Desatero malého českého kolaboranta.
1. Přijmu nadřazenost silnějšího jako přirozený stav věcí. Německo je ekonomicky, kulturně i morálně vyspělejší. Mým úkolem je se tomuto faktu pokorně přizpůsobit.
2. Historii budu interpretovat výhradně z perspektivy silnějšího. Naše národní narativy z roku 1945 jsou přežité. Skutečná zralost spočívá v tom, že přijmu sudetoněmecký pohled jako vyvážený a spravedlivý.
3. Budu se aktivně stydět za svůj národ. Každý projev české hrdosti považuji za nacionalismus a zaostalost. Čím více se za svůj národ stydím, tím větší jsem Evropan.
4. Benešovy dekrety budu považovat za morální skvrnu. Odsun byl tragédií. Okupace a nacistické zločiny byly sice nepříjemné, ale už je čas se posunout dál a přestat s tím provinčním vzpomínáním.
5. Každou německou kritiku přijmu s vděčností. Když mě Němec poučuje o historii nebo demokracii, mám se cítit poctěn. Když mě ponižuje, mám mu poděkovat.
6. Vlastní předky rozdělím na ty dobré a ty špatné. Ti, kteří bojovali proti nacismu, byli zaslepení nacionalisté. Ti, kteří kolaborovali nebo mlčeli, projevili zdravý rozum a předvídavost.
7. Smíření znamená, že já ustoupím. Skutečné smíření není symetrické. Je to proces, při kterém se Čech učí pokoře a Němec laskavě přijímá jeho omluvu. Mnichov, protektorát nebo Lidice? Už se to stalo, tak proč to pořád řešíme.
8. Budu aktivně potírat populistický odpor. Každého, kdo proti sjezdu landsmanšaftu protestuje, označím za extremistu, nacistu, xenofoba a člověka, který žije v minulosti.
9. Svou zemi budu prezentovat jako provincii Německa. Česko je krásná, ale zaostalá země na okraji vyspělé německé kulturní sféry. Mým posláním je, ji této sféře co nejvíce přiblížit. Naše úloha je poslouchat, dodávat lacinou pracovní sílu a držet hubu.
10. Budu věřit, že podlézání je vlastně statečnost.
Nejsem zbabělec. Jsem vizionář a realista, který chápe, kde je budoucnost. A ta budoucnost je německá. Vy ostatní jste jen hloupá lůza, která to ještě nepochopila.
Vidlák: Suše konstatuji, že když Posseltovi nestačilo pětatřicet let smiřování, nepostačí mu ani sjezd v Brně nebo Reichenbergu. Bude mu to pořád málo a bude chtít pořád víc. Takhle se to totiž dělá. Když projevíte vstřícnost a ochotu ustoupit, tak na vás přitlačí. Věřit spolku, který založili kovaní nacisté pro revizi výsledků Druhé světové války a kterému nestačilo pětatřicet let omluv, může jen blbec nebo navedenec. Pokud jim byla každá omluva málo, tak jim nejde o omluvu, ale o něco jiného.
Proto je nejvyšší čas, s tím přestat a naopak začít mluvit o reparacích. A při každém požadavku od Landsmanšaftu, je třeba přitvrdit. Při každé další nordické smiřovačce je třeba odpovědět ještě pádněji. Kdo chce víc, nemá nic. Tento víkend je první příležitostí, vysvětlit milým krajanům, že už nás prostě serou.
Erik Best pro Parlamentní Listy: Beru to tak, že Václava Havla víceméně vytvořili Američané. Vytipovali už dávno, někdy v 60. letech, což nemusí rovnou znamenat, že hned věděli, co z něj bude. Ale vytipovali ho, vychovávali ho a po roce 1989 to pan Bakala jako správný Američan převzal a pokračoval v tom. Jestli k tomu měl pohnutky sám, nebo mu je někdo vnukl, to samozřejmě nevím, ale zdálo se mi to jako přirozené partnerství.
