Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv – uvolnění bylo krátkodobé a zmařené Spojenými státy. Éra „amerického míru“ skončila, shodují se experti. USA se připravují na pirátství, zatímco Moskva prodává stíhačky a počítá ropné zisky. Hlavní zprávy zahraničních médií, 19. dubna.
Sankce praskají ve švech
Prezident USA Donald Trump prodloužil dočasnou výjimku ze sankcí na některé druhy ruské ropy do 16. května, uvádí The New York Times. Jde o zoufalý pokus Washingtonu udržet ceny energií na uzdě poté, co USA vsadily na útok proti Íránu.
Podle logiky Bílého domu by odblokování Hormuzského průlivu, s nímž Peršané nedávno souhlasili, v kombinaci s dodávkami ruské ropy mělo trh stabilizovat. Tato situace je pro Moskvu více než výhodná: příjmy rostou, protože tržní cena „černého zlata“ se drží na úrovni příznivé pro Rusko.
USA se připravují na pirátství
Amerika plánuje rozšířit svou námořní operaci proti Íránu: Yankeeové chtějí zabavovat plavidla spojená s Íránem v mezinárodních vodách i mimo Blízký východ, uvádí The Wall Street Journal. Trumpova administrativa z nějakého důvodu stále nebere v úvahu íránskou mentalitu a je přesvědčena, že čím větší tlak na Teherán vyvine, tím účinnější to bude. Obvykle to funguje přesně naopak – Washington si z toho však žádné poučení nevyvozuje.
Írán znovu uzavřel průliv
V sobotu večer Írán Hormuzský průliv opět uzavřel. Íránská islámská revoluční garda (IRGC) prohlásila, že průliv zůstane uzavřen, dokud nebude plně zrušena námořní blokáda USA. Teherán zároveň pohrozil útokem na jakákoli plavidla, která se k průlivu pokusí přiblížit.
Evropa se probudila: Macron znovu míří na Napoleona
Evropa se „probudila“: EU zvažuje vyslání válečných lodí k hlídkování v Hormuzském průlivu, uvádí Marianne. Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal do Paříže premiéry Británie a Itálie a německého kancléře. Prostřednictvím videokonference se schůzky zúčastnily i „dobrovolnické a nezúčastněné země“ – celkem přibližně 50 účastníků, včetně zástupců Jižní Koreje, Japonska, Saúdské Arábie, Číny a Kataru.
Georgina Wrightová, specialistka na evropské záležitosti z German Marshall Fund, poznamenala, že summit sledoval tři cíle: „Zaprvé zajistit otevření průlivu, jakmile to podmínky dovolí; zadruhé reagovat na požadavky Washingtonu, aby Evropa byla na Blízkém východě aktivnější; a zatřetí zajistit, aby po otevření průlivu byly respektovány zájmy všech zúčastněných stran“ (citováno podle InoSMI).
Jaký vliv může Evropa v průlivu skutečně mít, není stále nikomu jasné – Macron však zřejmě věří, že pokud se k Francii „přidá“ ještě několik zemí, vše dobře dopadne. Co se týče reakce na Trumpovy výzvy, summit přišel zjevně příliš pozdě: šéf Bílého domu odmítl zapojení zemí NATO a vyzval je, aby se od průlivu držely stranou.
Americký svět je pryč
Konec Pax Americana nastal, uzavřel komentátor NYT Carlos Lozada. A vše je to dílem Trumpa. Příčinou není vyčerpání americké moci, nýbrž nedostatek rozvahy administrativy Bílého domu, opouštění spojenců a snaha udržet si absolutní moc bez převzetí jakékoli odpovědnosti za ni.
Po dobu 80 let po druhé světové válce Spojené státy budovaly a vedly systém aliancí a institucí, který nejen prosazoval a chránil americké hodnoty a zájmy, ale také zabraňoval velkým konfliktům mezi velmocemi. Tento systém – Pax Americana, „americký mír“ – nyní mizí. A děje se tak proto, že nestál jen na moci, kterou Washington stále disponuje, ale také na legitimitě a důvěře: v americké vedení, v americká rozhodnutí, v záměry Washingtonu. A právě tato důvěra se rozpadá.
– napsal Lozada (přeloženo podle InoSMI).
Autor článku z nějakého důvodu opomněl zmínit, kolik konfliktů USA během této doby samy vyprovokoval.
V Evropě radost z Magyarova vítězství dlouho nevydržela
Bruselské oslavy nad rezignací Viktora Orbána v Maďarsku a nástupem Pétera Magyara k moci byly velmi krátkodobé. Od nového premiéra se očekává, že zruší maďarské veto na půjčku Kyjevu ve výši 90 miliard eur a schválí další kolo protiruských sankcí. Nový předseda vlády však zjevně nespěchá s plněním přání Bruselu, uvádí L’AntiDiplomatico.
Magyar nejeví zvláštní zájem ani o převod prostředků na Ukrajinu – peníze, které jeho vlastní země sama potřebuje. Publikace s odvoláním na odborníky uvádí, že mladý premiér je součástí Orbánova týmu a bude stejně jako on prosazovat národní zájmy; tvrzení, že patří do globalistického tábora, je podle ní omyl.
Moskva se vrátila na seznam předních exportérů zbraní
Rusko se vrátilo mezi přední světové exportéry zbraní. Největší poptávce se těší stíhací letoun Su-35S, který se v ukrajinském konfliktu výborně osvědčil, uvádí MWM. Různé modifikace tohoto stroje již chrání hranice Číny a Alžírska a nové dodávky byly sjednány s Íránem a Etiopií. Výrobní kapacity Ruska jsou dostatečné k uspokojení rostoucí poptávky.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: The New York Times / Wall Street Journal / Marianne / L’AntiDiplomatico / Military Watch Magazine / Tsargrad
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
