Přes více než padesát tisíc sledujících si získal student gymnázia Adam Šejna tím, že na sociálních sítích začal šířit pravicové myšlenky. V rozhovoru pro Epoch Times přiblížil zákulisí jeho projektu Restart Česko, boj mezi levicí a pravicí u mladé generace, svůj pohled na aktuálně diskutovaná témata, a nastínil i co nového chystá.
Už nějakou dobu na sítích registruji váš projekt Restart Česko. Jak to celé začalo?
Začalo to v červnu loňského roku, kdy jsem na Instagram začal přidávat zprávy ve formě červených vykřičníků, obdobně jako to dělal Feri (Dominik Feri, bývalý poslanec za TOP 09 – pozn. redakce). Sledovanost mi začala dost narůstat, tak jsem si řekl, že začnu natáčet svůj obličej. Nečekal jsem, že se dostanu tak rychle tak daleko. Od té doby jsem nepřestal.
Projekt je pravicový, podporuje pravicové a tradiční hodnoty. A já se snažím o to, aby se dostal k co nejvíce lidem, aby slyšeli nějaké alternativní názory, obzvlášť ti mladí. Protože ti jsou teď masírováni propagandou, která fakt jde silně proti rodině. Nazývá děti přítěží, rodinu zbytečností. To je hrozná škoda, protože rodina je úplně to nejdůležitější, co člověk může v životě mít. Nedokážu si představit, že mým dětem, až je jednou budu mít, někdo bude říkat, že to tak není.
Už jste to trošku naťukl, velká část mladé generace, i podle volebních preferencí, se spíše naklání k liberálně-progresivnímu smýšlení. Co vás přivedlo k pravici?
Do patnácti jsem byl zatvrzelý levičák. Mám pocit, že jsou školy teď nastavené na liberální narativ a podsouvají dětem jenom tento názor. Já jsem potom začal poslouchat Andrew Tatea, který je hodně radikální, ale ty základní myšlenky, které předával, byly hezké – být co nejsilnější, nejšikovnější, nejúspěšnější verze sebe sama, starat se o ty, které milujeme. To mi přišlo fajn.
Začal jsem ho poslouchat víc, i když je ve spoustě ohledech hodně radikální. To se ale podle mě pojí k tranzici, když je někdo zatvrzelý levičák nebo pravičák a otočí, tak pak zažívá radikální přechod, kdy se mu mění základní hodnoty. A postupem času se mu to v hlavě urovná. I já jsem byl zpočátku radikální, ale postupně jsem dospěl k normální pravici.
Byl nějaký zlomový moment, kdy jste si řekl, že chcete tradiční hodnoty šířit do světa?
Před volbami do Poslanecké sněmovny jsem si uvědomoval, co se stane, když vyhraje opozice a Motoristé se nedostanou do Sněmovny – byl by to velký problém. Jenom dnes se prezident vyjádřil k tomu, že jediným způsobem, jak zachránit Evropu, je obětovat Českou republiku a vytvořit spojené státy evropské. Věřím, že opozice by s ním určitě souhlasila. Vůbec nevím, jak by to tu za čtyřicet let vypadalo.
Proto jsem si řekl, že je potřeba bojovat. Nechci, aby moje budoucí děti žily ve světě, kde do nich někdo bude tlačit propagandu. Když má člověk takovou motivaci, tak se těžko zastavuje. A tam to všechno začalo. Samozřejmě tam hraje roli i víra, když má člověk i něco vyššího, proč bojuje, tak nepřestane vůbec.
Zmínil jste, že svět na děti tlačí propagandu. Co tím myslíte?
Můj kamarád Ladislav Kytka (PRO) chodí po školách a kontroluje učebnice, kterými se děti učí. Vidíme tam třeba, že v 7. třídě dělají cvičný coming out (zjednodušeně genderové identifikování se – pozn. redakce), nebo v 5. třídě v čítance mají v tajence slovo transgender nebo tam jsou otázky, jako Jak by se jmenoval Denis, kdyby byl žena nebo podobné odpornosti. Tomuto by děti vůbec neměly být vystavovány. I my jsme v mé třídě od učitelky dostali bídu za to, že jsme spolužačce nechtěli říkat jejím chlapským jménem. To je taky špatně. Takže ta propaganda je úplně všude, stačí otevřít oči. Spousta rodičů to ani neví, proto na ně apeluji, aby si učebnice prohlíželi.
Zpátky k vám. Co na váš hodnotový obrat říkají vaši známí a přátelé?
Jeden, se kterým jsem trávil fakt skoro každý den, odešel, dva blízcí zůstali. Spousta spolužáků jsou fajn lidi a respektuju je, i když mají jiný názor, ale samozřejmě je část školy, která mě bytostně nesnáší. To je těžké. Ale zase na druhou stranu se tak protřídí blízký kruh. Ti, co odejdou, tam nikdy neměli zůstat a noví lidé zase přijdou. Díky projektu jsem si našel kamarády na celý život, a to je úžasné.
Už jsme něco zmínili o projektu Restart Česko, přiblížíte víc, co je jeho cíl?