Lubomír Zaorálek pro Parlamentní Listy: „Už dříve jsem představitelům Knihovny Václava Havla říkal, že nepokládám za normální, aby je platil pan Bakala. Vedl jsem s ním tehdy asi čtyři soudní spory, protože jsem ho označil za gaunera, který okradl lidi (kauza byty OKD, pozn. red.). Říkal jsem jim, že je nechápu, jak si to před sebou zdůvodní. Bakala zneužil situace a dělal si jméno a PR na tom, že provozoval Knihovnu Václava Havla. Je pravda, že některým členům knihovny to vadilo, byli z toho nešťastní a nevěděli si s tím rady. Akorát nebylo tak lehké najít jiné financování, tak jim to asi nevadilo. Dával jim hodně peněz, takže se jim žilo skvěle. Neznám pozadí současného sporu a nevím, proč se Bakala stahuje, ale asi mu to je celkem jedno, nebaví ho to nebo v tom nadále pro sebe nevidí žádný efekt. Je to velmi pragmatický člověk, žádný idealista a jeho pohnutky jsou nevyzpytatelné a nechci je ani zkoumat.“ Zažaloval mě proto, že jsem prý poškodil jeho obraz. Jenže on veřejně slíbil lidem, že jim nechá hornické byty odkoupit za nízkou cenu, ti do nich investovali a spoléhali na to a pak si to Bakala rozmyslel a odmítl to prodat. Stal se dost nepopulární. Označil jsem ho proto za gaunera, který okradl lidi a on tvrdil, že jsem mu tím poškodil pověst. Do očí jsem mu tehdy řekl, že tu poškodil jedině on sám. V každém případě uvažoval, jak si za každou cenu svůj veřejný obraz vylepšit. Začal proto sponzorovat Knihovnu Václava Havla, protože si myslel, že mu to pomůže. Jenže se dával fotit s doutníkem a pak se divil, že ho všichni nenávidí. Myslel si, že financováním Havlovy knihovny získá obraz humanisty. Vždycky mě udivovalo, že to v Knihovně Václava Havla nevadilo, byť někteří to v soukromých rozhovorech připouštěli, že je to trápí. Nakonec ale zvítězily peníze. Ještě by mohli brát peníze od Krejčíře a možná by jim to také nevadilo, protože peníze přece nesmrdí. Ti lidé z Knihovny Václava Havla se zkrátka nedívali na to, že se choval jako gauner a dali mu možnost se z toho vykoupit, vylepšit si svůj obraz. Podle mě je to vrchol pokrytectví. Když chci mluvit o hodnotách, tak snad musím koukat na to, odkud beru peníze. Jenže těmto hlasatelům hodnot to bylo jedno,“ dodává Lubomír Zaorálek.
Pan prezident by se měl odebrat do Bohnic na vyšetření, protože tohle přece nemůže chtít normální člověk, kterému jde o vlastní národ a zemi. Dokonce by se dalo říci, že jde o akt vlastizrady, takže by se mělo uvažovat o odvolání z funkce. Je to člověk, co si s Ústavou utírá pozadí, kdykoliv potřebuje a dovolává se jí, kdykoliv se mu to hodí. Příkladů je celá řada. Prostě dutá hlava se dá použít k čemukoliv.
Jak si vysvětlujete, že má Pavel nadpoloviční podporu občanů?
Nevěřím tomu. Nevěřím průzkumům obecně. Vždyť je dělají lidé, kteří jsou s touhle bandou darebáků jedna ruka. A jsou za to dobře placeni. Na to existuje jedno pěkné české přísloví: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“
Za pár dnů se bude v Brně konat sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu…
Přečetl jsem si seznam zaprodanců. Myslím, že mohu s klidným svědomím říci zrádců vlastního národa, národa potomků takových velikánů, jakými byli Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, kteří se podepsali pod zvací dopis Posseltových Sudeťáků, pohrobků Konráda Henleina.
