Západní, ideologizovaná varianta parlamentní demokracie, liberální demokracie a její ideologie, progresivismus, rychle ztrácí na přitažlivosti mezi občany západních států.
To má za následek rychlý růst popularity stran a hnutí, které jsou v opozici k této ideologii a její společensko-ekonomické formě ztělesněné v liberální demokracii. Příčina je jednoduchá.
Čím více se vznešené ideály progresivní ideologie realizují v praxi, tím více se liberální demokracie mění v totalitní diktaturu, a tím rychlejší je společensko-ekonomický úpadek západní civilizace.
Ze sektářského elitářského progresivistického hlediska je však tento vývoj v souladu s ideologickými a ekonomickými cíli elitářských kruhů, a proto je třeba eliminovat každého, kdo nesdílí stejný postoj. Nejprve nálepkováním – pravicový extremismus (krajní pravice, extrémní pravice, ultrapravice), fašista, rasista, xenofób, islamofób, homofób atd. – a následně postupem kultury rušení.
BRÁNA SE OTEVŘELA: JE TO NA VÁS…
Protiproudní Akademie je tady! Nazvali jsme ji Ztráty a nálezy, protože to nejlépe vyjadřuje, oč nám všem společně jde. Pokud si spolu s námi myslíte, že JDE O TO, ABY VŮBEC JEŠTĚ O NĚCO ŠLO, máte nyní k dispozici další necenzurovaný svobodný prostor.
Je pro každého, kdo má rád naši vlast s jejími úchvatnými dějinami i trpkou přítomností. Kdo vnímá svět kolem nás s kritickou myslí a otevřeným srdcem. Kdo se chce každý den setkávat s významnými postavami a událostmi – často zapomenutými a záhadnými.
Akademie je vlastenecká zbrojnice. Duchovní val proti loupeživým pirátským hordám a otrokářům Velkého Bratra. Zrodila se s vírou, že někde v dáli je pořád ten zdánlivě již ztracený horizont svobody a naděje, k němuž lze plout nezkalenými vodami.
Protiklad k progresivismu
Ten by se v nejširším smyslu dal označit jako evoluční konzervatismus, jehož součástí jsou pravicové i levicové strany a hnutí jako základ parlamentní demokracie bez přívlastků. Z toho vyplývá, že progresivismus je extremistická ideologie, která se však na Západě neobjevila z ničeho nic.
Pokrok i extrém jsou neutrální pojmy označující určité hodnotové kvality. Pokrok je pokrok, např. v různých vědeckých oborech a podobně. Extrém je pouze něco mimořádně odlišného od běžného chápání, např. člověk, který vyčnívá z davu, Einsteinova inteligence, extrémní sporty atd. Pokud mluvíme o politickém extremismu, tyto pojmy ztrácejí svou neutralitu. Na stránkách slovenského Ministerstva vnútra SR byla uvedena následující základní definice extremismu:
Extremismus označuje jednání a projevy vycházející z postojů extrémně vyhrocené, demokratickému systému nepřátelské ideologie, které přímo nebo v určitém časovém horizontu destruktivně působí na existující demokratický systém a jeho základní atributy. Extremismus se dělí na pravicový, levicový, náboženský a extremismus zaměřený na jednu otázku (ekologický, separatismus atd.).
To je snad jediné, s čím lze s ministerstvem vnitra SR souhlasit. Dovoluji si proto tvrdit, že ministerstvo vnitra SR odvedlo tendenční práci v souladu s progresivním narativem politického mainstreamu, se dvěma výjimkami: Ať už nedopatřením nebo záměrně, MV SR uvedlo, že za součást levicového extremismu lze považovat i části neomarxistické nové levice. A že podle slavného ekonoma a filozofa F. Hayeka (a jeho stoupenců z rakouské ekonomické školy) byly italský fašismus a německý národní socialismus (které jsou pro progresivisty typickými příklady pravicového extremismu) z hlediska jejich vztahu ke státu socialistickými, tedy levicovými směry, protože prosazovaly silný stát, což je podle něj typickým atributem levice.
Ostatní atributy autor neanalyzoval. Tímto tématem se však důkladně zabývalo několik významných filozofů, například Hanah Arendtová, která dospěla ke stejnému závěru jako Fridrich Hayek. Celá progresivní konstrukce extremismu je tak postavená na hlavu.
Pomozte svému zdraví – i Protiproudu!
