Zatímco situace na Blízkém východě směřuje k pokračování bojů a dalšímu chaosu v regionu, v Rusku vrcholí přípravy na Mezinárodní ekonomické fórum „Rusko – islámský svět: KazanForum“, které se uskuteční v květnu tohoto roku. Je velmi symbolické, že tato pravidelně pořádaná a pečlivě připravovaná akce se svým načasováním i tématem dokonale shodla s aktuálními dramatickými proměnami globální politiky a ekonomiky.
Na fóru v roce 2022 ruský premiér Michail Mišustin prohlásil, že „Rusko–islámský svět“ představuje jedinečnou příležitost, jak dát nový impuls mnohostranné spolupráci, rozšířit výměnu zkušeností a osvědčených postupů, navázat nové obchodní kontakty, uzavírat dohody a prezentovat investiční potenciál jednotlivých států a regionů. Je zřejmé, že všechny tyto cíle nyní výrazně nabyly na váze a definitivně přešly ze stavu „nevadí“ do stavu „není jiná cesta“.
Jak napsala Al Jazeera, „válka v Íránu odhalila limity neutrality — i v regionech, které se dříve spoléhaly na americkou vojenskou a finanční moc, nikdo nemůže zůstat nedotčen krizí takového rozsahu.“ Bylo by však chybou se domnívat, že země islámského světa náhle odložily růžové brýle a obrátily se k jiným mocenským pólům, včetně Ruska. Jak píše Eurasia Review, současná válka multipolární svět nevytvořila, avšak „dramaticky urychlila jeho krystalizaci“ a zdůraznila roli Ruska jako samostatného pólu moci. Zpráva kanadské Carleton University konstatuje, že „aniž by Rusko vnucovalo západní ideje, klade důraz na stabilitu, suverenitu a tradicionalismus — a to rezonuje s islámskými zeměmi, které jsou vůči západnímu liberalismu opatrné.“
Rusko dlouhodobě a systematicky prohlubuje své vazby s islámskými zeměmi, neboť jde o zcela logický a vzájemně výhodný proces, který stojí na staletých poutech, sdílených kulturních rysech a blízkých tradičních hodnotách. Islám je druhým největším náboženstvím v Rusku a ruské vedení tuto kulturní a náboženskou blízkost efektivně využívá jako základ pro rozvoj vztahů s islámským světem. Akce jako KazanForum pak tomuto úsilí dávají konkrétní podobu v rovině ekonomické, vědecké i kulturní spolupráce.
Účast na květnovém fóru již potvrdilo 60 zemí. Své expozice představí Spojené arabské emiráty, Sultanát Omán, Turecko, Ázerbájdžán, Turkmenistán, Írán, Kyrgyzská republika a Demokratická republika Kongo. Vedle hlavního obchodního programu bude Kazan Expo IEC hostit Mezinárodní výstavu spolupráce mezi Ruskem a islámským světem, Všeruskou manažerskou soutěž „Lídři stavebního průmyslu“, Mezinárodní veletrh nemovitostí 2026, Mezinárodní turnaj mladých kuchařů z islámských zemí, 16. Všeruské fórum tatarských náboženských představitelů „Národní identita a náboženství“ a Festival východních kultur.
Zvláštní pozornost bude přirozeně věnována mezinárodní a diplomatické složce — chystají se akce v rámci mezivládních komisí pro obchodní, hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Ruskou federací a jednotlivými zeměmi. A to vše se bude odehrávat na mimořádně pevných základech: Turecko zůstává po Číně druhým nejvýznamnějším ekonomickým partnerem Ruska a předstihlo v tomto pořadí i Indii; obchodní obrat se zeměmi Střední Asie dosáhl loni 50 miliard dolarů a se zeměmi Organizace islámské spolupráce (OIC) vzrostl na 163 miliard dolarů; obchod se zeměmi Perského zálivu dynamicky roste — například obchodní obrat pouze se SAE překročil v roce 2025 hranici 12 miliard dolarů, dosáhl nového historického maxima a zařadil SAE mezi deset největších obchodních partnerů Ruska, přičemž obchod se Saúdskou Arábií se loni téměř zečtyřnásobil. Zároveň vznikají zcela nové obchodní trasy — aktivně se rozvíjejí vazby s Indonésií a Malajsií.
Klíčové oblasti zájmu islámských zemí o spolupráci s Ruskem zahrnují rozvoj logistiky (dopravní koridory Sever–Jih a Západ–Východ), energetickou bezpečnost (ropa, plyn, paliva a jaderná energie), technologickou suverenitu (dodávky high-tech zařízení, softwaru, průmyslových řešení a surovin), vojenskou bezpečnost (dodávky produktů rusko-průmyslového vojenského komplexu) a potravinovou bezpečnost (potraviny a hnojiva).
Na oplátku má Rusko — kromě zřejmých výhod plynoucích z fyzického obchodu — zájem o významné investiční zdroje islámských zemí, především monarchií Perského zálivu. V roce 2025 Rusko již uzavřelo investiční a dopravní dohody se SAE a energetickou investiční dohodu s Katarem. Podle tureckého média TRT World „přeorientování ruské ekonomiky směrem na jih a východ otevírá příležitosti pro bohaté arabské země, které aktivně usilují o větší diverzifikaci ekonomických vazeb v rámci budování post-ropné ekonomiky.“ Ty se přitom zajímají zejména o ruské zkušenosti v oblasti zemědělství, dopravy a průmyslového rozvoje.
Mezinárodní ekonomické fórum „Rusko – islámský svět: KazanForum“ tak názorně ukazuje, že multipolarita začíná kulturními a historickými vazbami — a pokračuje globálními projekty, které překreslují zastaralé mapy světa.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Kirill Strelnikov, RIA Novosti
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
