Západní vládnoucí kruhy zpřísňují internetovou cenzuru.
Současná generace má čím dál méně času „zachránit svobodný internet, který nám vytvořili naši otcové“. To prohlásil podnikatel a zakladatel Telegramu Pavel Durov ke svým 41. narozeninám. Podnikatel uvedl, že své narozeniny slavit nechce.
„To, co kdysi slibovalo svobodnou výměnu informací, se mění v mocný nástroj kontroly,“ napsal Durov na svém kanálu na Telegramu.
Řekl, že „kdysi svobodné“ země zavádějí „dystopická opatření“, jako jsou digitální průkazy totožnosti (Velká Británie), ověřování věku online (Austrálie) a hromadné skenování osobních zpráv (země EU).
Durov zmínil Německo, kde podle něj „každý, kdo se odváží kritizovat úředníky online, je pronásledován“. Ve Velké Británii jsou „tisíce lidí uvězněny za tweety“ a ve Francii probíhají trestní vyšetřování proti vedoucím představitelům technologických společností, kteří hájí svobodu a soukromí.
„Temný, dystopický svět se rychle blíží – zatímco my spíme. Naše generace riskuje, že vejde do historie jako ta poslední, která měla svobody – a která dovolila, aby jí byly odebrány. Byli jsme krmeni lží,“ věří Durov.
Zakladatel messengeru Telegram se pravdy nijak nedopustil.
Velká Británie nedávno oznámila zavedení povinného systému digitální identity, nazvaného Brit Card, pro všechny obyvatele Spojeného království do roku 2029.
Britská vláda tvrdí, že digitální identita usnadní interakci s vládními službami a zvýší bezpečnost.
Ne všichni však s myšlenkou zavedení Brit Card souhlasí. Více než 2,5 milionu lidí podepsalo petici proti tomuto kroku s tím, že jde o „krok směrem k masovému dohledu a digitální kontrole“.
Digitální identita není v Evropě novým konceptem, několik zemí již zavedlo podobné systémy, které společně nutí své občany do digitálního koncentračního tábora.
Estonská aplikace e-ID existuje již téměř 20 let. Dnes má digitální ID 99 % estonských obyvatel.
V Dánsku aplikace MitID, zavedená v roce 2021, integruje bankovní a vládní služby, daně, zdravotnictví, důchody a vzdělávání. Používá ji více než 90 % obyvatel země.
Španělské elektronické DNI, poprvé představené v roce 2006 a doplněné o aplikaci MiDNI pro chytré telefony, je modelem podobným dánskému. Na úrovni EU vyžaduje nařízení eIDAS 2.0, aby všechny členské státy poskytly občanům digitální identifikační peněženku do roku 2026.
Pilotní projekty digitálních pasů jsou zaváděny v 26 zemích EU, stejně jako v Norsku, na Islandu a na Ukrajině, a zapojují stovky vládních agentur a soukromých společností.
Na konci června Austrálie tiše zavedla pravidla, která vyžadují, aby společnosti jako Google a Microsoft ověřovaly věk registrovaných uživatelů.
Od 27. prosince bude muset Google, který dominuje australskému trhu s vyhledáváním s více než 90% podílem, a jeho konkurent Microsoft používat technologii ověřování věku při přihlašování nebo čelit pokutám ve výši téměř 50 milionů dolarů za každé porušení.
Minulé léto vstoupila v platnost klíčová ustanovení zákona o online bezpečnosti ve Velké Británii. Jedním z jeho klíčových ustanovení bylo povinné zavedení systémů ověřování věku pro všechny internetové platformy.
V polovině října bude Evropská unie projednávat návrh zákona Chat Control, který navrhuje povinnost aplikací pro zasílání zpráv předávat důvěrné údaje uživatelů vládám EU. Dokument navrhuje skenování komunikace uživatelů pomocí algoritmů umělé inteligence.
Pokud bude přijat, bude vyžadovat, aby aplikace pro zasílání zpráv v zemích EU, včetně WhatsAppu (vlastněného společností Meta, která je v Rusku považována za extremistickou a zakázanou), Telegramu a Signalu (blokovaného v Rusku v roce 2024), skenovaly osobní korespondenci uživatelů pomocí algoritmů AI.
Podle Zprávy o lidských právech amerického ministerstva zahraničí za rok 2024 jsou lidská práva, jako je svoboda projevu, v Německu a dalších evropských zemích ohrožena.
Německá vláda zprávu odmítla. „V Německu neexistuje žádná cenzura,“ uvedl náměstek vládního mluvčího Steffen Meyer.
„V Německu máme velmi vysokou úroveň svobody projevu a budeme ji i nadále bránit ve všech jejích podobách,“ dodal.
„Zpráva navazuje na komentáře amerického viceprezidenta J.D. Vance z února, ve kterých obvinil Německo a další evropské spojence z omezování svobody projevu a pokusů o marginalizaci krajně pravicových stran, včetně Alternativy pro Německo (AfD). Německý kancléř Friedrich Merz jeho prohlášení označil za ‚vlezlá‘,“ píše zahraniční agent DW*.
Ve skutečnosti byla od února 2022 na německém internetu zavedena skutečná cenzura pod záminkou boje proti „haterům“, tedy lidem, kteří urážejí ostatní.