Není náhodou, že na Supramedex právě zaútočila korporátní média. Stalo se tak vzápětí poté, co Daniel Fiala představil o velikonočním pondělí v rozhovoru s Petrem Hájkem úplnou novinku – korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Útok samozřejmě přišel z míst, která se po léta neúspěšně snaží skandalizovat Protiproud a jeho zakladatele. A protože nákupem tohoto skvělého přírodního prostředku přes Protiproud současně pomáháte jeho další existenci, dříve či později to muselo přijít.
Pro nás jsou nejdůležitější vlastní zkušenosti tisíců našich čtenářů – a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER – kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat. Tak se nedejte zmást prolhanými médii. Máme s tím přece – my nepodvolení – letité zkušenosti!
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Progresivní nenávist
Proč progresivní liberálové tak nenávidí vlastence? Proč je označují za extremisty? Protože z jejich hodnotově-ideologického hlediska, které je v rozporu s hodnotovým hlediskem vlastenců, jsou vlastenci skutečně extremisty.
Hodnotový pohled progresivních liberálů má svůj původ v levicové ideologii kulturního marxismu neomarxistů tzv. frankfurtské školy, jejíž zakladatelé si pod heslem „Kdo nás může zachránit před evropskou civilizací“ stanovili cíl jejího zničení se všemi jejími atributy, jako je rodina, národ, vlast a křesťanství.
Z hlediska hodnot jsou proto progresivní liberálové levicovými extremisty, kteří budují antikulturu vůči autentické evropské civilizaci, jejichž agenda spadá pod hlavičku Nové levice do kategorie levicového extremismu spolu s anarchismem a komunismem.
Nové levici a jejím nástupcům, progresivním liberálům, se za posledních 50 let podařilo naplnit Gramsciho myšlenku dlouhého pochodu institucemi a získat klíčové pozice v mediální, akademické a ekonomické sféře, odkud zásadně ovlivňují politiku. Jedna věc je získat mocenské pozice, druhá věc je je udržet. Celé současné geopolitické zemětřesení je způsobeno zejména tím, že progresivisté mají problém udržet své dosud neotřesitelné mocenské pozice.
Skutečným zakladatelem ideologie nové (progresivně liberální) levice byl António Gramsci, i když se k němu jeho následovníci hlasitě nehlásí a pro mnohé je skutečně neznámý. Je to logické, protože typická sekta má vnitřní kruh zasvěcených a masu obyčejných věřících a Gramsci je téměř jistě jen pro zasvěcené. Dovoluji si tvrdit, že o tom nemá ponětí nejen obyčejný volič, ale ani vedení Progresivních liberálů na Slovensku. Možná nanejvýš mladý Šimečka. Jaká je agenda progresivních liberálů?
Rodina, národ, vlast, národní hodnoty a autentické hodnoty evropské kultury a civilizace jsou základem, na kterém stojí agenda vlastenců. Pokud tyto pojmy uslyší progresivní liberál, dostane amok nezávisle na tom, zda působí ve strukturách EU, nebo v jejím členském státě, protože je ideologicky nenávidí. Naopak, program progresivních liberálů je podpora imigrace a politiky multikulturalismu, lidských práv LGBT, genderu, rovnosti, klimatu a zelené dohody, antirasismu, radikálního feminismu atd. Oba programy jsou proto v antagonistickém vztahu.
Systém liberální demokracie je založen na progresivní ideologii, proto v něm není možné klasické demokratické politické soupeření politických stran podobně jako za nacismu a komunismu. Z tohoto důvodu je nutné liberální demokracii definovat.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy – zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování – spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT, pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Totalitní diktatura
Liberální demokracie Západu je ve skutečnosti rasistická totalitní diktatura a tyranie menšin, jejíž ideologickým zdrojem je kulturní marxismus neomarxistů tzv. frankfurtské školy. Tato ideologie vychází z neomarxistického kulturního komunismu, hlásajícího, že všechny kultury a jejich hodnoty jsou si rovny, a realizuje se politikou multikulturalismu. Tím, že zařadila menšiny do dělnického proletariátu utlačovaného Nového proletariátu, se však stala atraktivní ideologií i pro finanční oligarchii, protože utlačovanou menšinou se může stát i miliardář, pokud je černoch, příslušník LGBT+ komunity nebo jiné z nesčetných menšin.
