Věděli jste, že Kanárský ostrov Fuerteventura byl před tisíci lety mnohem teplejší než dnes? Pravděpodobně ne.
Stejně tak je pravděpodobně málo známo, že to, co je dnes pouští, bylo kdysi zeleným rájem. Vyplývá to z dat z nově publikované studie.
Fuerteventura, druhý největší z Kanárských ostrovů, je dnes poměrně suchým místem s téměř žádnými srážkami. Ale nebylo tomu tak vždy. Před několika tisíciletími byla Země až o 7 °C teplejší než dnes – a dnes pustý Kanárský ostrov byl bujným zeleným rájem plným jezer, lesů a obrovské biodiverzity. Tato skutečnost vyvrací tvrzení klimatických alarmistů o hrozící klimatické apokalypse v důsledku sotva jen mírně vyšších teplot.
Výzkumný tým vedený Antoniem Sánchezem-Marcem učinil senzační objevy hluboko v „Cueva del Llano“, lávovém tunelu v severní části Fuerteventury. Objevili stovky zkamenělých ptačích kostí, datovaných do stáří 9 000 až 5 000 let (střední holocén). Pozůstatky však nepatří pouštním zvířatům, ale spíše lesním ptákům, křepelkám a vodnímu ptactvu, kteří jsou striktně závislí na hustých lesích, břehových vegetacích a řekách.
Dnes turisté znají Fuerteventuru jako „pískoviště v oceánu“. Ostrov je extrémně suchý, pokrytý písečnými dunami a ročně zde spadne jen 100 až 150 milimetrů srážek. Vskutku klasické pouštní klima.
Studované fosilie však dokazují, že v raných fázích holocénu vypadal dnes vyprahlý ostrov radikálně jinak. Byly zde sladkovodní laguny, rozsáhlé lesy s hustým podrostem a bohatá flóra a fauna.
Vědci vysvětlují, proč tomu tak bylo, ve své studii publikované v časopise MDPI Journal Quaternary pod názvem Neočekávané klima odhalené ptačím společenstvem středního holocénu z Fuerteventury (Kanárské ostrovy). Podle nich to bylo jednoduše způsobeno vyššími globálními teplotami. Ledová jádra z Grónska dokazují (ZDE a ZDE), že teploty na počátku holocénu (před 10 000 až 7 000 lety) byly o neuvěřitelných 3 až 7 °C vyšší než dnes. A nezapomeňte: podle klimatických alarmistů již zažíváme „rekordní teploty“ a klimatická apokalypsa teprve přijde.
Teprve když se klima ochladilo, jezera zmizela, lesy uschly a ostrov se proměnil v nehostinnou poušť, kterou známe dnes. Podobně jako Sahara, která měla před tisíci lety výrazně pohostinnější klima.
Vyšší teploty tehdy vedly k posunům v Azorské pahorkatině, což následně vedlo k mnohem vydatnějším srážkám, a tím i k zelenému, život udržitelnému prostředí.
V holocénu před 6 000 až 7 000 lety byla hladina světového oceánu oproti dnešku až o 8 metrů výše.
Studie jako ta od Sánchez-Marca a kol. nemilosrdně ukazují, nakolik narativ o „klimatické krizi“ postrádá fakta.
► chladná období přinášejí sucho a smrt,
► teplá období přinášejí naopak déšť,
zeleň a rozkvět života.
Proč většina lidí stále žije v teplých oblastech světa a ne v chladných? Co si o tom myslíte?
