výsledky 1577. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky postoupily u Reznykyvky v Doněcké oblasti směrem na Slovjansk, uvádí ukrajinská vojenská veřejná skupina Deep State.
Toto se nachází východně od Raj-Aleksandrivky, kterou podle ruského ministerstva obrany Rusové již dobyli (Ukrajina to nepotvrdila).
Rusové postoupili také u Peščaného, jihovýchodně od Kupjanska.
V posledních dnech Rusové aktivně informují o postupu svých jednotek v Limanu v Doněcké oblasti a tvrdí, že boje se postupně přesouvají do centra města.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v Limanu bylo za poslední týden dobyto 251 budov. Dále se uvádí, že ruští vojáci vytvářejí pro ukrajinské jednotky „ohnivou past“ tím, že cílí na zásobovací trasy ukrajinských ozbrojených sil.
Ministerstvo také zveřejnilo videa úderů na Liman a ruské jednotky ve městě.
Ruské vojenské veřejné skupiny, analyzující toto video, tvrdí, že ruské jednotky pronikly do oblasti Chrámu kláštera sv. Sergeje (v jižní části města) a výškových budov jižně od vlakového nádraží.
Ukrajinské zdroje to nepotvrzují. Vojenská veřejná skupina Deep State nezaznamenává žádné ruské vpády do centrální části Lymanu.
Podle jejího hodnocení jsou ruské jednotky přítomny pouze na východním okraji města, zatímco převážná část městské oblasti zůstává pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Mezitím voják s volacím přezdívkou Mučnoj potvrzuje, že ruské jednotky nadále pronikají do města v malých skupinách z různých směrů, ale tvrdí, že se jim zatím nepodařilo upevnit své pozice uvnitř Lymanu.
Mučnoj však považuje situaci jihozápadně od Lymanu za nebezpečnější. Tam ruské síly aktivně hledají komunikační zařízení, opakovače a další vybavení klíčové pro velení a řízení ukrajinských jednotek. Zvýšená aktivita dronů FPV na optických kabelech byla hlášena také v oblasti Ščurovo.
Ostřelování: Rusové zasáhli dvě zahraniční nákladní lodě poblíž Odesy a také parkoviště pro nákladní automobily v Bilhorodu-Dněstrovském.
V posledních dvou dnech se energetická zařízení v Dněpropetrovské oblasti dostala pod ruský útok, informuje DTEK. Některá zařízení byla zasažena požáry.
Dnes také došlo k útoku na Pavlohrad, kde zemřela osmiletá dívka.
Včera večer KAB zaútočila na továrnu v Charkově, kde vypukl velký požár ve skladu.
V Sumách a Záporoží byly během dne napadeny další terminály Nové Pošty.
Během dne došlo k útokům dronů na Moskvu. Bylo sestřeleno více než deset dronů; nejsou žádné zprávy o zásazích a škodách.
Jednání s Ruskem
Ukrajina doufá, že válku ukončí před zimou prostřednictvím diplomatického úsilí a zvýšeného tlaku na Rusko. Zelenskyj to dnes uvedl na zasedání Evropské rady.
Uvedl také, že pokud budou boje pokračovat další zimu, Ukrajina bude potřebovat samostatný balíček podpory. To zahrnuje dodávky plynu, nafty, energetického zařízení a nejméně 300 raket pro systémy protivzdušné obrany.
Zelenskyj také prohlásil, že je připraven s Putinem vyjednávat, a okamžitě ho označil za „šílence“. „Putin chce, aby tu všechno shořelo, a on je šílenec – naši partneři to cítí. Ukrajina je s ním připravena vyjednávat, i přes to,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Rusko dříve odmítlo reagovat na Zelenského dopis týkající se jednání kvůli jeho „nezdvořilému tónu“. Není to poprvé, co Zelenskyj vyzval Putina k ukončení války a zároveň ho urážel. Tato taktika pravděpodobně souvisí s pokusy minimalizovat pravděpodobnost, že Rusko souhlasí s mírem na frontové linii, protože by to fakticky znamenalo vítězství Ruska prostřednictvím formalizace záboru ukrajinského území. Trump by také mohl nabídnout různé pobídky, jako je zrušení sankcí a dokonce uznání zabraných regionů za ruské.
Putin však zatím neprojevil žádné známky toho, že by byl na tuto možnost připraven, a nadále trvá na stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu.
Západní média diskutující o možnostech ukončení války se domnívají, že ukončení války podél frontové linie je nepravděpodobné, ačkoli je „na stole“.
Ukrajina a Spojené státy diskutují o zmrazení války podél frontové linie, informuje The Economist s odvoláním na zdroje. Kontakt mezi oběma stranami probíhá denně. Obnovila se také neformální jednání s Ruskem.
„Jednou z diskutovaných myšlenek je dvoufázové příměří: nejprve omezení nepřátelských akcí na pásmo 50–70 kilometrů na obou stranách frontové linie a poté širší dohoda,“ uvádí se v prohlášení.
Vysoký ukrajinský úředník však uvedl, že Rusko pravděpodobně nepodnikne kroky dříve než v říjnu, kdy by mohlo chtít pomoci Trumpovi v střednědobých volbách „a na oplátku něco získat“.
Je pravděpodobnější, že Rusové budou věci protahovat do příštího jara v naději, že ničivá zimní kampaň raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vynutí ústupky.
Pro připomenutí -Trump a Putin se na Aljašce dohodli na ukončení války po stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu. Ukrajina a EU se snaží přesvědčit Trumpa, aby od této dohody upustil a prosazoval ukončení války na frontě. Evropa také začala pravidelně tvrdit, že Trump již změnil svůj postoj a je připraven vyvíjet větší tlak na Rusko.
