John Helmer, Moskva
@bears_with
Před týdnem, 23. září, prezident Donald Trump označil vojenskou sílu prezidenta Vladimira Putina za „papírového tygra“ a prohlásil, že „nastal čas, aby Ukrajina jednala“.
Tím měl na mysli „získat zpět svou zemi v původní podobě a kdo ví, možná jít ještě dál!“
O pět dní později vysvětlil nástupce prezidenta, viceprezident J. D. Vance, že nasazení řízených střel Tomahawk s dosahem 2 500 km, dodaných NATO, na ukrajinském bojišti je dalším krokem, který on a Trump zvažují.
„Rusko je opravdu v patové situaci,“ prohlásil Vance. „Ruská ekonomika je v troskách. Rusové na bojišti moc nezískávají… Rusové odmítli usednout k jakýmkoli bilaterálním jednáním s Ukrajinci. Odmítli usednout k jakýmkoli trilaterálním jednáním s prezidentem… Rusové se musí probudit a přijmout realitu… Pokud jde o Tomahawky, je to něco, o čem prezident učiní konečné rozhodnutí. Prezident udělá to, co je v nejlepším zájmu Spojených států amerických.“
Vance naznačil, že plán spočívá v tom, že členské státy NATO, které disponují bateriemi Tomahawk – v současné době se jedná o Velkou Británii a Německo – je dodají do Kyjeva, nebo že jiné evropské státy zakoupí rakety od USA a pošlou je dál. To znamená, že posádky ovládající systémy Tomahawk na Ukrajině by byly britské, německé nebo jiné evropské. „To, co děláme,“ řekl Vance, „je, že žádáme Evropany, aby zakoupili zbraně, které ukazují, že Evropané mají v této hře také svůj podíl. Myslím, že to je přiměje, aby se skutečně angažovali jak v tom, co se děje v jejich vlastním sousedství, tak i v mírovém procesu, o který se prezident snaží posledních osm měsíců,“ řekl Vance.
Vance měl na mysli, ale nezmínil, že v případě ruského protiútoku by byli ohroženi Evropané, nikoli Američané.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval zřejmým prohlášením, po kterém následovalo placebo.
„Slyšeli jsme tato prohlášení. Důkladně je analyzujeme. Naši vojenští specialisté je pečlivě sledují.“ „I kdyby se stalo, že Spojené státy pošlou své rakety Tomahawk na Ukrajinu, v současné době neexistuje žádný všelék, který by mohl změnit situaci na frontě pro kyjevský režim. Žádné magické zbraně neexistují a rakety Tomahawk ani jiné rakety prostě nebudou znamenat změnu.“
Poté Peskov vyslovil tlumené varování: „Otázka zní: kdo může tyto rakety odpálit? Mohou je odpálit pouze Ukrajinci, nebo to musí udělat američtí vojáci?“ Odpověď je již zřejmá – Vance to jasně řekl. Operátory raket Tomahawk by byli Evropané.
Peskovovy otázky také obešly strategický bod Vance a Trumpa. Nyní se snaží zintenzivnit domácí škody, které mohou způsobit hluboko na ruském území – pokud to bude možné, v Moskvě a Petrohradu – v přesvědčení, že to vyvolá pokles ruské morálky a odpor voličů vůči Putinovi. „Tato válka je pro jejich ekonomiku strašná,“ opakoval Vance několikrát, stejně jako Trump. Rusové, prohlásil Vance, „si musí položit otázku, kolik dalších lidí jsou ochotni ztratit… za velmi malou vojenskou výhodu.“
Co se z ruského pohledu děje, co není veřejně známo?
„Dohoda“ USA z vrcholného setkání v Anchorage 16. srpna již není ruskou interpretací, jak ji poprvé vysvětlil sám Putin. „Doufejme, že dohoda [v jednotném čísle], které jsme dosáhli, nás přiblíží k tomuto cíli a otevře cestu k míru na Ukrajině,“ řekl Putin na krátké tiskové konferenci po setkání s Trumpem. „Vidíme, že americký prezident má jasnou představu o tom, čeho chce dosáhnout, že mu upřímně záleží na prosperitě své země a zároveň si uvědomuje národní zájmy Ruska. Doufám, že dnešní dohody [množné číslo] se stanou výchozím bodem nejen pro řešení ukrajinského problému, ale také pro obnovení pragmatických obchodních vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy.“
Eskalace v podobě útoků raketami Tomahawk na ruské vnitrozemí také není „dohodou“ s USA, kterou oznámilo ruské ministerstvo zahraničí po setkání ministra zahraničí Sergeje Lavrova s ministrem zahraničí Marcem Rubiem v OSN: „Šéfové zahraničních úřadů si vyměnili názory na urovnání ukrajinské krize v návaznosti na dohody [v množném čísle] dosažené na rusko-americkém summitu v Anchorage. Strany potvrdily vzájemný zájem o hledání mírových řešení. Sergej Lavrov zdůraznil připravenost naší země dodržovat linii vytyčenou ruskými a americkými představiteli na Aljašce, včetně koordinace úsilí s americkou stranou o odstranění základních příčin ukrajinského konfliktu. Ministr zdůraznil nepřijatelnost plánů na prodloužení konfliktu, které prosazuje Kyjev a některé evropské země. Strany porovnaly své postoje k celé bilaterální agendě, včetně vyhlídek na obnovení sociálně-politických kontaktů. Potvrdily význam využití impulsu, který do procesu normalizace bilaterálních vztahů vnesli prezidenti Ruska a USA.
