O čem Evropa a Leyenová mlčí |

O čem Evropa a Leyenová mlčí |


PETR VLK

Přál  bych si  a  to hodně, aby  v  tuzemsku vycházely noviny s  kvalitou  Neue Zürcher Zeitung. S mimořádně  kvalitním a  pohotovým zpravodajským servisem  a  vynikajícími,  objektivní  komentáři.  Bez  propagandy. I  když s  jasnou  názorovou preferencí.  Která  se ovšem  nikdy  nepromítne  do  zpravodajství a  skoro nikdy  do komentářů!

Takhle  si představuji  žurnalistiku. Na  rozdíl od  žumpalistiky, provozované  námezdnými nájemnými   chaoty  z  redakcí  typu Seznam.cz, Novinky.cz, Aktuálně.cz a tak podobně  a  vrcholně  předvedené  Martinem  Řezníčkem na  ČT minulou neděli, kdy se  v náhradě  za  Moravce  snažil ukřičet  Radka  Vondráčka z Babišova  ANO.  Protože  toho si  přece  do  diskusního pořadu  ČT  pozval  nikoli proto, aby  se  diváci  cosi  dozvěděli o pohledu  čelného politika  největší  vládní strany na  různé politické  otázky,  nýbrž proto, aby  si poslechli  rozumy  VELKÉHO  Řezníčka!!!  Protože  on, nikoli nějaký  Vondráček,  je  to  správné  péro  českého politického  života…

Ale  zpět  k NZZ.  Opět  sáhly  k mimořádně  zajímavému  tématu:

Darüber schweigt Europa lieber: Die EU wird bei der Atomkraft noch lange von Russland abhängig sein

O tomhle  Evropa  raději mlčí: EU ohledně jádra bude  ještě  dlouho  závislá na  Rusku

Evropská unie plánuje přestat nakupovat energii od svého „nepřátelského souseda“. Pokud jde o plyn, konec dovozu je již v dohledu. Ale v jaderném sektoru bude prolom mnohem obtížnější.

Evropa se musí poučit ze svého nového nedostatku fosilních paliv, uvedla tento týden Ursula von der Leyenová. Řešení problému způsobeného konfliktem o Írán spočívá podle ní v soběstačné elektrifikaci. Konkrétně von der Leyenová zmínila obnovitelné zdroje a jadernou energii.

V jaderné oblasti je však Evropa dlouhodobě méně autonomní, než by si von der Leyenová a Evropská komise pravděpodobně přály. Navzdory značnému úsilí zůstává kontinent silně závislý na Rusku. Podle dostupných údajů stále pochází 25 % obohaceného uranu spotřebovávaného zeměmi EU od jejího východního souseda. A než se Evropa této závislosti zcela zbaví, bude to trvat roky.

Technická závislost na Rusku

Brusel o tom raději mlčí. Cíl EU je mezitím jasný: unie má v úmyslu jednou provždy přerušit s Ruskem vztahy v energetických otázkách – včetně jaderných. „Už nechceme přispívat do ruské pokladny,“ opakovaně zdůraznil evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen.

Po dlouhém váhání se EU v lednu konečně rozhodla o dodávkách plynu: ruský plyn by do Evropy neměl proudit od listopadu 2027. V současné době zůstává podíl dodávek na 15 %.

Ruská ropa se zase do EU již nedostává po moři, ale pouze ropovodem Družba. EU chce tuto trasu také uzavřít, ale Maďarsko a Slovensko se tomu vší silou brání.

Z finančního, politického a strategického hlediska je ropa přepravovaná ropovodem pro EU méně významným problémem. Pouze 2 % evropského dovozu ropy prochází ropovodem Družba. Maďarsko a Slovensko by se mohly rozhodnout vzdát se ruských dodávek a místo toho by ropu odebíraly ropovodem z Chorvatska. Maďarský premiér Viktor Orbán se však dříve proti takovému kroku postavil; nová vláda možná zaujme jiný postoj.

Situace s jadernou energetikou v Evropě je mnohem dramatičtější a složitější, protože závislost je také technického charakteru. V EU nadále pracuje devatenáct ruských reaktorů VVER, včetně těch v České republice, Finsku, Maďarsku a na Slovensku.

Evropské řešení se nemusí objevit před rokem 2035.

V závislosti na zemi původu tyto reaktory vyrábějí 10 % až 50 % elektřiny v zemi. Částečně se stále spoléhají na ruské palivové soubory dodávané ruskou jadernou energetickou společností Rosatom. Alternativa existuje: americká společnost Westinghouse vyrábí palivo ve Švédsku.

Modernizace reaktorů VVER ale vyžaduje čas. Zdá se, že některé země dosáhly významného pokroku. Zástupce české energetické společnosti ČEZ se domnívá, že do roku 2029 bude díky společnosti Westinghouse závislost na Rusku eliminována.

