Jak dlouho dnes trvá, než se konspirace stane realitou? V poslední době to jde velmi rychle a nyní je prakticky doloženo, že ani Nový světový řád (NWO) nebyla a není konspirační teorie.
Zcela otevřeně se o něm hovořilo na současném Valném shromáždění OSN, samozřejmě ve vztahu k digitální identitě, před níž zde dlouhodobě varuji.
Jediným způsobem, jak lze zabránit přechodu na NWO, je totiž masové odmítnutí ID, což samozřejmě znamená nutnost probouzení mas.
V případě odmítnutí digitálních identit v masovém měřítku by nebylo možné zavést Nový světový řád charakterizovaný digitální diktaturou v neofeudálním světě.
Podívejme se tedy na to, jak nás k NWO posunuje OSN, tedy organizace, která má ambice být v Novém světovém řádu jakýmsi centrem světové vlády.
Pokud si po moci lačnící globalisté prosadí svou, každá jednotlivá událost, interakce a transakce ve vašem životě bude sledována, dohledávána a katalogizována; vše, co bude vyžadováno, je vaše tiché, povinné a poslušné dodržování jimi určených pravidel.
Digitální identita v Novém světovém řádu nespočívá jen v identifikaci osoby, ale spíše v základu, který občané potřebují k přístupu ke službám a účasti v digitální ekonomice, uvádí panel OSN pro digitální veřejnou infrastrukturu (DPI).
Na okraj 81. Valného shromáždění OSN se konala schůzka na téma „Digitální veřejný ekosystém: identita, důvěra a inkluzivní přístup v digitální ekonomice,“ jejímž cílem bylo zdůraznit, jak nigerijský povinný systém digitální identity slouží jako páteř pro veškeré interakce s veřejným i soukromým sektorem.
Zde je dobré připomenou, že Nigérie byla před asi 5 lety zvolena jako testovací země digitální diktatury. S jejím zaváděním byl zprvu problém a neobešlo se to ani bez protestů a masového odmítání.
Ibrahim Hadejia jménem nigerijského viceprezidenta prohlásil, že digitální identita v Novém světovém řádu jde daleko za rámec pouhé identifikace.
„V Novém světovém řádu už digitální identita neznamená jen to, kým jsme; stále více se stává základem, jehož prostřednictvím občané přistupují k veřejným službám, zapojují se do digitální ekonomiky, těží z finanční inkluze a smysluplně se zapojují do jednání s vládami a institucemi.“
Od června 2026 je digitální identita v Nigérii povinná díky schválení zákona NIMC.
NIMC je zkratka pro Národní komisi pro správu identit.
Když byl přijat zákon NIMC (National Identifikation Number – Národní identifikační číslo), nařídil, aby každý Nigerijec, který chce mít přístup k široké škále veřejných i soukromých služeb, měl povinnost mít národní digitální identitu (NIN).
Generální ředitelka NIMC Bisoye Coker-Odusote na stejném zasedání OSN podrobně popsala, jak byla mobilní aplikace digitální identitní peněženky NINAuth navržena tak, aby byla jediným přihlašovacím systémem, který bude ovládat všechno.
„NINAuth je technicky vaše aplikace pro digitální peněženku s přihlašovacími údaji, kterou máme, a která byla vytvořena tak, aby v určitém okamžiku zajistila, že se stane vaším jednotným přihlášením pro přístup k jakékoli službě soukromého sektoru nebo vládní službě v zemi. Má to být také platforma, která umožňuje přeshraniční interoperabilitu.“
Partnerství veřejného a soukromého sektoru, která představují fúzi korporace a státu (neboli korporátní fašismus), jsou nezbytná pro fungování digitální identifikace v Novém světovém řádu.
A tytéž veřejné subjekty, které mají regulovat soukromý sektor, jsou právě ty, které si přejí s nimi navázat přátelské vztahy a být s nimi partnery.
Řekla to sama nigerijská šéfka digitální identifikace.
„Z pohledu NIMC, když se díváme na soukromý sektor, ano, regulujeme ho, ale zároveň chceme zajistit, abychom i nadále posilovali toto partnerství, které máme, protože je jejich úkolem jít ven a implementovat ho.
