je ochota Moskvy a Kyjeva zahájit přímá jednání velmi příznačná. Ukazuje, že obě strany, ačkoli mají rozdílné představy o podmínkách míru, nechtějí narušit proces, který zahájil Trump s cílem vypracovat dohodu o ukončení války.
Tento trend byl patrný i při velikonočním příměří, kdy Putin učinil a Zelenskyj souhlasil s návrhem příměří a dokonce nabídl jeho prodloužení, ačkoli předtím v podobné situaci na Štědrý den 2023 vůbec nevěnoval pozornost Putinovu návrhu vánočního příměří.inovu návrhu na vánoční příměří vůbec žádnou pozornost.
Tak jasná touha na obou stranách, aby se zdálo, že jsou ve prospěch mírového urovnání, dává opatrnou naději, že rozhovory z tohoto týdne mohou skutečně přiblížit konec války. I když to zatím není 100% záruka – neshod je příliš mnoho. Ale nyní se skutečně děje mnoho bezprecedentních změn, které by byly ještě před pár týdny nemyslitelné. A to vzbuzuje jistý optimismus, že válka se skutečně blíží ke konci.
Íránská mapa Kremlu
Tuto sobotu Írán a Spojené státy jednaly v Římě o jaderné dohodě. Jejich hlavním výsledkem bylo, že obě země souhlasily se zahájením přípravy nové dohody.
Kteří odborníci to udělají a v jakém časovém horizontu, se bude tento týden jednat v Ženevě a poté v Ománu. To znamená, že tempo jednání bylo intenzivní. Americký prezident Donald Trump označil jednání s Teheránem za „velmi dobrá“ a íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí je označil za „konstruktivní“.
Během diskusí došlo ke dvěma hlavním sporným otázkám.
První je, v jakém formátu může Írán zastavit svůj jaderný program. Islámská republika trvá na tom, že odstaví své obohacovací centrifugy, ale nebude je demontovat ani vyvážet přebytečný uran, což odpovídá podmínkám předchozí dohody z roku 2015. Trump chce úplnou denuklearizaci Íránu s odstraněním všech jaderných zásob a kapacit ze země.
Druhou otázkou jsou záruky, že Spojené státy splní své závazky zrušit sankce vůči Íránu, pokud bude uzavřena dohoda. Írán si pamatuje, že Trump v roce 2018 vytáhl Spojené státy z podobné dohody, a požaduje, aby nová dohoda obsahovala záruky, že se to nebude opakovat.
Otázka záruk zavádí do obchodu třetího hráče, kterému se stále častěji říká Rusko. Dnes to bylo otevřeně naznačeno v Íránu.
„Věříme, že v budoucnu bude Rusko i nadále hrát důležitou roli v íránské jaderné otázce,“ řekl mluvčí tamního ministerstva zahraničí Ismail Baghaei.
Dodal, že v raných fázích íránského dialogu s USA jsme „ještě nezašli do konkrétních podrobností“, ale Rusové „jsou připraveni znovu sehrát svou konstruktivní roli, když to bude nutné“.
The Guardian nedávno uvedl, že během jednání v Římě Teherán označil Rusko nejen za možnou destinaci pro íránské zásoby vysoce obohaceného uranu, ale také za arbitra v případě porušení dohody.
To znamená, že Moskva může vrátit íránské jaderné zásoby, pokud Spojené státy nezruší sankce proti Teheránu nebo nepodniknou nějaké jiné nepřátelské akce.
Neexistovalo žádné oficiální potvrzení účasti Ruska na jednáních. Ruský prezident Vladimir Putin však právě včera podepsal federální zákon o ratifikaci smlouvy o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskou federací a Íránskou islámskou republikou, což bylo demonstrativně učiněno na pozadí íránsko-amerických diskusí.
Pokud by se Rusové připojili k íránské dohodě, mohlo by to posílit pozici Ruska při vyjednávání o Ukrajině. Protože pro Bílý dům bude důležité udržovat vztahy s Kremlem alespoň pro vyřešení íránského problému. A pravděpodobně i v budoucnu – po dobu trvání celé jaderné dohody (pokud se Ruská federace stane správcem íránských rezerv, jak píše britský tisk).
Proto v případě patové situace s Ukrajinou není ani zdaleka zřejmé, že Bílý dům uvalí sankce na Moskvu, místo aby s ní pokračoval ve spolupráci i po válce na Ukrajině a distancoval se od otázky jejího řešení. Mimochodem, přesně tak si některá západní média o víkendu vykládala slova ministra zahraničí Marca Rubia a Trumpa.
Ale i kdyby jednání o Ukrajině pokračovala, touha USA uzavřít dohodu s Íránem by mohla přimět Washington, aby splnil řadu požadavků Ruska.
Zejména to může být jeden z důvodů, proč nyní Spojené státy podle amerických médií tlačí na Evropany a Kyjev, aby přijali variantu příměří, která zohledňuje mnohé z Putinových požadavků.
To vše však bude relevantní, pokud USA budou pokračovat v dialogu s Íránem o jaderné dohodě a zapojí Rusko jako prostředníka. Pokud tato jednání selžou a Američané se pokusí vyvinout vojenský tlak na Írán, může se situace změnit. Zejména pokud Rusko poskytuje Íránu podporu například v podobě dodávek zbraní.
