Jde samozřejmě o další z bezpočtu nařízení EU souvisejících s politikou Green Dealu, založenou na klimatickém podvodu. Nedávno přijaté nařízení EU o metanu stanovuje přísné požadavky pro dovozce ropy a plynu.
Pokud tyto požadavky nedodrží, hrozí masivní sankce, v nichž je Brusel už více než dostatečně zběhlý.
Americký velvyslanec při EU nyní naléhavě varoval před novou energetickou krizí v této oblasti.
„Může to být dlouhá, studená a nákladná zima,“ varuje americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder v komentáři pro Financial Times.
Jde o nařízení EU o metanu, které stanoví, že od roku 2027 budou dovozci ropy, plynu a uhlí muset prokázat, že zahraniční výrobci mají stejně povinnosti v oblasti reportování jako společnosti v EU.
Nedodržení může vést k pokutám až do výše 20 procent celosvětového ročního obratu.
Vzhledem k tomu Asociace výrobců ropy a plynu (IOGP) naléhavě varovala před poklesem dovozu plynu o 43 procent a dovozu surové ropy o 87 procent.
Exportní země jako USA proto trvají na uvolnění pravidel, ale EU se zatím drží své směrnice. Ta stanoví, že jednotlivé národní státy by měly určovat typ sankcí. Ty by pak měly být „účinné, přiměřené a odrazující.“
„Evropská komise nedávno provedla několik revizi předpisů. Příspěvky od různých asociací k těmto publikacím COM jsou také předvídatelné,“ uvádí oznámení.
Jedním z úkolů vědců je proto přezkoumání změn navrhovaných Evropskou komisí.
Opět v „sankční džungli“ EU vyvstává otázka, jak přísně bude regulace nakonec skutečně implementována. Pokles dovozu, který předpovídá IOGP, by byl pro EU bezpochyby devastující.
Jak ukazují oficiální statistiky Evropské unie, přibližně 88 procent zemního plynu použitého v roce 2024 bylo dovezeno. Loni byly hlavními dodavatelskými zeměmi Norsko s 31 procenty, USA s 25 procenty a Rusko s 13 procenty.
Nicméně zejména v dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) dominují USA s 58 procenty dodávek, Katar tvoří osm procent. Z ropy používané v EU bylo v roce 2024 dovezeno až 93 procent.
USA jsou tedy ve velmi dobré pozici vyvíjet tlak. A jak všichni víme, nedělají to bez důvodu.
„Toto nařízení by mohlo vyvolat další energetickou krizi, a to v době, kdy si ji Evropa sotva může dovolit,“ řekl americký velvyslanec při Evropské unii.
EU si to zřejmě uvědomuje, a proto na začátku dubna oznámila „flexibilitu.“ Dne 7. května Komise ve svém interním dokumentu uvedla, že členské státy EU mohou sankce odložit nebo pozastavit, pokud nastane energetická krize, aby neohrozily bezpečnost dodávek.
Dočasný odklad nebo pozastavení rozhodně není odklonem od přísných povinností hlášení a možných vysokých sankcí.
„Bohužel to bude vyžadovat mnohem víc než jen ‚flexibilitu‘, která jen upravuje část zásadně chybných pravidel, aby se předešlo energetické krizi,“ píše americký velvyslanec, pravděpodobně ne zcela bez důvodu.
Je to proto, že zahraniční společnosti by nebyly osvobozeny od právního rizika s oznámenou „flexibilitou,“ pokud by se EU rozhodla, že „flexibilita“ nebyla využita v naléhavé energetické krizi.
Postoj USA k regulaci metanu v EU je pravděpodobně ještě důležitější v důsledku války v Íránu. Po útoku Íránu na elektrárnu v Ras Laffanu QatarEnergy následně přestala LNG vyrábět. V důsledku toho byla exportní kapacita snížena o 17 procent.
Oprava závodu by mohla trvat až pět let, jak uvedly New York Times. Protože dodávky z Kataru budou pravděpodobně roky vzácné.
USA se nepochybně pokusí tuto mezeru zaplnit. Z pohledu amerického státu však existuje také řada dalších exportních destinací mimo EU.
Několik předních německých dovozců již kritizovalo nařízení EU o metanu.
Pravidla nelze implementovat. Uniper například varoval, že „významná část světových zásob plynu de facto nebude vyhovovat předpisům.“
SEFE vysvětlila, že na základě studie IOGP o poklesu dovozu je nutné aktivně přemýšlet o úpravě požadavků nebo odložení žádosti, pokud chceme mít dohled na bezpečnost dodávek a dostupnost.
Ohodnoťte tento příspěvek!
