výsledky 1328. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ukrajina a Rusko postoupily na Dobropilském výběžku, uvádí Deep State.
Ukrajinské ozbrojené síly zatlačily Rusy u Nového Šachovoje, Zlatého Koloděje, Kučerového Jaru a Novopavlovky. Ruské jednotky postoupily v Kučerovém Jaru a u Šachovoje.
Situace u Pokrovsku se opět blíží kritické, napsal na Facebooku ukrajinský vojenský důstojník Roman Kondraťuk.
Podle něj ruští vojáci znovu dobyli Kotlinoje a Udačnoje a postupují na správu dolu Pokrovskoje.
Kondratjuk poznamenal, že nepřítel vstupuje do dolu v malých skupinách, ale nedaří se mu upevnit si pozice. Pouliční boje pokračují na jihu Pokrovsku – Rusové okupují jednotlivé vícepatrové budovy, ale ukrajinské jednotky je podle něj vyhánějí.
Dodal, že křídlo u Rodinského se nadále drží, ačkoli situace zůstává extrémně kritická. Podle vojáka, pokud nepřítel dobude důl severně od Udačnoje, bude schopen dosáhnout Grišina a přeříznout Pavlogradskou dálnici, čímž by Pokrovsk fakticky obklíčil.
„Doufáme v to nejlepší, ale připravujeme se na to nejhorší,“ uzavřel Kondratyuk.
Prapor Ajdar oznámil osvobození vesnice Mali Ščerbaky v Záporožské oblasti a zveřejnil video.
Ve svém včerejším projevu Zelenskyj také oznámil postup ukrajinských ozbrojených sil v Orechovském směru. Podle něj ukrajinské jednotky postoupily „u Orechova, tam postoupily naše vojska dnes – více než tři kilometry“.
Za zmínku stojí, že Deep State takové postupy nezaznamenává a Mali Ščerbaky jsou podle své mapy částečně pod ruskou kontrolou a částečně v šedé zóně.
Na severu, ve směru na Liman, ruské jednotky postupovaly podél tříkilometrové fronty v oblasti Torskoje, severně od Jampolu.
DeepState také zaznamenává výrazné rozšíření šedé zóny severně od Seversku v Doněcké oblasti (pravý břeh Severského Donce).
Dále na sever, podle mapy Deep State, Rusové postoupili v oblasti Peščanoje, východně od Kupjanska.
Poslankyně Marjana Bezuglaja se domnívá, že úplné dobytí Kupjanska je „otázkou času“.
„Bod, odkud není návratu, byl překonán. Rusové jsou již kompletně ve městě. Generální štáb a jimi kontrolovaní blogeři však nadále šíří historky o neexistující ‚Dobropilské protiofenzívě‘, s výjimkou ojedinělých stabilizačních akcí poté, co byl průlom lživě „proveden“ ve zprávách,“ píše Bezuglaja.
Na mapě Deep State je téměř celý Kupjansk (kromě jižního okraje) zobrazen jako pod ruskou kontrolou nebo v šedé zóně.
Rusko pokračuje ve svých rozsáhlých úderech na energetický sektor. O víkendu zasáhly Černihivskou, Charkovskou, Odeskou a Doněckou oblast. V pondělí ráno byly v šesti regionech znovu zavedeny výpadky proudu; většina z nich byla nyní zrušena.
Kromě energetického sektoru došlo včera v noci k leteckému útoku na sklady v Oděse, kde zuřil masivní požár.
Ukrajina použila drony k útoku na ropný sklad ve Feodosii a pravděpodobně i na rozvodnu poblíž Simferopolu.
Dá Trump rakety Tomahawk a jak na to Putin zareaguje?
O víkendu Zelenskyj a Trump hovořili dvakrát po sobě – s bezprecedentní frekvencí. Diskutovali o posílení ukrajinské protivzdušné obrany tváří v tvář nové ruské ostřelovací kampani. Klíčovým tématem však byly rakety Tomahawk.