A chceme zajistit, abychom jim výrazně usnadnili život; chceme zajistit, abychom prosazovali jejich mandát prostřednictvím ověřitelných identifikačních údajů.“
V nigerijské vládě panuje přesvědčení, že regulační orgány musí spolupracovat s podniky, které regulují.
Ale to je šílené! Zde jde o otevřený střet zájmů, podporovaný systémem.
V každém případě, podle nigerijských úředníků, Nový světový řád vyžaduje, aby digitální identita byla povinná: žádné odstoupení, žádná volba, žádný nesouhlas.
Ale tím to nekončí.
Na zasedání OSN se vyjádřil i soukromý sektor.
Softwarový inženýr a podnikatel Olugbenga Agboola, spoluzakladatel a generální ředitel největší africké fintech společnosti Flutterwave, uvedl, že chce vzít to, co NIMC dělá s digitálním identifikačním identifikačním číslem a exportovat to do zbytku světa.
„Chci exportovat práci, kterou NIMC odvedla, do celého světa. KYC (Know Your Customer) bude samozřejmě jednodušší pro všechny. Pokud spolupracujete s Nigerijcem, poskytneme vám všechny jeho informace: kde bydlí, odkud pochází, jeho PSČ, jeho adresu, kde má bankovní účet. To by byla budoucnost, kterou bych rád viděl.“
Nigérie již léta pracuje také na vývoji systému DPI od kolébky až po hrob, který by katalogizoval všechny „klíčové životní události“ každého občana.
V březnu 2025 deník The Sociable informoval, že nigerijské federální ministerstvo komunikací, inovací a digitální ekonomiky zveřejnilo dokument s názvem „Podpora životních událostí: Rámec nigerijské digitální veřejné infrastruktury,“ který nastiňuje agendu země pro zavedení DPI.
„V průběhu života občana, od narození až do stáří, se vyskytují významné životní události vyžadující podporu nebo služby ze strany vlády,“ začíná článek.
„ Mezi tyto služby patří registrace narození, prenatální zdravotní péče, očkování, zápis do školy, stipendia, zdravotní pojištění pro registraci podniků, podávání daňových přiznání atd. “
Tyto „životní události“ by vyžadovaly, aby každý občan měl digitální identifikační číslo, což se již plně uskutečnilo s přijetím zákona NIMC před pouhými třemi měsíci.
Digitální veřejná infrastruktura (DPI) je občanský technologický stack, někdy označovaný jako „India Stack,“ který se skládá ze tří základních pilířů: systémů digitální identity, programovatelných systémů rychlých plateb a masivního sdílení dat mezi veřejnými a soukromými subjekty.
Když už mluvíme o rychlých platbách, v říjnu 2021 spustila Nigérie digitální měnu centrální banky (CBDC) známou jako eNaira, která byla tak nepopulární, že ji o rok později používalo méně než 0,5 procenta populace.
V prosinci 2022 nigerijská centrální banka nařídila bankám a dalším finančním institucím v zemi, aby omezily množství hotovosti, kterou si jednotlivci a organizace mohou vybrat denně i týdně, a zároveň podporovaly digitální kanály, jako je eNaira, která také měla omezené denní limity transakcí.
Skutečnost, že Organizace spojených národů včera věnovala tři hodiny zdůraznění nigerijského systému vynucené digitální identifikace a širší digitální veřejné infrastruktury jako modelu, který by měl být exportován do zbytku světa, vypovídá za vše.
Cíl udržitelného rozvoje OSN č. 16.9 „právní identita pro všechny, včetně registrace narození, do roku 2030“ uvádí, že „každý má právo být před zákonem uznáván jako osoba.“
V globalizovaném jazyce, kterým mluví, neexistuje žádná zmínka o digitální identitě, a přesto se digitální identita stala de facto standardem.
Zkuste se vyjádřit proti této nevolené globalistické agendě a budete označeni za šiřitele dezinformací, nepravdivých informací nebo nenávistných projevů, které brání v pokroku Agendy 2030.
Pokud si tito šílenci prosadí svou, každá jednotlivá událost, interakce a transakce v lidském životě – od okamžiku narození až do smrti – bude sledována, dohledávána, katalogizována a zpřístupněna komukoli, kdo si o ni požádá.
Jediné, co se od vás vyžaduje, je vaše tiché, povinné a poslušné podřízení se.