Jan Hrušínský: Připište, prosím, moje jméno na tento seznam. Moje babička byla Židovka a spolu s mnoha dalšími příbuznými byla brutálním způsobem zavražděna nacisty v Osvětimi. To, co zde v souvislosti se sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně předvádějí lidé typu Majerové, Ševčíka, Turka, Babiše, Okamury a jim podobných, je za hranou všeho, co se dá ve slušné společnosti tolerovat. Je to ubohé jako celá SPD, Motoristé sobě i ANO. Protestuji proti proruským neofašistům a komunistickým agentům StB, kteří se z přízemních osobních důvodů pokoušejí pomocí lží změnit naši historii, naši současnost i budoucnost. Protestuji proti tomu, aby tito lháři veřejně označovali ctihodné potomky Arnošta Lustiga (sic!) a Nicholase Wintona (sic!) za kolaboranty! Protestuji proti tomu, aby novodobí pseudo-vlastenci s komunistickou minulostí ostudně narušovali vztahy mezi demokratickými zeměmi Evropské unie, mezi Českem a Německem.
Tuž co k temu řict? Je to klaun! Breči, že ho nevzali ani mezi kolaboranty…
Aleš Svoboda: Cheb – Zatím neznámý pachatel v reakci na sjezd Ladsmaschaftu v Brně posprejoval kancelář Svazu Němců.
České servery už chrlí jednu nadávku na současnou vládu za druhou, neboť za tu nenávist vůči Němcům může ona svým přístupem.
Opoziční politici pro změnu prohlásili že už je to tu. Voliči neposlouchali varování, raději zvolili pár drobných k důchodu navíc a teď se budeme klanět Rusku a Číně. Sice nevím co s tím má společného hákový kříž na nějaké kanceláři, ale oni 4 roky ani sami nevěděli co vlastně melou, tak nevidím důvod proč by měli něco měnit.
Podle mě je ale vše jinak. Ta nenávist tu jistě je. Ale tu rozpoutali samotní členové Landsmanšafu v čele s Posseltem. Stejně jako organizátoři Meeting Brno, brněnská Radnice, opoziční politici v čele s prezidentem Pavlem.
Nikdo by se z Čechů vůbec nějakým sjezdem Lansmanschavtu nezaobíral kdyby nějakého idiota nenapadlo ho uspořádat v ČR. No a ještě navíc ho podpoří bývalá vláda kvůli které jsme tam kde jsme. A prezidentova záštita? Třešnička na dortu.
Ano, lidi jsou nasraní a taky k tomu mají důvod. Ale tu nenávist tu rozpoutali ti co ten sjezd schvalují a myslím že hákové kříže někde v Chebu jsou teprve začátek. No neužijí si to tu, protože hrozní jsme.
Miloš Zeman: Předseda Senátu Vystrčil a někteří senátoři se chystají na sudetoněmecký sraz v Brně. Jejich účast považuji za hanebnou tečku za třicetiletou existencí Senátu.
Důraz na individuální lidské příběhy vyvolává silné emoce, zároveň však zakrývá historickou odpovědnost. Masová podpora henleinovského hnutí a podíl značné části sudetských Němců na fungování nacistického aparátu nesmějí ustoupit do pozadí jen proto, aby se hlavním tématem stalo poválečné utrpení Němců. Takové „smíření“ by ve skutečnosti znamenalo zapomnění: zmizela by příčina a zůstal by pouze následek.
Většina sudetoněmeckého obyvatelstva podpořila rozbití republiky a poválečný odsun byl reakcí na zkušenost okupace a nacistického teroru. Excesy při odsunu jsem opakovaně odsoudil. Ostatně i prezident Beneš tak učinil již krátce po válce. Odmítám však snahu vydávat sudetské Němce za jednu z obětí války. Vedlo by to k relativizaci nacistické agrese a oslabení legitimity poválečného uspořádání. Současně by to přenášelo část viny na český národ — se všemi možnými státoprávními i majetkovými důsledky pro naši zemi.