Po rozhovorech Zelenskyj potvrdil, že Trump o těchto raketách zatím nerozhodl. Ujistil však, že pokud budou dodávky schváleny, údery těmito raketami budou provedeny „pouze proti vojenským cílům“. Zda to znamená, že Kyjev, pokud mu budou poskytnuty Tomahawky, se zaváže, že je nepoužije proti ropným rafineriím, energetickým společnostem nebo Kremlu, není známo. Zelenskyj, pokud se tak rozhodne, by mohl všechny tyto cíle interpretovat také jako vojenské.
Zároveň sám Trump v komentáři ke svým rozhovorům se Zelenským zdůraznil důležitou nuanci.
Uvedl, že před konečným rozhodnutím o Tomahawcích plánuje hovořit s Putinem a požadovat zastavení války; jinak by USA mohly tyto rakety Ukrajině dodat.
„Můžu říct: ‚Poslouchejte, pokud tato válka nebude vyřešena, pošlu jim Tomahawky. Můžu je poslat. Tomahawky jsou neuvěřitelné zbraně, velmi útočné. A upřímně řečeno, Rusko to nepotřebuje. Nepotřebují to. Ano, můžu jim říct, že pokud tato válka nebude vyřešena, můžeme to klidně udělat. Možná ne, ale můžeme to udělat. Myslím, že je vhodné to zmínit. Ano, chci, aby tato válka byla vyřešena,‘“ řekl americký prezident o svém navrhovaném rozhovoru s ruským prezidentem.
Zároveň Trump uznal, že takové dodávky by byly „novou eskalací“, kterou „nechce“, což řekl Zelenskému. Také jasně uvedl, že celkově nebudou USA schopny výrazně zvýšit dodávky zbraní do Kyjeva, protože samotné USA jich nemají dostatek (druhým tématem rozhovoru bylo posílení ukrajinské protivzdušné obrany raketami Patriot v důsledku ruských úderů na energetický sektor).
Jinými slovy, Trump v podstatě přímo prohlásil, že otázka Tomahawků je otázkou smlouvání s Kremlem s cílem změnit jeho postoj k válce na Ukrajině.
Vlastně jako součást těchto jednání lze vnímat i dvě po sobě jdoucí rozhovory se Zelenským: Trump se tímto způsobem snaží Kremlu ukázat, že to „myslí vážně“. Kromě toho do USA odletěla ukrajinská delegace složená z Jermaka, Umerova a Sviridenka a podle informací Financial Times přijede 17. října do Washingtonu na schůzku s Trumpem Zelenskyj.
Zda je Trumpova hrozba blafem, jak Lukašenko včera naznačil, se teprve uvidí. Klíčovým momentem však bude rozhovor, který Trump oznámil s Putinem ohledně Tomahawků. Jaký bude výsledek a jak Putin na Trumpa zareaguje?
Zelenskyj včera prohlásil, že se Kreml Tomahawků „bojí“, a proto tyto rakety donutí Putina k ústupkům: „Slyšíme, že se Rusko obává, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že takový tlak by mohl fungovat pro svět.“
Je třeba poznamenat, že Moskva neřekla, že se úderů Tomahawků jako takových obává. Kreml tvrdí, že tyto rakety „nezmění situaci na bojišti“. Je jistě těžké očekávat, že budou říkat něco jiného, ale je jasné, že vzhledem k tomu, že ruská armáda drží iniciativu na frontě, je nepravděpodobné, že by hrozba samotných Tomahawků Putinovu pozici významně ovlivnila.
Otázkou však je, zda by Kreml mohl dodávky Tomahawků využít k tomu, aby si „zvýšil sázky“. Navíc k tomu již dlouho volají různé osobnosti v Rusku.
Když Moskva hovoří o „obavách“ z důsledků úderů Tomahawků, znamená to možnou eskalaci války.
Zaprvé, Kreml varoval před „zničením vztahů mezi USA a Ruskem“.
Zadruhé, naznačil, že se odpoví tím, že posune vojenskou akci na novou úroveň. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to uvedl včera a dnes. Naznačil, že Rusko by mohlo odpálení raket Tomahawk proti Rusku vnímat jako pokus o jaderný úder.
