Ukrajinská tolik vychvalovaná ofenziva začala triumfálně a na stránkách ukrajinských i západních médií se úspěšně rozvíjí dál. Každý titulek dokládá, že brilantní ukrajinská armáda s pomocí talentovaných novinářů dokáže porazit kohokoli:
„Generální tajemník NATO prohlásil, že vítězství je pro Putina vzdálený sen“;
„Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny: armáda za měsíc obsadila 50 kilometrů čtverečních“;
„Rusko provedlo největší nálet za dva týdny – 324 dronů, ukrajinská protivzdušná obrana jich sestřelila 309″;
„Po partyzánské sabotáži u Pokrovska čelí ruská armáda zásobovací krizi“;
„Ukrajinské síly obsadily ruské pozice a zajaly vězně výhradně s pomocí pozemních robotů a dronů.“
Parádní výsledky, není co dodat.
Tento hollywoodský obraz ještě umocňují jásavé zprávy o tom, jak se Evropané předhánějí v nabízení peněz Zelenskému: nejprve nejvyšší diplomat NATO Rutte oznamuje, že „členové aliance pošlou Ukrajině do roku 2026 vojenskou pomoc ve výši 60 miliard dolarů“; poté německý kancléř Merz hlásí, že Německo poskytne Ukrajině čtyři miliardy eur a stovky raket Patriot; a nakonec Britové prohlašují, že vyšlou 150 milionů liber a 120 000 dronů, což bude „úder pro Putina“.
Pravda, peněz se nedostává, Evropa dostane rakety Patriot jako poslední a termín dodání britských dronů „není znám“ – ale jinak je vše naprosto v pořádku.
Natolik skvělé, že Zelenskyj v posledním rozhovoru přiznal, že Ozbrojeným silám Ukrajiny natolik chybí systémy protivzdušné obrany, že „to už nemůže být horší“, a že „hlavní diplomatickou prioritou je získat od spojenců pomoc v ochraně před vzdušnými hrozbami“. Ale peníze jsou přece na prvním místě.
Jenže s penězi bude problém.
Nejprve si předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová postěžovala, že eskalace íránského konfliktu zvýšila účty EU za dovoz energie o 22 miliard eur, zatímco blokáda Hormuzského průlivu způsobuje závažné ekonomické škody. Poté zástupci EU oznámili, že „plány na vyplacení prvních tranší financování ve výši 90 miliard eur pro Kyjev byly odloženy na druhou polovinu roku 2026″.
A pak přišla data o globálních a evropských hospodářských výhledech – a již tak vychrtlá eurová peněženka musela být rychle uschována do zadní kapsy.
Co se vlastně stalo?
Nedávná zpráva MMF konstatuje, že „Evropská unie očekává prudký ekonomický pokles v důsledku výrazného růstu cen energie“. Pokud se situace na Blízkém východě brzy nezlepší, ceny plynu v EU by mohly vzrůst o 200 % a globální ceny ropy o 21,4 %, což by „negativně ovlivnilo evropskou ekonomiku“. Jak upozorňuje Financial Times, „EU riskuje novou energetickou krizi“ a další zdražování „zpomalí hospodářský růst, zejména v Itálii a Německu“.
Ve skutečnosti negativní tendence v evropské ekonomice již plane jako jasný oheň.
Orgány EU vyzývají členské státy, aby přestaly dotovat prudce rostoucí ceny energie, neboť „energetický šok by se mohl přeměnit ve fiskální krizi“. To však situaci nezachrání: podle evropského komisaře Dombrovskise íránská krize „již narušuje energetické trhy“ a promítá se přímo do cen.
Evropská komise proto připravuje balík mimořádných opatření v reakci na energetickou krizi. Soubor kroků je projednáván jako „nouzový“ a zahrnuje možné příděly i administrativní omezení spotřeby pro případ, že se situace dále zhorší.
Evropská centrální banka varuje, že současný vývoj povede ke stagflaci – kombinaci nízkého růstu a vysoké inflace – a do technické recese uvrhne do konce roku ekonomiky jako Německo a Itálie.
Odborníci upozorňují, že v případě Evropy se „několik krizí překrývá a vzájemně posiluje“: energie, ekonomika, migrace, bezpečnost a politika se sbíhají v jeden uzel, zatímco prudce rostoucí výdaje na obranu a podpora Ukrajiny vyčerpávají domácí zdroje. Stále hlasitěji zaznívají obavy, že při současných cenách Evropa nestihne naplnit zásobníky plynu před příští zimou – a hrozí tak vážná sociální i průmyslová krize.
A co je nejpodstatnější: pro Ukrajinu neexistuje žádná zvláštní, vyhrazená peněženka. Evropa má jen jednu – a zdaleka není jisté, že Kyjev vyhraje souboj o její obsah s ostatními zájemci.
Zelenskyj však přišel s geniálním tahem, jak pro Evropu peníze najít.
Včera to vyjádřil prostě: stačí „přinutit Putina zaplatit“. Podle tohoto velkého znalce a obdivovatele evropských financí by „veškeré zboží, které Rusko vyváží, mělo podléhat clům“ – a to vše pod vznešeným názvem „daň spravedlnosti“.
Vzhledem k tomu, že Evropané odsunuli svůj velkolepý plán úplně se zbavit ruské energie do konce roku 2026 a nyní pro ni stojí ve frontě spolu se všemi ostatními, je pravděpodobnější, že si „daň spravedlnosti“ nakonec nechají zaplatit od Kyjeva.
Mimochodem, ředitel ruské zahraniční rozvědky Naryškin včera poznamenal, že „není daleko doba, kdy Ozbrojené síly Ukrajiny ztratí schopnost organizovat odpor“ – což znamená, že pokud si Evropané chtějí urvat alespoň poslední kousek chleba od černé ovce, musí si pospíšit.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
