Německý kancléř otočil o 180 stupňů a na gymnáziu v Marsbergu pustil na Ukrajince studenou sprchu realpolitik! Do EU prý vstoupí Ukrajina bůhví kdy, Zelenský by prý neměl v občanech vyvolávat velké naděje, a nakonec se prý Ukrajinci budou muset smířit se ztrátou území! Otevře se tím ale Kyjevu cesta do EU. A sudetoněmecký sjezd v Brünnu je potvrzením procesu odchodu USA z Evropy!

Německý kancléř otočil o 180 stupňů a na gymnáziu v Marsbergu pustil na Ukrajince studenou sprchu realpolitik! Do EU prý vstoupí Ukrajina bůhví kdy, Zelenský by prý neměl v občanech vyvolávat velké naděje, a nakonec se prý Ukrajinci budou muset smířit se ztrátou území! Otevře se tím ale Kyjevu cesta do EU. A sudetoněmecký sjezd v Brünnu je potvrzením procesu odchodu USA z Evropy!

Německý kancléř otočil o 180 stupňů a na gymnáziu v Marsbergu pustil na Ukrajince studenou sprchu realpolitik! Do EU prý vstoupí Ukrajina bůhví kdy, Zelenský by prý neměl v občanech vyvolávat velké naděje, a nakonec se prý Ukrajinci budou muset smířit se ztrátou území! Otevře se tím ale Kyjevu cesta do EU. A sudetoněmecký sjezd v Brünnu je potvrzením procesu odchodu USA z Evropy!

Když v pondělí 27. dubna 2026 vstoupil německý kancléř Friedrich Merz do auly Carolus-Magnus-Gymnasia v Marsbergu, kulisy nemohly být kontrastnější k tíži témat, o kterých se chystal hovořit. Za jeho zády visely na zdi barevné papírové hvězdy a dětské malby – symboly „Dne projektů EU ve školách“. Právě v tomto prostředí, obklopen studenty, však Merz odpálil politickou bombu, která definitivně pohřbila jeho obraz nekompromisního zastánce ukrajinského vítězství.

Doslova došlo k transformaci od jestřába k architektovi bolestných kompromisů. Co se stalo s mužem, který chtěl posílat rakety na Moskvu, a proč dnes v učebně vyzdobené dětskými výkresy mluví o územních ústupcích? Jeho slova byla jasná: „Musíme být upřímní k sobě i k našim přátelům v Kyjevě. Představa prezidenta Zelenského, že Ukrajina vstoupí do EU k 1. lednu 2027, je iluze. A řeknu vám narovinu, že ani datum 1. ledna 2028 nepovažuji za realistické.“ To však nebyl vrchol.

!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src=“https://rumble.com/embedJS/ubrzme“+(arguments[1].video?‘.’+arguments[1].video:“)+“/?url=“+encodeURIComponent(location.href)+“&args=“+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, „script“, „Rumble“);

Rumble(„play“, {„video“:“v76wj1c“,“div“:“rumble_v76wj1c“});

Merz poprvé veřejně připustil, že cesta k míru a evropské integraci může vést přes ztrátu území. Změna Merzova narativu je pro pozorovatele šokující. Ještě před rokem, jako lídr opozice a čerstvý kancléř, burcoval Bundestag k dodávkám raket Taurus a kritizoval Olafa Scholze za „strach z Putina“. Dnes Merz ztělesňuje to, co sám dříve nazýval poraženectvím. Co za touto proměnou stojí? Hlavním faktorem je změna v Bílém domě. Návrat Donalda Trumpa k moci přinesl přesně to, čeho se Berlín obával: „America First“ v praxi.

Merz po své březnové cestě do Washingtonu pochopil, že americký deštník nad Ukrajinou se zavírá. Německo, ač buduje nejsilnější armádu v Evropě, není schopno (a politicky ani ochotno) převzít roli hlavního sponzora opotřebovávací války bez konce. Německo na to nemá peníze. Merzova nová rétorika odráží snahu vyjednat pro Ukrajinu alespoň „evropskou cestu“ výměnou za bolestivé ústupky na frontě.

Vnitropolitický tlak je na Merze obrovský a AfD válcuje průzkumy způsobem, že už i CDU musí mít strach. A strach by měli mít i Češi a Moraváci

Merzova CDU/CSU čelí v roce 2026 obrovskému tlaku zprava i zleva. Alternativa pro Německo (AfD) a Aliance Sahry Wagenknechtové těží z únavy německé veřejnosti z vysokých cen energií a miliard EUR proudících na východ na nákupy zlatých záchodů zkorumpovaných špiček ukrajinské junty. Merz, jako pragmatický politik, cítí, že pokud nenabídne „mírovou perspektivu“, riskuje v nadcházejících zemských volbách debakl.

