Případ Pfizergate je jasnou ukázkou nejen korupčního pozadí celého bruselského molocha, ale také zakrývání zločinů jeho autoritářského vedení. Kauza se táhne již poměrně dlouho a nezdá se, že by byla u konce.
Žaloba, která byla podána u belgického soudu, byla již v lednu zamítnuta, aniž by byl předvolán jediný svědek. Jiná žaloba u Evropského soudního dvora pak vedla k vydání příkazu k odtajnění SMS mezi Von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Bourlou.
Ale zde pro změnu zasáhla Evropská komise, která rozhodnutí ESD odmítla, i když termín, kdy měly být utajované SMS zveřejněny, již před několika měsíci vypršel.
Snaha o zatajení korupčního pozadí šéfky EU je tedy více než jasná, což ostatně prokázalo i hlasování, ve kterém zkorumpovanou političku podpořila většina europoslanců.
A tím hlavním, kdo ji drží dál od spravedlnosti, je samozřejmě zločinecká Evropská komise. Ostatně, je obvyklé, že se zločinci vzájemně podrží.
A nejde jen o utajování obsahu smazaných SMS z dob, kdy se dojednávaly smlouvy s Pfizerem. Evropská komise umožňuje, aby mohla šéfka EU mazat zprávy i nadále…
Evropská komise nadále odmítá ukládat textové zprávy své předsedkyně Ursuly von der Leyen. Jako chatrný důvod v dopisu ombudsmance Terese Anjinho uvádí, že uchovávání zpráv pro zpracování žádostí veřejnosti o informace nelze sladit s nezbytnými kybernetickými bezpečnostními opatřeními.
Protože odvolání a žádosti o inspekci mohou někdy trvat až dva roky, musí mít bezpečnost IT systému přednost před archivací.
Kromě toho je nezbytné, aby předsedkyně Komise a vedoucí představitelé členských států EU měli příležitost vyměňovat si myšlenky v atmosféře vzájemné důvěry a důvěrnosti.
To znamená, že zprávy budou i nadále automaticky mazány, i když jde o de facto vládní dokumenty důležité pro celou Evropu, jejichž obsah má veřejnost právo znát.
Dříve Komise tvrdila, že automatické smazání bylo nastaveno tak, aby ušetřilo místo na smartphonu Von der Leyenové. V červnu ombudsmanka EU shledala, že systematické mazání zpráv je porušením principů dobré správy.
Vyzvala Komisi, aby okamžitě upravila svá interní pravidla tak, aby textové zprávy požadované podle zákona EU o svobodném přístupu k informacím již nebyly předčasně mazány.
Anjinho také vyzvala, aby všechny textové zprávy mezi hlavami států, vládami, ministry a členy komise byly uchovávány po přiměřenou dobu. Komise však nemá v úmyslu tuto dohodu v žádném případě dodržovat.
To opět ukazuje aroganci, nedemokratické jednání a nedostatek transparentnosti této superautority, která se už dávno zvrhla v autoritářský kolos. Von der Leyenová zcela bez ostychu ignoruje současné právo EU.
V květnu 2025 soud EU rozhodl, že postoj Komise ke skandálu Pfizergate, ve kterém von der Leyen po léta neustále odmítá zveřejnit textové zprávy, které si vyměnila s generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou, když s ním svévolně uzavřela multimiliardovou dohodu o vakcínách, byl nezákonný.
Zatímco EU sama stále více zasahuje do soukromé komunikace občanů prostřednictvím kontroly chatu a cenzury na sociálních sítích, její vlastní Komise se drží praxe mazání zpráv a vyhýbání se své povinnosti vyšetřovat a nést odpovědnost za své činy.
Je zřejmé, že se dlouho považuje za instituci nad zákonem, jejíž práce nepotřebuje další ospravedlnění, a která není odpovědná veřejnosti.
O to naléhavější je, aby byly konečně její finance a pravomoci výrazně omezeny, aby se národní státy opět staly pány ve svém vlastním domě a nebyly vystaveny sebedestruktivnímu paternalismu této byrokracie, která se zcela vymkla kontrole