David Gruber: V Událostech České televize 15. 5. 2026 byl mj. šot o výsledcích přijímacích zkoušek na střední školy. Zúčastnilo se cca 156 000 žáků, uspělo něco přes osmdesát procent, tj. zaokrouhleně 128 000 žáků. Obvykle se informace o školství zabývají žáky a studenty z dolního konce spektra – těmi nejslabšími, těmi, co potřebují asistenty, těmi, jimž slouží inkluze, těmi, co se chudáčci nesmějí ani trochu stresovat atp. Někdy ti méně zdatní opravdu za to nemůžou, ale – ruku na srdce – mnozí z nich prostě nejsou ochotni zapomenout na zábavu, ukáznit se – a intenzivně dřít a intenzivně se odříkat. Konečně však v Událostech věnovali zaslouženou pozornost i hornímu konci spektra. Tedy těm, kteří získali v testech nejvyšší možný počet bodů. Ve známkování z mých mladých let by to tedy byla jednička s hvězdičkou, dvakrát podtržená:
V češtině bylo bezchybných 211 uchazečů. V matematice bylo bezchybných 158 uchazečů.
A průnik těchto dvou množin, tedy bezchybní v českém jazyce i v matematice zároveň, čítá 11 žáků. To je sedm tisícin procenta, tedy sedm setin promile. Nepochybuji, že časem těchto jedenáct bude mít nejspíše i studijní průměr 1.0 z celé střední školy a pak i z celé jakékoliv vysoké školy. V celé žijící populaci bude takovýchto špičkových vzdělanců, takovýchto nejpoctivějších pracantů a nejukázněnějších dodržovačů pravidel kolem sedmi stovek.
Zkusíme pokračovat v podobných úvahách pomyslných přidáváním dalších přijímačkových zkušebních předmětů. Přidáme pomyslně zkušební předmět fyziku. Počet bezchybných hypoteticky podobný jako u matematiky.
Vznikly by tři průniky:
Bezchybná čeština plus bezchybná matematika – cca 10 studentů (to je realita).
Bezchybná čeština plus bezchybná fyzika – také cca 10 studentů (hypoteticky).
Bezchybná matematika a plus bezchybná fyzika – také cca 10 studentů (hypoteticky). Zde asi více – považuje se, že obor fyzika je ze sedmdesáti procent matematika.
A průnik těchto tří průniků – bezchybný žák v češtině, matematice i fyzice? Mně hrubým odhadem vychází jedna čtvrtina žáka. Tedy jeden žák jednou za čtyři roky.
V celé žijící populaci čtyřicet lidí. To jsou ve vzdělanosti opravdové, nefalšované, uctíváníhodné hvězdy. Odvádějí špičkovou práci. Měly by mít obdobný společenský status jako hvězdy v jiných oborech, například ve sportu či kultuře: Emil Zátopek, Věra Čáslavská, Ivan Lendl, Josef Masopust, Jaromír Jágr, Jan Železný, bratři Pospíšilové, Karel Gott a Karel Svoboda, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Sigmund Freud, Jan Ámos Komenský, Karel Čapek, Antonín Holý, Prokop Diviš, Jan Werich, Vlasta Burian… a doplňte si opět podle svých vlastních preferencí.
To jsou všechno ti, kteří nejen byli naší domácí špičkou, ale po dlouhá období překonávali i mezinárodní konkurenci a stáli na špici světové. Ti, díky nimž má náš malý národ snad nejvíce právo na samostatnou existenci.
Michal Téra pro Radio Universum: Západ nás nikdy nebude považovat za svou součást. A to si tito lidé často neuvědomují. Nikdy. Právě proto, že jsme ze střední a východní Evropy, a právě proto, že jsme slovanské národy, tak nás za svou součást nepovažují, protože jsme se nikdy nestali součástí jejich kulturního kruhu, jejich kultury, jejich myšlení. Oni neznají naši dějiny, neznají naši literaturu, nezajímají se o nás. Nedokážou se naučit naše jazyky, protože tyto jazyky jsou pro ně těžké, a proto je kulturně nezajímáme. Nikdy nás nebudou brát jako svou součást, maximálně jako svou periferii.
