Ze zakládajícího prohlášení amerického časopisu Freethinker z roku 1881: „Freethinker je protikřesťanský časopis, a proto musí mít především útočný charakter. Povede neúnavnou válku proti pověrčivosti obecně a proti křesťanské pověrčivosti zvláště. Bude se ze všech sil snažit využívat poznatků vědy, vzdělanosti, filozofie a etiky proti tvrzení, že Bible je Božím zjevením; a nebude váhat použít k témuž účelu ani zbraně výsměchu a sarkasmu, které lze vypůjčit ze zbrojnice zdravého rozumu.“
Ne že by mi to snad bylo sympatické. Ale dá se na tom dobře ukázat, jak chybně si vykládáme kontext.
Máme tendenci si myslet, že v nějaké starší době byla Amerika křesťanskou zemí a že tihle agresivní ateisté to dědictví postupně zlikvidovali. Opak je pravdou! Časopis Freethinker začal vycházet v době, kdy rostly počty křesťanských sborů a modliteben, rostl počet věřících, křesťanství bylo stále viditelnější ve veřejném prostoru a rostl jeho politický vliv. Ten trend pokračoval i v následujících desetiletích, bez ohledu na to, jak agresivně se vyjadřovali trapní zaostalí zpátečníci v kterém ateistickém plátku.
Zkrátka, dalo by se to shrnout tak, že ateisté tehdy bránili svůj normální svět proti biblickým progresivistům. Co z toho je konzervativní?
Zkrátka, jak píše Ivo Budil: „Konzervatismus má být založen na studiu dějin a z dějin víme, jak jsou pomíjivé říše, ale taky představy a hodnoty.“
A Hamplovo doplnění: Problém současného progresivismu není v tom, že narušuje naše představy o životě. S tím bychom se museli smířit. Jde o to, že není slučitelný se stabilním šťastným životem.
Autor Petr Hampl je sociolog, spisovatel a knihkupec. Publikováno na autorově blogu Druhý pohled
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
