BOHUSLAV COUFAL
DAC8 staví evropský centrální rejstřík, který propojí totožnost občana s jeho kryptoaktivitou. Taková databáze ohrožuje soukromí i osobní bezpečnost a současně nabízí budoucím vládám nástroj finanční kontroly. Český návrh tato rizika ještě zvyšuje — o odmítnutí zákona se dá ještě rozhodnout.
Vaše jméno. Adresa. Datum narození. Daňová rezidence. Daňové identifikační číslo. A k tomu souhrn toho, kolik jednotlivých kryptoaktiv jste během roku nakoupili, prodali, směnili nebo převedli — včetně převodů do vlastní, nikým nespravované peněženky.
DAC8 staví evropský centrální rejstřík
DAC8 je směrnice Rady (EU) 2023/2226, nikoli nařízení. Ukládá poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby jednou ročně předávali identifikační a agregovaná transakční data daňové správě. Evropská komise má navíc do konce roku 2026 vytvořit zabezpečený centrální rejstřík. Členské státy do něj budou vkládat nahlášené údaje, k nimž získají automatický přístup i ostatní země. Přístup států je omezen na údaje vlastních rezidentů, přístup Komise jen na statistické účely.
Evropský systém, který na jednom místě propojuje totožnost člověka s jeho kryptoaktivitou, tím reálně vzniká — nejde o řečnickou zkratku, je to výslovná konstrukce směrnice. Taková infrastruktura může sloužit legitimní daňové kontrole. Může se ale také stát mimořádně citlivou mapou lidí a jejich majetku: čím úplnější profil na jednom místě vznikne, tím vyšší cenu bude mít pro zločince i tím širší možnosti nabídne budoucí státní moci.
Poskytovatelé hlásí u každého druhu kryptoaktiva celkovou hodnotu, počet jednotek a počet nákupů, prodejů či směn. Zvlášť se hlásí i souhrnná hodnota a počet jednotek u převodů na adresy, o nichž poskytovatel neví, že patří jinému regulovanému poskytovateli nebo finanční instituci — tedy typicky do soukromé, vlastní úschovy.
I roční souhrny ukážou rozsah finanční aktivity konkrétního člověka: zda nakupoval za tisíce, statisíce nebo miliony, jaké druhy kryptoaktiv používal a kolik převedl mimo dohled regulovaných poskytovatelů.
Bezpečnostní riziko není jen hypotetické
Ve spojení se jménem a adresou vznikne informace s vysokou hodnotou na černém trhu. Držitelé kryptoměn se stávají oběťmi loupeží, únosů a fyzického nátlaku směřujícího k vydání přístupových údajů — dokumentuje to veřejný katalog fyzických útoků (S15 — Jameson Lopp, Known Physical Bitcoin Attacks) i komerční bezpečnostní analýzy (S20 — Chainalysis, Violent Crypto Wrench Attacks 2026), byť nejde o vyčerpávající ani metodicky jednotné statistiky. Riziko zůstává reálné i při kvalitním technickém zabezpečení, protože každý systém používají lidé s oprávněným přístupem a každý přístupový účet může někdo zneužít, ukrást nebo si jej koupit.
V srpnu 2026 francouzské ministerstvo financí oznámilo, že útočník zneužil přihlašovací údaje zaměstnance finanční správy a další oprávněné osoby, aby získal přístup k daňovým a katastrálním datům 678 000 lidí a firem. Šlo o únik z běžného systému francouzské daňové a katastrální správy (DGFiP), nikoli o data hlášená podle DAC8 ani o samostatný krypto rejstřík.
Případ přesto ukazuje praktickou hodnotu centralizovaných státních dat obecně — útočníkovi stačí přístup a možnost hromadného vyhledávání, propojený systém mu pak dodá celý profil oběti. Stejný typ rizika přibývá s každým dalším centralizovaným rejstříkem, včetně toho, který nyní kolem kryptoaktiv buduje DAC8.
Zpravodajské zdroje z ledna 2026 (S23 — Le Parisien, 6. 1. 2026, S24 — Gizmodo, 10. 1. 2026) popisují samostatný, odlišně zaměřený případ: cílený prodej dat uživatelů krypta zaměstnancem francouzské finanční správy zločincům, na rozdíl od srpnového úniku (S37), který se týkal obecných daňových a katastrálních dat. Poznámka ke zdrojům: toto tvrzení se v tomto běhu nepodařilo nezávisle ověřit article-level citací — u S23 a S24 jde jen o publisher-root odkazy, protože přesná adresa konkrétního článku nebyla ověřena — proto jej text dále nerozvádí ani nesrovnává jeho rozsah či závažnost se srpnovým incidentem.
Stejný systém může posloužit státní represi
Vyměňované informace lze podle směrnice použít i pro správu a vymáhání DPH, dalších nepřímých daní a cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Pokud EU přijme rozhodnutí o omezujících opatřeních (sankcích) podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, lze údaje použít i k odhalování jejich porušování a obcházení.
Už při vzniku systému má tedy k datům vztah víc institucí a agend než jen berní úředník. Budoucí vláda navíc zdědí hotovou infrastrukturu, ve které lze najít konkrétního člověka a spojit jeho identitu s finanční aktivitou.
Změna politických priorit může z daňového nástroje udělat prostředek nátlaku na lidi s nepohodlnými názory nebo na skupiny, které se stanou terčem státní politiky. Dostupné zdroje takový budoucí vývoj nedokládají jako fakt — jde o riziko plynoucí ze samotné architektury systému, ne o prokázaný úmysl současné vlády.