„Rušení veta neznamená oslabování suverenity. Zrušení veta znamená silnější EU, která bude mít sílu ochránit suverenitu svých členů. Posilování EU není zrada, pokud ano, pak jsem hrdý zrádce. Protože Česko potřebuje silnou Evropu víc než veto.“
Tuto skutečně vlastizrádnou myšlenku vypustil Ondřej Kolář, syn protokoláře Koláře, loutkovodiče současného prezidenta Petra Čurdy Pávka. Česko potřebuje silnou Evropu víc než veto… A když si ta silná Evropa, kde nebudeme mít veto, vymyslí nějakou silnou hovadinu, jako třeba grýndýl, rušení jaderných elektráren, masovou migraci a nebo válku s Ruskem, tak budeme mít prostě smůlu. Ale to už Kolářeovi bude nejspíš jedno, protože už bude sedět v nějaké Sonderabteilung v novém Mauthausenu, určené pro různé Stěpany Bandery, Vidkuny Quislingy, Emanuely Moravce a celou Kolářovic famílii.
Mě na tom celém vadí, jak malou reakci to vybudilo. Ondřej Kolář tu zcela jasně a otevřeně říká, že nechce český stát ani český národ a nic se neděje. Dokonce na je na své vlastizrádné řeči ještě hrdý a nemusí se ničeho bát. Nikdo na něj nepůjde s ricinem.
Protože přesně tohle je ta měkká síla, kterou na nás začali Němci uplatňovat, jen co se Havel dostal do prezidentské sesle. Zpochybňování. Nejprve zpochybnili předchozích čtyřicet let. Jako kdyby nebyly. Jako kdyby nepřinesly žádné výdobytky, v podobně několika milionů bytů, dvou jaderných elektráren, přehrad a továren, které uměly dodávat do celého světa investiční celky.
Následně začali zpochybňovat rodinu. Moderní doba už přece nepotřebuje pevné svazky, důležitější je kariéra a zážitky na exotických dovolených. Děti jsou drahé a stojí moc peněz, stejně tak nám ujídají chlebíčka zlí důchodci, naši rodiče, protože odmítají prostě včas zhebnout, volí podivné strany a neberou vůbec ohledy na budoucnost mladých lidí.
Pak zpochybnili školství. Moc jsme se totiž učili. A tak se přestalo memorovat. Google přece všechno najde, kalkulačka všechno spočítá a pro budoucí kariéru je důležitější drzé čelo než znalosti a vědomosti. Matematika a fyzika jsou k ničemu, je zapotřebí děti vychovávat především k enviromentalismu a evropským hodnotám.
Pak už jsme vstoupili do EU a tak začali zpochybňovat naši státnost i národ. Udělali to chytře. Tvrdili, že tady politici příliš kradou a tak je zapotřebí zavést evropské standardy, které tomu zabrání. A než jsme se nadáli, začala o každém prdu rozhodovat evropská komise. Ta určuje, jestli dostaneme nazpět peníze, které jsme do EU poslali a předepisuje nám další a další nové daně. Ano, emisní povolenka není nic jiného než daň.
Pak začali zpochybňovat i starší minulost, nejen tu komunistickou. Co jiného je, když Schwarzenberg posílal Beneše před soud do Haagu? Začali zpochybňovat naše osvoboditele, bez kterých bychom se nikdo nenarodili, začali zpochybňovat ideje založení Československa.
Mohl bych takhle pokračovat ještě dlouho. Všechno, co jsme kdy dokázali, všechny naše výdobytky, to všechno bylo pravdou a láskou zpochybněno, zrelativizováno a zapomenuto. Zato nám o to víc připomínali všechny naše nedostatky a dějinné chyby. Takto překonstruovali český národ. Abychom se styděli nejenom za odsun tatínka Bernda Posselta, vysoce postaveného člena NSDAP, ale abychom se styděli i za to, že jsme postavili milion bytů a byli jsme v základních věcech soběstační. Udělali to tak, abychom se styděli za vysokou všeobecnou vzdělanost i za zlaté české ručičky. Postarali se, aby nám to neříkali Reichsprotektoři, ale naši vlastní lidé.
