Naprostým superevegreenem poražené opozice, v čele v jejím neoficiálním náčelníkem – Pávkem je zvýšení výdajů na zbrojení! NA to se podle nich a jejich nájemných psáčů, za každou cenu prachy najít musí! Kdyby nemělo být na nic jiného! Ale na flintičky, dělíčka, letadýlka, raketky a naposled i zbrusu nové sváteční uniformy pro naše švarné soldáty a soldátky prostě bude! Protože co by tomu řekli naši spojenci, kdyby zelení paňáčci a paňačky museli ještě dejme tomu – deset let, když není kde brát, chodili v dosavadních mundůrech? To by byla hrůza a určitě by nás vyloučili z NATO! Nebo tak něco….
A ten dluh? Tak ten řešíme jen tehdy, když jde o penze, neplacené zdravotnictví , školství a podobné , na rozdíl, od parádních uniforem – zcela zbytné záležitosti. Protože tyhle výdaje naše spojence z NATO nezajímají. A my přece máme náš stát zejména proto, abychom se líbili spojencům, nikoli, aby sloužil občanům!
Nicméně – ten dluh…. Moc zajímavý článek ohledně vývoje českého dluhu, nákladů na dluhovou službu a dalších perspektiv, vyšel na finančním webu Kurzy.cz, pod názvem a kvůli jeho čerstvým datům jsem s e rozhodl jej převzít
Jak se vyvíjí státní dluh Česka? A který stát EU překvapuje svým nejmenším zadlužením?
Poměr veřejného dluhu k HDP v EU na konci minulého roku mírně klesl na 81,7 %, přesto jeho absolutní výše vzrostla na 15,37 bilionu eur. Česká republika se od tohoto trendu odchýlila, když její zadlužení stouplo na 44,3 % HDP a dál roste i zdejší deficit veřejných financí. Nejzadluženější zemí EU pak zůstává Řecko, zatímco nejnižší dluh vykazují státy jako Estonsko či Lucembursko. Český dluh se po sériích poklesů do roku 2019 znovu zvýšil, a to zejména po pandemii covidu – v letošním roce tak dosáhl historického maxima přesahující 3,7 bilionu korun. Hlavním důvodem tohoto růstu je vydávání státních dluhopisů na financování schodku i splácení starších závazků. Vláda přitom v letošním roce počítá s dalším navýšením dluhu i jeho podílu na HDP. Náklady na obsluhu dluhu sice krátkodobě klesly, za celý rok ale mají výrazněji vzrůst. Více se dozvíte v následujících odstavcích.
Z nedávno zveřejněných dat a údajů od Eurostatu vyplývá, že poměr veřejného dluhu k HDP v EU na konci čtvrtého čtvrtletí mírně poklesl na 81,7 %, a to z předchozích 82 %. Přesto se absolutní výše dluhu zvýšila z 15,26 na 15,37 bilionu eur, což činí přibližně 374,2 bilionu korun. Naproti tomu v České republice se ale trend naopak citelněji lišil, jelikož zde zadlužení totiž stouplo z 43,1 % na 44,3 % HDP a celkový dluh zde tedy vzrostl z více než 3 623 bilionů korun na více než 3 786 bilionů korun. Schodek veřejných financí se pak v Česku zvýšil na 2,1 % HDP z předchozích 2 %, zatímco v celé EU setrval na 3,1 %. Nejvyšší zadlužení v rámci všech států EU potom vykázalo Řecko (146,1 % HDP), následované Itálií (137,1 %), Francií (115,6 %), Belgií (107,9 %) a Španělskem (100,7 %).
Který stát ze všech členských zemí EU tedy hospodaří nejzodpovědněji?
Naopak nejnižší podíl státního dluhu již dlouhodoběji zaznamenává stát, který v posledních letech nepřestává Evropu pozitivně překvapovat, a to Estonsko s 24,1 % HDP. Následované Lucemburskem (26,5 % HDP), Dánskem (27,9 % HDP) a Bulharskem (29,9 % HDP). Velice zajímavé potom je, že právě nejnižší zadlužení v Evropě má tedy už dlouhodoběji postsovětská země, která se ale za svou novodobou poměrně krátkou demokratickou historii s ohledem ke svému menšímu počtu obyvatel vyprofilovala ve velice stabilní ekonomiku. Tato země tak má své hospodářství i oproti některým dlouhodoběji kapitalistickým zemím nejen v Evropě poměrně pevně pod kontrolou. Země pak navíc stojí za některými veleúspěšnými startupovými a dnes v leckterých případech již relativně velkými stabilními společnostmi a známými značkami – v některých případech přesahující i hranice Evropy. Ty obecně tamější sice menší ale výkonné ekonomice silně napomáhají.