Zejména to znovu prohlásil Macron. Podle něj si Trump dříve byl jistý porážkou Ukrajiny, ale nyní se situace změnila. „Když se dostal k moci, myslel si, že Ukrajina prohraje. Proto chtěl rychle uzavřít mír,“ řekl francouzský prezident.
Podle něj Trump tehdy věřil, že Ukrajina nebude schopna dlouho odolávat. Macron také připomněl setkání Trumpa a Putina na Aljašce, kde „byla téměř položena na stůl dohoda“ počítající s převodem území, která v té době ještě nekontrolovalo, do rukou Ruska.
„Od té doby bylo dosaženo velkého pokroku. Tento pokrok je především vítězstvím Ukrajinců, jejich schopností a spolehlivosti. Prezident Trump viděl, že všechny řeči o tom, že se zhroutí a nepřežijí zimu, byly šílenství. A že před ním jsou odvážní, vynalézaví lidé, kterých si váží,“ řekl Macron.
Je však třeba poznamenat, že samotný Trump se zatím o opuštění dohod z Anchorage nevyjádřil. Jeho rétorika se stejně jako dříve zaměřuje na výzvu oběma válčícím stranám k dosažení dohody o rychlém ukončení války.
Zároveň Macron i německý kancléř Merz se, soudě podle zpráv západních médií, staví proti diplomatickému scénáři.
Podle serveru Politico s odvoláním na zdroje došlo na nedávném summitu EU k rozdělení na dva tábory ohledně jednání s Ruskem. Konflikt doprovázel „bezprecedentní hněv“ vůči předsedovi Evropské rady Costovi, který samostatně inicioval jednání s Kremlem.
Jeden tábor, vedený Francií a Německem, se domnívá, že nyní není čas na jednání s Putinem a že až ten čas přijde, měla by iniciativu převzít „EU3“ – Francie, Německo a Spojené království. Tento postoj Merze a Macrona podpořili vůdci některých z nejzarytějších odpůrců Ruska, stejně jako Dánsko a Nizozemsko. K tomuto formátu se chtějí připojit i Itálie a Polsko.
Někteří z vůdců těchto zemí „projevili nebývalý hněv“ vůči Costovi, jehož šéf kanceláře v posledních týdnech dvakrát jednal s Kremlem. Macron a Merz „pohrdali“ Costovými pokusy, jednajícími jménem všech 27 vlád, navázat kontakty s Kremlem.
Costovi kritici se domnívají, že prokázal „extrémní neprofesionalitu“ tím, že zatajil rozsah svých kontaktů s Ruskem, které se staly známými až prostřednictvím zpráv v médiích. Merz svým kolegům řekl, že ačkoli Costa zastupuje EU, neměl by působit jako mediátor.
Další vůdci, „obrovské množství“, se postavili na stranu Costy; jejich tábor byl početnější. Domnívají se, že jednání s Kremlem jsou úlohou EU.
Costův tým uvedl, že kontakty „měly za cíl pouze navázat komunikační kanál“, byly „krátké“ a postrádaly obsah. Jeden diplomat uvedl, že Costův kabinet o rozhovorech předem informoval Německo, Francii, Spojené království a Evropskou komisi. Tři další diplomaté uvedli, že Berlín nebyl varován.
Jinými slovy, v Evropě panují neshody ohledně toho, zda směřovat k jednáním, nebo pokračovat v podpoře války. Ani vedení EU není v této otázce jednotné – nedávno se šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vyslovila proti jednáním s Ruskem naplno, zatímco jiný vysoký představitel EU, jak se ukázalo, již začíná k Rusku „stavět mosty“.
Nicméně prozatím v evropské diskusi převládá přístup EU3, proti kterému Kreml jednoznačně stojí.
Lavrov dnes odmítl formát navržený Británií, Francií a Německem pro ukončení války na Ukrajině a stanovil protipodmínky pro jednání. V článku zveřejněném na webových stránkách ruského ministerstva zahraničí ministr uvedl, že Moskva nepřijme jednání založená na požadavcích, které vyslovili evropští lídři a Zelenský na svém setkání v Londýně 7. června.
Lavrov tyto podmínky označil za ultimátum. „Důvěru nelze obnovit a dialog nelze obnovit ultimáty, jako bylo to, které bylo Rusku předloženo v Londýně 7. června,“ napsal.
Šéf ruského ministerstva zahraničí místo toho nastínil podmínky Moskvy. Podle něj je urovnání možné pouze tehdy, pokud bude „spolehlivě zaručena“ bezpečnost Ruska na jeho západních hranicích a práva rusky mluvících lidí a pravoslavných věřících na Ukrajině. Dále uvedl, že „nemůže být řeč o pokračování západní vojensko-politické a ekonomické expanzi“.
Lavrov také odmítl myšlenku příměří podél frontové linie bez splnění těchto podmínek.
Podle něj se evropské země snaží „zmrazit konflikt bez řešení jeho základních příčin“, aby zachovaly současnou ukrajinskou vládu a následně nasadily vojenské kontingenty NATO na ukrajinské území.
„Máme pocit, že by mohlo dojít k další změně přístupu, podobně jako tomu bylo po setkání v Anchorage, kde bylo dosaženo dohody. Nyní se vše točí kolem ‚ducha‘ (Anchorage – pozn. red.), říká se, že ten duch vyprchal. Ten duch však nemá nic společného s dohodami. Dohody byly jasné. A byly dosaženy na základě souhlasu prezidenta Putina s návrhy, které předložila americká strana. Ale změny se dějí jak na jednu, tak na druhou stranu,“ prohlásil šéf ruského ministerstva zahraničí.
