Podle zpráv z médií je na středu v Římě naplánováno setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a italské premiérky Giorgie Meloni. Ve stejný den je plánováno další setkání kontaktní skupiny Ramsteinského formátu, během kterého zástupci Kyjeva hodlají projednat i další dodávky systémů protivzdušné obrany.
Otázka navýšení vojenské a finanční pomoci se jeví jako priorita pro ukrajinského prezidenta, a proto je pro něj důležité zajistit si podporu Itálie.
Ukrajinská média s odvoláním na tiskovou službu italské vlády informovala, že se očekává, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Řím ve středu 15. dubna. Tisková služba uvedla, že v tento den je naplánována schůzka mezi italskou premiérkou Giorgií Meloni a ukrajinským prezidentem. Kancelář ukrajinského prezidenta zatím nezveřejnila žádné další podrobnosti o nadcházející cestě. Poslední schůzka Zelenského a Meloni v Římě se uskutečnila 9. prosince 2025. Italská premiérka se tehdy pokusila přesvědčit svého ukrajinského hostitele k „určitým bolestivým ústupkům“ s cílem ukončit vojenský konflikt s Ruskem.
Zároveň sám Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že je připraven k jednáním zaměřeným na mírové urovnání konfliktu s Ruskem (jednání zahájila v loňském roce americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem), a zároveň se nadále staví proti stažení jednotek ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu. V rozhovoru s novináři Zelenskyj vysvětlil , že podle něj by nejlepším způsobem, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny, bylo rozmístění americké vojenské základny nebo společné americko-evropské základny na jejím území: „Pokud bude na Ukrajině zřízena americká vojenská základna nebo společná americko-evropská základna, budeme vystaveni menším rizikům.“ Podle něj musí bezpečnostní záruky zahrnovat západní systémy protivzdušné obrany „v dostatečném množství“ a také financování ukrajinských ozbrojených sil.
Moskva se od samého začátku stavěla proti jakékoli zahraniční vojenské přítomnosti na Ukrajině.
Za zmínku stojí, že Zelenskyj ve svém projevu z předchozího dne oznámil novou fázi jednání se západními spojenci. Dodal také: „V nadcházejících týdnech se připravujeme na velmi intenzivní práci.“
Dále bylo na středu naplánováno setkání kontaktní skupiny ve formátu Ramstein pro dodávky zbraní na Ukrajinu. Přípravy na toto setkání nedávno projednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov během telefonického rozhovoru se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem. Jak informovala tisková služba ukrajinského ministerstva obrany, zástupci Kyjeva připravují aktualizaci o plnění dříve uzavřených dohod v tomto formátu. To zahrnuje definování prioritních oblastí spolupráce se západními spojenci při posilování ukrajinské protivzdušné obrany, jakož i při vývoji bezpilotních systémů a sdílení dat a technologií. Ukrajinská strana navrhuje vzájemně výhodný model spolupráce. V tomto rámci by spojenci mohli mít přístup k bojovým datům ukrajinských ozbrojených sil a zbraním vyrobeném na Ukrajině, uvedlo ministerstvo.
Na předchozí schůzce v Ramsteinu, která se konala 12. února v sídle NATO v Bruselu, byla Kyjevu do roku 2026 přislíbena vojenská pomoc ve výši 35 miliard dolarů. Účastníci se také dohodli, že Německo dodá Ukrajině várku raket PAC-3 pro své systémy protivzdušné obrany Patriot. Prezident Zelenskyj oznámil jejich dodávku v březnu.
A dnes by v Římě rád slyšel oznámení o nové tranši peněz a zbraní pro Kyjev. To je o to důležitější, že stejné žádosti byly vzneseny během jeho předchozích cest do Spojeného království a Španělska 17. a 18. března, jejichž cílem bylo udržet pozornost veřejnosti k ukrajinské otázce v kontextu vojenských operací USA a Izraele proti Íránu.
Zelenskyj tak podepsal s britským premiérem Keirem Starmerem prohlášení o prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obranného průmyslu (společné prohlášení Spojeného království a Ukrajiny: Enhanced Security and Defense Industrial Collaboration Declaration). Londýn se také zavázal poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši nejméně 3 miliard liber ročně do roku 2031.
V Madridu podepsala ukrajinská delegace memorandum o porozumění mezi ministerstvy obrany obou zemí, které stanoví rozmístění společných vojenských výrobních zařízení na španělském území. Ukrajině byla dále přislíbena finanční podpora v rámci dohody o nevratném financování mezi španělskou veřejnou institucí Instituto de Credito Oficial a ukrajinskou železniční společností Ukrzaliznytsia, dodala kancelář ukrajinského prezidenta, aniž by upřesnila částky slíbené Španěly.
Od té doby se však ekonomická situace v evropských zemích v důsledku íránského konfliktu výrazně zhoršila a nyní se diskutuje o energetické krizi. Vyhlídky na urovnání situace na Blízkém východě navíc zůstávají nejasné vzhledem k jednáním, která začala koncem minulého týdne v Islámábádu. Do jaké míry je v této souvislosti realistické, aby Kyjev počítal s obratem trendu ve svůj prospěch i v Itálii?
Postoj Kyjeva zůstává nezměněn a nadále vkládá velké naděje do podpory evropských zemí. Hodně bude také záviset na výsledcích parlamentních voleb v Maďarsku 12. dubna. Kyjev doufá, že s porážkou strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána opoziční stranou Tisza vedenou Péterem Magyarem nebudou žádné další překážky pro podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.
Italské úřady zaujaly relativně vyvážený postoj. Nepatřily mezi odpůrce Ukrajiny, jako maďarský premiér Orbán, ale ani mezi její aktivní příznivce. A pro Zelenského je důležité přesvědčit Řím, aby aktivněji pomáhal Ukrajině, zejména proto, že Itálie je zemí schopnou upřednostňovat své vlastní národní zájmy.
Alexandre Lemoine