Naproti tomu nejzadluženější zemí celé EU se stalo Řecko. Tento fakt tak může vzbuzovat pomyslný varovný prst například i z pohledu statistik MMF, jelikož z nedávné zkušenosti víme, kam až toto masivní zadlužování některých ekonomik může zajít. O to více vážněji je pak nutno tuto statistiku od Eurostatu brát, jelikož se po patnácti letech se jedná o stejný stát, kvůli kterému byla v novodobé historii Evropy následně vyvolána prakticky největší měnová krize, kterou eurozóna za svou více než sedmadvacetiletou historii doposud zaznamenala. Pokud bychom pak nahlédly do minulosti v tuzemsku, tak Česká republika měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996–1998. To tehdy okolo 9 % HDP. Následně ale do roku 2013 postupně vzrostlo, a to postupně až na 41 %. Do roku 2019 pak ale zadlužení naší země pokleslo na zhruba 29 %.
Až po roce 2020, kdy udeřila pandemie covidu-19, ale opětovně zadlužení ČR citelněji narostlo, a to nad 37 %. V následujících letech zadlužení Česka pokračovalo v trendu růstu, a tedy to až na 43,3 % HDP, což jsme zaznamenali v roce 2024. Pravidla Evropské unie známá jako tzv. Pakt stability a růstu určují, že dluh by neměl překročit 60 % HDP a deficit 3 % HDP. Tato omezení ale byla právě kvůli zmiňované globální pandemii covidu-19 dočasně uvolněna. To ale pouze až do roku 2024, kdy se ekonomiky nejen v Evropě z dnešního pohledu poměrně náhlého, a nejen silně ekonomicky ochromujícího covidového období již začaly opět postupně zotavovat.
Jak se ale zadlužení Česka vyvíjí v posledních měsících?
Důležitou zprávou rovněž je a čili i tématem tím pádem zůstaneme stále u fiskálního dluhu, že státní dluh České republiky se během prvních tří měsíců roku zvýšil o 42,3 miliardy korun a dosáhl tak svého historického maxima 3,72 bilionu korun. Přesto se jeho podíl na HDP nezměnil a zůstává na úrovni 43 %. V přepočtu připadá na jednoho obyvatele částka 340 771 korun. Hlavním důvodem růstu je podle ministerstva financí (MF) vydávání státních dluhopisů, které slouží jak na splácení starších závazků, tak na pokrytí průběžného schodku rozpočtu. Ten ke konci března činil 27,6 miliardy korun. Plán na letošní rok počítá s dalším navýšením dluhu až na 3,991 bilionu korun, přičemž zadlužení by mělo vzrůst na 44,6 % HDP. Během prvního čtvrtletí stát prodal na primárním trhu dluhopisy za 73,1 miliardy korun a na sekundárním trhu další emise dluhopisů za 57,2 miliardy korun.
Krátkodobé pokladniční poukázky přinesly 26,5 miliardy korun. Současně byly na konci února splaceny dluhopisy v celkovém objemu 67,9 miliardy korun, zatímco poukázky v tomto období splatné nebyly. Náklady na obsluhu státního dluhu dosáhly 15,7 miliardy korun, což je z meziročního srovnání o 4 % méně. Za celý rok se však očekává nárůst těchto výdajů na 110 miliard korun oproti loňským 98,1 miliardy. Průměrná splatnost státních dluhopisů potom činí 6,2 roku, což se blíží cílové hodnotě 6,5 roku. Největší podíl těchto cenných papírů drží komerční banky provozující svou činnost na území Česka. S tím, že přibližně čtvrtinu českých státních dluhopisů pak vlastní zahraniční investoři. Státní dluh v podstatě vzniká především kvůli opakovaným rozpočtovým deficitům a je financován prostřednictvím dluhopisů, pokladničních poukázek, přímých úvěrů nebo půjček – jako například od Evropské investiční banky či v některých případech i od Mezinárodního měnové fondu (MMF).
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Trajektorie českého zadlužování je naprosto zřejmá. Bohužel. Zatím nás chrání jen relativně nízká výše té sekyry. Jak dlouho, pokud budeme nesmyslně sypat prachy do černé díry jménem zbrojení????
Samozřejmě Pávek, napojený na zbrojařskou lobby a poražená opozice, razící zcela bezostyšně politiku čím hůře, tím lépe, to vidí jinak. Ale ve vlastním zájmu bychom měli každou korunu, než ji vydáme, obrátit ne dvakrát, nýbrž třikrát. Ne nadarmo mi moje babička, když jsem byl malý vtloukala do hlavy – víš vlkouši, utrácet peníze umí každej blbec! Ale žádnej blbec je nedokáže vydělat!
Měla jako vždycky – pravdu!
A utrácet za vojenské hadříky a železo? Tak to v dnešní situaci, kdy nevíme dne ani hodiny, kdy přiletí další černá labuť je fakt jen pro blbce!
