LIBOR ČÍHAL
Téměř jako jedna z egyptských ran vstoupilo vedro do Evropy, v Čechách to včera trochu polevilo a některá česká média okamžitě změnila tón a hořekují, že pořádné léto je už pryč. Není nač se těšit. Řád našeho kontinentu je odjakživa šťastně uzpůsoben na střídání vedra a mrazu, ale jenom evropskounijní podivínská doba náš momentální diskomfort bude vysvětlovat klimatickými změnami. Jak potvrzují historické záznamy v každé době se počasí dlouhodobě vychylovalo na stranu vyšších kladných nebo záporných teplot. Konečně kromě Boha, kde nepředpokládáme žádné změny, se vše mění, a proč zrovna u teplotních trendů by to nemělo platit? Velká vedra musela panovat i ve čtvrtém století ve starém Řecku, v jednom Platonově dialogu říká Sokrates, že je nejlepší přečkat polední vedro pod stromem u flašky vodou ředěného vína. Není nutné ztrácet čas ideologií lidsky podmíněných klimatických změn a nejlepší odpovědí na vedra by bylo poslat celou evropskounijní ideu do rejstříku mrtvých ideí škodících lidstvu.
Vedro dokáže v člověku probudit primární existenciální pocit a utlumit síť racionálního vyvozování. Nezapomenutelná scéna z vlaku v Bergmanově Mlčení, všepronikající vedro utlumí racio protagonistů a zbývá jen bazický pocit – chtíč. Ovšem stejně tak dobře to může být zcela jiný elementární pocit, záleží na našem ještě hlouběji vepsaném morálním schématu. Nezapomenutelná scéna z terasy šerifova domu v rozpálené noci jižanského města z Jewisonova filmu „V žáru noci“. Šerif Rod Steiger varuje černošského detektiva Sidney Poitiera, aby se vrátil do New Yorku, ve městě mu hrozí to nejhorší, ale když šerif rozpozná černochovy kvality, vedro spálí nános předsudků a obnaží jeho lidskost. Vyprchá averze k černochům a z šerifa se stává detektivův přítel. Vedro nám nedovolí usnout, ale když se smíříme s křížem probdělé noci jako Šimon z Kyrény se skutečným křížem, vedro nás uvede do úžasného prostoru letní noci, kdy mozek zjemní a otvírá se sférám, které běžně nevnímáme, zpřítomňují se nejbližší, kteří odešli a příhody, které dávno vypadly z paměti. Na vedra si budeme muset zvyknout.
Vedro, které dnes panuje v západní Evropě, má náboj ji výrazně proměnit. Teplotní mapa Francie nebo Španělska má už dlouho konstantní červenou barvu. Dnes ráno na Francii padla už od 17. července pátá maximální teplotní vlna a pohltila celou zemi. V řadě měst překračují denní teploty čtyřicítku, podle ministerstva zdravotnictví 5 764 úmrtí posledního měsíce lze přičíst na vrub vysoké teploty. Výpadky francouzských atomových elektráren v důsledku sucha a vysokých teplot dnes překonaly všechny meze, propady produkce elektrického proudu dosáhly 20,4 %. Je to velmi citlivá záležitost, když si uvědomíme, že jádro generuje 68 % francouzské elektřiny. Ve Francii řádí požáry na 119 tisících hektarech, ve Španělsku na 200 tisících hektarech, v Evropě jsou dotčeny i oblasti, které podobné rány nepamatují, jako slavný skotský národní park v Cairngorms. V roce 2026 zažila Evropa už 1433 požárů na plochách větších než 30 ha.
Předpokládala by se mobilizace francouzské společnosti, kde by se technickými prostředky čelilo požárům a nedostatku vody po celé zemi, ale Macron má jiné představy o mobilizaci. Prezidentská kancelář oznámila, že bude urychleně představen plán pro přístup k informacím o životním prostředí a klimatu a francouzská Vysoká rada pro klima zahájí misi zacílenou na roli vědeckých fakt ve veřejné debatě. V informaci se praví, že jistota francouzské veřejnosti ohledně vlivu lidského faktoru na klimatické změny slábne a vědecká fakta jsou v ohrožení. Macron ještě před koncem svého prezidentského mandátu se chce pokusit zachránit klimatické pověry. Nezůstane pouze u vágního prohlášení, nese to i vyšší finanční dotace lobbistickým skupinám, které mají zájem na propagandě klimatických pověr, jako jsou aktéři v oblasti větrné a solární energie a subvence propagandistickým centrům, které vedou pomlouvačné kampaně proti pochybovačným médiím a vědcům. Mají se aktivovat i oficiální orgány digitálního dohledu jako je VIGINUM na úrovni EU a další. V prohlášení se praví, že se lidsky a finančně posílí výzkum o klimatické dezinformaci a dá nový impuls Evropě. Francouzská i evropskounijní vládnoucí demagogie otravují řadu let evropskou politiku výmysly o klimatických změnách a ani akutní krizové ohrožení nezabrání politickým protagonistům, aby neúnavně pokračovali v tomto žánru iluzionistického ideologizování.
Posláním člověka na této planetě je práce a boj o přežití navzdor přírodním limitám, které ho obklopují. Jedním z nejsilnějších nástrojů moderního člověka v boji s přírodní determinací je průmysl, který trénuje um lidí a dává jim kapacitu bojovat s přírodními podmínkami. S úpadkem evropského průmyslu zákonitě roste moc a síla přírodních podmínek, občas se zdá, že evropský člověk přestává mít kapacitu jim čelit. V EU konzum nahradil průmysl a to evidentně není dobrým předpokladem boje ani s vedrem, ani s požáry. V Číně vyrobené klimatizace a (dobré) větráky vylepší okamžitý pocit, ale neoddálí to velký diskomfort, který evropská populace ještě zažije. Úpadková unijní politika si pozvala miliony Arabů a černochů do Evropy, kteří jsou proti dlouhodobému vedru evidentně lépe vybaveni než Evropan. Černošky, které obsadily Sevastopolský bulvár v Paříži očividně vedro vychutnávají, konzumní Francouz se neobejde bez klimatizace a problém ještě zvětšuje. Francie je názorným příkladem do jakých problémů se dostane celá populace, když ztratí politickou soudnost a dlouhodobě nerozezná úpadkovou zhoubnou politiku od smysluplné politiky. Je svým způsobem přirozené a dnes už i reálné, že černoši a Arabové, kterým teplotní trend vyhovuje, nahradí konzumem degenerovaného Francouze, který o to konečně čtyřicet let usiluje.