„Tyto zbraně jsou speciální; mohou být nejaderné nebo jaderné. Mají dlouhý dolet a jsou to vážné zbraně. Zároveň ale nemohou změnit situaci na frontě. Nyní je ale skutečně dramatický okamžik, co se týče stupňujícího se napětí na všech stranách. Vzpomeňte si na zprávu našich zpravodajských služeb před rokem a půl, před dvěma lety, o informacích, které měly, že Ukrajinci by mohli vyrobit nějakou takzvanou špinavou bombu. A jen si to představte: raketa dlouhého doletu vzlétne a letí. A my víme, že by mohla být jaderná. Co by si mělo Rusko myslet? Vážně? Vojenští experti v zahraničí by to měli pochopit,“ řekl Peskov.
Dnes prohlásil, že „odpálení raket Tomahawk vyžaduje účast amerických specialistů, takže dodávky těchto raket Kyjevu by skutečně mohly skončit špatně.“
Přesně stejnými slovy se k této záležitosti vyjádřil i místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Uvedl, že dodávky raket Tomahawk Ukrajině „skončí špatně pro všechny a především pro samotného Trumpa“, čímž naznačil jaderný úder ze strany Ruska.
„Už bylo stokrát řečeno, způsobem srozumitelným i pro hvězdy a pruhy, že je nemožné rozlišit jadernou raketu Tomahawk od konvenční za letu. Nebude to Kyjev, kdo je odpálí, ale Spojené státy. Čtěte: Trump. Jak by mělo Rusko reagovat? Přesně tak!“ napsal místopředseda ruské Bezpečnostní rady.
Taková reakce by teoreticky mohla naznačovat připravenost Moskvy použít jaderné zbraně v případě úderu Tomahawků na Rusko. Buď proti Ukrajině, nebo proti Ukrajině i Spojeným státům, nebo proti jiným zemím NATO (v interpretaci Moskvy je použití raket Tomahawk nemožné bez účasti americké armády).
V Kyjevě panuje rozšířené přesvědčení, že všechny ruské „jaderné“ hrozby jsou blaf a není třeba se jich bát, protože Putin se je neodváží provést (stejně jako si mnozí na začátku roku 2022 mysleli, že se neodváží napadnout Ukrajinu).
Pokud se ale nejedná o blaf, pak Putin pravděpodobně v rozhovoru s Trumpem podobné hrozby učiní (nebo naznačí), pokud pohrozí dodávkou raket Tomahawk. Jak americký prezident zareaguje, je otevřenou otázkou.
Doposud se Washington nikdy neodvážil přiblížit na pokraj jaderné války. Nyní se však sázky oběma stranami zvyšují na maximum. Hlavní je, aby tato hranice nebyla překročena a aby byly nalezeny kompromisy, které zastaví válku na Ukrajině.
Trump, Gaza a Ukrajina
Americký prezident dnes dorazil do Izraele, kde promluvil v Knesetu a prohlásil válku v pásmu Gazy za ukončenou.
Zároveň byli propuštěni izraelští rukojmí držení Hamásem.
Egypt také plánuje podepsat mírovou dohodu za účasti zemí garantů. Hlavní otázkou v tuto chvíli je, co se stane s Hamásem po skončení války, propuštění všech rukojmích a stažení vojsk. Trump již dnes oznámil, že skupina souhlasila s odzbrojením, ale samotný Hamás to zatím nepotvrdil.
Zároveň pro sebe americký prezident považuje tuto válku za ukončenou. Odteď se Trump podle něj plánuje plně soustředit na ukončení války na Ukrajině.
„Nejprve musíme skončit s Ruskem. Musíme tento problém vyřešit. Pokud vám to nevadí, Steve, zaměřme se na Rusko,“ řekl Trump v projevu ke svému zvláštnímu vyslanci Stevenu Witkoffovi.
Vyjádřil také důvěru ve svou schopnost ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu zopakoval, že se to ukázalo jako obtížnější, než si myslel – a ještě obtížnější než nastolení míru na Blízkém východě.
