Jedna ruka fackuje, druhá ruka pohlavkuje

Jedna ruka fackuje, druhá ruka pohlavkuje

proxyLeave a comment

ŠTĚPÁN CHÁB

Bijme je, hrrr na ně, krleš. Už to začíná. Politika nemá řešení. Neukazuje řešení. A řešení ani nehledá. Hledá se tyč, kterou jde mlátit jednu generaci po hlavě.

Zastropování věku odchodu do důchodu se nekoná. Jeden z ústředních předvolebních šrapnelů Babiše v opozici padl. U pásu se pojede až do truhly.

Ale přišel i další pohlavek generaci Husákových dětí. Razantní snížení podpory v nezaměstnanosti. Prodávané pod espéďáckým sloganem – snížíme podporu nepřizpůsobivým. Co si pod takovým nepřizpůsobivým představit? Není to o zneužívačích dávek, ti představují pro rozpočet položku rovnou statistické chybě. Nepřizpůsobivé jsou právě Husákovy děti. Tedy generace, na které stál růst naší ekonomiky, její přerod na srandakapitalismus ČR, kde vše sociální, družstevní, společné je důvod pro výsměch.

Proč? Jednoduchý důvod. Do důchodu se bude chodit od 67 let. Po šedesátém roku velké části populace začíná pomalu docházet dech. Už nevydrží dvanáctku, efektivita i flexibilita upadá, multitasking začíná být takovým lidem upřímně ukradený, brainstorming je pro ně synonymem pro duševní prostituci. Navíc korporáty uplatňují drsnou formu ageismu, kdy i lidé po čtyřicítce začínají se jevit jako přestárlí a tedy nechtění do kšeftu vedeného kultem mládí. Kdo by chtěl v 58 letech na pivo po práci s omladinou? Co když o nic takového nestojí, radši by si pobyl doma? Korporát se ho zbaví. A tak skončí na pracáku. Ne hned po čtyřicítce, ale po padesátce už se to stávat bude. Po šedesátce už to bude pravidlo.

Razantně snížená podpora v nezaměstnanosti cílí na generaci Husákových dětí. Protože ta si teď začne stěžovat na klouby a o dvě generace mladší kolegové se jich začnou stranit a mluvit o nich jako o těch, kteří zabírají místo, ujídají ze společné mísy, tedy o těch, kteří by měli jít.

Úvahy nejdou směrem k systémovému řešení, ale k trestání za to, že se tito lidé narodili v blbé době a v příliš hojném počtu.

A tak kalupem zametat chodníky, dojit krávy, šmátrat hadrem po podlaze veřejného záchodku. Práce je i na lince Vodňanského kuřete. Nahradit za minimální plat a maximální ztrátu důstojnosti agenturní námezdní sílu. Jen ty lidi donutit makat. Odchod do předčasného důchodu? Tady se Fialova vláda také snažila a nastražila tolik šrapnelů, že předčasný důchod by znamenal brutální snížení celkového důchodu i po dosažení důchodového věku. A aby to lidé neřešili právě bivakováním na pracáku, sníží se podpora, aby nebyla k přežití. Co na tom, že ti lidé za sebou budou mít 35 let odvodů na sociálním. To už je dávno v prachu, naivkové jedni. To se jen tak říká, že si tím člověk šetří na stará kolena. Houbeles. Kasa je vyjedená, tak pádlujte i do té nejhorší práce, kterou v pětašedesáti nemáte šanci zvládnout.

Během následujících deseti let narazí celá společnost na zeď. Firmy generaci Husákových dětí začnou vytlačovat, nové technologie a AI jim seberou rutinní i administrativní místa a stát jim posune důchodový věk k 67 letům. Vznikne tak gigantická armáda stovek tisíc lidí v předdůchodovém věku, pro které na trhu práce nebude důstojné uplatnění, ale stát jim nedá ani důchod, ani pořádnou podporu. Dá se to už teď nazvat sprostým hozením přes palubu? Těch příštích deset let se musí v politice řešit už teď, ne až v dalším volebním období, ale teď. Jinak to nestihneme.

Jaký bude výsledek, když budeme zemdleně neustále trčet bez vývoje na místě? Deprimování lidí, kteří už nemají sílu konkurovat svou výkonností, nízká sociální podpora, nízké platy, životní nutnost prakticky nad hrobem někde dřít do úmoru, vzdorování společnosti, která stářím pohrdá, protože jsou s ním spojené samé výdaje. Přičemž to pohrdání a nenávist ke stáří jen poroste s tím, jak poroste počet starých.

Kudy by úvahy měly jít?

Umělá inteligence. USA i Čína už teď chrlí desítky tisíc robotů s umělou inteligencí určených k výrobnímu pásu. Těch možností, jak z umělé inteligence i robotizace udělat řešení přicházející demografické katastrofy se před příchodem generace Husákových dětí na úřady práce nabízí celá řada. Ale z veřejných míst není nic takového slyšet. Fialovské oddálení odchodu do důchodu doplněné babišovským snižováním podpory. Jedna ruka fackuje, druhá ruka pohlavkuje. Je tohle to jediné možné řešení?

K čemu to? Každý stroj s umělou inteligencí, který nahradí lidskou sílu, zdanit jako živého zaměstnance. Včetně zavedení minimální mzdy pro takový stroj, který by šel celý na sociální fond spravovaný státem. A pak by člověk v pětašedesáti s rozjetým Parkinsonem nemusel někde v Agrofertu stahovat kůže ze zabitých kuřat, ale doma pobírat řádný starobní důchod, přemýšlet o životě, hrát si s vnoučaty a těšit se z toho, že nežil nadarmo. Takhle mu až do truhly bude společnost neustále říkat – jsi otrok a nemáš šanci z toho vystoupit. Vždyť je to k zbláznění. Ta modla nuceného nasazení až k hrobnické lopatě.

Možnosti tu jsou, i zdroje by díky nim byly. Ale my nad tím ani neuvažujeme. Přitom právě generace Husákových dětí nám ukáže, že průběhový důchodový systém je jen iluze. Už teď přestává dávat matematicky smysl, co teprve za deset let. Bez výše popsaného zdanění AI a robotizace se sociálnímu kolapsu vyhnout nedá.

RedakceRedakce


2 přečtení

(1 votes, average: 5,00 out of 5)