Nositeli této ideologie jsou progresivní neomarxistická levice a progresivní liberálové. Kromě marxistického zdroje vykazuje liberální demokracie také znaky nacismu. Břemeno bílého muže, jeho civilizační poslání ve světě, bylo ideologicky změněno na kolektivní vinu bílého muže za rasismus, kolonialismus a otroctví, paradoxně transformovanou na antibělošský (reverzní) rasismus prakticky identický s nacistickým antisemitismem, který kolektivně obviňoval a trestal Židy za zločiny spáchané na Němcích. Liberální demokracie vykazuje také znaky plutokracie finanční oligarchie a islámské orientální despocie.
Obrana a upevňování liberální demokracie progresivními silami Západu je proto v zásadě postupným nastolováním totalitní diktatury ideologicky zaslepenými, extrémně levicovými progresivními neomarxistickými fanatiky, jejichž typickým představitelem je Mélenchon ve Francii, a progresivními liberály, kteří jsou součástí politického mainstreamu, počínaje zelenými a konče konzervativci, pracujícími na tomto projektu v zájmu globalistické finanční oligarchie.
Metoda, jak tohoto cíle dosáhnout, je u extrémní progresivní neomarxistické levice a progresivních liberálů stejná. Spočívá v přetvoření západní společnosti rasově-kulturní revolucí a pomalým postupem institucí tak, aby došlo k její dezintegraci z hlediska hodnotového (práva LGBT a genderu) i demografického (multikulturalismus a imigrace), což výměnou obyvatelstva povede ke vzniku tzv. postnárodních států, které již budou vůči tomu bezmocné.
Velká progresivní rasově-kulturní revoluce
Velkou progresivní rasově-kulturní revoluci doprovází také ekonomická revoluce, Velký zelený skok, který v EU reprezentuje green deal. V podstatě jediný rozdíl mezi těmito směry je ten, že neomarxističtí fanatici jako Mélenchon chtějí nastolit modernější, progresivní formu marxistického socialismu, zatímco extremističtí progresivní liberálové se snaží nastolit formu globální vlády finanční oligarchie.
Není nejmenší důvod pochybovat o tom, že stejně jako kulturní revoluce v Číně s jejím Velkým skokem skončila katastrofálně, i Velká progresivní rasově-kulturní revoluce v Evropě s jejím Velkým zeleným skokem skončí stejně, jen na rozdíl od Číny bude v Evropě nevratná.
Tohle si rozhodně nenechte uniknout!
Podívejte se na zásadní "sebeobranný" rozhovor Petra Hájka s Vlastimilem Tlustým a Robertem Vláškem nejen o dramatických otřesech v politickém dění, ale především o tom, jak se to vše může promítnout do našich peněz.
Pánové tam totiž docházejí k jednomu prastarému "zlatému" pravidlu, které v bouřlivých časech, jež nastávají, se může stát klíčovou zbraní "Noční hlídky" pro naši občanskou sebeobranu!
Velká rasová a kulturní revoluce a Velký zelený skok v Evropě mají neomarxistické kořeny, z nichž postupně vyrostla progresivní ideologie.
Cílem první etapy, která začala v roce 1968, bylo nastolení socialismu, diktatury proletariátu nenásilnou cestou, kulturní revolucí, pomalým postupem institucemi. Revoluční třídou se stal nový proletariát, radikální a extremistické menšiny vedené neomarxistickými intelektuály (Marcuse), protože starý dělnický proletariát jako revoluční třída selhal.
Po rozpadu SSSR začala druhá etapa, ve které se již s nastolením diktatury proletariátu nepočítalo, naopak, neomarxističtí intelektuálové a z nich vytvořené elity se již výlučně spoléhaly na radikální menšiny, s jejichž pomocí hodlaly vládnout.
Menšina znásilňuje většinu
Parlamentní demokracie se začala transformovat na demokracii liberální, ve které se vláda lidu začala měnit na vládu menšin nad lidem. Poté plynule následovala další etapa, v níž sice zůstala marxistická koncepce útlaku, ale utlačovatelem a vykořisťovatelem se stal lid a utlačovanými a vykořisťovanými se staly menšiny, které již mohly otevřeně začít měnit vládu nad lidem na totalitní diktaturu nad lidem.
Parlamentní demokracie, vláda lidu, se tak plynule transformuje na liberální demokracii, novou verzi socialismu, totalitní diktaturu a tyranii menšin, pod vedením elit neomarxistické sekty.
Tato verze socialismu, ve které jsou zisky privatizovány a ztráty socializovány, je atraktivní i pro korporace a finanční oligarchii, protože podporou její progresivní ideologie si může uzurpovat neomezenou politickou a ekonomickou moc.
