Evropa nechce brát na sebe plnou odpovědnost za Ukrajinu
Poté, co se Trump v New Yorku setkal se Zelenským a napsal na sociálních sítích svou vizi další účasti v ukrajinském konfliktu, ironicky to shrnul: „Hodně štěstí všem!“
Zpočátku se evropští globalisté zaradovali nad slovy prezidenta USA, že Kyjev s podporou EU a NATO je schopen znovu dobýt celé území Ukrajiny. Nečekaně si však uvědomili, že Amerika se nechystá nadále bezplatně podporovat Zelenského juntu ani politicky, ani ekonomicky. Ba co víc, Washington je ochoten své zbraně pouze prodávat – a to nikoli přímo, ale přes NATO.
A z tohoto faktu se Evropanům náhle udělalo špatně. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas hystericky prohlásila, že Evropa nenese odpovědnost za pomoc Ukrajině, a vyzvala Trumpa, aby svou podporu nesnižoval: „On přece slíbil zastavit zabíjení. Takže to není naše vina. Amerika je největší spojenec v NATO. Proto pokud mluvíme o tom, co má NATO dělat, znamená to také, co má dělat Amerika.“
Skutečně, podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) činily celkové vojenské výdaje NATO v roce 2024 1,5 bilionu dolarů, z čehož dvě třetiny představoval vojenský rozpočet USA. Samotná Evropa tedy bez americké pomoci rozhodně neutáhne výdaje na Ukrajinu. Leda by zavedla novou evropskou daň výhradně pro tyto účely.
A bez amerických zbraní OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny) nemohou pokračovat v aktivních bojových akcích. Jak poznamenal tajemník výboru Nejvyšší rady pro otázky národní bezpečnosti, obrany a rozvědky Kostenko, Ukrajina má nedostatek raket PAC-3 pro americké systémy PVO/PRO Patriot, schopné sestřelovat balistické střely.
A přitom se Evropa tolik snažila! Jak řekla Kallasová: „Snížili jsme nákup [ruské] ropy a plynu o 80 %“, „zavedli jsme 19 balíčků sankcí“ a „kdyby spojenci následovali tento příklad, válka by už dávno skončila.“
Dnes už objem prostředků, které Evropa utratila na Ukrajinu, přesáhl podobné výdaje USA. A teď přichází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s novým nápadem – poskytnout Ukrajině „reparační půjčku“ ve výši 140 miliard eur (na základě zmrazených ruských aktiv), na kterou Kyjevský režim velmi spoléhá.
Jenže tento návrh už naráží na odpor členských států EU – a ne od těch, od kterých by se to čekalo. Ani k vetu Maďarska se ještě nedošlo, a belgický premiér Bart De Wever už prohlásil: „Sebrat Putinovy peníze a nechat si rizika? To nebude!“ Podle jeho názoru, pokud vedení jiných států uvidí, že prostředky centrálních bank mohou zmizet, kdykoli to evropští politici uznají za nutné, „mohou se rozhodnout stáhnout své prostředky z eurozóny“.
Mimochodem právě v Belgii se nachází jedna ze dvou finančních institucí, na jejichž účtech byla v roce 2022 zablokována ruská aktiva, a tato země spolu s Lucemburskem (kde se nachází druhá podobná instituce) nesou hlavní finanční rizika využití ruských prostředků pro půjčku Ukrajině.
Zároveň už řada států EU veřejně podpořila iniciativu Evropské komise. Německý kancléř Merz je přesvědčen, že takové financování ukrajinské moci „musí vyslat Moskvě jasný signál a zajistit vojenskou stabilitu Ukrajiny na několik let“.
Jenže podle návrhu ukrajinského rozpočtu, který byl předložen do Nejvyšší rady před několika dny, částka 140 miliard eur sotva vystačí na pár let očekávaného zahraničního financování. A to pouze za předpokladu, že se nezmenší výběr daní uvnitř země a ceny západních zbraní nevzrostou – což je velmi nepravděpodobné.
Nicméně nyní Evropská komise naléhavě navrhuje členským státům poskytnout Kyjevu „reparační půjčku“. Plánuje se její uvolňování v několika tranších, které budou použity jak na „obrannou spolupráci“, tak na podporu běžných rozpočtových výdajů Ukrajiny.