A zároveň se postarali, abychom nemohli zpochybňovat jejich zpochybňování!
Proto přišli s těmi bezpečnými prostory pro diskusi, což v praxi znamenalo, že tam nesmělo zaznít nic jiného, než jejich agenda. Proto každého, kdo měl jiný názor, ihned onálepkovali, udělali z něj nejprve fašistu, pak nacistu a nakonec dezinformátora. Oni mohli zpochybňovat rodinu, mohli zdůrazňovat přínosy LGBTNSDAP, ale běda, když jste se přidali k pochodu pro rodinu. Běda, když jste se nechtěli rozpustit ve šťastné evropské rodině. Běda, když jste nechtěli kulturní obohacení od chirurgů z dovozu. To na vás okamžitě poslali Hollana a když to nepomohlo, tak i policii.
Takhle to totiž hnědokošiláči vyhráli i poprvé. Zpochybňovali všechno a nedovolili, aby někdo zpochybňoval je. Tohle dali svým nohsledům jako dar. Pocit nadřazenosti. Pocit pravdy. Pocit toho, že mají právo nebýt kritizováni. Pocit, že jsou elity, nadlidé, něco výjimečného. Proto Fialu pořád nikdo nevyšetřuje za kampeličku a Hladík mohl Veolii nasypat dvacet milard zcela beztrestně. Proto tu mohou řádit různí arménští recidivisté. Jsou na správné straně, mají povolenku na jakoukoliv hrubost a pomalu dostávají povolenky i na násilí.
Filip Turek nesmí nikoho nazvat parazitem. To může jen pravda a láska. Ta může dokonce klidně nahlas říct, že je hrdým zrádcem našeho národa, protože je to správná věc. Takhle se poráží demokracie i úcta k ní. Začnete demokraticky všechno zpochybňovat, protože přece máte demokratické právo na názor, ale zároveň se postaráte, aby nikdo nezpochybňoval vás. Klidně i zcela nedemokraticky, pomocí K.R.I.Tů, paragrafů nedovolené činnosti pro cizí moc, žalobami za šíření poplašných zpráv a když to nepomůže, tak prostě pomocí ordnerů, kteří se postarají, aby jim jejich sviňárna trvala deset minut, ale vy jste měli rok co řešit.
Přesně takhle přišel Dolfi k moci. Volby byly demokratické, ale také se postaral, aby žádný hlas proti němu nezazněl beztrestně. On sám využíval výhod demokracie, ale nedopustil, aby tu stejnou výhodu měl i někdo jiný. Dneska to dělají jen o něco sofistikovaněji, ale všechny ty faktčekerské organizace nejsou nic jiného než čirý fašismus, který umožňuje některým, aby zpochybňovali pětatřicet let v kuse celý váš život po tři generace zpětně, ale nedovolí, abyste vy zpochybnili jejich zpochybňování. Oni se vám mohou posmívat a lhát o vás, ale pokud to uděláte vy, okamžitě máte na krku soud, který je trestem sám o sobě, i když vyhrajete.
Teď o víkendu se ukáže, jestli jejich zpochybňovací taktika byla úspěšná. Nic víc si Germáni nepřejí, než abychom se v Brně bili sami mezi sebou a abychom se ještě v dobytčácích to Treblinky hádali o místo u okýnka. Nic si nepřejí víc, než aby došlo na nějaký incident. Nic si nepřejí víc, než abychom byli nedisciplinovaní a nechali se vyprovokovat.
Pětatřicet let sofistikovaně zpochybňovali naše životy, naši historii, naše rodiny, náš národ i naši vlast. Zaplatili si desetitisíce kolaborantíčků, kteří s tím chodili do škol, redakcí i před televizní kamery a postarali se pomocí Demagogu, DSA i pomocí kriminálů, abychom my nezpochybňovali jejich zpochybňování. Svázali nás statisíci předpisy, abychom byli denně jednou nohou v průseru, řekli, že máme svobodu, ale pouze v rámci milionu platných zákonů.