I když Trump, soudě podle svých slov, je zatím nakloněn tomu, aby se dohodl s Teheránem a nešel s ním do války, což s sebou nese velké riziko přímého vtažení USA do totálního ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě bez záruk dosažení výsledku.
Ukrajinští a evropští představitelé v Londýně „budou čelit americkému návrhu uznat ruskou anexi Krymu a zmrazit frontovou linii jako součást mírové dohody“. Zároveň je Kyjev pod „úžasným tlakem“.
The Washington Post to řeklo několik lidí obeznámených s diskusemi. Soudě podle textu přitom jde o to, že sami Američané uznají ruskou jurisdikci nad Krymem a nebudou to po Ukrajině a Evropanech vyžadovat.
„Americké návrhy předložené Ukrajině minulý týden v Paříži zahrnují Washington, který formálně uznal anektovaný Krym jako ruské území a nakonec zrušil sankce proti Rusku v souladu s budoucí dohodou… Výměnou Moskva zastaví vojenské akce na Ukrajině,“ říkají zdroje deníku.
Zároveň „ukrajinští spojenci doufají, že výměnou za jakékoli takové územní ústupky získají bezpečnostní záruky a programy obnovy pro bojující zemi“.
Zelenského poradce deníku řekl, že americké návrhy obsahují některé myšlenky, se kterými Kyjev souhlasí, a jiné, se kterými ne.
Západní představitel řekl, že tlak na Ukrajinu je „úžasný“.
„Evropští a ukrajinští představitelé soukromě uznávají, že je nepravděpodobné, že Kyjev v dohledné době znovu získá kontrolu nad územími ovládanými Ruskem. V nejlepším případě doufají, že zpomalí spěch k jakékoli dohodě, která by Moskvě umožnila viset na dobytých územích a uniknout sankcím, aniž by předtím zajistila významné výhody pro Ukrajinu,“ píše WP.
Wall Street Journal dříve informoval o plánech USA uznat ruský status Krymu.
Prezidentská kancelář zase uvedla, že otázka uznání Krymu jako ruského nebyla na jednáních v Saúdské Arábii a Francii projednávána.
Ukrajina právně neuznává ruskou anexi Krymu.
Na brífinku před jednáním v Londýně, které začne zítra 23. dubna, to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Není o čem mluvit – to je mimo naši ústavu. Toto je naše území, území lidu Ukrajiny… To se nestane,“ řekl.
Zelenskyj zároveň poznamenal, že po příměří bude připraven jednat s Ruskem v jakémkoli formátu.
Řekl také, že je připraven setkat se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na pohřbu papeže Františka.
Další body od Zelenského:
Ukrajina zatím neobdržela žádné oficiální návrhy na výměnu nebo zřeknutí se území.
Ukrajina je připravena na jednání s Ruskem až po úplném příměří, které se stane podmínkou
jakéhokoli formátu dialogu s Ruskou federací.
Nikdo kromě zemí NATO nemá právo vetovat vstup Ukrajiny do Aliance.
Komentář k informacím o potenciální americké kontrole nad JE Záporoží: provozovatelem stanice může být pouze Ukrajina.
Během schůzky v Londýně se budou projednávat pouze ty otázky, pro které má vyjednávací tým mandát, včetně částečného nebo úplného příměří.
Dohoda o podloží: v současné době probíhají právní konzultace, o podpisu smlouvy nejsou žádné informace (připomeňme, že podle memoranda podepsaného minulý týden musí být jednání o obchodu s podložím dokončena do soboty).
Připomeňme, že dříve The Wall Street Journal a další média informovaly, že v rámci mírového urovnání by Spojené státy mohly uznat ruský status poloostrova.
Na Ukrajině je rozšířený názor, že by to měl udělat i Kyjev. Zda je to pravda, jsme rozebírali v samostatném článku.
Před zítřejším jednáním v Londýně mezi delegacemi z USA, Ukrajiny a evropských zemí vládne v britském tisku ponurá nálada.
Noviny The Independent tedy píší, že Američané na zítřejší jednání v Londýně připravili pro Kyjev „past“.
Publikace uvádí, že americký ministr zahraničí Marco Rubio „s sebou přivádí svůj tým vyjednavačů – ne na jednání, ale aby předložil ultimátum ve prospěch Ruska.“
„Ukrajina nebude mít jinou možnost, než odmítnout návrhy na zmrazení ruské kontroly nad východem země. Zelenskij bude pravděpodobně požádán (nebo mu bude řečeno), aby přijal faktickou vládu Kremlu nad Krymem a souhlasil s tím, že Ukrajina nikdy nemůže vstoupit do NATO,“ píše se v článku.
To může vysvětlit, proč ukrajinský prezident ve středu do Londýna nepřijede, věří The Independent.
Připomeňme, že ukrajinskou delegaci povede vedoucí prezidentské kanceláře Andriy Jermak. V delegaci budou také ministr obrany Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrej Sybiha a zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavel Palisa.