Americký prezident označil svého zvláštního vyslance Witkoffa, který pracuje na řešení obou konfliktů, za „pozoruhodného vyjednavače“, bez kterého „by svět mohl čelit třetí světové válce“. Řekl, že Witkoff během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě probral „mnoho zajímavých věcí“.
„Poslal jsem Whitkoffa na schůzku s Putinem v domnění, že to bude schůzka na 15–20 minut. Whitkoff neměl o Rusku ani o Putinovi ani ponětí. O politice věděl jen málo. Jeho schůzka s Putinem trvala pět hodin. Řekl jsem: ‚O čem jste sakra pět hodin mluvili?‘ Odpověděl, že mluvili o zajímavých věcech,“ řekl Trump.
Už jsme diskutovali o Trumpově tlaku na Rusko skrze hrozby, že Ukrajině dodá rakety Tomahawk. Je ale jasné, že celkový úspěch americké mediace bude záviset na tom, zda dokáže oběma stranám zaručit dodržování poválečných dohod.
Na jedné straně příměří v Gaze, ke kterému skutečně došlo, posiluje Trumpův image jako mediátora. Na druhé straně, zda dosáhl udržitelného míru, se ukáže až časem, alespoň za pár měsíců. Situace by mohla kdykoli přerůst v novou válku, protože Hamás se ještě neodzbrojil (a není zaručeno, že s odzbrojením někdy souhlasí) a Izrael by mohl své jednotky do Gazy vrátit stejně rychle, jako je stáhl.
Pokud se situace nevyhrotí v novou válku a Trump bude schopen skutečně zaručit dlouhodobý mír v Gaze, jeho šance na úspěšné zprostředkování mezi Kyjevem a Moskvou se výrazně zvýší.
K tomu však dojde pouze tehdy, pokud se válka na Ukrajině do té doby prudce nevyhrotí a nebude hrozit vtažením USA. Poté se jakákoli dohoda stane prakticky nemožnou.
Trumpova cla a smrt krypto krále
Pomalá obchodní válka mezi USA a Čínou opět hrozí přerůst do „horké“ fáze.
V posledních týdnech Čína zpřísnila kontrolu nad vývozem kovů vzácných zemin a souvisejícího zařízení používaného v americkém high-tech a obranném průmyslu.
Peking pro tato opatření uvedl obavy o národní bezpečnost a potřebu chránit strategicky důležitá odvětví. Západní média také informovala, že se jedná o reakci Číny na USA, které nedávno zpřísnily omezení vývozu high-tech do Číny.
V reakci na zpřísnění dovozu vzácných zemin Trump 10. října oznámil, že USA od 1. listopadu (nebo dříve, v závislosti na čínských postupech) zavedou dodatečné 100% clo na veškerý čínský dovoz, a to nad rámec stávajících cel. USA také hodlají zavést kontroly vývozu kritického softwaru dodávaného do Číny.
Ve svém prohlášení Trump označil čínské kroky za „šokující“ a obvinil Peking z „náhlého“ přijetí opatření a poškození globálního obchodního řádu. Zpochybnil také vhodnost plánované schůzky s prezidentem Si Ťin-pchingem a uvedl, že „nyní nemá smysl“ ji pořádat – ačkoli později nevyloučil možnost, že se schůzka uskuteční.
Čína reagovala rychle a ostře a prohlásila, že taková jednostranná opatření podkopávají atmosféru jednání a obchodní spolupráce a porušují principy spravedlivého obchodu. Čínské ministerstvo obchodu poznamenalo, že Čína se „nebojí obchodní války“, ale nechce ji zahájit. Vyzvala USA, aby upustily od svých „chybných praktik“ a okamžitě stáhly nová cla, a varovala, že Čína bude nucena přijmout „rozhodná opatření“ na ochranu svých zájmů. Ve svých prohlášeních Čína obvinila USA z dvojího metru a zdůraznila, že její vývozní omezení jsou pouze reakcí na obchodní tlak a opatření, jako je zařazení čínských firem na černou listinu a uvalení přístavních poplatků na čínské lodě.
