PL
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který se v roce 2025 stal poslancem na kandidátce SPD, v rozhovoru pro Zákony bohatství nešetřil kritikou. Dozimetr označil za systém s chapadly po celé republice, STAN za nebezpečnou sílu a prezidentu Petru Pavlovi vyčetl, že společnost místo spojování polarizuje. Ostře se pustil i do rozpočtu se schodkem 389 miliard.
Jedna z nejčastějších otázek diváků mířila ke kauze Dozimetr a k tomu, co Rajchla při práci sněmovní vyšetřovací komise překvapilo nejvíc. Poslanec připomněl, že vznik komise sám prosadil, a za zásadní označil především rozsah celé sítě.
„Snažíme se to dát do nějaké krabičky s názvem Dozimetr, ale to je celý systém, který měl chapadla přes celou republiku, ve všech možných oblastech. Byl založen na klientelismu ve stylu: My si tam dosadíme své lidi a oni nám budou přehrávat zakázky. Řekl bych, že ten rozsah zdaleka ještě není rozkrytý,“ uvedl poslanec zvolený za SPD.
Za druhé překvapení označil přístup institucí i médií. Vadí mu, že se podle jeho slov objevují další a další výpovědi, ale pátrání se neposouvá k otázce politického krytí. „Pro mě nejvíc překvapující je vlastně neochota jak orgánů činných v trestním řízení, tak i médií se do toho případu víc ponořit. Neustále čteme další výpovědi, ale fakticky nejdeme dál.“
Rajchl by chtěl znát hlavně odpověď na to, kdo pomáhal jednotlivým lidem dostat se do manažerských funkcí a zda za jejich dosazováním stála politická podpora. „Pět lidí v té kauze vypovědělo, že peníze končily u TOP 09 a hnutí STAN, a nic. Tak jak je to možné? Proč se ti novináři neptají? Je to přece tak zásadní věc, která by prokazovala, že vlastně v těch nejvyšších politických patrech sedí strany, které se podílely na organizovaném zločinu a které dokonce byly hlavními zosnovateli toho organizovaného zločinu,“ doplnil.
Velké obavy Jindřich Rajchl spojuje s posilováním hnutí STAN, které označil za nebezpečnou politickou sílu. „Hnutí STAN vzniklo za tím dozimetrickým účelem a dnes prosazuje extrémně nebezpečnou politiku pro Českou republiku a totální eurounizaci naší země. Prosazuje přijetí eura, přijetí všech bruselských nesmyslů. Rakušan odsouhlasil migrační pakt jako jediný politik z V4. Jejich agenda je nesmírně nebezpečná,“ upozornil.
Za zvlášť riskantní považuje také způsob, jakým STAN a další politici mluví o bezpečnosti a možném střetu s Ruskem. „Místo toho, abychom se vzdalovali od války, mají pořád rétoriku, že se musíme připravit na válku, odstrašit Rusko a tak dále. Považuju to za extrémně nebezpečnou věc, která ohrožuje bezpečnost naší země.“
Znepokojily ho také články, které mluví o přípravě obyvatelstva na rozsáhlý konflikt. „Když čtu články, že se máme připravit na konflikt vysoké intenzity se zapojením civilního obyvatelstva, tak mi jde fakt husí kůže. Myslím, že snad někdo normální si nemůže tu válku přát,“ uvedl s tím, že je lepší se bavit, než si vyhrožovat.
Diváky zajímal také Thomas Paukner, anonymně vystupující autor, který se pouští do politických a korupčních kauz, veřejných zakázek i vazeb kolem médií. Na otázku, co pro něj toto jméno znamená, měl Rajchl pohotovou odpověď: „Hledač pravdy.“
„Sleduju ho, rád ho čtu. On dělá práci, kterou by měli dělat mainstreamoví novináři, a oni ji nedělají. On vznikl proto, že mainstreamoví novináři nedělají poctivě svou práci,“ prohlásil Jindřich Rajchl.
Ocenil především způsob, jakým Paukner pracuje s veřejně dostupnými dokumenty. „Jsou to veřejné smlouvy a on z toho dokáže vytvořit nějaký článek a zanalyzovat to. Upřímně je mi úplně jedno, kdo to je. Hodnotím, jestli říká pravdu, nebo neříká pravdu.“
Pochopení má i pro to, že Paukner svou skutečnou identitu skrývá. „Když se pouští v dnešní době do kauz, které jsou extrémně politicky citlivé, tak se ani nedivím, že tu identitu nechce zveřejnit, protože ten tlak na něj a na jeho rodinu by se znásobil. Bez přehánění by mu šlo o zdraví nebo o život,“ dodal vládní politik.
„Je to člověk, který se snaží rozkrývat ty věci. Míří všemi směry, co jsem viděl, pustil se do všech politických stran. Mně se taková investigativa líbí a držím mu palce. Takový člověk tu strašně chyběl,“ shrnul Rajchl práci Thomase Pauknera.
Řeč přišla také na Štít demokracie, jehož někteří zakladatelé vedou spory s Thomasem Pauknerem. Rajchl jejich přístup popsal velmi ostře: „Vlastně z demokracie udělali totalitu, protože snažit se umlčet, zničit, zlikvidovat každého, kdo říká něco, co se mi nelíbí, to je prostě hlavní znak totality. To je klíčový, definitivně většinový znak totality.“
Další divácká otázka mířila k příští prezidentské volbě: kdo by mohl mít šanci Petra Pavla porazit. Rajchl dlouhodobě favorizuje profesora Jiřího Berana, zároveň ale míní, že skutečně silný kandidát by měl stát mimo aktivní politiku. „Jsem přesvědčený, že někdo z aktivních politiků, kdo je v současné době ve sněmovně nebo Senátu, nevyhraje, protože bude lidi polarizovat. Potřebujete člověka, který osloví co nejširší spektrum voličů.“
Za příklad uvedl právě Petra Pavla, který podle něj před první volbou těžil z toho, že nestál přímo uvnitř stranické politiky. „Petr Pavel také vyhrál, protože byl fakticky mimo politiku. Díky tomu ty tábory neštěpil, protože mnoho lidí netušilo, co od něj může čekat. A myslím, že jsou teď někteří hodně nepříjemně překvapeni,“ uvedl.
