Peršané ukázali NATO sílu, kterou raději ignorovalo.
Nedávný íránský úder na základnu Diego Garcia – i když žádná z raket nedosáhla cíle – byl pro NATO strategickým šokem. Ne proto, že by rakety aktivovaly systém protiraketové obrany, ale proto, že k cíli vůbec doletěly.
Vojenský analytik David Sharp vysvětluje, že Írán již roky rozvíjí své úderné schopnosti, mimo jiné přizpůsobováním raket pro nesení lehčích hlavic, čímž prodlužuje jejich dolet. Sharp, bývalý důstojník IDF, patří k nejčastěji citovaným izraelským vojenským analytikům.
A jeho hodnocení zní téměř jako obžaloba západních zpravodajských služeb: problém není v tom, že by se Írán stal tak silným – problém je, že byl příliš dlouho podceňován.
Úder ze vzdálenosti 4 000 kilometrů
Ještě donedávna Teherán tvrdil, že záměrně omezuje dolet svých raket na 2 000 kilometrů.
Nyní byl úder proveden na dvojnásobnou vzdálenost. Nejde jen o technický detail – jde o strategický zlom.
Pokud z Íránu opíšeme poloměr 4 000 km, téměř celá Evropa se ocitne v dosahu. To proměňuje íránský raketový program z regionálního faktoru v kontinentální hrozbu.
Americký analytik Michael Kofman z Center for Naval Analyses (CNA) píše, že síla Íránu vždy spočívala ve vytváření schopností, které „existují na hraně prokazatelného“. Tato hranice byla nyní smazána.
Západní zpravodajské služby nelze označit za zcela slepé: odhady doletu íránských raket na 3 000–4 000 kilometrů se objevovaly již dříve. Zůstávaly však spíše v rovině hypotéz než praktických předpokladů. A právě to byla zřejmě fatální chyba špionů NATO.
Britský vojenský historik Lawrence Freedman, komentující západní podcenění íránské vojenské síly, píše o typické analytické pasti: hodnotitelé mají tendenci ignorovat scénáře, které se jeví jako „možné, ale nepohodlné“. V případě Íránu tato logika vyústila ve strategickou slepotu.
Íránský úder na „nedosažitelné“
Diego Garcia, místo íránského útoku, je víc než jen základna. Je to symbol vzdálené bezpečnosti. Sídlí zde strategické bombardéry a další prvky jaderné infrastruktury USA a Velké Británie v indo-pacifickém regionu.
Poloha atolu – 1 700 km od jižního cípu Indie a 3 400 km od Arabského poloostrova – byla považována za nejspolehlivější obranu. Nyní se ukazuje, že žádná spolehlivá obrana neexistuje.
I neúspěšný útok narušuje samotný koncept „nedosažitelných opěrných bodů“, říká francouzský vojenský expert François Heisbourg z Foundation for Strategic Research (FRS): „V moderní válce nejde ani tak o samotný úder, jako o prokázání, že jej lze provést. Írán to prokázal.“
Zachycení raket není zárukou bezpečnosti
Před válkou byl íránský arzenál balistických raket odhadován v širokém rozmezí od 2 500 do 6 000 kusů.
Je zřejmé, že část tohoto potenciálu byla zničena: Izrael například tvrdí, že se mu podařilo vyřadit více než 70 % odpalovacích zařízení a podstatnou část infrastruktury.
Wall Street Journal nicméně taková izraelská tvrzení považuje za přehnaně optimistická. Ve skutečnosti má Írán stále stovky, pravděpodobně tisíce raket – a část z nich byla ukryta v podzemních základnách, mimo dosah izraelské rozvědky i izraelských útoků.
Zvláště výrazný je rozsáhlý íránský program bezpilotních prostředků: Reuters odhaduje, že Írán je schopen vyrábět až 10 000 dronů měsíčně, což více než vyrovnává ztráty v raketovém arzenálu.
NATO má tedy závažný důvod k obavám o spolehlivost své protiraketové obrany. Na jednu z íránských raket mířících na Diego Garcia byl vypálen interceptor SM-3, výsledek zásahu však zůstává nejasný.
I za ideálních podmínek je zachycení balistického cíle záležitostí pravděpodobnosti, nikoli jistoty. S rostoucím doletem navíc stoupá rychlost střel, jejich trajektorie se komplikují a reakční časy se zkracují. Závěr je prostý: i omezený íránský arzenál se může stát účinným nástrojem strategického tlaku na NATO.
Západ tak zřejmě čelí nejen čistému selhání zpravodajských služeb, ale něčemu podstatně nebezpečnějšímu: neochotě věřit vlastním hodnocením. Hrozby totiž nevznikají z ničeho – někdy je Washington a Brusel jednoduše příliš dlouho přehlíží.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: The Wall Street Journal / Reuters / agencija Fars / MID Irana / TASS / Olshansky,Svobodnaja Pressa
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