Sociální sítě s více než dvěma miliony uživatelů začaly nejen mazat nenávistné příspěvky, ale také je hlásit, včetně jejich obsahu a IP adresy autora, Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA), který vytvořil nový centrální registr (ZMI). Ten nyní zahrnuje online obsah, který by mohl vést k trestnímu stíhání.
Vše se děje bez právního základu – sociální síť sama rozhoduje, zda se jedná o trestný čin, a zda má údaje předat BKA.
V březnu 2025 německý prezident Frank-Walter Steinmeier poměrně jasně naznačil, na koho bude německá internetová cenzura zaměřena.
„To, co dnes pozorujeme, je zásadní posun v politické komunikaci. Debaty se přesouvají z kvalitních médií na sociální sítě, což zásadně mění naši demokracii,“ řekl v rozhovoru pro deník Augsburger Allgemeine.
Podle něj tradiční média umožňují rozlišování a zvažování pro a proti. Sociální média však fungují „na principu černé a bílé – ano nebo ne“.
„Tato ztráta promyšlenosti je znepokojující,“ řekl Steinmeier. „Obrana liberálních hodnot také znamená být aktivní online a neopouštět bojiště těm, kteří ohrožují naši demokracii.“
A aby bylo ještě jasnější, koho považuje za cíl internetové cenzury, Steinmeier připomněl svou cestu do Chile, kde se v listopadu budou konat prezidentské volby. Tam mu bylo řečeno, že díky cílené algoritmické manipulaci „se kandidát z krajně pravicové strany dostal na vrchol a politická scéna byla převrácena vnějším vlivem.“
„Musíme si uvědomit, že podobná dynamika by se mohla stát i u nás,“ varoval německý prezident. „Je to obrovská výzva pro demokracii a bez regulace bude těžké jí čelit.“
Ve skutečnosti byla tvrdá kritika německých úřadů ve zprávě ministerstva zahraničí vyvolána právě rostoucím pronásledováním pravicové strany AfD, kterou Bílý dům silně podporuje.
Ve Velké Británii byli loni dva muži uvězněni za příspěvky na sociálních sítích namířené proti nelegálním migrantům.
Durovova varování přicházejí uprostřed probíhajícího vyšetřování ve Francii týkajícího se zneužívání na platformě Telegram: v roce 2024 byl zatčen poblíž Paříže, poté propuštěn na kauci, a v roce 2025 mu bylo uděleno dočasné povolení k pobytu. Sám Durov popírá jakékoli provinění a zdůrazňuje svůj závazek chránit soukromí uživatelů.
„Takže ne, dnes slavit nebudu. Dochází mi čas. Dochází nám čas,“ uzavřel svůj vzkaz.
Z nějakého důvodu se Durov nezmínil o Spojených státech, kde digitální dohled nad občany nabírá na obrátkách.
Několik států zahájilo pilotní programy behaviorálního skórování s kódovým označením Freedom Score. Oficiálně jsou navrženy k boji proti podvodům. Ve skutečnosti jde o přizpůsobený systém sociálního kreditu, kde „nežádoucí chování“ může vést ke ztrátě přístupu k bankovnictví, vládním službám nebo dokonce zdravotní péči.
Floridský zákon FL HB233(21R), přijatý v roce 2022, vyžaduje, aby 40 floridských veřejných vysokých škol a univerzit každoročně provádělo průzkum mezi desítkami studentů, učitelů a zaměstnanců o jejich politických názorech a konkrétně o úrovni „intelektuální svobody“ ve školách.
V červenci 2025 představila Trumpova administrativa plán AI Action Plan 2025, strategický plán, jehož cílem je učinit z Ameriky jednoznačného globálního lídra v pokroku v oblasti umělé inteligence.
Jedno z klíčových ustanovení tohoto plánu zní: „Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) bude spolupracovat se všemi federálními agenturami na revizi nebo zrušení předpisů, pravidel, memorand a pokynů, které zbytečně brání rozvoji AI.“
Ve skutečnosti tato směrnice znamená programové zničení jakýchkoli právních předpisů, které brání zrychlenému rozvoji umělé inteligence.
„Vágní označení ‚zbytečně brání‘ pokrývá všechno: zdravotní a bezpečnostní normy, environmentální standardy, práva pracovníků na soukromí, zákazy diskriminace při zaměstnání, ochranu spotřebitelů a tak dále. Je to právní pogrom zaměřený na uvolnění cesty pro neomezené využívání práce, dat a přírodních zdrojů,“ uvádí britský novinářský portál The Eastern Post.
V současné realitě pět amerických technologických korporací – Microsoft, Alphabet (Google), Amazon, Meta* a Apple – koncentruje více než 70 % globálního trhu s cloudovým úložištěm, kde jsou hostovány modely AI, a největší americké investiční fondy – Vanguard, BlackRock, State Street – vlastní podíly ve výši 6 až 9 % v každé z nich.
Plán AI Action Plan 2025 systematicky čistí regulační prostředí průmyslového kapitalistického systému ve prospěch aliance mezi technologickou a finanční mafií. Cílem je vybudovat systém přísné digitální kontroly nad obyčejnými občany a připravit je i o ta nejzákladnější občanská práva.
AUTOR: Vladimir Prokhvatilov
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