U současné hlavy státu Petra nešetřil kritikou. Prezidentskou volbu podle jeho slov nelze oddělit od otázky, co vlastně Češi od člověka na Hradě chtějí: „Jestli chceme prezidenta, který se bude za každou cenu cpát na summit NATO, který bude kritizovat vládu v zahraničí, slibovat na Ukrajině L-159 a říkat, že bychom měli přijmout euro, založit Spojené státy evropské, zrušit právo veta a pomáhat Lichtenštejnům obejít Benešovy dekrety, nebo jestli chceme prezidenta spíš apolitického.“
Na Hradě by si naopak představoval člověka, který by do společnosti přinesl víc klidu a soudržnosti než současný prezident Petr Pavel, jehož působení považuje za silně polarizující. „Úplně rozděluje společnost na dva tábory, úplně polarizuje. Na jeho totální zastánce a na radikální odpůrce, kteří mu nemůžou přijít na jméno. Vidí ho jako obrovské zlo pro naši společnost, pro naši budoucnost. Nemyslím si, že by tam měl být takovýto člověk. Já si takhle prezidenta nepředstavuju,“ poznamenal.
Kandidát, který by mohl Petra Pavla skutečně porazit, by neměl být členem žádné z vládních stran, ale osobností, na níž se dokáže shodnout celá koalice a která současně osloví i nerozhodnuté voliče ze středu. Zopakoval, že od budoucí hlavy státu by navíc čekal méně politického aktivismu.
Nechyběla ani otázka na návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. Rajchl část odpovědnosti připsal dědictví předchozí vlády, zároveň ale otevřeně řekl, že tak vysoký deficit považuje za problém a chtěl by ho ještě snížit.
„Za mě je to samozřejmě dědictví po Stanjurovi, který nám zanechal neuvěřitelné dluhy. Na spoustu věcí si napůjčovali, které teď musíme splácet. Bohužel nedělali žádné strukturální změny, které by umožňovaly deficit jakýmkoliv způsobem snížit.“
Prostor ke škrtům přitom vidí hned na několika místech. „Jsem přesvědčený, že je kde škrtat. Jsem příznivce škrtů na jednotlivých ministerstvech, škrtnul bych všechny peníze politickým neziskovkám. Ani korunu bych jim nedal. Utnul bych veškeré dotace ekologickým zeleným subjektům.“
Jen u škrtů ale nezůstal. Další peníze by hledal peníze i na příjmové straně. Zvyšování daní běžným lidem odmítá, místo toho by zavedl nové sektorové daně pro zbrojaře, banky a velké technologické společnosti. „Nejsem pro zvedat daně lidem, tam není prostor, lidé nemají kde brát z peněženek. Nové sektorové daně na zbrojaře, banky a velké technologické giganty.“
Rajchl tvrdí, že kombinací nových příjmů a škrtů by bylo možné se schodkem výrazně pohnout. „Na příjmech bychom byli schopni získat 150 miliard. Na škrtech nějakých 150 až 200 miliard. Budu to podporovat, mně se ten deficit vůbec nelíbí a byl bych rád, abychom ho dokázali ještě snížit,“ podotkl Jindřich Rajchl.
„Lidé se Rajchla rovněž ptali, zda podle něj Německo zatahuje Evropu do války a kam země směřuje. Odmítl ale svalovat odpovědnost na samotný stát. Za skutečnou hybnou sílu označil ekonomické zájmy spojené se zbrojním průmyslem a finančním sektorem.
„Myslím si, že to není Německo. Jsou to lidé stojící za zbrojařskými korporacemi a za bankami, které na válce vydělávají. Politici jsou často fakticky dosazeni, protože dostanou peníze a mediální podporu od těchto vlivných lidí. Pak prosazují politiku, která se hodí majitelům těchto firem a korporátů, které na válce vydělávají.“
Svou úvahu zakončil ještě ostřeji: „Není to Německo, Amerika, není to stát. Jsou to lidé, kteří na válce vydělávají, a nás vtáhnou do války.“
Stranu AfD a její tvrdý postoj k nelegální migraci komentoval slovy, že její směr považuje za správný. „Je to správná cesta, protože Německo nemůže pokračovat dál. Je to sebedestrukce, co předvádějí v současné době, ať je to migrace, nebo Green Deal. První kroky, které by museli učinit, je ukončení Green Dealu, znovuzavedení hranic a všichni nelegální migranti pryč,“ uvedl.
Zmínil také spolupředsedkyni AfD Alici Weidel, jejíž vystupování sleduje. „Sleduju Alici Weidel. Říká dokonce, že by první letěla na návštěvu do USA, potom do Ruska, kde by obnovila dodávky levného ruského plynu,“ poukázal Rajchl. Rozhovor vznikl ještě před nedělním hlasováním v Sasku-Anhaltsku. Rajchl tehdy své sympatie k AfD shrnul bez okolků: „AfD je strana zdravého rozumu. Bylo by dobře, kdyby AfD v Německu vyhrála.“ O dva dny později AfD v Sasku-Anhaltsku zvítězila a získala 43,8 procenta hlasů.
PL