Reakce na globálních trzích byla téměř okamžitá a negativní. V USA klesl index S&P 500 přibližně o 2,7 %, Dow Jones klesl o téměř 900 bodů a výrazný pokles zaznamenal i Nasdaq. To vyvinulo tlak na technologické a průmyslově zaměřené akcie, zejména na akcie společností závislých na dodávkách čínských komponentů nebo globálních výrobních řetězcích.
Všechny hlavní kryptoměny se zhroutily současně.
S propadem kryptoměnového trhu na Ukrajině již spojili i záhadnou smrt jednoho z největších kryptoinvestorů Ukrajiny Konstantina Ganicha, známého také jako blogger a kulturista Kosťa Kudo. Byl nalezen v autě s prostřelenou hlavou a vedle něj ležela pistole registrovaná na jeho jméno. Základní verze vyšetřování sebevražda.
Ganič žil okázalým životním stylem a střídal superauta jako vzteklý. Kromě Lamborghini, jehož cena začíná na 400 000 dolarech, v roce 2023 řídil Ferrari 296 GTB v hodnotě přes 370 000 dolarů.
Řada krypto investorů nevylučuje možnost, že Ganič skutečně spáchal sebevraždu. Jako možný motiv uvádějí krach krypto trhu po Trumpově rozhodnutí o celních sazbách.
„Kudo se podílel na obchodování a spravoval velké částky peněz pro jiné klienty. A včera, uprostřed globálního krachu kryptoměn, se mohl ocitnout v obtížné finanční situaci a být zadlužený deset let,“ řekl jeden ukrajinský krypto investor.
I když existují i jiné názory.
„Kdyby se investoři do kryptoměn po každém krachu trhu stříleli, všichni by byli mrtví. Každý ví, že kryptoměny mohou kdykoli prudce klesnout, stejně jako mohou poté prudce vzrůst. Teď, když kryptoměny klesly, pak vzrostou. Je to běžný příběh. Je jistě možné, že Kudo musel včera nebo dnes dát investorům, jejichž fondy spravoval, velkou sumu a nemohl tak učinit kvůli krachu trhu. Existuje však tisíc způsobů, jak tento problém vyřešit a znovu vyjednat, kromě toho, že si vstřelíte kulku do hlavy. Nakonec byste se mohli na chvíli jen tak schovat. Pravděpodobnější jsou jiné verze – vražda za dluhy, kvůli doporučení investovat do podvodných tokenů nebo z jiných důvodů maskovaných jako sebevražda, sebevražda z důvodů nesouvisejících se včerejším krachem kryptoměn, nebo vražda či sebevražda v důsledku vydírání ze strany zločinců nebo orgánů činných v trestním řízení. Investoři do kryptoměn v evropských zemích byli v poslední době zabíjeni nebo unášeni,“ řekl bohužel stále častěji. „A takové případy se v Kyjevě už staly,“ řekl Straně další krypto investor.
Jeden z Ganičových známých Straně potvrdil, že v předvečer jeho smrti na něj bezpečnostní složky vyvíjely tlak a požadovaly peníze.
Buď z něj vymáhaly dluhy (říká se, že Ganič spravoval mimo jiné finanční prostředky vysoce postavených ukrajinských úředníků a bezpečnostních složek), nebo ho jednoduše vydíraly.
Sám Ganič nedávno v rozhovoru prozradil, že dostával výhrůžky. Také uvedl, že kvůli podvodu partnera byl jeden z jeho projektů uzavřen a on na něm přišel o asi 1,3 milionu dolarů. Tvrdil však, že peníze svým investorům dokázal vrátit.
