Genetické sekvence se patentují. mRNA se prezentuje jako softwarová platforma. Biologická data se obchodují s tichým souhlasem podvolených občanů, kteří si stále myslí, že svá těla vlastní.
Jenže to má skončit. Možná už brzy. Už dávno totiž vstupujeme do světa, kde naše DNA, buňky i chování budou licencovány. Nejde o sci-fi, ale o zcela reálný směr, kterým se moderní medicína, technologie a byznys ubírají.
Rodí se totiž nový model moci – "biologický kapitalismus". V něm už není člověk subjektem, ale objektem. Organismus není Božím darem, ale pouhým prostředkem k zisku. A tělo není chrámem, nýbrž nástrojem výnosu.
Zdraví jako zboží: Od léčení k řízení
Dříve lékař léčil, když bylo potřeba. Dnes se zdraví "provozuje" neustále. Zdravotnictví se proměnilo ve správu lidského těla. Pod rouškou prevence a personalizované medicíny se skrývá výnosný model – předplatné lidského zdraví.
Společnosti jako Forward či One Medical (koupený Amazonem) už nenabízejí klasické ordinace, ale „zážitky zdravotní péče“ za měsíční poplatek. Genetické testy, chytré senzory, nonstop monitoring. A samozřejmě personalizované „plány zdraví“ – které jsou v praxi nástrojem segmentace a monetizace.
Ve chvíli, kdy se zdraví stane službou, vzniká nový produkt: nemoc jako příležitost. Tělo se mění v digitální kanál, v němž se šíří notifikace, výstrahy, doporučení. A také nové produkty. Léčba není cíl. Léčba je prostředek opakovaného návratu zákazníka.
Genetická data: Nová ropa 21. století
Genomická data jsou často označována za novou ústřední komoditu – stejně jako byla ropa v minulém století. Firmy jako 23andMe, AncestryDNA a další získaly miliony vzorků lidské DNA. Ne pro zábavu. Pro obchodní využití. V roce 2018 podepsala 23andMe dohodu s farmaceutickým gigantem GlaxoSmithKline, který do ní investoval 300 milionů dolarů – výměnou za přístup k anonymizovaným genomickým datům.
Opravdu jde jen o anonymitu? Nebo o začátek genetické profilace? Čím dál víc se nabízí otázka: když někdo ví, co všechno v tobě „spí“, může tě předvídat, hodnotit, kategorizovat. A prodávat tě – i bez tvého vědomí.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy – zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování – spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT, pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Kdo vlastní geny?
V roce 2013 Nejvyšší soud USA v případu Myriad Genetics vs. AMP rozhodl, že přirozené geny nelze patentovat. Ale synteticky vytvořené sekvence – tzv. cDNA – ano. To znamená, že pokud někdo genetickou informaci „upravil“, může si ji právně nárokovat.
To není detail, to je zcela zásadní precedent. V éře CRISPR a dalších nástrojů genové editace už nejde o hypotézu. Když firma upraví lidské embryo – byť o jedinou „bezpečnostní“ mutaci – je výsledný organismus původní, nebo nový "produkt"?
Firma CRISPR Therapeutics (Švýcarsko), stejně jako americké Editas a Intellia, intenzivně testují léčbu pomocí genového přeprogramování. Pochopitelně mluví o záchraně pacientů. Ale málokdo se ptá, co s pacientem, když bude „upraven“:
Kdo ho bude vlastnit?
Operační systém života
V roce 2020, na vrcholu covidové plandemie, vydala firma Moderna materiál, který definoval její přístup k technologiím mRNA. Výslovně mluvila o „biologickém operačním systému“. Tělo je podle tohoto modelu jakýsi hardware, do kterého lze "nahrávat" softwarové instrukce v podobě mRNA.
V tomto případě šlo o "vakcíny". Ale co další „moduly“? Terapie, hormonální regulace, korekce imunitních odpovědí. Pokud je tělo platformou, pak se nabízí zcela nový model podnikání: aktualizace zdraví.
Přirozený organismus je nepředvídatelný. Upravený, řízený – tělo na platformě – je stabilní, kontrolovatelné, a hlavně – zpeněžitelné, monetizovatelné.
Farmaceutická ekonomie předplatného
Představa, že léky budou zdarma, ustupuje realitě, kdy zdraví bude trvale zpoplatněné. „Léčba“ se mění ve službu. A jako každá služba, i ona potřebuje klienta, který se vrací.
Model „subscription health (předplatné zdraví)“ už není fikce. Amazon ve svých dokumentech uvádí, že budoucnost vidí právě v předplatném přístupu ke zdravotní péči. Firmy jako Apple Health, Google Fit a desítky startupů napojených na Silicon Valley zavádějí systém permanentního dohledu nad tělem – s cílem časně detekovat "odchylky".
Ale odchylka není nemoc. Je to jen možnost budoucí ztráty efektivity. A v systému, kde data určují diagnózu, se může stát, že člověk bude považován za „rizikového“ dřív, než on sám pocítí potíže.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Nová eugenika
Je pozoruhodné, jak rychle ustoupila etika. Ještě před dekádou byla genová manipulace tématem sci-fi. Dnes se běžně mluví o „gene drive“ technologiích – tedy "editaci" celých populací.
V Číně byl geneticky upraven vývoj embryí, údajně k odolnosti vůči HIV. Západ sice protestoval, ale potichu sám investuje do vývoje podobných nástrojů. V USA běží projekt All of Us (Národní institut zdraví), který shromažďuje milion lidských genomů – prý pro personalizovanou medicínu. Nebo pro budoucí selekci?
Tzv. embryo screening se stává běžnou službou – určují se nejen vady, ale i „nevhodné predispozice“ plodů. Čím více dat, tím méně svobody. A čím víc algoritmů, tím méně odpovědnosti.
Lidskost pod smlouvou
Co když brzy nastane stav, kdy naše tělo nebude tak docela naše? Co když už nebude možné říci: „Moje DNA, moje rozhodnutí“?
V právním slova smyslu už dnes části lidského těla lze patentovat, pokud byly modifikovány. V digitálním smyslu naše biometrická a genomická data vlastní platformy, které nám za ně nabídly pár zábavných výstupů.
A v ekonomickém smyslu už nejsme pacienty, ale segmenty. Nositeli variant, mutací, predispozic. Objekty algoritmického zisku.
Biotechnologie mají jistě nepopiratelný potenciál. Mohou zachraňovat životy, napravovat vady, odvracet utrpení. Ale stejně jako jaderná energie či internet, mají i temný potenciál: přetvořit člověka v produkt.
Pokud se nevytvoří jasné hranice, pokud nebude existovat kontrola nad tím, kdo může co měnit, vlastnit a licencovat, pak se probudíme do světa, v němž už nebudeme lidmi v plném slova smyslu.
Budeme nosiči cizích kódů. Tělem s operačním systémem. Uživateli své biologické licence.
Z tohoto pekla pak už nebude návratu.
