Umělá inteligence začíná zásadně proměňovat globální obchod se službami. Přináší nové příležitosti pro růst produktivity, vznik lépe placených pracovních míst i větší zapojení lidí do digitální ekonomiky. Zároveň ale prohlubuje otázku, kdo bude mít k novým technologiím skutečný přístup.
Na probíhajícím veletrhu China International Fair for Trade in Services (CIFTIS) v Pekingu na to upozornila Luz María de la Mora, ředitelka Divize mezinárodního obchodu a komodit Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD).
Pětidenní veletrh letos přilákal účastníky z 90 zemí a regionů a více než 1800 vystavujících společností. Výraznou součástí akce jsou také expozice zaměřené na umělou inteligenci, které ukazují stále rychlejší propojení technologií, digitálních služeb a mezinárodního obchodu.
Podle de la Mora dnes digitální obchod stojí za 56 procenty vývozu služeb. Rychle rostou zejména znalostně náročné a digitálně poskytované služby. To otevírá prostor firmám i zemím, které dokážou využít nové technologie, současně však vzniká riziko další digitální propasti mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami.
Umělá inteligence se přitom stále více uplatňuje ve financích, vzdělávání, zdravotnictví, komunikaci nebo při omezování finančního vyloučení. Podle představitelky UNCTAD může zvýšit produktivitu, podpořit vznik lépe placených pracovních míst a umožnit zapojení většího počtu lidí do ekonomiky.
K tomu jsou ale zapotřebí investice do infrastruktury, internetového připojení, technického vybavení i vzdělávání. Důležitou roli mají také vlády. Tvůrci hospodářské politiky podle UNCTAD musí rozumět nejen potenciálu umělé inteligence, ale také rizikům a podmínkám, které umožní její širší využití.
Největší rozdíly jsou patrné mezi jednotlivými částmi světa. Zatímco služby se stávají jedním z motorů globálního obchodu, nejméně rozvinuté země stále výrazně zaostávají v digitálním exportu. UNCTAD proto usiluje o výměnu zkušeností a hledání cest, jak mohou rozvojové státy vybudovat vlastní digitální sektory.
Jako jeden z příkladů uvedla de la Mora čínské pilotní zóny. Ty podle ní pomohly podpořit vznik nových firem v oblasti služeb a digitální ekonomiky. Čínská zkušenost podle UNCTAD ukazuje, že propojení služeb s digitálními znalostmi může zvyšovat produktivitu a přispívat k růstu mezd.
Právě CIFTIS podle de la Mora vytváří prostor, kde se setkávají firmy, vlády, akademická sféra i občanská společnost a mohou si vyměňovat zkušenosti s technologiemi i hospodářskou politikou.
Umělá inteligence tak už není pouze otázkou technologického vývoje. Stává se jedním z faktorů, které mohou rozhodovat o budoucí podobě světového obchodu – a také o tom, které země dokážou z nové digitální ekonomiky skutečně těžit.