Český návrh evropské riziko násobí
DAC8 stanoví jen dolní hranici uchovávání: daňové správy mají vyměněné informace uchovávat nejméně pět let, žádnou horní hranici text směrnice neuvádí. Český návrh přesto ukládá oznamujícím poskytovatelům kryptoslužeb desetiletou archivační lhůtu od posledního dne lhůty pro podání oznámení — dvojnásobek evropského minima. Důvodová zpráva ji zdůvodňuje délkou české promlčecí lhůty pro vyměření daně, nikoli požadavkem DAC8. Podklady k reportingu za rok 2026 tak mohou u poskytovatele zůstat až do roku 2037.
DAC8 požaduje po členských státech jen účinné, přiměřené a odrazující vymáhání vůči poskytovatelům. Český návrh jde dál: pokud finanční úřad opatřením obecné povahy zakáže poskytovat služby konkrétnímu poskytovateli, přestupku se dopustí i každý jeho uživatel, který jeho služby dál využívá. Fyzické osobě hrozí pokuta až 5 000 Kč, podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě až 500 000 Kč — vedle pokuty až 1 500 000 Kč pro samotného poskytovatele.
Stát tak přenáší svůj spor s poskytovatelem přímo na jeho zákazníky.
Česká finanční správa žádá sběr údajů od 1. ledna 2026, přestože transpoziční zákon k tomuto dni v platnosti nebyl. Návrh zákona řeší tento rozpor přechodným ustanovením: zákon má nabýt účinnosti až dnem po vyhlášení, prvním oznamovaným obdobím je ale přesto celý rok 2026. Pravidla schválená až v průběhu nebo na konci roku tak zpětně dopadnou na data sbíraná od jeho prvního dne. První oznámení mají poskytovatelé podat do 30. dubna 2027, zatímco evropská výměna mezi státy má proběhnout do 30. září 2027.
Zpoždění nabízí příležitost zákon odmítnout
K 8. září 2026 zůstává sněmovní tisk 98 po prvním čtení ve výborové fázi. Rozpočtový výbor jeho projednávání 3. září přerušil; další jednání je možné od 13. září a je uvedeno na pozvánce schůze svolané na 16. září 2026.
Odmítnutí nebo výrazné zdržení transpozice není zadarmo. Transpoziční lhůta pro směrnici DAC8 uplynula 31. prosince 2025. Za její nedodržení teď státům hrozí standardní řízení pro porušení unijního práva podle článku 258 Smlouvy o fungování EU (S38): Komise stát nejprve vyzve k nápravě, a pokud k ní nedojde, může věc postoupit Soudnímu dvoru EU; pokud by stát nerespektoval ani jeho rozsudek, hrozí mu podle článku 260 SFEU (S38) finanční sankce.
Autor tohoto textu považuje současnou fázi legislativního procesu za příležitost: poslanci mohou návrh odmítnout nebo v podrobné rozpravě zmírnit jeho české přitvrzení. Podle jeho hodnocení skutečná politická i finanční cena případného sporu s Evropskou komisí stojí za otevřené porovnání s dlouhodobou cenou centralizovaného sledování finanční aktivity občanů. Pokud politická většina transpozici přesto prosadí v současné podobě, měla by podle autora alespoň odstranit české přitvrzení: zkrátit archivaci na pět let, zrušit sankce pro klienty, oddělit identifikační údaje od transakčních souhrnů a zaznamenávat každý přístup do trvalého auditního protokolu.
Co víme
- Právním základem je směrnice Rady (EU) 2023/2226; vyžaduje reporting, uchovávání nejméně pět let a automatickou výměnu údajů o kryptoaktivech včetně převodů do soukromé úschovy.
- Evropská komise má do 31. 12. 2026 vybudovat centrální rejstřík pro tuto výměnu s omezeným přístupem států (jen vlastní rezidenti) a Komise (jen statistika).
- Údaje lze použít i pro DPH, cla, AML/CFT a vymáhání unijních sankcí.
- Český návrh stanoví desetiletou archivaci u poskytovatelů a sankce pro klienty zakázaného poskytovatele (5 000 Kč / 500 000 Kč).
- K 2026-09-08 nebyl český legislativní proces (tisk 98) dokončen; ve výborové fázi.
- V srpnu 2026 unikla francouzské finanční správě obecná daňová a katastrální data 678 000 lidí a firem; nešlo o krypto ani DAC8 data.
Co nevíme
- Jak přesně bude v praxi vypadat rozhraní centrálního rejstříku a jak striktně budou dodrženy deklarované přístupové limity.
- Zda Poslanecká sněmovna české přitvrzení (desetiletá lhůta, sankce pro klienty) při dalším čtení zmírní, ponechá, nebo rozšíří.
- Zda a jak konkrétní budoucí vláda účelový rozsah systému skutečně rozšíří k jiným než dnes deklarovaným účelům — to je otevře
DAC8 určila, že se údaje o kryptoaktivech budou hlásit, centrálně shromažďovat a vyměňovat — a stanovila k tomu jen minimální, ne maximální záruky. Český zákon nyní rozhoduje, zda k evropskému minimu přidá další zámky, nebo zda ho, jak činí v návrhu dnes, dál prodlouží a přitvrdí. Další díly série rozeberou právní limity, bezpečnostní scénáře a návrhy architektury podrobněji; u časově citlivých tvrzení vždy uvedou datum ověření.
Zdroje
- S23 — Le Parisien, insider ve francouzské finanční správě (6. 1. 2026) — publisher-root: leparisien.fr; article-level URL v tomto běhu neověřena
- S24 — Gizmodo, French Tax Agent Allegedly Sold Personal Data of Crypto Users to Criminals (10. 1. 2026) — publisher-root: gizmodo.com; article-level URL v tomto běhu neověřena
16 přečtení
(No Ratings Yet)