Informovat. V průběhu času se forma mění, zkouším, co funguje, co nefunguje. Ale primárně informuji o tom, co se děje, a sdílím opačnou ideologii. Snažím to hlavně podávat nestranně.
Chodíte i na demonstrace debatovat, jaké to je?
Původně jsem tam nechtěl chodit, říkal jsem si, že mi bude z těch lidí akorát psychicky zle. Na první mě překecali kámoši, to byl protest na podporu prezidenta na Staromáku kvůli textovkám, které mu psal Petr Macinka (vicepremiér a ministr zahraničí za Motoristy, pozn. redakce). Tak tam jsem s debatováním začal. Ta videa vystřelila, měla milionové dosahy a dostal jsem se tak více do povědomí. A od té doby jsem na každé demonstraci, na kterou můžu. Fakt mě to baví, je to vtipné.
Je tam ale problém, že mě pak odchytnou Oganesjanovci (skupina politických aktivistů z opačné názorové strany, pozn. redakce), kteří po mně jdou, jak můžou. Často na lidi i řvou: „To je motorista, s tím se nebavte.“ Spoustu lidí tím odeženou, přitom ani nejsem Motorista, jen je podporuji. Na poslední demonstraci, kde jsem byl, mi dokonce lezli do záběru, takže z toho videa nic nebylo. Snaží se mě cenzurovat a vyštvat. Když už teď vidím, že jdou, sedám do taxíku a jedu pryč. Mnohem radši bych byl s lidmi věcně debatoval, je to za mě jediné správné řešení, jak řešit neshody.
Jsou s vámi názoroví oponenti vždy ochotni hovořit?
Nedávno jsem byl na Pochodu pro život, kde někteří pokřikovali fakt kraviny – třeba, že potraty by měly být až do posledního měsíce těhotenství. A na této akci neměli zájem diskutovat. Do kamery jen křičeli free Palestine a podobně, takže tam nebyl vůbec smysl.
Jediný člověk z opačné strany, se kterým jsem debatoval, byla Finka. Vedle potratů jsem se jí ptal na nerovnosti, protože tvrdila, že je feministka. Ptal jsem se teda, co jako žena nemůže dělat, protože podle mě feminismus svůj účel už dávno splnil, a ona mi říkala, že neexistují chodníky pro ženy. Při debatování ale na nikoho netlačím, jen řeknu svůj názor – že existují i jiné cesty, protože mně přijde škoda zničit život, že existují možnosti, jak se o to dítě mohou postarat. Vždy je nějaká cesta, jak dítě nezabít.
Naopak na demonstraci proti zrušení poplatků České televizi debatovat šlo. To jsem byl překvapený. Ti studenti ani pomalu nevěděli, co se děje. Věděli jen to, že jdou chránit Českou televizi, ale netušili před čím ani to, jak je ten zákon sepsaný. Tak jsem jim to vysvětloval.
Jako častý argument, proč nerušit poplatky, slýchávám možné ovlivňování veřejnoprávních médií politiky. Proč si myslíte, že se to stát nemůže?
Je to úplně jednoduché. V sedmnácti členských státech EU koncesionářské poplatky nejsou. A jsou to svobodné země. Podívejte se na Dánsko nebo Francii, i když proti ní mám spoustu výhrad, vidíme, že to funguje. Proč bych měl platit 150 Kč měsíčně za to, že Česká televize může fungovat, když nechci, aby fungovala? Líbí se mi, že poplatky budou dobrovolné, kdo ji má rád, může je nadále platit. Je to zajímavý kompromis. Takže děkuju vládě za ten zákon.
A Česká televize už si vybrala svou stranu. Ví, za koho kope. Pořád nazývají Turka náckem, přestože nic neudělal. To, že budou financováni z daní, neovlivní jejich názor.
Takže jste s novým obsazením Strakovky spokojený?
Samozřejmě nemám rád všechny, ale jsem rád, že jsou ve vládě Motoristé a že jedeme jinou politiku než předtím. Vadí mi i nenávist, které se Motoristům dostává. Opozice si musí uvědomit, že prohrála volby a že je součástí demokracie to pochopit a přiznat porážku. Namísto nadávání by se mohli zamyslet a hledat kompromisy.
Mimochodem naše současná vláda dělá pro ochranu přírody hodně. Třeba Filip Turek (vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal za Motoristy – pozn. redakce) se na Ministerstvu životního prostředí snaží bojovat proti větrným elektrárnám, což je dobře, protože určitě nejsou tak ekologické, jak se říká – vyžadují diesel, když zamrznou, mají krátkou životnost, instalace je náročná, ruší zvěř i lidi na vesnicích. Vyžaduje to i diesel, aby to fungovalo, když to třeba zamrzne.
Nejsem ani fanoušek Green Dealu, za mě je to daň a zbytečná buzerace. Prostě způsob, jak vydělat peníze, ne chránit přírodu. Papírově sice v zelených číslech jsme, ale výrobu jsme přesunuli do Číny, která jede na ropě a uhlí. A stejně všechno z Číny importujeme sem, což znamená, že nejsme v zelených číslech, ale jsme na tom hůř než předtím. Takže politika, kterou dělá naše vláda, je hodně zajímavá a dal bych jí šanci.
