Izrael koordinuje své kroky se Spojenými státy, jelikož stupňující se napětí v Hormuzském průlivu ohrožuje příměří v Íránu, informovala 5. května CNN s odvoláním na izraelský zdroj.
Den předtím došlo k první větší eskalaci příměří, kdy USA zaútočily na nejméně sedm malých íránských lodí v rámci operace, jejímž cílem bylo znovuotevření Hormuzského průlivu, a Islámská republika reagovala útoky na Spojené arabské emiráty a tři blízké lodě.
Jeden den po zahájení americké operace s názvem „Projekt Svoboda“ zůstávají íránská omezení týkající se strategické vodní cesty – úžiny pro zhruba 20 procent světové ropy a zkapalněného zemního plynu – stále v platnosti.
Izraelský zdroj, který hovořil s CNN, prozradil, že koordinace s USA zahrnuje přípravu na potenciální novou vlnu úderů na Írán.
Podle zdroje by se údery zaměřily na energetickou infrastrukturu a cílené zabíjení vysokých íránských představitelů. Většina těchto plánů byla z velké části připravena a připravena k provedení v předvečer příměří na začátku dubna.
„Záměrem by bylo provést krátkou kampaň zaměřenou na vyvíjení tlaku na Írán k dalším ústupkům v jednáních,“ řekl zdroj CNN.
Zdroj nicméně zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí o obnovení nepřátelských akcí nakonec závisí na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.
CNN poznamenala, že Trump je frustrován patovou situací v jednáních a neschopností otevřít Hormuzský průliv, ale také signalizoval, že nechce obnovit totální konflikt s Íránem.
Izrael byl od samého začátku skeptický ohledně vyhlídek na jednání mezi Íránem a Spojenými státy, uvedl úředník.
Podle dalšího izraelského zdroje obeznámeného s touto záležitostí izraelský premiér Benjamin Netanjahu v uplynulém týdnu vedl konzultace na omezených, přísně kontrolovaných bezpečnostních fórech. Netanjahu také nařídil ministrům vlády, aby se k Íránu veřejně nevyjadřovali.
V dřívějších prohlášeních se Trump zdál být méně váhavý ohledně obnovení války. Během rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem naznačil, že pokud se rozhodne vrátit k válce proti Íránu, dosažení jeho cílů ve válce by trvalo 2–3 týdny.
„Vyřadili jsme většinu z toho, co bychom museli udělat, pravděpodobně další dva týdny, dva týdny, možná tři týdny,“ řekl Trump.
„Buď uzavřeme správnou dohodu, nebo z vojenského hlediska velmi snadno vyhrajeme,“ dodal.
Zdůraznil také, že „tito šílenci nebudou mít jadernou zbraň“, a poznamenal, že součástí jakékoli dohody musí být odebrání íránských zásob vysoce obohaceného uranu.
Celkově vzato vše naznačuje, že se USA a Izrael připravují na obnovení války proti Íránu. Obě země už možná učinily rozhodnutí a čekají na vhodný okamžik.
Útoky zaměřené na íránské vůdce pravděpodobně nebudou mít žádný dopad, jak dokazuje předchozí kolo bojů, v nichž byla zavražděna většina vysokých představitelů Islámské republiky. Írán navíc zaručeně odpoví na jakýkoli útok na svá energetická zařízení, což pravděpodobně způsobí vážnou globální energetickou krizi.