V rozhovoru s ruskými novináři Lavrov dodal: „Vycházíme z předpokladu, že vše, co jsme slyšeli od našich amerických kolegů na nejvyšší i nižší úrovni, nám říká, že nám chtějí pomoci ukončit tento konflikt tím, že se budou zabývat jeho příčinami a odstraní je. Žádná jiná země západního tábora takový postoj nezastává. Nepochybuji o tom, že americký prezident má o tento výsledek skutečný zájem. Někteří lidé se ho snaží ovlivnit, ale to je jiná věc… Hranice z roku 2022 dnes nejsou předmětem jednání. Nyní diskutujeme o hranicích zakotvených v Ústavě Ruské federace.“
„Realita na místě“, jak ji podle svých slov chápou Vance a Trump na bojišti, zjevně není realitou na místě, jak ji vidí ruská strana. USA oznamují, že Rusko, papírový tygr, ztratilo na bojišti dominanci v eskalaci a je zranitelné ještě větší domácí nejistotou, než čelilo před třemi lety, kdy začala speciální vojenská operace. Pokud to byla „hlavní příčina“ války, jak Putin a Lavrov tvrdí, že vysvětlili svým americkým protějškům, Trump a Vance nyní „hlavní příčinu“ jako základ pro podmínky ukončení války odmítají.
Když Vance oznámil, že o nasazení raket Tomahawk bude rozhodnuto „v zájmu Spojených států amerických“, chtěl tím říci, že ruská armáda a Putin ztratili svou odstrašující sílu.
Moskevský zdroj, který má přístup k informacím, říká, že generální štáb přesvědčí prezidenta o opatřeních, která jsou nutná k tomu, aby se Američané mýlili. „Věřím, že Rusové zajistí vítězství pomocí Oreshniki spíše než masivní pozemní ofenzívou. Ale mnozí z nás také vnímají narůstající napětí. Proto jsou Američané a Evropané velmi nervózní a vyhrožují Rusům přímou konfrontací, pokud neustoupí.“
Poslechněte si o eskalaci amerických hrozeb vůči Rusku.
A nyní diskusi vede Nima Alkhorshid:
Informovaný moskevský zdroj poznamenává: „Nacházíme se v nejjasnějším bodě války. Rusko ji musí rozhodujícím způsobem ukončit, nebo prohraje.“
Zdroj vysvětluje, že podle ruského hodnocení Trumpa „není mírotvůrcem. Rád by za to dostal Nobelovu cenu, ale po Anchorage je jasné, že ví, že nebude schopen zprostředkovat mír. Američané si myslí, že Ukrajinci jsou rádi, že umírají; Evropané jsou rádi, že umírají; peněz zjevně není nedostatek. Evropa může poskytnout potřebné prostředky ze zabavených ruských aktiv. Trump tedy poukazuje na to, co všichni víme – Putin nebyl schopen zvítězit. Poukazuje na to, co mu váleční poradci sdělili jako krutou pravdu – Ukrajinci utrpěli velmi těžkou porážku, ale stojí na nohou a bojují; Rusové nebyli schopni zvítězit a možná ani nebudou. Proto on a Vance dospěli k přesvědčení, že USA mají příležitost zvrátit situaci, získat bohaté odměny a neriskovat ztráty na amerických životech.
Na této situaci není nic nového – kromě toho, že dohody, které [Kirill] Dmitriev hledal u [Stevena] Witkoffa, se neuskutečnily. Kreml nebyl schopen podplatit ani koupit žádné americké laskavosti. Takže se vracíme na bojiště – Rusové musí vyhrát, zpečetit to, a to se stane do příštího léta nebo do léta 2027. Pro válečnou frakci v Moskvě je toto pochopení žádoucí.“
autor: Editor – pondělí, 29. září 2025
Překlad Deepl
