Ruské úřady v Leningradské oblasti zahájily nábor vojenských záložníků do nově vznikajících jednotek protivzdušné obrany. Reagují tak na sérii ukrajinských útoků bezpilotními prostředky, které v posledních týdnech zasáhly klíčovou ropnou a exportní infrastrukturu v regionu.
Foto: Rafinerie po ukrajinsém útoku | Telegram
Guvernér Alexandr Drozdenko oznámil, že u strategických objektů budou rozmístěny takzvané „mobilní palebné skupiny“, jejichž úkolem bude rychlá reakce na nízko letící cíle, především drony. Do těchto jednotek vyzval ke vstupu veterány války na Ukrajině i bývalé příslušníky sovětské a ruské armády. Nabízeny jsou tříleté kontrakty.
Podle plánů regionu má být do 1. června vytvořeno dalších 54 těchto skupin, které doplní už existujících zhruba 80 jednotek. Jde o další krok ve snaze posílit ochranu infrastruktury, která se v poslední době stává častým terčem útoků.
K rozhodnutí přistoupily úřady po opakovaných úderech na významné ropné terminály v oblasti, k nimž dochází od poloviny března. Tyto útoky podle dostupných odhadů dočasně snížily ruskou exportní kapacitu ropy až o 40 procent, což představuje citelný zásah do jednoho z hlavních zdrojů státních příjmů.
Od začátku letošního roku bylo v Leningradské oblasti podle Drozdenka zachyceno celkem 243 bezpilotních prostředků. Rostoucí frekvence útoků tak nutí místní správu hledat rychlá a relativně levná řešení, jak chránit rozsáhlé a rozptýlené cíle.
Právě mobilní palebné skupiny představují jeden z typických prvků této obrany. Obvykle jde o malé týmy vybavené lehkými zbraněmi, někdy doplněnými o přenosné systémy protivzdušné obrany. Jejich výhodou je flexibilita a schopnost rychlého přesunu mezi jednotlivými objekty podle aktuální hrozby. Nevýhodou naopak zůstává omezený dosah i účinnost proti rychlejším nebo koordinovaným útokům.
Guvernér zároveň zdůraznil geografickou polohu regionu, který sousedí s Estonskem a Finskem. Podle jeho slov se z oblasti stává nejen pohraniční pásmo, ale fakticky i prostor, který nese prvky frontové linie.
Ruské federální vedení v této souvislosti obvinilo Finsko a pobaltské státy, že umožňují Ukrajině využívat jejich vzdušný prostor k útokům. Tyto země však obvinění odmítají.
Zvyšující se počet útoků bezpilotními prostředky ukazuje, jak se charakter konfliktu postupně mění. Drony se staly běžným nástrojem nejen na frontě, ale i hluboko v týlu, kde cílí na logistiku a energetickou infrastrukturu. Reakcí na tento vývoj je právě rozšiřování improvizovaných i systematických prostředků protivzdušné obrany, do kterých se zapojují i bývalí vojáci a záložníci.
Zdroj: The Moscow Times