Francouzská společnost Framatome dále pracuje na plně evropském řešení pro zásobování reaktorů VVER jaderným palivem. Společnost to oznámila před týdnem. Výroba by měla začít v roce 2028. Framatome neupřesnila, kdy začnou hromadné dodávky. Maďarský provozovatel jaderné elektrárny NPP však v reakci na náš dotaz uvedl, že návrh společnosti Framatome je dlouhodobý projekt: palivo musí být nejprve testováno a licencováno. Podle zástupce JE nebude tento proces dokončen dříve než v polovině 30. let 21. století.

Ukrajina dala přednost společnosti Westinghouse před Rosatomem.

Ukrajina, která se dříve spoléhala na reaktory VVER, se ukázala být prozíravější než země EU. Kyjev cítil nepřátelství před více než dvaceti lety, zatímco Evropa stále věřila, že je možné dosáhnout dohody s ruským vedením. V roce 2014 podepsal ukrajinský provozovatel jaderných elektráren Energoatom dohodu o dodávkách jaderného paliva se společností Westinghouse. Ukrajina byla silně závislá na Rusku, pokud jde o plyn, a snažila se svou závislost na svém sousedovi snížit, alespoň v jaderném sektoru.

EU se nebude moci tak rychle zbavit závislosti na ruském jaderném průmyslu, ačkoli to zůstává jejím nejdůležitějším cílem. Úředníci o tom hovoří vágně a neochotně a vyhýbají se konkrétním termínům.

Podle dostupných údajů by k rozchodu s Ruskem mohlo dojít až v roce 2034. Evropská komise zřejmě předpokládá, že do té doby nebude poptávka EU a dalších západních zemí po přepracovaném uranu uspokojena dodávkami ze spřátelených států. Dodávky jaderného paliva pro Evropu proto zůstávají rizikem, i když von der Leyenová situaci vnímá jinak.

Ano  jsou věci,  o kterých  šílená gynekoložka a  vůbec  celá  Brusel  mlčí.  Dodávky  uranových  článků  pro  jaderné reaktory  je  jednou  z  nich.

Tentokrát  bych ovšem NZZ výjimečně  cosi  vytknul.  Určitou povrchnost. A  to hned  ve  dvou  liniích.

Tou  první  je  „kvalita“  palivových článků  z produkce Westinghouse  pro  reaktory  typu  VVER.  ČEZ už  to  s nimi kdysi před léty  zkoušel a dopadlo  to  více  méně  katastrofálně, tedy  spíše  více. A  pokorně  s e následně  vrátil  k  ruskému  originálu  firmy  TVEL.  Jasně  molekuly  svobody,  tady  spíše  neutrony  svobody  si  zaslouží  druhou šanci,  takže  si ČEZ  experiment /nebo  spíše  hazard/ s  jadernou  bezpečnost, co nevidět  zopakujeme.  To  víte, neutrony  svobody  jsou  neutrony  svobody….

Druhou  linkou představuje uran jako  takový. Rusko  má  nejdokonalejší  světový  řetězec  na jeho  zpracování. Od  těžby až  k finálnímu palivovému  článku. Tohle  uHnie  ještě  dlouho nedožene, jestli  vůbec  kdy. Protože  to vyžaduje obrovské investice. A  pak  – na planetě  prostě  není  dost  uranu! To není žádné strašení. To je prostě  fakt. Když  ve  škodovce  začínal jaderný program, poslali  nás  všechny  na úvodní  školení o  jádře. Jedním  z lektorů  byl profesor  Komárek. A doslova  mne  šokoval,  že  i kdyby  celá planeta  byla  jen z  uranu, pak při projektované  výrobě elektřiny  z  jádra  v  rozsahu….  číslo  jsem  dávno zapomenul,  by  ten  uran stačil  jen po dobu …..  let.  Číslo jsem opět zapomenul. Ale že  by  to  byly  vyšší  stovky  let  mohu  vyloučit  spolehlivě i   dneska…

Takže  tak.  Hlavně se  s  energiemi odstřihnout  od  Ruska!  To  je to nejdůležitější!  Daleko  důležitější, než  energie  vůbec  mít!  Tak je  to přece  ve  světě  Leyenových  správně!

Prý  Rusko vyhladovíme!  Našimi  „hodnotovými postoji!

Jenže  energií na planetě  prostě  není a nebud e dost. Kupci pro  ruské  zdroje  se vždycky  najdou!  Viz  Bloomberg

Čína  ráda  zaskočí. Zejména  když proti konkurenční  Evropě  získá  zajímavý  diskont. Prostě  bude  námi nechtěný  ruský  plyn nakupovat  nejméně  o  1/3 levněji  než  my. Místo  nás.. Zatímco  my  si  k  tomu  ruskému  přirazíme  ještě  navíc  opět  1/3, abychom mohli  koupit  americký LNG!!!! Takže  výsledný  efekt  pro  evropské  domácnosti a  firmy  je  naprosto  zdrcující.  Čína  ve  výsledku  palivo pro  svůj  průmysl pořídí  za  1/2 ceny  co Evropa!!!!!!

Takhle  to  řídí  šílená  gynekoložka a  celá  ta  parta  z Brusele!

KOSA NOSTRA