„Politické a ekonomické vztahy na Ukrajině na nejvyšší úrovni jsou založeny na korupci. A nyní se situace jen zhoršila, protože na válku se vyčleňují obrovské sumy peněz. A v posledních letech se korupce přesunula do kryptoměn. Kryptoměny jsou v současnosti hlavním nervovým centrem veškeré ukrajinské korupce. Je to tok miliard dolarů, a možná i desítek miliard.“ A mnoho z těch, kteří tento tok ovládají, chce hrát na trzích. Dávají peníze na správu. Ganič byl jedním z těch, kteří je dostali. A věci často nejdou podle plánu. Neustále vznikají spory a problémy. Nakonec je rozšířené prosté vydírání. S největší pravděpodobností to vedlo k Ganičově sebevraždě nebo vraždě,“ říká jeden krypto investor.
Lvov je město, ze kterého mladí lidé nejčastěji odcházejí z Ukrajiny. Zemi opouští až 30 % zaměstnaných mladých lidí.
Uvedla to Olga Nasonovová, spoluzakladatelka Národní asociace restaurací, na základě údajů o úbytku zaměstnanců v odvětví stravovacích služeb.
„Ve Lvově je úbytek mladých lidí značný – až 30 % všech zaměstnanců. Již odešli nebo plánují odjet do zahraničí. Ve Lvově je to vážný problém. V Charkově, Dněpru a Poltavě k takovému úbytku nedochází. Situaci ve Lvově si mohu vysvětlit tím, že mladí lidé už mají příbuzné v zahraničí, například matku nebo sestru. Proto je pro ně snazší vše nechat a odejít.,“ říká Nasonovová.
Pro připomenutí, média informovala, že od prvního dne vydání nařízení kabinetu ministrů, které povoluje mladým mužům ve věku 18–22 let opustit Ukrajinu, došlo k masivnímu odchodu této kategorie zaměstnanců. Odliv zaměstnanců byl obzvláště závažný v sektoru služeb, který tradičně zaměstnává mnoho mladých lidí.
Dříve jsme uvedli příklad uzavření kavárny v Rivne kvůli masovému exodu mladých pracovníků po znovuotevření hranic. Během posledních dvou týdnů zemi opustilo téměř 10 zaměstnanců.
Po válce bude Ukrajina potřebovat 10 milionů migrantů, aby posílila svou ekonomiku.
Toto uvedl bývalý ukrajinský ministr hospodářství Tymofij Milovanov v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu.
„Kolik migrujících pracovníků je třeba přilákat, aby se dosáhlo pozitivních změn v ukrajinské ekonomice?“ zeptal se Milovanova novinář.
„Asi 10 milionů. Připravte se na novou Ukrajinu. Pokud se nenaučíme být chytřejší, nebudeme dovážet desítky tisíc, ale miliony. Hlavně na dělnická místa. Podívejte se, kolik máme důchodců, spočítejte si poměr mezi pracujícími a důchodci. To je zásadní,“ odpověděl Milovanov.
Dříve Oleh Pendzin, vedoucí Ekonomického diskusního klubu, uvedl, že Ukrajina bude muset dovážet 400 000 migrujících pracovníků ročně, aby vyrovnala trh.
Loni jsme také psali o tom, že migranti z Asie a Afriky začínají být na ukrajinská staveniště najímáni kvůli nedostatku pracovních sil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval tři možnosti financování ukrajinských raket Tomahawk, pokud se prezident Donald Trump rozhodne tyto zbraně převést.
Zelenskyj toto prohlášení učinil na tiskové konferenci s ministryní zahraničí Evropské unie Kajou Kallasovou.
„Jednou z možností je program NATO PURL (nákup amerických zbraní s využitím finančních prostředků od jiných zemí NATO – pozn. red.). Pracujeme na něm, stejně jako NATO. Druhou je jednoduše přímo prostřednictvím Mega dohody (pravděpodobně s odkazem na dohodu o surovinách – Kyjev již dlouho propaguje myšlenku bezplatných dodávek amerických zbraní Ukrajině jako „příspěvek“ do Fondu v rámci této dohody – pozn. red.). To je velký problém a stále se k němu musíme dostat,“ uvedl ukrajinský prezident.
Zelenskyj dále naznačil, že finanční prostředky na rakety Tomahawk by mohly být získány ze zmrazených ruských aktiv. Dodal však, že tento problém „je stále třeba vyřešit“.