Kritika jim ale nepřichází jen kvůli politice, ale i kvůli některým vyjádřením a krokům, ať už neposkytnutí letadla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), spor s prezidentem Petrem Pavlem kvůli summitu NATO nebo si můžeme vzpomenout na Turkův výrok o deratizaci parazitů na adresu úředníků. Tohle vám nevadí?
Je to složité. Samozřejmě, že bychom si ve vládě měli udržet nějakou slušnost, věcnost, ale zase není správně, že jedna strana je lynčovaná prakticky všemi médii a opozičními politiky. Já už bych toho taky měl dost. Myslím, že dělají slušnou práci a sklízejí jen kritiku. Chápu i určitou nevraživost motoristických politiků vůči médiím, když třeba novinářka Zdislava Pokorná furt prudí. Namísto toho, aby se ptala na normální otázky a zjišťovala fakta, pořád tvrdí nějakou lež.
K prezidentovi – ten má být nestranný a férový. Filip Turek nehajloval, nemá nic prokázaného, proč by teda neměl mít právo být ministrem? Akorát vidíme nějaký narativ proti motoristům, protože jsou jediní, kteří jdou po pořádné změně.
Všichni vás na žurnalistice učí – buďte objektivní. To znamená, že nemáte lhát, zkreslovat fakta a měli byste k politikům být féroví, ptát se věcně a normálně. Zkuste se vžít do role politika, který dělá fakt náročnou práci, a pak přijde novinářka, která vás uráží. Takže po náročném dni se Macinkovi nedivím, že jí zakázal jít na tiskovou konferenci. Hlavně se na to může podívat na streamu, kde ty otázky stejně zazní, když není schopná respektovat novou vládu, nevymýšlet a nelhat.
Vrátíme se k vaší práci. Máte pocit, že mladých konzervativců narůstá?
Myslím, že jo. Když se společnost snaží něco kritizovat, cenzurovat, tak obecně se stává, že to lidé budou více vyhledávat. Tím, že mě na těch demonstracích cenzurují, dávají mi ten vzestup, možnost růstu.
Tento týden pořádáte nábor do Restartu, máte ambice se rozšiřovat?
Snažili se mi zakázat Instagram, kde mi na nějaký čas smazali profil, a já jsem jeden z největších konzervativních hlasů na sociálních sítích v Česku. A říkal jsem si, že co kdyby se mě znovu pokusili utišit, pak bych musel začínat od znova. Proto jsem se rozhodl, že pro začátek naberu 15–20 lidí do týmu na začátek. Každému z nich pomůžu rozjet jeho profil, který bude moct vést pod značkou Restart, když budou chtít. Pro mě je důležité, aby na sítích šla pravice více slyšet.
Ve středu 29. dubna bude v šest večer sraz v pražské restauraci Na Mělníku, kde si popovídáme. Beru s sebou pár lidí, kteří mi mohou lidi navnímat a vybrat. Je to hlavně o lidskosti, jestli to fakt myslí od toho srdce. Vhodný kandidát musí mít v hlavě srovnané, za co a proč chce bojovat. A také musí být ochotný ukázat svůj obličej a dělat denně zhruba tři videa. Jediný způsob, jak se dostat daleko, je kvalita a konzistence.
Myslím, že ti, kteří kdysi bojovali proti komunismu za svobodu a mají pocit, že se jim ji znovu snaží vzít, budou rádi, když uvidí, že třeba padesát mladých lidí za ni bojuje a ta skupina pořád roste. Svou roli budu mít hotovou, až nebude za co protestovat. Klidně někdy i vstoupím do politiky, ale jen pokud to bude potřeba a budu rád, když to potřeba nebude.
Plánujete v rámci projektu i nějaké veřejné debaty, jako Turning point ve Spojených státech?
Ano, po mé maturitě, až budu mít čas. Chci začít tím, že udělám pár debat v červnu po středních školách. V červnu totiž mají děti víc času, nemusí se tolik učit, tak nabídnu možnost debaty o tématech, jako je woke, LGBT nebo tradiční hodnoty. Už si domlouvám první školu, ta zatím ale zůstane v tajnosti.
Taky jsem se dočetla, že začínáte figurovat v televizi XTV…
Ano, budu streamovat. Každý čtvrtek budu vysílat, informovat o tom, co se ve světě děje. Vždy si posvítíme na nějaká aktuální témata.
Máte nějakou poslední myšlenku, kterou byste chtěl ostatním mladým lidem předat?
Ve světě má každý nějaký úděl, nějaké místo. Měli bychom ho hledat sami, ne na základě iniciativy někoho jiného. Neměli bychom poslouchat nikoho jiného než sebe, protože jen my víme, co v našem srdci je. Jen my víme, kam chceme, a taky bychom tak měli dělat. Když někdo řekne, že tohle je dobře, nikdy to nemusí být dobře. I když na sítích něco říkám já – neberte moje slova jako jedinou pravdu. Najděte si svoji.
Publikováno v The Epoch Times
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