Jeho vystoupení v Marsbergu bylo mířeno na německého středového voliče, který chce mít válku „vyřešenou“, i kdyby to znamenalo překreslení map. Němci jsou na to, koneckonců, z historie zvyklí a na neměnnost hranic se prostě v myšlení Němců nehraje. To koneckonců ukáže i chystaný sjezd Sudetoněmeckého landsmančaftu v sudetském (moravském) Brünnu (Brně) jak se uvádí v pozvánce [1] na stránkách landsmančaftu:

76. Sjezd sudetoněmeckého landsmančaftu v Brně

Všechno v životě je setkání – Život je setkávání. 22. až 25. května 2026

O víkendu svatodušních svátků v roce 2026 se Sudetští Němci a jejich přátelé z blízka i zdaleka sejdou v moravském hlavním městě Brně, aby zde poprvé uspořádali své každoroční setkání v České republice. Na výstavišti v Brně čeká na návštěvníky pestrý program s přednáškami, prezentacemi, čtením v nářečí, filmovými projekcemi, představováním knih, hudebními vystoupeními a diskusními kruhy.

Letošní Den Sudetských Němců bude zahájen v pátek hudbou, tancem a odpolednem setkávání na Moravském náměstí. Mezi pevné body programu patří předávání kulturních cen v pátek večer, večer lidových tanců v sobotu na svatodušní svátky a bohoslužba spolu s předáváním Evropské ceny Karla Velikého v neděli na svatodušní svátky. Zvláštním vrcholem je hlavní shromáždění v neděli svatodušní s projevy mluvčího sudetoněmecké národnostní menšiny a bavorského ministerského předsedy, jakož i pozdravy od představitelů politiky a občanské společnosti České republiky. Velké oblibě se těší také Českomoravská vesnická slavnost, při které lze prostřednictvím tance, hudby a kulinářských specialit živě prožít společné kulturní dědictví Sudetských Němců a Čechů.

Zejména pro mladší návštěvníky představuje Den Sudetských Němců jedinečnou příležitost k výměně zkušeností s generací pamětníků – tedy s těmi, kteří se narodili v Čechách, na Moravě a v Sudetském Slezsku ještě před vyhnáním. Mnozí vnuci a pravnuci hledají odpovědi na otázky týkající se vlastní rodinné historie a domoviny svých předků. Den Sudetských Němců vytváří prostor pro tento dialog a umožňuje setkání s krajany německy a česky mluvícími.

Landsmančaft

Sudetoněmecký sjezd v Brně je potvrzením kolapsu Pax Americana v Evropě

Pokud vám stále nejde do hlavy, co se vlastně stalo, že najednou Sudeťáci budou mít sjezd v Brně, tak odpověď už byste měli ode mně znát z mých přednášek o procesech řízení. Spojené státy po 81 letech od konce II. sv. války vyklízejí silově-mocenský prostor v Evropě, a to vede podle zákona o zachování sil k tomu, že uvolněné mocenství, vytvořené mocenské vakuum, okamžitě zaplňuje jiná mocnost.

Obvykle ta, která se nachází pozičně nejblíže k vytvořenému vakuovému prostoru. Američané odchází, a proto je už dovoleno, aby Sudeťáci konali sjezdy v Sudetech. Ne v Německu, ale v Sudetech. Takhle natvrdo je to potřeba říct, protože čeští politici vám to takto konceptuálně neřeknou a nevysvětlí. Před čím varoval Edvard Beneš, tedy před navracením sudetských Němců do vyklizeného prostoru, se naplňuje.

Berndt Posselt, předseda Sudetoněmeckého landsmančaftu

Nikdo z těch Sudeťáků neříká tomu městu “Brno”, ale jedině a pouze německy Brünn. Proto i Merz začíná chápat, že Evropa bez USA bude jiná, a zatímco v jedněch oblastech to Německu otevírá příležitosti, v jiných oblastech má Německo definitivně stopku. Do války anebo jen do pouhé konfrontace s Ruskem se teď v této chvíli, v jaké se Německo nachází, pustit nemůže. A vyzbrojení Evropy do války proti Rusku má podle plánu zabrat 5 let.

Německý průmysl, stále se vzpamatovávající z odpojení od levných ruských surovin, proto tlačí na stabilizaci regionu. Merz si uvědomuje, že integrace zničené Ukrajiny v jejích hranicích z roku 1991 by pro rozpočet EU znamenala kolaps zbrojních plánů Bruselu. Oddálením vstupu Ukrajiny do EU (za horizont roku 2028) a připuštěním územních ztrát Merz de facto chrání německou peněženku před nekonečnými náklady na obnovu území, která jsou fakticky pod ruskou kontrolou.

