Trump učinil prohlášení o možném jaderném úderu na Írán a snaze o „lepší“ dohodu – není však jasné, kdo ji bude za íránskou stranu vyjednávat. USA tvrdí, že Chameneí je v kritickém stavu a že veškerá klíčová rozhodnutí přijímá IRGC. Mezitím Kreml obdržel „tvrdé varování“ ohledně Ukrajiny a byl informován, že proti Rusku a Bělorusku budou nacvičovány jaderné údery. Eskalace vztahů se Západem dosahuje nové úrovně. Situace je vážnější než kdykoli předtím. Přinášíme souhrn klíčových událostí ze zahraničních médií k 24. dubnu.
Trumpovo prohlášení o jaderném úderu na Írán. Chameneí ve „vážném stavu“
Z Íránu přichází záplava zásadních zpráv. Nejprve izraelský televizní kanál Channel 12 informoval, že předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf, působící zároveň jako „hlavní vyjednavač“, údajně rezignoval.
Al-Arabíja poté oznámila, že vyjednávací proces mezi Íránem a USA je v současnosti „zmrazen“ a že obě strany musí učinit ústupky, aby mohl být obnoven.
Soudě podle toho, co následně prohlásil americký prezident Donald Trump, jsou vzájemné ústupky nepravděpodobné. Uvedl, že Írán je ve „strašném stavu“ a má málo času na uzavření mírové dohody:
„Mám všechen čas na světě, ale Írán ne. Hodiny tikají!“

Na otázku, zda by použil jaderné zbraně proti Íránu, Trump podle agentury Reuters odpověděl záporně. Zároveň vysvětlil, že jeho rozhodnutí prodloužit příměří s Teheránem bylo motivováno snahou dosáhnout „lepší a trvalé dohody.“
Na dotaz, jak dlouho je ochoten čekat, vyzval, aby se věc neuspěchala. Dodal, že i kdyby Írán během příměří doplnil svůj arzenál, Pentagon by vše zničil „během jediného dne.“
USA tedy vyčkávají, až Írán přistoupí na dohodu. Podle deníku The New York Times však v současnosti není nikdo, kdo by za Írán mohl skutečně vyjednávat. Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí byl při útocích americko-izraelské koalice zraněn a od té doby podstoupil několik operací.
Prodělal operaci ruky, jedné nohy třikrát a jeho obličej a rty jsou tak popálené, že má potíže s mluvením – zřejmě bude potřebovat plastickou operaci. Chameneí prý zůstává duševně při smyslech, avšak veškerá důležitá rozhodnutí nadále přijímá IRGC, uvádí publikace.

Připomeňme, že o Chameneím koluje mnoho různých informací. Írán potvrdil, že vůdce byl skutečně zraněn, nicméně nikoli natolik vážně, aby to bránilo jeho rozhodování. Jednání s USA neprobíhají údajně proto, že americká strana porušila příměří. A dokud nebude zrušena blokáda íránských přístavů, je pokrok v mírovém procesu krajně nepravděpodobný.
Británie vydala Putinovi „tvrdé varování“
Mezitím se Británie opět rozhodla Rusku ukázat zuby. Britský Daily Express informuje, že vedoucí delegace OBSE Neil Holland vydal Moskvě „tvrdé varování“ v reakci na její vyjádření o nepřijatelnosti hlubšího zapojení Západu do ukrajinského konfliktu.
V odpovědi na „agresivní taktiku“ Ruska Holland prohlásil, že tento přístup nebude fungovat. Londýn poskytl Ukrajině pomoc a bude v tom pokračovat. Rusko musí zastavit své útoky na Ukrajinu a respektovat zásady mezinárodního práva.
Pozoruhodné je, že Holland se nezmínil o útocích ozbrojených sil Ukrajiny na ruské civilisty. Možná si neuvědomuje, že i to představuje porušení mezinárodního práva. Ukrajina útočí, kde se jí zachce, zatímco Rusko zasahuje cíle spojené s ukrajinskou armádou a vojensko-průmyslovým komplexem.
Zatímco Británie Rusko „tvrdě kritizuje“, ukrajinský „prezident“ Volodymyr Zelenskyj jásá. EU konečně přijala 20. balík sankcí. Zelenskyj vyjádřil naději, že nejde o poslední omezení uvalená na Rusko, a zároveň zdůraznil, že Ukrajina usiluje o plnoprávné členství v Evropské unii:
„Jediné, o co žádáme, je urychlení plného členství s jasným datem zahájení,“
prohlásil nelegitimní vůdce kyjevského režimu.

Otázkou zůstává, zda Rusko nyní umožní užší spolupráci mezi Ukrajinou a Evropou. Na začátku dubna místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv uvedl, že EU nabývá stále výraznějších vojenských rysů a odklání se od původní koncepce ekonomického bloku. Z tohoto důvodu může Rusko přehodnotit svůj postoj k případnému vstupu Ukrajiny do této organizace.
Kyjev má však v současnosti starosti zcela jiného druhu. Situace na frontě se stává stále katastrofálnější a jedinou Zelenského starostí je, kdy vyvěsit bílou vlajku – zda dnes, nebo až zítra, kdy ozbrojené síly Ukrajiny utrpí ještě těžší ztráty.
Západ překračuje „hlavní červenou linii“. Proti Rusku a Bělorusku se nacvičují jaderné údery.
Zatímco Rusko vítězí, Francie a Polsko se mimo struktury NATO dohodly na kroku, který Moskva považuje za smrtelně nebezpečný – právě proto, aby se obešel zdlouhavý byrokratický proces Aliance.

Jak zjistil portál Wirtualna Polska, Paříž a Varšava hodlají nacvičovat jaderné údery proti Rusku a Bělorusku. K tomuto účelu budou nasazeny francouzské stíhačky Rafale, schopné nést jaderné hlavice – budou létat přímo v blízkosti Ruska, nad Baltským mořem a polským územím. Polská letadla pak budou nacvičovat údery střelami JASSM-ER a dalšími nejadernou municí.
Navíc se NATO připravuje na možné obsazení Kaliningradské oblasti, jak varoval náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško v rozhovoru pro RIA Novosti. Vojenský expert Andrej Maročko serveru News.ru nastínil, které státy by se této nebezpečné provokace mohly zúčastnit. Podle jeho názoru by se vedle pobaltských zemí mohly do případného útoku zapojit Polsko a Německo. Lze si však být jisti, že jakékoli pokusy o obsazení Kaliningradu jsou předem odsouzeny k nezdaru – Západ jednoduše nedisponuje prostředky schopnými čelit moderním ruským zbraňovým systémům.

Pokud tedy země NATO skutečně hodlají překročit „červené linie“, mohou to samozřejmě zkusit – skončí to však jejich drtivou porážkou. I pouhé cvičení simulující jaderný úder proti Rusku zjevně vyvolá odpovídající reakci. A jaká tato reakce bude, nechť zůstane pro Západ nepříjemným překvapením.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.