Proces, který jsem popsal výše, probíhá v praxi od roku 1968, přičemž základy, formování a interpretace této ideologie začaly již v roce 1923 v německém Frankfurtu nad Mohanem (proto Frankfurtá škola).
Za necelých 60 let se všechny klasické politické strany na Západě radikálně změnily. Už to nejsou strany pracujících, konzervativců, sociálních nebo křesťanských demokratů, všechny jsou to strany hájící zájmy menšin, protože menšiny jsou novým proletariátem, tím nejcennějším, co na Západě máme.
Infiltrace neomarxistů do politiky
Nestalo se to náhodou, neomarxisté se po roce 1968 infiltrovali do politických stran, akademického i ekonomického prostředí, prostě všude. Proto máme na Západě v politickém mainstreamu výlučně progresivní strany, nezávisle na tom, zda se nazývají pravicové, levicové nebo konzervativní. Teprve jejich voliči si to konečně začali všímat, což jejich politiky začíná znervózňovat.
Z čistě přesného pojmenování významu pojmů máme: mainstreamové extremistické progresivní, levicově-levicové strany a extremistické progresivní levicově-pravicové strany. Z progresivistického hlediska jsou zase jejich opozicí, která odmítá progresivní ideologii, extrémně pravicové strany a extrémně pravicově-levicové strany typu Stačilo! v Čechách a SMER na Slovensku. Takže:
Progresivismus je verzí komunistické ideologie, která ve jménu vznešených ideálů v sobě pohltila zvrácenosti příbuzných a dokonce i protichůdných ideologických směrů. Je to všežravý Otesánek, kterého je třeba eliminovat.
Co dělat v případě krize? Už máte baťůžek?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Dokonce už i ničemná česká vláda "doporučuje" mít připraveno evakuační zavazadlo. My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné.
Svědčí o tom odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka, které jsou jádrem pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých – alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
V pohádce to byla stará, ale vrtkavá babka, která ten problém vyřešila motykou. Tak jednoduché to nebude. Bývalý náměstek ministra zahraničních věcí ČR, profesor Drulák tvrdí, že progresivní společensko-ekonomický systém a jeho politický režim je nutné svrhnout stejně, jako byl svržen komunistický politický režim v roce 1989.
Ten byl také velmi pokrokový, proto je nutné vždy pečlivě zvážit, zda pokrok je skutečně pokrokem, a ne dekadencí, reakcionářstvím nebo dokonce plánovanou genocidou. Otázkou tedy je, zda revoluce je pokrok, nebo jen změna vlády (viz jihoamerické diktatury), co je vlastně pokrok, co je radikalismus a co terorismus. Progresivismus splňuje všechna kritéria, aby byl takto označen. Jinými slovy, všechny takzvané evropské hodnoty jsou tímto zpochybněny.
Evropská společnost začíná být ideologicky rozpolcená, riziko fyzické konfrontace se zvyšuje. Společnost uvržená do duality je k tomu náchylnější než společnost názorově pestrá. Měli bychom si vzít ponaučení z války Severu proti Jihu, španělské občanské války nebo zmatků v Německu po 1. světové válce, které vedly k nástupu nacismu.
Totalitní diktatura
Jedinou možností, jak tomuto scénáři zabránit, je vytvořit společnost názorově pestrou a bez přívlastků demokratickou. To však vyžaduje odhalit pravou, extremistickou tvář progresivistů všech směrů, včetně jejich liberální demokracie, kteří ve jménu vznešených ideálů plánují nastolit totalitní diktaturu horší než nacistická a komunistická dohromady.
Až to pochopí řadoví voliči Progresivního Slovenska, ale i voliči ostatních politických stran, stane se progresivní agenda marginální spolu s jejími protagonisty, jako jsou Michal Šimečka a Ivan Korčok.
Otázka na tělo: Byli by ve jménu snahy vybudovat moderní evropský stát ochotni nazvat znásilňování evropských a slovenských žen a dívek, stejně jako zabíjení Evropanů a Slováků noži a jinými multikulturními způsoby, kulturním obohacením naší společnosti imigranty?
Přiznávám, že nechápu, jak je možné, že monstra tohoto typu mají ve Slovensku takovou politickou podporu. Možná je to tím, že nikdo z opozice, ačkoli jsou označováni za nejhorší monstra, není schopen otevřeně říci, jaká monstra jsou oni sami. Já jsem to řekl a zdůvodnil.