Reakce na Merzovy výroky

Reakce na Merzův projev na sebe nenechaly dlouho čekat a odhalily hluboké příkopy v evropské politice.

Kyjev: Hořké zklamání
Ukrajinský ministr zahraničí reagoval téměř okamžitě: „Slibovat evropskou budoucnost a zároveň žádat kapitulaci je protimluv. Ukrajina nekrvácí pro to, aby se stala předmětem realpolitiky v německých školních třídách.“ V Kyjevě je Merzův obrat vnímán jako „druhý Mnichov“, což značně ochladilo vztahy mezi oběma zeměmi.

Berlín: Rozpolcená koalice
Zatímco koaliční partneři z FDP Merze kritizovali za „vysílání signálů slabosti do Kremlu“, opoziční AfD si ironicky rýpla: „Vítáme, že pan kancléř konečně začal číst naše programové body. Škoda, že mu to trvalo dva roky a tisíce životů.“

Paříž a Brusel: Tiché přitakání?
Zatímco oficiálně Brusel trvá na podpoře Ukrajiny, v kuloárech Merzova slova o nereálnosti roku 2028 vyvolala spíše úlevu. Francouzský prezident v neformálním komentáři uvedl, že „kancléř pojmenoval věci, které všichni víme, ale nikdo je nechtěl říct nahlas“.

Bez finanční a vojenské opory USA je německé tažení na Rusko v této chvíli nerealizovatelné

V politických kuloárech v Berlíně se podle německých novinářů začínají objevovat spekulace o existenci tzv. „Dubajského protokolu“ – neformálního rámce pro ukončení bojů, který měl vzniknout při tajných jednáních v Emirátech začátkem roku. Podle těchto teorií je Merzův výrok o územních ústupcích součástí širší dohody: Rusko zastaví ofenzívu, Ukrajina získá bezpečnostní záruky od evropských mocností (nikoliv NATO) a výměnou za to se Kyjev i Západ de facto vzdají Donbasu a Krymu. Marsberský projev byl v tomto kontextu testovacím balónkem pro veřejné mínění.

Proč Friedrich Merz zvolil pro tak zásadní obrat právě školní prostředí v Marsbergu? Možná proto, že mezi dětmi a papírovými hvězdami vypadá i ta nejtvrdší geopolitická kapitulace jako mediální akt náhlé péče o budoucnost. Merz se rozhodl vyměnit roli „válečného kancléře“ za roli „stabilizátora Evropy“. Tím, že odsunul členství Ukrajiny v EU až někam do počátku příštího desetiletí, získal čas, ale ztratil svoji tvář u chciválků.

Jedno je jisté: Friedrich Merz už není tím magorem, který věřil, že „svoboda je víc než mír“. Nyní věří, že „politické přežití CDU je víc než nekonečná podpora Ukrajiny“. Návrat realpolitik do CDU není dobrovolný krok, ale je to důsledek odchodu USA z Evropy a kolapsu německé ekonomiky v důsledku odstřihnutí od ruských paliv, energií a surovin. Ale ani to by nestačilo. To, čeho se Merz děsí nejvíc, je ztráta politické moci CDU v konkurenci s protiválečnou AfD, která má nakročeno k drtivému vítězství v zemských volbách. A to je realita.

Jsme tu stále s vámi, a to jen díky vám!

V závěru článku si vás dovolím požádat o zvážení příspěvku před koncem měsíce pro náš server. Do konce měsíce zbývají 3 dny a potřebujeme vaši pomoc. Nežádáme ale o moc, stačí přispět jen tím, co si můžete dovolit. Nemusí to být moc. Proto, pokud si to můžete dovolit, zvažte prosím příspěvek v jakékoliv výší na provoz našeho projektu na darovací stránce zde.

Přinášíme analýzy a titulkovaná videa, v pátek přinášíme rozbory a “přesahy” na SVCS, a to všechno zdarma a bez jakýchkoliv placených článků nebo placených archivů. Jenže, fyzický provoz našeho projektu už zdarma není. Ten vyžaduje vaši přímou podporu našemu projektu, abychom mohli v našem provozu a v naší práci pokračovat. Proto velké díky vám všem, kteří nám přispějete. A velké díky samozřejmě všem těm, kteří nám tento měsíc již přispěli. Moc vám děkujeme!

-VK-

Šéfredaktor AE News