Dříve jsme psali o tom, že pokračující financování od zahraničních partnerů se stává jednou z hlavních výzev Ukrajiny.
Západní média také informovala o tom, že Ukrajina by mohla čelit nedostatku zbraní.
Ukrajina očekává tuto zimu problémy s elektřinou. Očekává se, že „po jednom nebo dvou útocích budeme muset elektřinu dovážet“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to oznámil na společné tiskové konferenci s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci Kajou Kallasovou.
Podle něj je pro zemi letos dovozní trasa „otevřená“.
„Očekáváme problémy s elektřinou. Po jednom nebo dvou útocích budeme možná muset elektřinu dovážet. A tuto příležitost v zimě vždy využíváme. A tato příležitost je pro nás otevřená,“ řekl.
V posledních týdnech ruští okupanti zahájili sérii masivních úderů proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Hlava státu uvedla, že během odrazení nedávného masivního ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu bylo kvůli povětrnostním podmínkám sestřeleno o 20–30 % méně cílů než obvykle.
Předseda Dněpropetrovské regionální rady Mykola Lukašuk zase prohlásil, že ukrajinští občané se musí připravit na jakýkoli scénář výpadku proudu.
Ministerstvo energetiky nedávno sdílelo se zeměmi G7 seznam naléhavých potřeb v ukrajinském energetickém sektoru, včetně vybavení pro zvýšení bezpečnosti energetických zařízení.
https://ctrana.one/news/493078-rf-zakhvatila-ternovoe-v-dnepropetrovskoj-oblasti.html
Ruská armáda dobyla vesnici Ternove v jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti.
O tom informoval Deep State.
Ruské síly dále údajně postupují v oblasti Šandrigolovo, severně od Lymanu v Doněcké oblasti.
Skupina také uvádí, že vyjasnila frontovou linii v obci Mali Ščerbaky v Záporožské oblasti, jejíž osvobození včera oznámila jednotka ukrajinských ozbrojených sil.
Vesnice však v současné době není na mapě Deep State označena jako osvobozená – většina z ní je v šedé zóně.
Pro připomenutí, Deep State včera informoval, že ruská armáda postoupila v Záporožské, Charkovské a Doněcké oblasti. Konkrétně byl zaznamenán postup ruských sil v Malinovce u Záporoží.
Mobilizovaný ukrajinský novinář Bohdan Butkevyč píše o veřejné nenávisti vůči zaměstnancům TCC.
Na jeho facebookové stránce se objevil příspěvek o incidentu ve veřejné dopravě.
Butkevyč vyprávěl, co se stalo, když vojenští komisaři a policisté nastoupili na kontrolním stanovišti do autobusu, ve kterém jel.
„Abych byl upřímný, reakce mě vyděsila. Od první vteřiny, kdy se TCC a policie objevili na palubě, téměř všechny ženy propukly v takový záchvat nenávisti, že to vypadalo, jako by zhoustl vzduch. Od první otázky: ‚Možná vezmete i ženy?‘ až po sprosté nadávky, obscénnosti a dokonce i strkání uběhla doslova půl minuty, ne déle. Stojí za zmínku, že než zástupce TCC a policie vůbec něco řekli nebo udělali, agrese žen prudce vzrostla,“ píše Butkevyč.
Podle něj poté „policie a voják z TCC velmi rychle odešli, aniž by zkontrolovali doklady několika mužů ve vojenském věku, kteří se krčili na předních sedadlech.“
„Naposledy jsem viděl tak intenzivní nenávist mezi lidmi vůči příslušníkům Berkutu na Majdanu,“ uvedl Butkevič.
Dříve kolovalo video, na kterém řidič auta řekl vojenským komisařům, že budou „obtěžováni jako příslušníci Berkutu“, a odmítl ukázat své doklady.
Zveřejnili jsme také záběry kolemjdoucích, kteří bránili řidiče, kterému příslušníci TCC a rozbili mu okno auta. Řekli TCC: „Jste horší než Rusové.“
