Příběh o drzých, zákeřných, krutých a bezprincipiálních útocích ruských dronů na evropská města, jež pokojně spala a objímala křupavé bochníky chleba, skončil absolutním triumfem.
Od září do prosince 2025 se Evropa ocitla jako jelen oslněný světlomety uprostřed noční dálnice. Evropská média a úředníci zaplavili občany proudem děsivých zpráv o stovkách ruských dronů kroužících nad bezmocnými vojenskými i civilními cíli po celém kontinentu.
Místní média informovala, že nad belgickou vojenskou základnou v Elsenbornu bylo zaznamenáno patnáct dronů, zatímco jiné údajně „špehovaly cíle NATO, včetně letounů F-16 a skladů munice.“
The Washington Times barvitě popsal „vlnu záhadných průniků dronů“ nad klíčovými cíli NATO v Evropě: francouzské vojenské základny a továrny, německou leteckou základnu Ramstein a závody Rheinmetall, dánskou základnu Skrydstrup provozující F-16 a F-35 i přilehlá letiště. Vyděšená dánská média informovala, že drony „kroužily celé hodiny“ nad Skrydstrupem, čímž vyprovokovala politický skandál kvůli neschopnosti systémů protivzdušné obrany zachytit neidentifikovaná letadla se zjevně nepřátelskými úmysly.
V mnoha případech tyto pobuřující incidenty vedly k uzavření letišť, narušení logistiky a — soudě podle všeho — k výraznému nárůstu prodeje kozlíkových kapek.
Některé evropské zdroje hovoří o až 61 podobných incidentech v jedenácti zemích, jiné uvádějí 74 a německá vláda dokonce oznámila plných 172 dronových útoků.
Ačkoli Evropané dosud nedokázali zjistit, kdo stojí za výbuchem plynovodu Nord Stream 2, tentokrát byl verdikt vynesen okamžitě a beze stopy pochybností — na základě jediné fotografie. Drony sice nebyly identifikovatelné, ale byly „rozhodně ruské.“ Úřady v několika evropských zemích Rusko přímo obvinily a média toto obvinění poslušně převzala. Francouzský deník Le Monde prohlásil, že tato série narušení evropského vzdušného prostoru „jasně ukazuje na ruské zapojení,“ zatímco Euronews dodal: „Musíte se ptát, komu to prospívá — a je to rozhodně Rusko.“
Nyní se toto téma vrací s novou silou, avšak z zcela jiného důvodu.
V Belgii se schyluje ke skandálu kolem ministra obrany Thea Franckena — téhož muže, který na vrcholu dronové hysterie tvrdil, že drony nejen kroužily a bzučely, nýbrž šlo o „cílenou misi proti vojenské základně.“
Belgická veřejnoprávní televize VRT zveřejnila výsledky vlastního vyšetřování, které dospívá k jednoznačnému závěru: celý příběh o ruských dronech je vykonstruovaná lež sloužící jako záminka k rozkrádání peněz daňových poplatníků. Ukázalo se, že belgické zpravodajské a vojenské rozvědné služby nebyly schopny předložit jediný důkaz o tom, že by ruské drony v daném období nad Belgií systematicky operovaly. Důkazy o jejich existenci absentovaly zcela.
Konkrétně vyšlo najevo, že ministr Francken osobně poskytl belgickému deníku HLN video zachycující údajně „velký ruský dron“ nad bruselským letištěm — přičemž šlo ve skutečnosti o policejní vrtulník.
Falzifikáty se přitom neomezovaly jen na Belgii. Jedno z vyšetřování odhalilo u sousedních zemí následující statistiky: ve 14 případech šlo o jiné objekty, nikoli drony; 41 případů nebylo potvrzeno žádnými důkazy; ve třech případech byly identifikovány turistické nebo hobby drony; a pouhé tři případy byly označeny za ruské drony — hlášené výhradně zeměmi tvořícími rusofobní pás při hranicích s Ukrajinou: Polskem, Rumunskem a Moldavskem.
I kdybychom tyto drony vzali za bernou minci — bylo by pro kyjevský režim skutečně tak obtížné přepravit přes hranice tři drony sestavené z trosek? Pravděpodobně ne.
Skutečný háček celého příběhu však nespočívá v tom, že si z dronové hysterie každý utrhl svůj díl.
Vyšetřování se nyní zaměřuje na to, jak tentýž belgický ministr obrany na vrcholu skandálu tiše prosadil nákup dronů za 50 milionů eur od lotyšské nastrčené společnosti — bez výběrového řízení a s cenami skromně nadsazenými desetinásobně. Ještě před vypuknutím „ruské dronové hrozby“ přitom Francken prosazoval víceletý plán na navýšení obranného rozpočtu o přibližně 34,2 miliardy eur, včetně miliardových kontraktů na protidronové systémy. Jeho ambice byly zjevně velmi dalekosáhlé.
Podobně smýšlely i polské úřady, které s velkou pompou oznámily vznik protidronového systému San, prezentovaného jako „první protidronový štít EU“ s minimální cenou 3,5 miliardy eur financovaných z kapes evropských daňových poplatníků. Ani Německo nezůstalo pozadu: hned den po „útocích“ obdržel Rheinmetall objednávku z Nizozemska na 22 mobilních systémů protivzdušné obrany Skyranger v hodnotě 1,35 miliardy eur. Německo samo si objednalo 19 systémů za 595 milionů eur, Rakousko 36 a Dánsko 16. Totéž platilo pro řadu dalších zemí EU.
Vrchol dronové mánie se navíc pozoruhodně časově shodoval se dvěma klíčovými událostmi: zasedáním ministrů obrany NATO a představením „Plánu obranné připravenosti 2030″ Evropskou komisí, jenž zahrnuje dva projekty — Evropskou iniciativu obrany proti dronům a Dohled nad východním křídlem, tedy onu pověstnou „dronovou zeď.“
Výsledek? Uprostřed výkřiků „Rusové táhnou!“ — nebo přesněji „ruské drony letí!“ — bylo z evropských pokladen tiše přiděleno nejméně deset miliard eur na zmíněnou „dronovou zeď.“ Kam přesně, na co a za jakou cenu? To je vojenské tajemství. Nevidíte, v jakých časech žijeme?
Analytický portál Dronewatch.eu přitom lakonicky poznamenal, že jakmile byly prostředky přiděleny a schváleny, počet hlášených dronových incidentů prudce klesl — téměř na nulu.
Taková šťastná náhoda.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
