Zdroj informací v odkazech na konci článku. Hlas lidu je volný souhrn názorů odjinud.
Okénko do historie
Prvními pány Grónska byli ve středověku Norové. Norská říše vládla na severu Evropy od 9. do 14. století. Ve 13. století se k moci dostává král Hakon IV., který se stal jedním z nejvýznamnějších panovníků pozdního středověku, pod jehož vládou spravovala Norská říše největší území. Spadaly pod ni část dnešního Švédska, ostrovy v severním Atlantiku a Grónsko a Island.
Během 15. století norské osady v Grónsku postupně zanikly a historici se přou, co bylo příčinou. Jednou z uváděných možností je epidemie moru.
Na konci napoleonských válek v roce 1814 se dánské a norské království rozdělilo a Grónsko připadlo Dánsku. Kontrolu nad Grónskem ztratili Dánové v roce 1940, když do jejich země vtrhla armáda nacistického Německa. V roce 1941 uzavřely Spojené státy s dánským velvyslancem dohodu, v rámci které se zavázaly bránit Grónsko před německou invazí a bylo jim umožněno postavit několik vojenských základen. Základny z té doby dodnes slouží jako letiště.
Dohoda z roku 1951
Po druhé světové válce předložili Američané další nabídku. Schválil ji demokratický prezident Harry Truman, který považoval Grónsko za strategické území při obraně proti sovětskému Rusku. Dánsku nabídl sto milionů dolarů ve zlatě, ale dánský premiér nabídku odmítl.
Dva roky po vzniku NATO, v roce 1951, uzavřely USA, Velká Británie a Dánsko novou dohodu, v rámci které mohly USA na území Grónska provozovat vojenské základny dle potřeb nově vzniklé vojenské aliance. Smlouva umožnila vybudovat radarovou základnu pro monitorování sovětských hrozeb.
Nová smlouva
Tento týden uzavřely USA s Dánskem a Grónskem novou dohodu, která podle vyjádření prezidenta Trumpa splňuje všechny americké požadavky. USA mají právo učinit vše, co považují za nezbytné, aby zajistily bezpečnost Grónska a USA, a mohou mít v Grónsku vojenské základny. Smlouva je na dobu „nekonečnou”. Bílý dům oznámil, že Spojené státy začnou okamžitě s budováním nové základny. V době studené války měly USA v Grónsku podle WSJ až 17 vojenských „instalací”. Jejich počet se postupně snižoval až na současnou jednu základnu.
Ministr zahraničí Marco Rubio napsal, že dohoda „plně a trvale zajišťuje americké bezpečnostní zájmy v Grónsku”.
Je to „Good Deal”
Wall Street Journal, na rozdíl od ostatních médií, píše, že dohoda je „dobrou smlouvou”. Grónsko hraje klíčovou roli při ochraně USA a západní polokoule před Ruskem ze dvou důvodů. Přes Grónsko nebo jeho blízké okolí vede nejkratší dráha pro balistické rakety vypálené z určitých míst Ruska směrem na Spojené státy. Za druhé, Grónsko leží na hranicích takzvaného GIUK strategického námořního koridoru.
GIUK je zkratka pro Grónsko, Island a Velkou Británii neboli United Kingdom. Název „dánský průliv”, označuje užší část koridoru mezi Grónskem a Islandem. GIUK je spojnicí mezi Arktickým a Norským mořem a Atlantickým oceánem. Tudy musí proplouvat ruské lodě z přístavů na severu Ruska. Již v době studené války byl koridor GIUK důležitý pro detekování ruských jaderných ponorek v Atlantiku.
Právo veta
Nová smlouva se od smlouvy z roku 1951 liší ve dvou podstatných parametrech. Přítomnost zemí považovaných USA za nepřátelské na grónském území podléhá výslovnému souhlasu Spojených států. Stejně tak jakékoli jejich „investice”. To může být důležité v budoucnosti při využívání nerostného bohatství Grónska. Právo „veta” USA podle staré smlouvy neměly. Grónsko se pro Rusko a Čínu stalo „zapovězeným územím”.
Další rozdíl je mezi „účelem” smlouvy. Dohoda z roku 1951 reagovala na vznik NATO a jejím cílem bylo pomáhat zajistit obranyschopnost zemí aliance na severu, ale pouze po dobu jejího trvání. Smlouva z tohoto týdne je na existenci Severoatlantické aliance zcela nezávislá.
Wall Street Journal v závěru svého článku kritizuje prezidenta, že svým nediplomatickým vyjednávacím stylem naboural dobré vztahy se zeměmi NATO. Naopak dánská premiérka ve svém projevu vyjádřila s uzavřenou dohodou velké uspokojení a potvrdila pevné pouto s USA.
Hlas lidu
Nová „grónská” smlouva posiluje vyjednávací pozici USA ve vtahu k jejich evropským partnerům v NATO. Grónsko má pro Spojené státy mimořádný význam při zajišťování bezpečnosti. Cokoliv se v království ledních medvědů bude dít, není na NATO závislé.
Předchozí agresivní chování prezidenta ve vtahu ke Grónsku bylo pro něj typickým úvodním „výstřelem”, kterým se snažil nastavit mantinely budoucích vyjednávání.
Lze očekávat, že Spojené státy budou stupňovat tlak na evropské země. Ministr zahraničí Marco Rubio znovu zopakoval, že pokud USA nemohou využívat svoje evropské základny v případě potřeby, je naprosto legitimní se ptát, jestli takové základny a takové partnery potřebují. Současná situace je podle něj absurdní.
Pokud jste získali dojem, že máte o něco lepší přehled, můžete občanský projekt syrzdarma podpořit libovolnou částkou zde. Děkujeme.