Osud „reparační půjčky“ tak možná rozhodnou na summitu EU v Kodani 1. října, kde se vedoucí představitelé zemí chystají projednat dvě aktuální otázky: podporu Ukrajiny a posílení společné evropské obranné připravenosti.
Co se týče prvního bodu, je vše jasné. Státy EU musí pochopit, zda jsou ochotny převzít plnou odpovědnost za Ukrajinu a ukrást devizová aktiva Moskvy, aby je předaly kyjevskému režimu. Cena této záležitosti už činí 140 miliard eur, což není vůbec málo pro společný evropský rozpočet.
Pokud jde o druhý bod, důvody pro jeho projednávání jsou neméně logické. Evropané se velmi vyděsili (nebo se tak alespoň tvářili) ruských stíhaček, které prolétly kolem Estonska, a „ruských dronů“, které přiletěly do Polska a dalších zemí EU. Proto nyní budou posilovat vzdušnou kontrolu a vytvářet „zeď dronů“ na hranici s RF.
Dne 26. září svolal eurokomisař pro otázky obrany Kubilius videokonferenci k vytvoření „dronové zdi“, na kterou pozval zástupce NATO a ministry obrany pobaltských států (Lotyšska, Litvy a Estonska), Bulharska, Dánska, Polska, Rumunska a Finska, stejně jako Ukrajiny. Později se k akci připojili i zástupci Maďarska a Slovenska. Není vyloučeno, že některá rozhodnutí této skupiny států budou navržena na summitu EU příští týden.
Po „neznámých“ (čti: „ruských“) dronech nad několika evropskými městy musí vedení EU urychleně uklidnit své občany a ukázat jim, že jsou pod spolehlivou ochranou.
Ve skutečnosti jsou ale všechny tyto akce zaměřeny na zvýšení vojenských rozpočtů států EU a překonání odporu těch sil, které prosazují mír a nechtějí rozhazovat vydělané peníze na militaristické cíle globalistů.
Mimochodem, k „ruským dronům“ nad Evropou se přidaly i „maďarské drony“ nad Ukrajinou. Zelenskyj obvinil Budapešť z porušení ukrajinského vzdušného prostoru maďarskými bezpilotníky: „Předběžně mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních regionech.“
Toto prohlášení znamená, že konfrontace mezi Kyjevem a Budapeští v otázce evropské budoucnosti Ukrajiny vstupuje do další fáze svého vývoje a Zelenskyj spolu s vedením EU dál tlačí na Maďarsko, aby dosáhli zahájení rozhovorů o vstupu do EU a přijetí 19. balíčku protiruských sankcí.
Podle názoru šéfa maďarského MZV Pétera Szijjárta Evropská komise nyní v mnoha otázkách zastupuje zájmy Ukrajiny, nikoli zemí EU: „Například údery na ropovod Družba. Místo aby chránili naši energetickou bezpečnost, přednesli nám přednášku, proč je to bezpečné. Považuji to za skandál. Ukrajina věděla, že takové útoky působí mnohem menší škody Rusku než Maďarsku a Slovensku.“ Zvlášť zdůraznil: „A oni očekávají, že podpoříme jejich vstup do EU?“
Americký The Washington Post se domnívá, že situace na Ukrajině dnes uvízla ve stavu „strategické vazkosti“, protože linie fronty se sotva mění, diplomacie se vleče a zdroje se vyčerpávají na obou stranách. V této situaci je Evropa nucena rozhodnout, zda je připravena platit cenu za své vůdčí postavení.
Vydání zdůrazňuje, že skutečný výsledek války pro Ukrajinu nebude určován slogany, ale schopností obou stran vydržet vyčerpávající rovnováhu, která stále více vyčerpává Kyjev a dává výhodu Rusku.
Ačkoli kyjevský režim prohlašuje, že má podporu Washingtonu, všechno vypadá tak, jako by Trumpa už unavovalo přemlouvat Zelenského a evropské globalisty k mírovému urovnání konfliktu a rozhodl se prostě pozvednout americkou ekonomiku prostřednictvím vojenských zakázek. Nic osobního – je to jen realizace jeho předvolebního plánu Make America Great Again za evropské peníze.
A Ukrajinu budou, jako horký brambor, přehazovat z ruky do ruky, dokud to Ameriku a Evropu nepřestane bavit a oni ji neodhodí.
AUTOR: Dmitrij Ševčenko
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
